Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 Cmo 124/2025-156

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Černé a soudkyň Mgr. Mileny Filingerové a Mgr. Šárky Hájkové ve věci

žalobce: Jméno žalobce, narozený rodné přijmení Datum narození žalobce

bytem Adresa žalobce

zastoupený advokátem Jméno advokáta A

sídlem Adresa advokáta A

proti

žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované

sídlem Adresa žalované

zastoupená advokátem Jméno advokáta B

sídlem Adresa advokáta B

o zaplacení částky 12 040 449 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. června 2025, č. j. -148,

takto:

I. Usnesení soudu prvního stupně se v napadeném rozsahu, tj. v bodě II. výroku, potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Usnesení soudu prvního stupně se v napadeném rozsahu, tj. v bodě II. výroku, potvrzuje.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Citovaným usnesením soud prvního stupně zastavil řízení o dovolání žalobce proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 10. 2024, č. j. -102 (bod I. výroku) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 49 590 Kč (bod II. výroku). V odůvodnění uvedl, že žalobce podal včasné dovolání proti shora citovanému usnesení, čímž mu vznikla poplatková povinnost ve výši 4 000 Kč. Osvobození od soudních poplatků nebylo žalobci přiznáno. Protože soudní poplatek nebyl zaplacen, postupoval soud podle , o soudních poplatcích a dovolací řízení zastavil. O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl podle a přiznal je žalovanému. Náklady řízení představují odměnu za jeden úkon právní služby ve výši 49 140 Kč (vyjádření ze dne 28. 2. 2025) a režijní paušál ve výši 450 Kč, tj. celkem 49 590 Kč.

2. Žalobce podal proti usnesení, konkrétně bodu II. výroku, kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, včasné odvolání a navrhl jeho změnu tak, že se žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. Uvedl, že rozhodnutí o náhradě nákladů řízení bylo překvapivé, vyjádření žalované nebylo žalobci doručeno, nebyl o něm ani informován, což je vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. V posuzované věci došlo k zastavení řízení předtím, než došlo k odstranění nedostatků podmínek řízení. Sepis vyjádření nebyl účelně vynaloženým úkonem právní služby; účelností se soud prvního stupně vůbec nezabýval. Soud prvního stupně také opomenul zohlednit důvody zvláštního zřetele hodné ve smyslu , žalobce neměl možnost aplikaci tohoto ustanovení navrhnout. Vyjádření bylo podáno před odpadnutím nedostatku podmínky řízení, žalovaná zavdala příčinu k podání žaloby, zapříčinila nepříznivou majetkovou situaci žalobce a nečiní nic pro splnění svého dluhu. Za této situace je přiznání náhrady nákladů řízení krajně nepřiměřené a nespravedlivé.

3. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadený výrok týkající se náhrady nákladů řízení podle ustanovení a , aniž za tím účelem nařizoval jednání ( ) a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné.

4. Z obsahu spisu vyplývá, že žalovaná byla v řízení zastoupena na základě plné moci advokátem Jméno advokáta B. Proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne ze dne 29. 10. 2024, č. j. -102 podal žalobce včasné dovolání. Dovolání bylo žalované, resp. jejímu právnímu zástupci, doručeno dne 22. 1. 2025. Vyjádření žalované k dovolání bylo doručeno na elektronickou podatelnu Městského soudu v Praze dne 28. 2. 2025, žalobci, resp. jeho právnímu zástupci, bylo doručeno dne 8. 7. 2025 (do datové schránky).

5. Podle žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení a) skončilo smírem, pokud v něm nebylo o náhradě nákladů ujednáno něco jiného; b) bylo zastaveno.

6. Podle , jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).

7. Podle ustanovení jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

8. Podle § 137 odst. 1 o. s. ř jsou náklady řízení zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně soudního poplatku, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, tlumočné, náhrada za daň z přidané hodnoty, odměny za zastupování a odměn a pro mediátora podle zákona o mediaci za první setkání s mediátorem nařízené soudem podle . Podle účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

9. Skutečnost, že soud prvního stupně nedal žalobci možnost vyjádřit se k náhradě nákladů řízení, není vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Odvoláním napadené usnesení je rozhodnutím, jímž se řízení (dovolací) končí, a proto soud prvního stupně rozhodl i o povinnosti k náhradě nákladů řízení ( ). Protože o náhradě nákladů řízení rozhodují soudy z úřední povinnosti, rozhodují o ní i v případě, že účastníci zůstanou pasivní a nárok na náhradu nákladů řízení výslovně neuplatní. Případným návrhem pak nejsou soudy vázány. I kdyby se tedy žalobce vyjádřil, případně vyslovil nesouhlas s přiznáním náhrady nákladů řízení žalované, nemělo by to na to, jak soud prvního stupně o náhradě nákladů řízení rozhodne, žádný vliv.

10. Účelnost nákladů řízení znamená, že náklady vynaložené účastníkem v soudním řízení jsou nezbytné a přiměřené k dosažení účelu řízení. Soudy posuzují, zda náklady vynaložené účastníkem byly skutečně potřebné pro uplatnění nebo hájení práva a zda jejich výše odpovídá okolnostem případu. V posuzované věci se žalovaná vyjádřila k dovolání, které podal žalovaný proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení. Vyjádřit se k řádným nebo mimořádným opravným prostředkům patří k základním právům účastníka řízení; nejde o úkon, který by nevedl k cíli řízení a který sleduje jiné zájmy než ty oprávněné. Skutečnost, že vyjádření k dovolání podal žalovaný před tím, než žalobce zaplatil soudní poplatek za dovolání, nečiní z úkonu právní služby úkon neúčelný.

11. Ustanovení umožňuje ve výjimečných případech (kdy by se uložení povinnosti podle jevilo jako nepřiměřená tvrdost) z důvodů hodných zvláštního zřetele účastníkovi, který by jinak právo na náhradu nákladů měl, tuto náhradu zcela nebo zčásti nepřiznat. Odvolací soud žádné důvody hodné zvláštního zřetele neshledal. Vyšel z toho, že žaloba byla zjevně bezúspěšná (k tomu jeho usnesení ze dne 15. 5. 2024, č. j. -73 a usnesení ze dne 28. 4. 2025, č. j. ). Rozhodl-li se žalobce uplatnit vůči žalované u soudu takový nárok, musel být srozuměn s tím, že v případě (očekávatelného) neúspěchu v řízení, bude muset žalované nahradit náklady řízení, které jí v souvislosti s ním vzniknou. Za této situace se uložená povinnost hradit náklady řízení nemůže jevit jako nepřiměřená tvrdost, ale jako neodvratný následek rozhodnutí žalobce, kterému se nelze vyhnout prostřednictvím ustanovení procesního práva. Argumentace žalobce týkající se nehrazení dluhu žalovanou nepředstavuje důvody hodné zvláštního zřetele zejména proto, že žalobce, který uplatnil postižní nárok jako směnečný rukojmí za žalovaným jako výstavcem směnky, zatím majiteli směnky tuto nevyplatil, a proto vůči žalované (zatím) žádný postižní nárok nemá. Názor žalobce, že žalovaná zavdala příčinu k podání žaloby, je lichý, v rozporu s čl. I ve spojení s čl. I , zákon směnečný a šekový. Aplikaci nemohou samy o sobě odůvodňovat ani případné rozdílné majetkové poměry účastníků, neboť toto ustanovení neslouží ke zmírnění majetkových nerovností, ale k nastolení spravedlnosti soudního řízení a jeho výsledku (viz rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 5. 11. 2008, sp. zn. nebo ze dne 26. 10. 2006, sp. zn. ).

12. Při stanovení výše nákladů řízení za situace, kdy je účastník zastoupen advokátem, je nutno postupovat podle příslušných ustanovení , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Soud prvního stupně správně při rozhodování o náhradě nákladů řízení postupoval podle , neboť nezaplacením soudního poplatku za dovolání žalobce zavinil, že řízení muselo být zastaveno.

13. Náklady řízení vynaložené žalovaným v souvislosti s dovolacím řízením v celkové výši 49 590 Kč představují odměnu za jeden úkon právní služby ve výši 49 140 Kč (úkonem byl sepis vyjádření k dovolání) podle § 7 bod 7 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu a náhrada hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve 450 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu.

14. Z důvodů shora uvedených odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v napadeném rozsahu, tj. v bodě II. výroku, podle jako věcně správné potvrdil.

15. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením a , podle něhož nebyla žádnému z účastníků náhrada nákladů odvolacího řízení přiznána, neboť žalobce nebyl v odvolacím řízení úspěšný a úspěšné žalované žádné náklady v souvislosti s ním nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné ( ).