Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 Cmo 15/2023-60

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Michaely Janouškové a soudců Mgr. Kateřiny Horákové a JUDr. Ondřeje Kubáta ve věci

navrhovatele: Jméno navrhovatele A, narozený Datum narození navrhovatele A

bytem Adresa navrhovatele A

zastoupený Jméno navrhovatele B, advokátem

sídlem adresa

za účasti: 1) Jméno advokáta A., IČO IČO advokáta A

sídlem Adresa advokáta A

2) Jméno advokáta B, narozená Datum narození advokáta B

bytem Adresa advokáta B

o nařízení předběžného opatření, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 11. 2022, č. j. -44,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

Odůvodnění:

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by byla účastnici 2/ Jméno advokáta B (dále též jen „účastnice 2/“) uložena povinnost zdržet se výkonu funkce jednatelky společnosti Jméno advokáta A., IČO IČO advokáta A /dále jen „společnost“/, „jakož i jakéhokoli jednání, ke kterému je oprávněn jednatel“ společnosti [výrok I.], současně rozhodl o vrácení navrhovatelem složené jistoty ve výši 50 000 Kč [výrok II.].

2. Jde již (v pořadí) o třetí rozhodnutí soudu prvního stupně o tomto návrhu.

3. První zamítavé usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 8 2022, č. j. – 9, zrušil Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 28. 6. 2022, č. j. – 23, ve výrocích I. a III. a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Druhé zamítavé usnesení soudu prvního stupně ze dne 15. 7. 2022, č. j. – 27, zrušil Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 4. 10. 2022, č. j. -40, a věc opětovně vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení s tím, že soud prvního stupně (ve svém v pořadí druhém) rozhodnutí dostatečně nezohlednil skutečnost, že zápis jednatele do obchodního rejstříku má (pouze) deklaratorní charakter, a že účastnice 2/ disponuje rozhodnutím (podle jejího přesvědčení) jediného společníka společnosti (společnosti právnická osoba, dále též jen „Anonymizováno“) ze dne 27. 1. 2022, jímž byla (měla být) jmenována jednatelkou společnosti a navrhovatel z funkce jednatele odvolán (dále též jen „rozhodnutí jediného společníka“), na jehož základě účastnice 2/ vystupuje jako jednatelka společnosti vůči třetím osobám i insolvenčnímu soudu (jak argumentuje a dokládá navrhovatel). I přes zápis navrhovatele v obchodním rejstříku je účastnicí 2/ sporováno, kdo je nyní osobou oprávněnou za společnost jednat. Soudem prvního stupně zmíněné rozhodnutí o držbě nereguluje jednání účastnice 2/ za společnost vůči třetím osobám v šíři odpovídající navrhovanému předběžnému opatření.

5. Soud prvního stupně své v pořadí třetí zamítavé rozhodnutí odůvodnil (stručně řečeno) ze tří důvodů. Prvním důvodem byla skutečnost, že navrhovatel nenabídl k prokázání svého tvrzení o tom, že účastnice 2/ jedná s třetími osobami jménem společnosti, žádný důkaz. Druhý důvod spatřoval v tom, že s ohledem na spory (mezi navrhovatelem a účastnicí 2/) o určení vlastnického práva k podílům ve společnosti (jež zmiňuje) a s tím související „nejasné vlastnické vztahy“ ve společnosti … „není možno dovodit, že po účastnici 2/ lze spravedlivě požadovat, aby jí byla uložena navrhovaná povinnost“. Třetí důvod shledal v tom, že vzhledem k nejasné vlastnické struktuře společnosti není možno účastnici 2/ - jako třetí osobě – uložit navrhovanou povinnost, neboť ta nepředstavuje součinnost při současném splnění povinnosti společnosti.

6. Proti tomuto usnesení podal navrhovatel odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a návrhu v celém rozsahu vyhověl.

7. Odvolatel nesdílí závěr soudu prvního stupně o neosvědčení tvrzení vztahující se k jednání účastnice 2/ s třetími osobami jménem společnosti, odkazuje na písemné podání společnosti ANREDA ze dne 14. 6. 2022; tvrdí, že účastnice 2/ nadále jako jednatelka společnosti vystupuje, „je pravděpodobné“, že tak bude činit i nadále, čímž může vzniknout (vznikne) společnosti újma. Za nepřiléhavou považuje argumentaci soudu prvního stupně vztahujících k třetímu (jím uváděnému) důvodu pro zamítnutí návrhu. Má za to, že problematika jednání za společnost „bezprostředně souvisí“ s předmětem řízení ve věci samé (o vyslovení neplatnosti in eventum nicotnosti rozhodnutí jediného společníka).

8. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle a , 6 , (dále jen „ “), aniž nařizoval jednání ( ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

9. Podle nepostupoval-li podle nebo podle , předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením.

10. Podle předběžným opatřením může být účastníku uloženo, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel.

11. Podle předběžným opatřením lze uložit povinnost někomu jinému než účastníku jen tehdy, lze-li to na něm spravedlivě žádat.

12. Z uvedeného je zřejmé, že pro nařízení předběžného opatření musí současně splněny dva základní předpoklady - jeho navrhovatel musí prokázat potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků řízení (či důvodnou obavu, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen) a zároveň osvědčit základní skutečnosti, které odůvodňují samotný nárok (k problematice srov. např. odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 21. 11. 2001, sp. zn. ).

13. Prvotním předpokladem pro nařízení předběžného opatření je osvědčení nároku ve věci samé tak, že se s ohledem na okolnosti případu jeví alespoň pravděpodobným [zákon nepředpokládá, že soud bude při rozhodování o předběžném opatření provádět dokazování, neboť zde převládá požadavek rychlosti řízení nad úplným prokázáním uplatněného nároku (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2019, sp. zn. , či ze dne 31. 1. 2001, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 58/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)].

14. Tomuto požadavku však – jak správně uzavřel soud prvního stupně - navrhovatel (v návrhu na nařízení předběžného opatření, dále též jen „návrh“) tvrdící, že se návrhem ve věci samé bude domáhat vyslovení neplatnosti, in eventum nicotnosti, rozhodnutí jediného společníka, neboť společnost měla k okamžiku přijetí rozhodnutí jediného společníka společníky dva - nedostál, když z (jím) předložených listin (jak jsou uvedeny v návrhu) není (bez dalšího) možno učinit (alespoň pravděpodobně se jevící) závěr (odpověď na primární otázku) o tom, že by společnost měla k okamžiku přijetí (tvrzeného) rozhodnutí jediného společníka dva společníky [tj. společnosti Anonymizováno (s podílem o velikosti 90 % na základním kapitálu) a společnost právnická osoba., dále též jen „Anonymizováno“ (s podílem o velikosti 1 % na základním kapitálu)], jak tvrdí navrhovatel [či společníka jednoho (společnost Anonymizováno)], a s tím (logicky) související (navazující) závěr, že účastnice 2/ - jíž má být navrženým předběžným opatřením výkon funkce jednatele společnosti zakázán – se jednatelkou společnosti (bez dalšího) nestala. Skutečnost, že by společnost měla k okamžiku přijetí rozhodnutí jediného společníka společníky dva, (totiž) nelze dovodit ze stavu zápisu v obchodním rejstříku (z nějž se podává, že společnost má od 25. 1. 2022 dva společníky a to společnost Anonymizováno a Anonymizováno), jak se odvolatel domnívá (viz bod III. návrhu). Odvolatel (totiž) přehlíží, že zápis společníka společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku je deklaratorní a nemá tudíž právní účinky vzniku, změny nebo zániku zapisované skutečnosti. Ke změně v osobách společníků dochází okamžikem, kdy je platně a účinně uzavřena smlouva o převodu obchodního podílu a zápis v obchodním rejstříku pouze autoritativně stvrzuje již existující právní stav (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2022, sp. zn. ).

15. Odvolacímu soudu je (z úřední činnosti nyní) známo, že problematika vlastnické struktury ve společnosti je mezi účastníky sporná, spornou (mezi navrhovatelem a účastnicí 2/) je i vlastnická struktura společnosti Anonymizováno, coby společníka společnosti, a s tím související otázka oprávnění za společnost Anonymizováno (v okamžiku přijetí rozhodnutí jediného společníka) jednat (viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 3. 2022, č. j. -28, či usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 4. 2022, č. j. -32, a dále řízení zmíněná soudem prvního stupně v přezkoumávaném rozhodnutí).

16. Sluší se dodat, že z předložených listin není možno (bez dalšího) učinit (pochybnosti nevzbuzující) závěr o tom, že by rozhodnutí jediného společníka bylo stiženo takovými vadami způsobujícími, že se na ně hledí, jako by nebylo přijato [ a 2 , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) a , ].

17. Již jen z tohoto důvodu nemohlo být návrhu na nařízení předběžného opatření vyhověno, odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně potvrdil ( ).

18. Na závěr je na místě dodat, že institut předběžného opatření neslouží (nemůže sloužit) k tomu, aby sám o sobě vyřešil sporné vztahy mezi účastníky řízení, ale aby zatímně – do doby, než bude známo, jak budou sporné vztahy mezi účastníky vyřešeny pravomocným meritorním rozhodnutím – poměry upravil. Rozhodnutím o předběžném opatření není (ani) prejudikován konečný výsledek sporu ve věci samé.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.