Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 Cmo 84/2024-406

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Ing. Davida Bokra a soudců JUDr. Ondřeje Kubáta a JUDr. Michaely Janouškové ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupený advokátem Jméno advokáta A

sídlem Adresa advokáta A

proti

žalovaným: 1. Jméno žalované A., IČO IČO žalované A

sídlem Adresa žalované A

2. Jméno žalované B, narozený Datum narození žalované B

bytem Adresa žalované B

oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta B

sídlem Adresa advokáta B

o zaplacení částky 14 072 760,27 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. února 2024, č. j. -400,

takto:

I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením podle , o soudních poplatcích (dále jen „ “), odvolací řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku za odvolání ve stanovené lhůtě zastavil (výrok I.) a podle , (dále jen „ “), rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť řízení bylo zastaveno (výrok II.). Usnesení s odkazem na neobsahuje odůvodnění.

2. Proti usnesení podala žalobkyně odvolání. Navrhuje jeho změnu, aby odvolací řízení proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. května 2023, č. j. -374, pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno nebylo.

3. Odvolatelka namítá, že soud prvního stupně uložil žalobkyni povinnost zaplatit soudní poplatek za toto odvolání již usnesením ze dne 23. srpna 2023, č. j. -387, vydaným asistentem soudce, které bylo na základě jejích námitek změněno usnesením ze dne 6. listopadu 2023, č. j. -392, s odůvodněním, že došlo-li ke zrušení rozhodnutí ve věci samé v důsledku odvolání, neplatí poplatek za řízení poplatník, který ve věci již jednou poplatek zaplatil a v daném případě byl rozsudek ze dne 23. června 2021, č. j. -230, k odvolání žalobkyně zrušen rozhodnutím Vrchního soudu v Praze ze dne 29. listopadu 2022, č. j. -298. Usnesení soudu prvního stupně ze dne 23. listopadu 2023, č. j. -392, přitom není usnesením, kterým se upravuje vedení řízení, takže soud prvního stupně je jím vázán ode dne 9. listopadu 2023, kdy bylo doručeno žalobkyni. Z tohoto důvodu není přípustné, aby soud prvního stupně znovu žalobkyni ukládal povinnost zaplatit soudní poplatek za odvolání.

4. Dále odvolatelka namítá, že odvoláním napadené usnesení je rovněž v rozporu se smyslem , které není možné vykládat doslovně. Zastavit řízení pro nezaplacení soudního poplatku podle je možné pouze v případě, kdy nebyl soudní poplatek zaplacen ve lhůtě, která byla soudem stanovena. Žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit soudní poplatek za odvolání podané proti (prvnímu) rozsudku soudu prvního stupně ze dne 23. června 2021, č. j. -230, na základě rozhodnutí, kterým se řízení končí podle věty první , konkrétně usnesením Městského soudu v Praze ze dne 25. září 2023, č. j. -390, ve znění opravného usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. prosince 2023, č. j. -395. V takovém případě ovšem zastavit řízení pro nezaplacení soudního poplatku podle není přípustné, neboť důsledkem takového postupu by bylo to, že by žalobkyně byla soudem nucena zaplatit soudní poplatek i za druhé odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, což je v jednoznačném rozporu se smyslem .

5. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

6. Podle nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

7. Podle došlo-li ke zrušení rozhodnutí o věci samé v důsledku návrhu na zrušení usnesení o schválení smíru, odvolání, dovolání, žaloby pro zmatečnost, žaloby na obnovu řízení, kasační stížnosti nebo rozhodnutím Ústavního soudu, neplatí poplatek za řízení poplatník, který ve věci již jednou poplatek zaplatil.

8. Je skutečností, že soud prvního stupně vydal dne 23. srpna 2023 (asistentem soudce) usnesení č. j. -387, kterým vyzval žalobkyni k zaplacení soudního poplatku za podané odvolání. K námitkám žalobkyně (proti tomuto usnesení) následně soud prvního stupně usnesením ze dne 6. listopadu 2023, č. j.74 Cm 100/2019-392, rozhodl, že se usnesení ze dne 23. srpna 2023, č. j. -387, vydané asistentem soudce mění tak, že se nevydává.

9. Odvolatelka sice správně poukazuje na skutečnost, že doručené usnesení ze dne 6. listopadu 2023, č. j. -392, je pro soud závazné ( ), avšak tato závaznost se týká jeho výroku, nikoliv odůvodnění ( , 3 ve spojení s ; srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 1999, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 69/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Jelikož výrok (tohoto usnesení) spočívá v tzv. negativním měnícím výroku, jehož podstatou je rozhodnutí, že se usnesení dne 23. srpna 2023, č. j. -387, nevydává, je zřejmé, že o povinnosti žalobkyně zaplatit soudní poplatek nijak závazně rozhodnuto nebylo, a tudíž ani takovým rozhodnutím nemůže být soud vázán.

10. Jak bylo zdůrazněno Nejvyšším soudem např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. května 2021, sp. zn. , soudní poplatky mají tři základní funkce: fiskální (jejímž cílem je, aby ti, kdo služeb soudů využívají, přispěli k úhradě nákladů s činností soudů spojených), regulační (jejímž cílem je odradit od svévolných, šikanózních, malicherných a jiných bezdůvodných návrhů, které by soudy zbytečně zatěžovaly) a motivační (jež má působit tak, aby povinní dobrovolně plnili své povinnosti a účastníci právních vztahů řešili své spory mimosoudně) [srov. Waltr, R. Zákon o soudních poplatcích. Komentář. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 1].

11. Úprava je projevem zásady, že soudní poplatek za opravné prostředky platí každý účastník pouze jednou, i když jej využije opakovaně [srov. Waltr, R. Zákon o soudních poplatcích. Komentář. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012, komentář k ], v čemž je akcentována fiskální funkce soudního poplatku. Dikce zcela zjevně požaduje ke své aplikaci zaplacení soudního poplatku za odvolání, nikoliv jen vznik takové povinnosti, a odvolací soud neshledává žádného argumentu (obsaženého v důvodové zprávě či v účelu nebo smyslu této úpravy) pro to, aby tato dikce nebyla vykládána doslovně (jak namítá odvolatelka). Jde o závěr dovozený na základě ustálených pravidel výkladu právních norem, formulovaných Ústavním soudem již ve stanovisku jeho pléna ze dne 21. května 1996, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 9/1997 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu. Dle těchto pravidel je nutno při aplikaci právního ustanovení prvotně vycházet z jeho doslovného znění. Pouze za podmínky jeho nejasnosti a nesrozumitelnosti (umožňující např. více interpretací), jakož i rozporu doslovného znění daného ustanovení s jeho smyslem a účelem, o jejichž jednoznačnosti a výlučnosti není jakákoliv pochybnost, lze upřednostnit výklad e ratione legis před výkladem jazykovým (srov. např. důvody rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. října 2008, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 45/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo důvody rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. října 2013, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 10/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

12. Aby tak žalobkyni povinnost k zaplacení soudního poplatku za (nyní podané) odvolání netížila, musela by soudní poplatek za dříve podané odvolání zaplatit, tedy splnit povinnost, která jí byla uložena usnesením soudu prvního stupně ze dne 25. září 2023, č. j. -390, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 13. prosince 2023, č. j. -395, což také soud prvního stupně žalobkyni v rámci usnesení ze dne 10. ledna 2024, č. j. -397 (jímž jí vyzval k zaplacení soudního poplatku za nyní podané odvolání), konkrétně vysvětlil. Dle obsahu spisu však k jeho zaplacení nedošlo, žalobkyně ostatně ani nic takového netvrdí.

13. V již zmíněném usnesení sp. zn. Nejvyšší soud dovodil, že není žádný důvod, pro který by měly být společnické žaloby (tedy i žaloba v posuzované věci) en bloc automaticky osvobozovány od poplatkové povinnosti s tím, že povinnost zaplatit soudní poplatek bude uložena teprve v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé. Společnické žaloby jsou nástrojem práva obchodních korporací, který je náchylný ke zneužití. To je dáno skutečností, že se výsledek řízení přenáší do majetkových poměrů společníka pouze nepřímo (poměrným zvýšením či snížením hodnoty jeho podílu) a riziko, které společníkovi hrozí v případě ztráty sporu, je zpravidla relativně malé. Nastavení vycházející z toho, že poplatková povinnost za řízení vzniká v případě společnických žalob (stejně jako u jiných návrhů na zahájení řízení) již podáním žaloby a že poplatníkem poplatku za řízení před soudem prvního stupně je (jako žalobkyně) [ ] sama společnost, je přitom podle Nejvyššího soudu právě tím vhodným a proporčně vyváženým řešením, které požadavkům regulační funkce soudního poplatku nejlépe odpovídá. Společníkům totiž na jedné straně umožňuje podat společnickou žalobu, a to aniž by nesli náklady soudního poplatku; na druhé straně však s tím, že společníci budou v mnoha případech via facti přinuceni (nemá-li být řízení zastaveno podle ) zaplatit soudní poplatek namísto společnosti a teprve následně uplatnit svůj nárok na vrácení takto vynaložených prostředků.

14. S odkazem na závěry tohoto rozhodnutí ostatně odvolací soud vrátil věc bez věcného vyřízení soudu prvního stupně přípisem ze dne 7. dubna 2022 a tento závěr o automatickém neosvobození žaloby byl žalobkyni znám, neboť je popsán soudem prvního stupně např. v usnesení ze dne 11. července 2022, č. j. -281, jež bylo žalobkyni doručeno dne 21. července 2022.

15. Pokud tak byla žalobkyně usnesením soudu prvního stupně ze dne 10. ledna 2024, č. j. -397, vyzvána k zaplacení soudního poplatku ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení (tedy ode dne 12. ledna 2024), a soudní poplatek neuhradila, soud prvního stupně řízení správně zastavil ( ).

16. S ohledem na uvedené odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil podle jako věcně správné (výrok I. usnesení).

17. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn a , a contrario, tím, že žalovaným žádné náklady ani v tomto řízení nevznikly (výrok II. usnesení).

Poučení:

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek uvedených v ; dovolání se podává do dvou měsíců od doručení usnesení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze.