Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 Cmo 54/2025-227

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Ing. Dušana Hrabánka a JUDr. Františka Švantnera ve věci

navrhovatele: Jméno navrhovatele A, narozený Datum narození navrhovatele A

bytem Adresa navrhovatele A

za

účasti: Jméno navrhovatele B, narozená Datum narození navrhovatele B

předsedkyně IČO navrhovatele B

sídlem Adresa navrhovatele B

o určení neplatnosti schválení změny stanov a volby předsedy SVJ, k odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 5. listopadu 2024 č. j. -136 ve znění opravného usnesení ze dne 26. listopadu 2024 č. j. -145,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 5. listopadu 2024, č. j. -136 ve znění opravného usnesení ze dne 26. listopadu 2024 č. j. -145 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 5. listopadu 2024, č. j. -136 ve znění opravného usnesení ze dne 26. listopadu 2024 č. j. -145 se potvrzuje.

1. Navrhovatel se svým návrhem - došlým soudu prvního stupně dne 29. 12. 2023, domáhal určení, že výsledky hlasování mimo zasedání ze dne 16. 12. 2023, kdy „členská schůze“ schválila nadpoloviční většinou k 15. 12. 2023 změnu stanov podle návrhu v bodu 1., a kdy „členská schůze“ schválila nadpoloviční většinou k 15. 12. 2023 za předsedu Anonymizováno, adresa, IČO IČO, jsou neplatné a nelze podle nich jednat.

2. V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Praze rozhodl tak, že „Krajský soud v Praze vyslovuje svou místní nepříslušnost.“ (výrok I.), „Po právní moci usnesení bude věc postoupena Městskému soudu v Praze jako soudu místně příslušnému.“ (výrok II.). Soud prvního stupně (dále též jen „soud“) citoval ustanovení , , z. ř. s. a tím, že podle věty první z. ř. s. pro řízení ve věcech uvedených v , b) a e) z. ř. s. a pro řízení uvedená v z. ř. s., jde-li o věci podle z. ř. s., je příslušný soud, u něhož je právnická osoba zapsána ve veřejném rejstříku. Vzhledem k tomu, že adresa IČO IČO navrhovatele B, je zapsané v rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeném u Městského soudu v Praze, pod sp. zn. S 9718, je místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci Městský soud v Praze, proto Krajský soud v Praze vyslovil podle ustanovení svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Městskému soudu v Praze jako soudu místně příslušnému.

3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. Poukázal na to, že sepsání odvolání není v jeho odborných silách s tím, že již podal na ČAK žádost o ustanovení zástupce. Nicméně namítl tyto „vážné vady“ - není zřejmé, které soudkyně je to asistent s tím, že jméno soudkyně je nezbytné uvést, protože věc soudily 2 soudkyně a „žádná se nevyjádřila, že by tu druhou zastupovala“ Odvolatel v současné době uznává jen tituly před jménem jméno FO. Dále namítl, že není jasné, o jaký soud se jedná s tím, že „Městské soudy jsou v Praze na třech adresách“. Dále namítl, že v usnesení je uvedená jméno FO, ale takovou nezná. Navrhl, aby odvolací soud zrušil odvoláním napadené usnesení a věc mu vrátil k novému projednání.

4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Ohledně zákonného soudce ve věci odvolací soud odkazuje na své předchozí rozhodnutí v této věci ze dne 2. května 2024 sp. zn. , v němž výslovně uvedl následující - což platí i nadále:“… ohledně odvolací námitky týkající se rozhodujícího soudce odvolací soud uvádí, že „první rozhodnutí ve věci“ (- viz usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 5. ledna 2024 č. j. -11) učinila samosoudkyně Mgr. Alena Šindelářová, následně rozhodovala dne 11. ledna 2024 a 16. ledna 2024. Z této skutečnosti zřejmě odvolatel dovozoval, že věc byla původně přidělena Mgr. Šindelářové a tudíž že následně rozhodující Mgr. Hemelíková nebyla oprávněna ve věci rozhodovat. Skutečnost je však zcela opačná. Na čísle listu 51 se nachází úřední záznam, v němž je uvedeno, že „Mgr. Hemelíková byla v období od 2. 1. 2024 - 19. 1. 2024 v PN (tj. pracovní neschopnosti - poznámka odvolacího soudu). Zástup po tuto dobu dle rozvrhu práce Mgr. Šindelářová.“ Rozhodovala-li tedy v době pracovní neschopnosti Mgr. Hemelíkové dne 16. 1. 2024 (a i dříve - dne 5. ledna 2024 a dne 11. ledna 2024) samosoudkyně Mgr. Šindelářová, bylo to zcela v souladu s rozvrhem práce - viz zastupování v oddělení č. 79, kdy samosoudkyni Mgr. Hemelíkovou zastupuje při jednotlivých úkonech i dlouhodobě Mgr. Šindelářová.“ Dle rozvrhu práce v oddělení 79 Cm rozhoduje samosoudkyně Mgr. Zuzana Hemelíková a je zde veden jako asistent soudce Mgr. Martin Kosec. Tento byl tedy v souladu s rozvrhem práce oprávněn v této procesní věci (tedy nikoliv ve věci samé - viz ) rozhodovat. Jelikož rozvrh práce je veřejně dostupný na příslušných webových stránkách u každého soudu, nebylo zapotřebí v záhlaví rozhodnutí uvádět, „které soudkyně je to asistent“.

6. Vadou není ani to, že soud prvního stupně neuvedl ve výroku rozhodnutí přesnou adresu Městského soudu v Praze. Z hlediska správnosti rozhodnutí o určení místní příslušnosti soudu je podstatné uvést soud v souladu s jeho značením uvedeným v zákoně o soudech a soudcích (z.č. ), což se v daném případě stalo. Na kterém pracovišti (adrese) se nachází konkrétní soudní oddělení je z tohoto hlediska právně irelevantní a jde o vnitřní záležitost soudu. Ostatně z žádného právního předpisu nevyplývá taková povinnost soudu uvést přesnou adresu soudu ve výroku rozhodnutí, jemuž je věc postupována. Jakmile bude věc příslušným soudem projednávána a bude-li se případně konat nařízené soudní jednání, bude navrhovatel řádně soudem vyrozuměn, kdy a kam se má dostavit k soudnímu jednání.

7. Ohledně další odvolací námitky, že „jméno FO“ nezná, odvolací soud uvádí, že se jednalo o zjevnou nesprávnost ve jméně účastnice, jíž soud prvního stupně napravil vydáním opravného usnesení ze dne 26. listopadu 2024 č. j. -145.

8. Dále odvolací soud uvádí, že nesdělení ustanoveného právního zástupce a nesepsání odvolání advokátem, nebránilo odvolacímu soudu přezkoumat k odvolání příslušné usnesení soudu prvního stupně, protože rozhodnutí lze v režimu přezkoumat i tehdy, když nebyl ani přes výzvu soudu uplatněn odvolací důvod. Jinak řečeno odvolací soud by byl v režimu zákona o zvláštních řízeních soudních povinen k odvolání přezkoumat rozhodnutí soudu prvního stupně i bez uvedení jakéhokoliv odvolacího důvodu. V daném případě však odvolatel uvedl odvolací důvody.

9. Odvolací soud poukazuje na nesprávné označování účastníků řízení ze strany samotného navrhovatele, a potažmo odvolatele. Platí, že řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí přijatého mimo zasedání shromáždění o změně stanov a volbě předsedy společenství je nesporným řízením, řízením ve statusových věcech právnických osob ve smyslu § 85 písm. a) z. ř. s. Z toho vyplývá i to, jak mají být správně označování účastníci takového nesporného řízení - navrhovatel a ti, o jejichž právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno (další účastníci) - viz z. ř. s., nikoliv žalobce a žalovaný, jakožto účastníci sporného řízení podle první definice účastníků v

10. Podle (ve spojení s z. ř. s.) řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Věcně a místně příslušným je vždy také soud, jehož příslušnost již není možné podle zákona zkoumat nebo jehož příslušnost byla určena pravomocným rozhodnutím příslušného soudu.

11. Podle (ve spojení s z. ř. s.) místní příslušnost zkoumá soud …. jen před tím, než začne jednat o věci samé,…

12. Podle § 3 odst. 1 z. ř. s. pro řízení v prvním stupni jsou příslušné okresní soudy, nestanoví-li zákon jinak. Podle § 3 odst. 2 písm. a) z. ř. s. krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve statusových věcech právnických osob, …Podle § 3 odst. 2 písm. a) z. ř. s. řízeními o některých otázkách týkajících se právnických osob jsou řízení ve statusových věcech právnických osob,... Podle § 86 odst. 1, věta první z. ř. s. pro řízení ve věcech uvedených v § 85 písm. a), … je příslušný soud, u něhož je právnická osoba zapsána ve veřejném rejstříku.

13. Dle (ve spojení s z. ř. s.) vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu…

14. Z pohledu procesněprávního zákonodárce zahrnul bez dalšího řízení, v němž soud přezkoumává platnost rozhodnutí orgánu právnické osoby, mezi tzv. nesporná řízení upravená o zvláštních řízeních soudních (to vyplývá již jen z výslovného znění ustanovení či z. ř. s.), a to řízení ve statusových věcech právnických osob. Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2019 sp. zn. či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2018, sp. zn. , v němž Nejvyšší soud uvedl, že „Závěr, …že řízení o vyslovení neplatnosti usnesení nejvyššího orgánu obchodní korporace je řízením ve statusových věcech, platí i po 1. 1. 2014 … i na řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu i jiných právnických osob (včetně spolku).“

15. V daném případě se navrhovatel domáhá, aby soud vyslovil neplatnost rozhodnutí předmětného společenství přijatého mimo zasedání shromáždění o změně stanov a o volbě předsedy společenství. Jedná se o tzv. nesporné řízení ve statusové věci právnické osoby. adresa v okamžiku zahájení řízení mělo sídlo v Čáslavi, a tudíž bylo (a je i kde dni rozhodování odvolacího soudu) zapsáno v rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeném Městským soudem v Praze coby rejstříkovým soudem (což vyplývá z výpisu z rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeného Městským soudem v Praze oddíl S, vložka číslo 9718). Proto je ve smyslu § 3 odst. 1, § 3 odst. 2 písm. a), § 3 odst. 2 písm. a), § 86 odst. 1, věta první z. ř. s. místně příslušným Městský soud v Praze, nikoliv Krajský soud v Praze. Krajský soud v Praze coby soud prvního stupně tedy správně rozhodl o vyslovení své místní nepříslušnosti a postoupení věci Městskému soudu v Praze jako soud místně příslušnému.

16. Z výše uvedených důvodů odvolací soud podle usnesení soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správné.

17. Nad rámec tohoto odvolacího řízení odvolací soud ještě dodává, že Městský soud v Praze se následně bude zabývat okruhem účastníků řízení vymezených navrhovatelem, zda není dán důvod pro přibrání toho, o jehož právech a povinnostech má být v řízení jednáno a naopak - zda se řízení neúčastní ten, o jehož právech nebo povinnostech se v řízení nejedná. V závislosti na přijatých závěrech k této otázce rozhodne ve smyslu § 7 odst. 1 a 2 z. ř. s.

Poučení:

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek ; lze je podat do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně.