Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 Cmo 32/2024-23

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Michaely Janouškové a soudců JUDr. Ondřeje Kubáta a Mgr. Ing. Davida Bokra ve věci

navrhovatele: Jméno navrhovatele, narozený Datum narození navrhovatele

bytem Adresa navrhovatele

zastoupený advokátkou Jméno advokátky A

sídlem Adresa advokátky A

za účasti: Jméno advokátky B., IČO IČO advokátky B

sídlem Adresa advokátky B

o jmenování jednatele, k odvolání podanému za společnost Jméno jednatele. advokátem Jméno advokáta, sídlem Adresa advokáta, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. ledna 2024, č. j. -7,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně ve výroku II. potvrzuje.

Odůvodnění:

Usnesení soudu prvního stupně ve výroku II. potvrzuje.

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením ukončil účast jméno FO, narozeného Anonymizováno, v řízení (výrok I.), účastnici právnická osoba. (dále téže jen „společnost“) „podle ve spojení s “ ustanovil opatrovníka tituly před jménem jméno FO, advokáta, sídlem adresa, „neboť jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat.“ (výrok II.), a účastníky vyzval k vyjádření k postupu v řízení (výrok III.).

2. Výrok II. usnesení odůvodnil soud prvního stupně tím, že za společnost není nikdo oprávněn v řízení jednat, což tvrdí sám navrhovatel, a současně tuto skutečnost potvrzuje zápis v obchodním rejstříku.

3. Proti tomuto výroku podala společnost (zastoupená advokátem Jméno advokáta, na základě plné moci udělené mu za společnost jméno FO) odvolání. Navrhuje zrušení tohoto výroku usnesení a vrácení věci soudu prvnímu stupně k dalšímu řízení.

4. Namítá, že společnost uzavřela dne 10. října 2023 s jméno FO (jednatelem společnosti z této funkce odvolaným na valné hromadě konané dne 12. října 2023; vyslovení neplatnosti tomu odpovídajícího usnesení valné hromady se jméno FO domáhá návrhem projednávaným u soudu prvního stupně pod sp. zn. ) pracovní smlouvu na pozici generálního ředitele (dále též jen „pracovní smlouva“). Vznik pracovního poměru byl navázán na jeho očekávané odvetné odvolání z funkce jednatele. Společnost tuto pracovní smlouvu uzavřela právě z důvodu, aby zabránila paralýze své činnosti a minimalizovala tak potenciální rizika spojená s tím, že nebude schopna právně projevovat svoji vůli prostřednictvím statutárního orgánu. Generální ředitel společnosti je osobou oprávněnou jednat za společnost v rozsahu zásadně shodném či obdobném rozsahu oprávnění statutárního orgánu. Není tedy pravdou, že by od doby podání návrhu na jmenování jednatele neexistovala osoba oprávněná za společnost jednat a v řízení ji zastupovat. Jméno navrhovatele byl samozřejmě jméno FO již na druhé valné hromadě společnosti (konané dne 12. října 2023) informován o tom, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu, jejímž předmětem je výkon funkce generálního ředitele. Ve stejný den jméno FO informoval jméno FO o uzavření této smlouvy i datovou schránkou. jméno FO zmocnil advokáta Jméno advokáta k zastupování společnosti ve všech řízeních před soudy plnou mocí ze dne 15. září 2023, tedy v době, kdy byl ještě jejím jednatelem, a pro vyloučení pochybností z titulu pracovní funkce generálního ředitele i plnou mocí ze dne 8. ledna 2024.

5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

6. Řízení o jmenování jednatele představuje řízení ve statusové věci právnických osob podle a , o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), a proto se podle , 4 z. ř. s. podpůrně použije všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci z. ř. s.

7. Podle , o obchodních společnostech a družstvech /zákon o obchodních korporacích/ (dále jen „z. o. k.“), hodlá-li člen voleného orgánu obchodní korporace uzavřít s touto korporací smlouvu, informuje o tom bez zbytečného odkladu orgán, jehož je členem, a kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak nejvyšší orgán. Člen kontrolního orgánu informuje kontrolní orgán; je-li jeho jediným členem, informuje nejvyšší orgán. Zároveň uvede, za jakých podmínek má být smlouva uzavřena. To platí obdobně pro smlouvy mezi obchodní korporací a osobou členovi jejího orgánu blízkou nebo osobami jím ovlivněnými nebo ovládanými.

8. Podle § 55 odst. 3 z. o. k. člen voleného orgánu splní povinnosti podle odstavce 1 nebo 2 i tím, že informuje nejvyšší orgán, ledaže sám jako jediný společník vykonává jeho působnost.

9. Podle , (dále jen „“), opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (), je-li tu nebezpečí z prodlení.

10. Předně je třeba uvést, že odvolací soud se nezabýval otázkou, zda je advokát Jméno advokáta oprávněn podat za společnost odvolání (na základě plné moci udělené mu za společnost dne 8. ledna 2024 jméno FO). Je tomu tak proto, že (právě) i otázka jeho právního postavení představuje podstatu projednávané věci a důvod podaného odvolání (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 26. července 2016, sp. zn. , ze dne 23. října 2018, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. března 2021, sp. zn. , či ze dne 3. února 2022, sp. zn. ).

11. Nutno doplnit, že zmocnění k zastupování společnosti však zjevně není založeno plnou mocí ze dne 15. září 2023, neboť jejím prostřednictvím byl advokát Jméno advokáta zmocněn k zastupování společnosti ve všech řízeních před příslušnými soudy v souvislosti se zápisem změn do obchodního rejstříku či založením listin do sbírky listin vedené u příslušného rejstříkového soudu (což je z obsahu této plné moci bez pochybností objektivně zřejmé; k jejímu výkladu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. prosince 2020, sp. zn. , a v něm označená judikatura). Nikoliv tedy k zastupování společnosti v řízení o jmenování jednatele.

12. Pro posouzení důvodnosti odvolání je tudíž třeba posoudit, zda mohl jméno FO udělit za společnost plnou moc ze dne 8. ledna 2024.

13. Pracovní smlouva byla uzavřena mezi jméno FO na obou jejích stranách, na straně společnosti vystupujícím ve funkci jednatele (voleným orgánem společnosti; § 198 odst. z. o. k.). To znamená, že povinností jméno FO bylo o záměru uzavřít tuto smlouvu informovat valnou hromadu jako nejvyšší orgán společnosti (§ 55 odst. 1, resp. § 55 odst. 1, 3 z. o. k.).

14. Z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu se k výkladu § 55 odst. 1, 3 z. o. k. podává, že:

1/ Jazykový výklad § 55 z. o. k. vede k jednoznačnému závěru, podle něhož citované ustanovení dopadá na všechny smlouvy (uzavírané mezi členem voleného orgánu obchodní korporace a touto obchodní korporací) bez rozdílu (není-li zde zvláštní úprava; viz např. § 59 odst. 2 z. o. k.). Tomu také odpovídá výklad teleologický. Účelem § 55 z. o. k. je ochrana zájmů obchodní korporace, jež mohou být dotčeny uzavíranou smlouvou, na jejíž druhé straně stojí člen voleného orgánu. Zájmy obchodní korporace přitom mohou být dotčeny jakoukoliv smlouvou, zřizující závazek mezi stranami.

2/ Člen voleného orgánu obchodní korporace svou informační povinnost zásadně splní tím, že příslušnému orgánu předloží celé znění návrhu smlouvy, nebo sdělí celý její obsah.

3/ Informační povinnost bude zpravidla splněna také tehdy, pokud člen voleného orgánu předloží příslušnému orgánu obchodní korporace pouze část návrhu smlouvy anebo pokud příslušný orgán informuje pouze o části obsahu zamýšlené transakce, je-li z předložené části návrhu smlouvy anebo z předložených informací patrné, zda uzavřením smlouvy mohou být zasaženy zájmy korporace. Je-li totiž příslušnému orgánu obchodní korporace svěřena působnost kontrolovat, zda je uzavření smlouvy ve střetu zájmů v souladu se zájmy obchodní korporace, a (případně) uzavření zakázat, bezpochyby může tento orgán sám zvážit, zda mu neúplný návrh smlouvy k posouzení postačuje.

4/ Účel § 55 z. o. k. může být výjimečně naplněn též tím, že jednatel společnosti s ručením omezeným seznámí s obsahem zamýšlené smlouvy všechny společníky, kteří s jeho záměrem uzavřít tuto smlouvu se společností vyjádří souhlas, anebo tento záměr alespoň vezmou na vědomí s tím, že se vzdávají práva na projednání této záležitosti (a na případné vyslovení zákazu uzavřít smlouvu) valnou hromadou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. ledna 2023, sp. zn. , nebo usnesení ze dne 20. července 2023, sp. zn. , či ze dne 14. listopadu 2023, sp. zn. ).

15. Z obsahu spisového materiálu, a to ani z notářského zápisu sp. zn. NZ 419/2023, sepsaného dne 12. října 2023 jménem tituly před jménem jméno FO, notářky se sídlem v adresa, osvědčující průběh jednání valné hromady společnosti dne 12. října 2023, nevyplývá, že by jméno FO o záměru uzavřít pracovní smlouvu tuto valnou hromadu informoval, a tím splnil požadavky § 55 odst. 1, resp. § 55 odst. 1, 3 z. o. k.

16. Z obsahu spisu se podává, že jméno FO (ve funkci jednatele společnosti) toliko odeslal jméno FO informaci (obsaženou v písemnosti datované dnem 9. říjná 2023, dodanou do jeho datové schránky 12. října 2023), že společnost hodlá s jméno FO uzavřít pracovní smlouvu, jejímž předmětem bude výkon pracovní činnosti na pracovní pozici generálního ředitele, nikoliv však to, že by doručil i návrh této smlouvy (celkem o 5 stranách obvyklého rozsahu textu). Nelze tak dovodit ani to, že by jméno FO druhého společníka společnosti (jméno FO) informoval o tom, za jakých podmínek má být smlouva uzavřena (§ 55 odst. 1 z. o. k.). Stěžejní je nicméně skutečnost, že z žádného tvrzení nebo (dostupného) důkazu nelze dovodit, že by Jméno navrhovatele se záměrem uzavřít pracovní smlouvu vyjádřil souhlas, anebo tento záměr alespoň vzal na vědomí s tím, že se vzdává práva na projednání této záležitosti (a na případné vyslovení zákazu uzavřít smlouvu) valnou hromadou (tak, jak výše vyloženo).

17. Jestliže jméno FO povinnosti stanovené , resp. , 3 z. o. k. (jako osoba, která pracovní smlouvu sjednala za obě její strany) zjevně nesplnil, pročež nemůže být v dobré víře (, , ), pak pracovní smlouva společnost nezavazuje, neboť z ničeho nevyplývá, že by uzavření této smlouvy společnost dodatečně schválila, nadto bez zbytečného odkladu (srov. již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. ledna 2023, sp. zn. ). V takovém případě ovšem jméno FO nemůže (nemohl) jménem společnosti jednat [ ], a tedy ani udělit posuzovanou plnou moc (dne 8. ledna 2024) Jméno advokáta ( ).

18. Promítnuto do poměrů projednávané věci to pak ve výsledku znamená, že nemůže-li společnost vystupovat před soudem, protože tu není osoba oprávněná za ni jednat, aniž by za řízení vyšlo najevo, že jde o přechodný stav, který bude v dohledné době odstraněn ( ; srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. února 2022, sp. zn. ), je rozhodnutí soudu prvního stupně správné.

19. Odvolací soud z těchto důvodů usnesení soudu prvního stupně v rozsahu odvoláním napadeného výroku podle jako věcně správné potvrdil.

Poučení:

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek uvedených v ; lze jej podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze.