Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 Cmo 39/2025-318

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Ing. Dušana Hrabánka a JUDr. Františka Švantnera ve věci

žalobců: a) Jméno žalobce A, narozený Datum narození žalobce A b) Jméno žalobce A, narozená Datum narození žalobce B oba bytem Adresa žalobce B

zastoupeni advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného

sídlem Adresa žalovaného

zastoupené advokátem Jméno advokáta A

sídlem Adresa advokáta A

o návrhu: 1) Jméno advokáta B, narozený Datum narození advokáta B

2) Jméno advokáta C, narozená Datum narození advokáta C

oba bytem Adresa advokáta C

3) tituly před jménem Jana Pulver-Sladek, narozená 29. 8. 1947

bytem Adresa advokáta C, 4144 Arlesheim, Švýcarsko

všichni zastoupeni advokátkou Jméno advokátky B

sídlem Adresa advokátky B

na připuštění přistoupení účastníků do řízení o nahrazení souhlasného projevu vůle na prohlášení vlastníka o rozdělení vlastnictví nemovité věci na vlastnické právo k jednotkám, k odvolání navrhovatelů 1), 2), 3) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. února 2025 č. j. -311,

takto:

I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. února 2025 č. j. -311 se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. února 2025 č. j. -311 se potvrzuje.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně (dále též jen „soud“) rozhodl tak, že „Vstup jméno FO, narozeného Datum narození advokáta B a Jméno advokáta C, narozené Datum narození advokáta C, narozené Anonymizováno bytem Adresa advokáta C, Anonymizováno na stranu žalobců, se nepřipouští.“ V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že návrhem ze dne 2. 2. 2025 navrhovatelé a) a b) navrhli, aby soud připustil vstup osob ve výroku citovaných do řízení na straně žalobců. Návrh odůvodnili tím, že jmenovaní vedou s žalovaným týž spor jako žalobci. Právní zástupkyně jmenovaných uvedla, že jmenovaní se svým vstupem do řízení souhlasí, jejich plné moci udělené advokátce jsou součástí spisu. Řízení v této věci bylo zahájeno žalobou ze dne 12. 10. 2017. Žaloba na nahrazení prohlášení vůle bytového družstva je podle ustanovení u žalob podaných po 1. 1. 2014 řízením sporným. Osoby ve výroku jmenované byly účastníky téhož řízení, přičemž řízení o jejich nároku je již pravomocně skončeno, a to rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 14. 3. 2023, č. j. -229, ve spojení s usnesením ze dne 25. 7. 2023, č. j. -257 ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 2. 2024, č. j. -270; rozsudek nabyl právní moci 16. 2. 2024. O nároku osob /coby původních žalobců a), b) a e)/ již bylo pravomocně meritorně rozhodnuto, pročež nelze o témže jejich nároku rozhodovat podle znovu, je proto dána překážka věci rozsouzené. Nelze tedy za nezměněného stavu a předmětu řízení rozhodnout ani o jejich opětovném vstupu do téhož řízení dle

2. Proti usnesení soudu prvního stupně podali všichni v záhlaví uvedení navrhovatelé - původně žalobci a), b) a e) odvolání shodného obsahu. Jejich stěžejní odvolací námitka spočívala v tom, že soud odůvodnil své rozhodnutí tím, že o nárocích navrhovatelů bylo již rozhodnuto meritorně, kdy rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. března 2023 č. j. -229 nabyl právní moci dne 16. 2. 2024, ale rozhodnutí týkající se nezaplacení soudního poplatku za odvolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. března 2023 č. j. -229 však bylo pouze procesního charakteru a nikoli rozhodnutí ve věci samé. Nelze tedy mít za to, že je zde dána překážka věci rozsouzené. Další odvolací námitkou bylo, že usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 19. prosince 2024 č. j. -294 byl zrušen rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. března 2023 č. j. -229 a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení, což znamená, že ve věci nebylo ještě rozhodnuto. Navrhli, aby odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení s tím, že přistoupení navrhovatelů do řízení je přípustné.

3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

4. Dle obsahu předloženého soudního spisu vyplývá, že soud prvního stupně rozhodl ve věci samé nahrazení projevu vůle účastníka na „Prohlášení vlastníka o rozdělení vlastnictví nemovité věci na vlastnické právo k jednotkám“, a to rozsudkem ze dne 14. března 2023 č. j. -229 (dále též jen „rozsudek“ či „rozsudek - 229“). Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 25. července 2023 č. j. -257 k odvolání všech žalobců bylo soudem prvního stupně rozhodnuto tak, že „Řízení o odvolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. března 2023, č. j. -229, se zastavuje.“ (výrok I.), „Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.“ (výrok II.), „Žalobcům se po právní moci tohoto usnesení vrací společně a nerozdílně soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, a to k rukám tituly před jménem jméno FO, advokátky.“ (výrok III.) (dále též jen „usnesení - 257“). Proti usnesení - 257 podali všichni žalobci včasná odvolání shodného obsahu. Vrchní soud v Praze rozhodl o jejich odvoláních usnesením ze dne 7. února 2024 č. j. -270 tak, že „Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. července 2023, č. j. -257, se a) v části ohledně navrhovatelů ad c) Jméno žalobce A a ad d) Jméno žalobce A - mění tak, že řízení vedené Městským soudem v Praze pod sp. zn. se nezastavuje a zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč se „žalobcům“ po právní moci usnesení nevrací, b) ve zbývajícím rozsahu potvrzuje.“ (výrok I.) a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, že „Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.“ (výrok II.). Na základě tohoto rozhodnutí odvolacího soudu řízení pravomocně skončilo pro žalobce původně uvedené pod písm. a) - jméno FO, b) - Jméno advokáta C a e) tituly před jménem. Soud prvního stupně tedy správně vyznačil doložku právní moci na rozsudku ohledně těchto žalobců - nyní navrhovatelů 1), 2) a 3), pro něž předmětné řízení již pravomocně skončilo, jak uvedl správně soud prvního stupně. Dle „Jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu.“ Od tohoto okamžiku tedy účastníky řízení již původní žalobci uvedení původně pod písm. a) - Jméno advokáta B, b) - Jméno advokáta C a e) tituly před jménem Jana Pulver Sladek, nebyli. Jedinými účastníky řízení zůstali pouze odvolatelé původně pod písm. ad c) Jméno žalobce A a ad d) Jméno žalobce A. Dle „Nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení.“ - což platí jen pro sporné řízení, a to na rozdíl od řízení nesporného ve statusových věcech, ve kterých se naopak uplatní ustanovení z. ř. s., dle něhož „Výrok pravomocného rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o statusové věci fyzické nebo právnické osoby, je závazný pro každého.“, což však není posuzovaný případ, neboť předmětné řízení je řízením sporným, jak uvedl správně soud prvního stupně. Rozhodl-li tedy odvolací soud o zrušení rozsudku - 229 a vrácení věci k dalšímu řízení k odvolání jediných zbylých účastníků řízení - tj. Jméno žalobce A, nyní uváděného již pod písm. a) a Jméno žalobce A, nyní uváděné již pod písm. b) (usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. prosince 2024 č. j. dále jen „usnesení - 294“), vyvolává toto rozhodnutí právní účinky pouze ve vztahů k těmto zbylým účastníkům řízení, nikoliv ve vztahu ke komukoliv dalšímu (např. bývalým účastníkům tohoto řízení). S odkazem na tedy bylo nadbytečné do výroku usnesení - 294 uvádět, že se ruší rozsudek - 229 jen vůči nyní označeným žalobcům a) a b) coby jediným účastníkům řízení, protože vůči nikomu jinému toto rozhodnutí než vůči účastníkům řízení nemůže vyvolávat žádné právní účinky. Jinak řečeno odvolací soud tedy rozhodně nezrušil rozsudek - 229 vůči jiným účastníkům řízení, tedy vůči původním žalobcům uvedeným původně pod písm. a), b) a e), jak se mylně domnívají všichni odvolatelé. Shrnuto, nepřipustil-li soud prvního stupně navrhovatelům ad 1) - 3), aby přistoupili do řízení, protože pro ně věc již pravomocně skončila, rozhodl zcela správně. Tento závěr ostatně vyplývá již jen z toho, že při opačném výkladu, tedy že by ve vztahu k původním žalobcům pod písm. a), b) a e) nebylo řízení pravomocně skončeno, znamenalo zcela nepřípustný závěr, že by nebylo žádného rozdílu mezi tím, vůči komu bylo odvolací řízení pravomocně zastaveno a tím, vůči komu by pravomocně zastaveno nebylo. Takový závěr by byl zcela zjevně nepřijatelný a evidentně nesprávný.

5. Z výše uvedených důvodů odvolací soud podle usnesení soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správné.

6. Ohledně náhrady účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení, v souladu se zásadou úspěchu ve věci ( ve spojení s ) platí, že jejich náhrada náleží všem úspěšným účastníkům řízení. Těm však v souvislosti s tímto odvoláním žádné náklady řízení nevznikly, proto rozhodl odvolací soud tak, jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení:

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek ; lze je podat do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně.