Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 Cmo 232/2023-113

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Michaely Janouškové a soudců JUDr. Ondřeje Kubáta a Mgr. Ing. Davida Bokra ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně

bytem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta A

sídlem Adresa advokáta A

proti

žalovaným: 1. Jméno žalované, narozený Datum narození žalované

bytem Adresa žalované

zastoupený advokátem Jméno advokáta B

sídlem Adresa advokáta B

2. Jméno advokáta C, narozený Datum narození advokáta C

bytem Adresa advokáta C

o určení společníka, k odvolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. srpna 2023, č. j. -88,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že přistoupení společnosti právnická osoba, IČO IČO, sídlem adresa, se na straně žalovaných připouští.

Odůvodnění:

Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že přistoupení společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , se na straně žalovaných připouští.

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zamítl „návrh na přistoupení dalšího účastníka do řízení na straně žalované, a to společnosti právnická osoba se sídlem adresa, IČO 7467589.“

2. Konstatoval, že žalobkyně navrhla vstup společnosti právnická osoba (dále též jen „společnost“) až při jednání soudu poté, co byly provedeny veškeré důkazy potřebné pro rozhodnutí a bylo ukončeno dokazování s odůvodněním, že další důkazy již prováděny nebudou, neboť nebyl prokázán naléhavý právní zájem a účastníci byly v rámci předvídatelnosti soudního rozhodnutí seznámeni s judikaturou nadřízených soudů. Návrh byl učiněn až poté, co bylo „řízení zkoncentrováno“ a žalobkyni uplynula lhůta pro doplnění skutkových tvrzení ohledně naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, s nímž souvisí i označený okruh účastníků. Pokud by soud připustil v této fázi řízení vstup dalšího účastníka řízení, neoprávněně by zvýhodnil žalobkyni na úkor žalovaných, čímž by došlo k porušení zásady rovnosti účastníků.

3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala žalobkyně odvolání. Navrhuje jeho změnu, kterou bude přistoupení společnosti do řízení na straně žalované připuštěno.

4. Namítá, že návrh na přistoupení účastníka je možné podat po koncentraci, což plyne přímo ze zákona, přičemž odkazuje na soudní rozhodnutí, která dle jejího názoru tento závěr potvrzují. Pokud soud prvního stupně žalobkyni poučil, žalobkyně tím automaticky možnost své podání doplnit neztratila. Zamítl-li návrh žalobkyně z důvodu, že byl učiněn až po provedeném poučení, bylo tím porušeno její právo na spravedlivý proces.

5. 1. žalovaný odvolání nepokládá za důvodné.

6. Ztotožňuje se se závěry soud prvního stupně. Uvádí, že poučovací povinnost soudu nemá sloužit jako návod na to, jak uspět ve věci samé.

7. 2. žalovaný se k podanému odvolání nevyjádřil.

8. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle a , 6 , (dále jen „ “), aniž by nařizoval jednání [ ], a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

9. Podle na návrh žalobce může soud připustit, aby do řízení přistoupil další účastník. Souhlasu toho, kdo má takto do řízení vstoupit, je třeba, jestliže má vystupovat na straně žalobce.

10. Podle byla-li připuštěna změna žaloby ( ), nejsou tím účinky podle odstavce 1 dotčeny. Došlo-li k přistoupení dalšího účastníka ( ) nebo záměně účastníka ( ), nastávají ve vztahu s novými účastníky účinky podle odstavce 1 skončením prvního jednání, které bylo nařízeno po přistoupení nebo záměně účastníka a které se ve věci konalo; o tom musí být účastníci poučeni v předvolání k tomuto jednání.

11. Posouzení návrhu na přistoupení společnosti do řízení na straně žalované ( ) dovozené soudem prvního stupně není správné, což je zřejmé již jen z dikce , ze které zřetelně vyplývá, že došlo-li k přistoupení dalšího účastníka, nastávají ve vztahu s novým účastníkem účinky koncentrace (ve smyslu ) až skončením jednání, které bylo nařízeno po přistoupení. Tedy až po skončení dalšího jednání, které by bylo ve věci samé (po připuštění přistoupení společnosti do řízení) namístě nařídit, protože důvody pro jeho nekonání nebyly soudem prvního stupně nijak vysvětleny [srov. např. Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Doležílek, J. a kol. . Komentář. 3. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, komentář k , marg. č. 22]. Argumentace soudu prvního stupně účinky zákonné koncentrace ve smyslu nebo porušením zásady rovnosti účastníků řízení je tudíž nepřípadná, neboť z vyplývá nutnost v tomto ustanovení upraveného postupu.

12. Smyslem institutu přistoupení dalšího účastníka do řízení podle je umožnit žalobci, aby odstranil nedostatek aktivní nebo pasivní věcné legitimace, který tu byl již v době zahájení řízení a který by jinak neodvratně vedl k zamítnutí žaloby. Žalobce tímto způsobem smí reparovat svůj původní (v době podání žaloby) „omyl“ o tom, kdo je nositelem uplatňovaného práva nebo proti komu mělo být právo správně žalováno, který by jinak byl řešitelný podáním nové žaloby (srov. např. Drápal, L., Bureš, J. a kol. I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 599-604, marg. č. 1).

13. Soudní praxe je ustálena v závěru, že přistoupení dalšího účastníka do řízení soud nepřipustí zejména tehdy, kdyby v důsledku něho nastal nedostatek podmínky řízení, pro který by bylo nutné řízení zastavit, kdyby nebylo nepochybné, čeho se žalobce domáhá proti tomu, kdo má do řízení přistoupit na straně žalovaného, kdyby nebylo jednoznačné, čeho se proti žalovanému domáhá ten, kdo má do řízení přistoupit jako další žalobce, nebo kdyby přistoupení dalšího účastníka do řízení bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení (srov. v tomto směru důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. května 2001, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 9/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které je dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz). Platí též, že soud nepřipustí přistoupení dalšího žalovaného do řízení ( ) i tehdy, je-li zřejmé, že dosavadní žalovaný již v době zahájení řízení nebyl věcně legitimován a že návrhem na přistoupení dalšího účastníka do řízení žalobce obchází institut záměny účastníků ve smyslu ustanovení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. února 2006, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 1/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2013, sp. zn. ).

14. Existence důvodu, pro které by přistoupení nemohlo být vyhověno, se však z obsahu spisu nepodává.

15. Kdo je společníkem společnosti s ručením omezeným je totiž obsahem hmotněprávního poměru mezi společníkem a společností, v níž má společník podíl [ , , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve spojení s , ]. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení bude nepochybně dán, pokud i předjímaný soudní výrok bude způsobilý vystihnout úplný obsah hmotným právem vymezeného poměru, tedy bude závazný pro všechny jeho subjekty, tedy subjekty, které budou současně i účastníky příslušného soudního řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. února 2021, sp. zn. , nebo ze dne 16. července 2015, sp. zn. ). Je proto zřejmé, že důvod pro to, aby soud prvního stupně návrhu nevyhověl, naplněn nebyl, protože společnost je subjektem, jehož se týká předmět věci samé (tj. v hmotněprávním poměru k této společnosti má být určeno, že 2. žalovaný je jejím společníkem). V takovém případě měl ovšem soud prvního stupně návrhu vyhovět a po právní moci tomu odpovídajícího usnesení se společností jednat jako s účastníkem řízení.

16. Zbývá dodat, pokud jde o poučovací povinnost o hmotném právu, že pokud je žaloba přesná, určitá a srozumitelná, není důvodem k postupu podle (dle něhož soudy poskytují účastníkům poučení o jejich procesních právech a povinnostech) okolnost, že žalobě nelze vyhovět proto, že nemá oporu v hmotném právu (s výhradou postupu dle ). Poučení žalobce o tom, kdo by podle hmotného práva měl být žalován, přesahuje poučovací povinnost soudu podle , resp. poučení žalobce o tom, že ve věci má či může být žalován i další žalovaný, není součástí této poučovací povinnosti (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. října 2001, sp. zn. , uveřejněné pod č. 37/2003 Sbírky rozhodnutí a stanovisek, nebo nález Ústavního soudu ze dne 3. ledna 1996, sp. zn. , který je dostupný např. na webových stránkách Ústavního soudu www.usoud.cz); to platí obdobně i na poučení žalobkyně, zastoupené navíc advokátem, o tom, zda má navrhnout připuštění přistoupení dalšího účastníka do řízení podle ustanovení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2005, sp. zn. , nebo usnesení ze dne 27. února 2006, sp. zn. ). Jestliže však soud prvního stupně k udělení takového poučení přistoupil, je posuzovaný návrh žalobkyně racionálním procesním krokem, jemuž nebrání žádné ustanovení

17. Odvolací soud z těchto důvodů usnesení soudu prvního stupně podle změnil tak, že návrhu žalobkyně na připuštění přistoupení společnosti na straně žalované vyhověl (zjevná chyba v označení ICO u společnosti na tomto závěru není způsobilá ničeho změnit, neboť z obsahu návrhu ve věci samé a spisu a z označení společnosti ostatními údaji je zřejmé, že má být připuštěno přistoupení právě a jen společnosti).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné za podmínek § 237 a násl. o. s. r. Dovolání je možno podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze.