Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Cmo 79/2025-49

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Uhlířové a soudkyň JUDr. Lenky Grollové a Mgr. Kateřiny Horákové ve věci

navrhovatelky: Jméno navrhovatelky A., IČO IČO navrhovatelky A

sídlem Adresa navrhovatelky A

likvidátorka již zaniklé společnosti Jméno navrhovatelky B

IČO IČO navrhovatelky B

naposledy sídlem Adresa navrhovatelky B

o schválení konečné zprávy, přiznání odměny a náhrady hotových výdajů likvidátora, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 26. března 2025, č. j. -41,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku II. mění tak, že likvidátorce Jméno navrhovatelky A., IČO IČO navrhovatelky A, sídlem Adresa navrhovatelky A, se přiznává odměna za provedení likvidace zaniklé společnosti Jméno navrhovatelky B IČO IČO navrhovatelky B, naposledy sídlem Adresa navrhovatelky B, ve výši 10 000 Kč, která bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci po právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku II. mění tak, že likvidátorce , Jméno navrhovatelky A, ., IČO , IČO navrhovatelky A, , sídlem , Adresa navrhovatelky A, , se přiznává odměna za provedení likvidace zaniklé společnosti , Jméno navrhovatelky B, IČO , IČO navrhovatelky B, , naposledy sídlem , Adresa navrhovatelky B, , ve výši 10 000 Kč, která bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci po právní moci tohoto usnesení.

1. Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. zamítl návrh likvidátorky Jméno navrhovatelky A. (dále jen „likvidátorka“), zaniklé společnosti Jméno navrhovatelky B (dále jen „společnost“), na schválení konečné zprávy a účetní závěrky, výrokem II. přiznal likvidátorce odměnu za provedenou likvidaci společnosti ve výši 7 000 Kč a výrokem III. přiznal likvidátorce náhradu hotových výdajů likvidace ve výši 2 178 Kč.

2. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně konstatoval, že usnesením soudu prvního stupně ze dne 19. října 2023, č. j. -18, jež nabylo právní moc dne 15. listopadu 2023, byla navrhovatelka jmenována likvidátorkou společnosti. Dne 20. února 2025 byla společnost vymazána z obchodního rejstříku. Likvidátorka předložila soudu prvního stupně ke schválení konečnou zprávu ze dne 19. února 2025 a účetní závěrku ke dni 19. února 2025. Soud prvního stupně uzavřel, že řízení o schválení konečné zprávy o průběhu likvidace je bezpředmětné, neboť společnost zanikla výmazem z veřejného rejstříku. Proto návrh likvidátorky na schválení konečné zprávy a účetní závěrky zamítl. Výroky II. a III. soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § , 7 a a 3 vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují se některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob (dále jen „ “), tak, že vzhledem k náročnosti provedené likvidace a při zohlednění skutečnosti, že likvidaci provádí osoba jmenovaná z řad insolvenčních správců, považuje soud za přiměřenou odměnu ve výši 7 000 Kč, což odpovídá zvýšení odměny do výše cca 1/3 maximální možné sazby. V daném případě je jedinou okolností pro zvýšení odměny likvidátorky skutečnost, že likvidátorem byla jmenována osoba ze seznamu insolvenčních správců, jiné skutečnosti dány nejsou. Činnost likvidátorky nijak nevybočovala z běžné činnosti při likvidaci nemajetné a nečinné právnické osoby bez zaměstnanců, a proto soud prvního stupně považoval odměnu ve výši 7 000 Kč za přiměřenou. K tomu odkázal na usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. prosince 2022, č. j. -59, a usnesení Ústavního soudu ze dne 4. dubna 2023, č. j. -1, přičemž konstatoval, že je mu známý právní názor Vrchního soudu v Praze, jež Vrchní soud v Praze aplikuje ve své rozhodovací praxi (např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. dubna 2018, , ze dne 11. ledna 2020, sp. zn. , ze dne 25. dubna 2022, sp. zn. , či ze dne 12. března 2025, sp. zn. ), s tímto se však soud prvního stupně neztotožnil. Pokud jde o náhradu hotových výdajů, soud prvního stupně vyšel z likvidátorkou předloženého a doloženého soupisu nákladů, které jí v požadované výši (2 178 Kč) přiznal. Závěrem konstatoval, že podle ustálené rozhodovací praxe Vrchního soudu v Praze nelze likvidátorce nad rámec přiznané odměny přiznat ještě náhradu za daň z přidané hodnoty v příslušné sazbě. K tomu odkázal na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. srpna 2017, sp. zn. , či ze dne 26. června 2019, sp. zn. .

3. Proti výroku II. usnesení soudu prvního stupně podala likvidátorka odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a přiznal jí odměnu ve výši 10 000 Kč.

4. Odvolatelka vytýká soudu prvního stupně nespravedlivé přiznání odměny za provedenou likvidaci ve výši toliko 7 000 Kč. V daném případě je přiznaná částka neadekvátní a nepřiměřená vykonané práci. Namítá, že výše přiznané odměny je v rozporu s dosavadní rozhodovací praxí soudů.

5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu (tj. ve výroku II.) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

6. Z obsahu spisu – především z konečné zprávy ze dne 19. února 2025 - se podává, že nebyla zjištěna žádná aktiva společnosti, která by byla způsobilá a vhodná ke zpeněžení, z jejichž výtěžku by bylo možno uspokojit náklady likvidace nebo pohledávky přihlášených věřitelů. Do likvidace se přihlásil 1 věřitel s pohledávkou ve výši 1 691 416 Kč. Oznámení o vstupu společnosti do likvidace likvidátorka zveřejnila v Obchodním věstníku. Společnost zanikla výmazem z obchodního rejstříku dne 20. února 2025.

7. Ve vyúčtování nákladů likvidace a žádosti o přiznání odměny ze dne 25. února 2025, doručené soudu prvního stupně téhož dne, požadovala likvidátorka odměnu ve výši 20 000 Kč a náhradu hotových výdajů ve výši 2 178 Kč (které blíže specifikovala).

8. Odvoláním nastolenou otázkou v projednávané věci je posouzení výše odměny likvidátorky. Vzhledem k tomu, že odvolatelka byla jmenována likvidátorkou společnosti v roce 2023 (viz výše specifikované usnesení soudu prvního stupně), je třeba při zkoumání toho, zda likvidátorce přísluší odměna (jakož i náhrada hotových výdajů), vycházet z právní úpravy účinné v době, kdy byla likvidátorka soudem jmenována do své funkce, v daném případě tedy z (jak správně učinil soud prvního stupně).

9. Podle , (dále jen „o. z.“), odměnu a způsob její výplaty určuje likvidátorovi ten, kdo jej povolal.

10. Podle skončí-li likvidace dříve, než je zjištěna výše likvidačního zůstatku, nebo nedostačuje-li likvidační zůstatek k úhradě odměny likvidátora, náleží likvidátorovi odměna ve výši 1 000 Kč; podle okolností případu lze odměnu likvidátora přiměřeně zvýšit až do výše 20 000 Kč, dle odst. 2 hradí-li stát odměnu likvidátora, uhradí ji v rozsahu, ve kterém ji nelze hradit z likvidačního zůstatku.

11. Podle výše citovaného (aplikovaného v poměrech o. z.) v situaci, která nastala v poměrech projednávané věci, kdy likvidační zůstatek nedostačuje k úhradě odměny likvidátora, činí odměna likvidátora 1 000 Kč. Zvýšení této odměny záleží na okolnostech případu. V dané věci jde o typově jednodušší případ likvidace, kdy daná obchodní společnost existuje jen formálně bez jakéhokoliv zjištěného majetku, tedy s nulovým likvidačním zůstatkem, s minimem závazků, s jednoduchou vlastnickou strukturou. V takovýchto případech se rozhodovací praxe odvolacího soudu ustálila na odměně likvidátora jmenovaného z řad insolvenčních správců ve výši 10 000 Kč (za mnohá rozhodnutí srov. např. usnesení ze dne 27. března 2017, sp. zn. , ze dne 26. dubna 2017, sp. zn. , ze dne 1. března 2018, sp. zn. , ze dne 6. září 2018, sp. zn. , ze dne 16. září 2021, sp. zn. , ze dne 30. srpna 2021, sp. zn. , ze dne 25. dubna 2022, sp. zn. , ze dne 1. února 2023, sp. zn. , ze dne 25. ledna 2024, sp. zn. , či z posledních rozhodnutí usnesení ze dne 27. června 2024, sp. zn. , či ze dne 23. července 2024, sp. zn. ). Zde odvolací soud (opakovaně) vyslovil a odůvodnil závěr, že u likvidátorů z řad insolvenčních správců je třeba neopomenout skutečnost, že insolvenční správce musí splňovat řadu kvalifikačních předpokladů a dalších podmínek pro výkon této činnosti, vyplývajících zejména ze , o insolvenčních správcích, , o obsahu a dalších náležitostech zkoušek insolvenčních správců, nyní i , o materiálním vybavení a standardech výkonu funkce insolvenčního správce. Mj. na likvidátora přechází okamžikem jeho ustanovení do funkce jednak vnější jednatelská působnost statutárního orgánu a dále vnitřní působnost statutárního orgánu v činnostech, které bezprostředně souvisí s likvidací a jsou nutné pro její úspěšný průběh a dokončení. Podle o. z. za řádný výkon funkce likvidátor odpovídá stejně jako člen statutárního orgánu. Tím, že zákon nestanoví výjimku pro likvidátory jmenované soudem ze seznamu insolvenčních správců ohledně míry jejich odpovědnosti, platí i pro ně stejná míra odpovědnosti, jaká platí pro členy statutárního orgánu té, které právnické osoby. Statutární orgán, resp. likvidátor společnosti s ručením omezeným je povinen vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře. Počítá-li o. z. se záložní možností jmenování insolvenčního správce do funkce likvidátora, pak jistě při vědomí shora uvedených souvislostí, které je následně třeba zohlednit při stanovení výše jeho odměny. Nařízením stanovená základní výše odměny 1 000 Kč není v takovýchto případech odpovídající. Nelze však pominout, že při stanovení výše odměny likvidátora jmenovaného z řad insolvenčních správců v rozpětí daném je nutno ponechat dostatečný prostor pro zohlednění náročnosti likvidace v konkrétním případě. Maximální výši odměny likvidátora 20 000 Kč bude na místě přiznat u nejsložitějších likvidací s rozsáhlým majetkem, velkým množstvím věřitelů, složitou vlastnickou strukturou společnosti, vedenými soudními spory, náročným vypořádáváním likvidační podstaty atd. O podobný případ v poměrech projednávané věci nejde.

12. Jak již odvolací soud zmínil, jde o typově jednoduchou likvidaci jen formálně existující společnosti bez majetku. Odvolací soud neshledal důvod odchýlit se od své výše popsané ustálené rozhodovací praxe; pro stručnost na ně odkazuje. V jejich světle neobstojí argumentace soudu prvního stupně o nemožnosti v dané věci přiznat likvidátorce vyšší odměnu než 7 000 Kč. Za přiměřenou výši odměny likvidátorky odvolací soud i v poměrech nadepsané věci považuje částku 10 000 Kč.

13. Odkaz soudu prvního stupně na usnesení Ústavního soudu ze dne 4. dubna 2023, sp. zn. , není podle odvolacího soudu přiléhavý. Ústavní soud se v něm zabýval ústavní stížností do usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. prosince 2022, č. j. -59. Ústavní stížnost však směřovala do rozhodnutí o přiznané výši náhrady hotových výdajů likvidátora spolku, nikoliv do rozhodnutí o přiznané výši odměny likvidátora obchodní korporace.

14. Pro úplnost odvolací soud dodává, že stát sice negarantuje právo na zisk, pokud si však „objedná“ u likvidátora – podnikatele práci, měl by ji i odpovídajícím způsobem zaplatit.

15. Odvolací soud proto podle , , změnil usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném výroku II., kterým bylo rozhodováno o odměně likvidátorky, tak, že výše přiznané odměny likvidátorky činí 10 000 Kč.

16. Jelikož je likvidátorka jedinou účastnicí řízení, nepřichází v úvahu rozhodování o náhradě nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.