Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 Cmo 309/2024-86

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Lenky Broučkové a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Michaely Janouškové ve věci

žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce

sídlem Adresa žalobce

zastoupený advokátem tituly před jménem Anonymizováno, tituly za jménem

sídlem adresa

proti žalované: Jméno žalované, IČO IČO žalované

sídlem Adresa žalované

zastoupená advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

o poskytnutí vysvětlení, o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. 9. 2024, č. j. -63,

takto:

I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované k rukám jejího právního zástupce na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 2 238,50 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.II. Žalobce je povinen zaplatit žalované k rukám jejího právního zástupce na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 2 238,50 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zastavil řízení (výrok I.) a žádnému z účastníků řízení nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

2. Soud prvního stupně odůvodnil výrok I. svého rozhodnutí s odkazem na , o soudních poplatcích (dále jen „“), tím, že žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 6. 6. 2024 se žalobce vůči žalované domáhal práva na vysvětlení podle a násl. , o obchodních společnostech a družstvech (zákona o obchodních korporacích, dále jen „z. o. k.“). Žalobce ani přes výzvu soudu ze dne 13. 6. 2024, č. j. -56, doručenou právnímu zástupci žalobce dne 18. 7. 2024, nezaplatil soudní poplatek (splatný navíc již podáním žaloby) včas. Lhůta pro včasné zaplacení uplynula dne 2. 8. 2024, žalobce však zaplatil až dne 6. 8. 2024. Soud prvního stupně neshledal důvodnými námitky žalobce, podle nichž se dne 2. 8. 2024 „oba odpovědní členové“ žalobce střídali na dovolené a účastnili se akcí pořádaných žalobcem. Uvedené skutečnosti mohl žalobce sdělit soudu již od 21. 7. 2024 a za žalobce mohli soudní poplatek zaplatit i jiní členové jeho výkonného výboru. Jelikož žalobce nedoložil ani neosvědčil existenci přechodně působících vnějších okolností, které by vedly k postupu dle , soud prvního stupně dle řízení zastavil. Výrok II. usnesení odůvodnil soud prvního stupně s odkazem na věty první , (dále jen „“), neboť žalobce sice zavinil zastavení řízení, žalované však žádné náklady řízení nevznikly.

3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal žalobce odvolání, navrhuje, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Namítá, že k pozdní úhradě soudního poplatku došlo bez jeho viny a že existuje nebezpečí z prodlení spočívající v marném uplynutí promlčecí lhůty dle § 360 odst. 3 z. o. k a následné nemožnosti podat akcionářskou žalobu. Popisuje události v časovém sledu. Zdůrazňuje, že výzva k zaplacení soudního poplatku byla právnímu zástupci žalobce doručena v době, kdy čerpal dovolenou. Konec lhůty připadl na den, kdy se „oba odpovědní členové sekretariátu žalobce“ (kteří jako jediní měli být oprávněni provádět platební transakce) „střídali na dovolené“ a účastnili se akce pořádané žalobcem, o čemž právní zástupce žalobce nemohl vědět. Přístup k účtu žalobce má mít i prezident jméno FO, ten ale transakce neprovádí. Žalobce dále navrhuje výslech svědka, který by osvětlil „fungování uvnitř žalobce“. Žalobce, který je navíc „nepodnikajícím dobrovolným sdružením“ a většina jeho členů pro něj vykonává služby zadarmo, považuje postup soudu prvního stupně za formalistický, neboť se žalobce zpozdil se zaplacením soudního poplatku „o pouhý jeden pracovní den“.

5. Podle žalované není odvolání důvodné. Podmínky pro postup dle byly splněny. Žalobce neuvedl podstatný důvod ospravedlňující nezaplacení soudního poplatku včas, jím citovaná judikatura se zákona o soudních poplatcích vůbec netýká. Pozdní zaplacení zavinil žalobce nastavením svých interních postupů. Podle je navíc nutné uvést okolnosti bránící včasnému zaplacení soudního poplatku před uplynutím lhůty k jeho zaplacení.

6. Po přezkoumání usnesení soudu prvního stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo ( ), odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

7. Z předloženého spisu se podávají soudem prvního stupně uváděné skutečnosti. Tedy, žaloba došla soudu prvního stupně dne 6. 6. 2024. Soud prvního stupně vyzval žalobce svým usnesením ze dne 13. 6. 2024, č. j. -56, aby zaplatil soudní poplatek ve výši 12 000 Kč [podle položky 4 odst. 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků ve spojení s ] do 15 dnů do doručení výzvy. Výzva obsahovala řádné poučení, že k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží a že po marném uplynutí lhůty se řízení zastaví. Stejně tak obsahovala i poučení o tom, že případnou existenci okolností osvědčujících nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by žalobci mohla vzniknout újma, je třeba soudu sdělit (a nedostatek vlastního zavinění doložit) ve stanovené lhůtě. Tato výzva byla do datové schránky právního zástupce žalobce doručena dne 18. 7. 2024. Žalobce zaplatil soudní poplatek dne 6. 8. 2024 (č. l. 57). Okolnosti, které podle něj měly ospravedlnit postup dle (popsané výše), uvedl až ve svém podání doručeném soudu prvního stupně dne 8. 8. 2024.

8. Podle nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

9. Z ustálení rozhodovací praxe Nejvyššího soudu k výkladu se podává, že zaplacení soudního poplatku je zpravidla nutným předpokladem pro pokračování řízení po podání žaloby. Přestože (ne)zaplacení soudního poplatku má nesporně i procesněprávní důsledky, není (ne)zaplacení poplatku procesním úkonem; z tohoto důvodu nemůže být lhůta k jeho zaplacení podle lhůtou procesní ve smyslu Nesplnil-li poplatník řádně svou poplatkovou povinnost již při podání žaloby [ a věty první ], a soud ho proto musel vyzvat k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určil ( ), je lhůta zachována pouze tehdy, jestliže je předepsaná částka nejpozději v poslední den lhůty v dispozici příslušného soudu; nepostačí, je-li podání obsahující soudní poplatek poslední den lhůty odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit. Nestane-li se tak, soud řízení (nejde-li o některou z výjimek stanovených v zákoně) zastaví. Zaplacení soudního poplatku po marném uplynutí soudem (dodatečně) stanovené lhůty již nemůže mít jakýkoli význam. Důvodem pro zrušení usnesení o zastavení řízení by měla být pouze skutečnost, že byl poplatek zaplacen ve lhůtě určené ve výzvě (např. nebyla-li včasně provedená platba ztotožněna s určitým řízením). Již samotná povinnost soudů vyzvat poplatníka k úhradě splatného soudního poplatku je do jisté míry beneficiem, jelikož poplatková povinnost je jednoznačně určena zákonem a poplatníkovi v zásadě nic nebrání, aby ji řádně splnil již při podání žaloby. Pokud tak neučiní, a dokonce tak neučiní ani v dodatečné (náhradní) propadné lhůtě poskytnuté soudem, je zastavení řízení logickým a ústavně konformním důsledkem jeho pasivity (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2020, sp. zn. , a tam uvedenou judikaturu).

10. V poměrech projednávané věci soud prvního stupně postupoval zcela v souladu s citovaným a v souladu s tímto ustanovením je i přezkoumávané usnesení. Žalobce soudní poplatek splatný podáním žaloby ani v soudem dodatečně stanovené lhůtě nezaplatil. Důvod pro aplikaci – podle něhož pro nezaplacení poplatku soud řízení nezastaví, je-li nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma, a poplatník ve lhůtě určené soudem ve výzvě podle odstavů 1 a 2 sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že i bez své viny nemohl poplatek dosud zaplatit – není dán už jen z toho důvodu, že žalobce uvádí důvody, které bránily včasnému zaplacení daného soudního poplatku, až nyní, tj. po marném uplynutí stanovené lhůty k jeho zaplacení a po vydání usnesení o zastavení řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2020, sp. zn. ). Konečně nelze přehlédnout, že žalobce byl po celou dobu zastoupen advokátem, kterému – jak se podává z obsahu spisu – žádná překážka k ochraně žalobcových zájmů nebránila.

11. Nutno dodat, že soud prvního stupně ve své výzvě nesprávně určil výši soudního poplatku částkou 12 000 Kč, neboť jeho výše v řízení o poskytnutí informací (§ 357 a násl. z. o. k.) činí podle bodu 4 odst. 1 písm c) Sazebníku soudních poplatků 2 000 Kč. Tato skutečnost je ale v dané věci nerozhodná, neboť žalobci v takovém případě zůstala zachována zákonná poplatková povinnost a nesprávné určení výše poplatku soudem prvního stupně v žádném případě nepůsobí její změnu, přičemž jak plyne z výše uvedeného tuto povinnost žalobce nesplnil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 4. 2016, sp. zn. ).

12. S ohledem na shora uvedené odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil ( ).

13. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle ve spojení s části věty před středníkem a , neboť žalovaná byla v odvolacím řízení procesně úspěšná. Věc sama představuje věc rozhodovanou v řízení o otázkách obchodních společností podle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, ve znění účinném do 31. 12. 2024, dále jen „AT“). Za tarifní hodnotu věci se tak považuje částka 50 000 Kč. Právní zástupce žalované vykonal v odvolacím řízení jeden úkon právní služby (podání vyjádření k odvolání ze dne 30. 9. 2024), za který mu náleží 1.550 Kč dle , , bodu 5 AT, a jedna paušální náhrada výdajů ve výši 300 Kč dle advokátního tarifu, včetně náhrady 21 % DPH dle z částky 1 850 Kč ve výši 388,50 Kč. Celkem tedy 2 238,50 Kč.

14. Platební místo je určeno v souladu s a lhůta pro zaplacení je určena podle

Poučení:

Proti výroku I. tohoto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek uvedených v ; lze je podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové.

Proti výroku II. tohoto usnesení není dovolání přípustné.