Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 Cmo 58/2025-42

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Michaely Janouškové a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Lenky Broučkové ve věci

zaniklé společnosti: právnická osoba. Anonymizováno Anonymizováno, IČO IČO

naposledy sídlem adresa

o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů likvidátora, k odvolání likvidátorky tituly před jménem jméno FO, narozené 15. 2. 1960, bytem adresa, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 12. 2024, č. j. –34,

takto:

I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku II. mění jen tak, že výše náhrady hotových výdajů likvidátorky činí 8 044 Kč; jinak se v tomto výroku potvrzuje.

II. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku III. mění jen tak, že likvidátorka je povinna zaplatit České republice na účet Městského soudu v Praze nespotřebovanou část zálohy na hotové výdaje likvidátora ve výši 1 956 Kč; jinak se v tomto výroku potvrzuje.

Odůvodnění:

I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku II. mění jen tak, že výše náhrady hotových výdajů likvidátorky činí 8 044 Kč; jinak se v tomto výroku potvrzuje.II. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku III. mění jen tak, že likvidátorka je povinna zaplatit České republice na účet Městského soudu v Praze nespotřebovanou část zálohy na hotové výdaje likvidátora ve výši 1 956 Kč; jinak se v tomto výroku potvrzuje.

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením přiznal likvidátorce zaniklé společnosti právnická osoba. v likvidaci (dále jen „společnost“) tituly před jménem jméno FO (dále jen „likvidátorka“) odměnu za provedenou likvidaci společnosti ve výši 5 000 Kč, která jí bude vyplacena z účtu Městského soudu v Praze po právní moci usnesení [výrok I.], a náhradu hotových výdajů spojených s likvidací společnosti ve výši 5 444 Kč, která jí po odečtení poskytnuté zálohy na hotové výdaje ve výši 10 000 Kč již nebude vyplacena [výrok II.], dále rozhodl, že likvidátorka je povinna zaplatit nespotřebovanou část zálohy na hotové výdaje ve výši 4 556 Kč na účet Městského soudu v Praze s uvedením příslušných platebních dispozic, a to do tří dnů od právní moci usnesení [výrok III.].

2. Soud prvního stupně uvedl, že likvidátorka byla jmenována do funkce v období mezi 1. 1. 2001 a 31. 12. 2013, proto bude na tuto věc v souladu s věty první , , aplikována č. 479/2000 Sb., o odměně a náhradě hotových výdajů likvidátora a člena orgánu společnosti jmenovaného soudem (dále jen „ “). Přitom odkázal na ustálenou rozhodovací praxi Vrchního soudu v Praze. Výrok I. odůvodnil s odkazem na a 9 , obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), a a 2 vyhlášky tím, že odměna nižší než 5 000 Kč „se jeví jako dosti nízká zejména s ohledem na početnost zákonných povinností likvidátorky, potřebu znalosti práva a zodpovědnost“ (přitom odkázal na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 3. 2017, sp. zn. ) a přiznání vyšší odměny neumožňuje. Dle , o dani z přidané hodnoty, likvidátorce nenáleží náhrada DPH.

3. Výrok II. usnesení soud prvního stupně odůvodnil s odkazem na § 8 odst. 1 vyhlášky tím, že za účelně vynaložené a doložené shledal hotové výdaje na zveřejnění oznámení vstupu společnosti do likvidace v Obchodním věstníku ve výši 2 160 Kč, na konverzi ve výši 60 Kč, na správní poplatky ve výši 486 Kč, na poštovné ve výši 338 Kč a na archivaci ve výši 2 400 Kč, jejichž náhradu likvidátorce přiznal. Účelně vynaloženým naopak neshledal hotový výdaj na „vedení účetnictví a zpracování účetních závěrek“ ve výši 2 600 Kč. Přitom odkázal na , a , , o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky (dále jen „ “). Soud prvního stupně dospěl k závěru, že společnost právnická osoba (nyní v likvidaci), IČO IČO (dále jen „společnosti jméno FO“), na kterou likvidátorka výkon činnosti označené v pokladním dokladu č. 217 jako „účetní závěrky + DPPO celkem 10x“ delegovala, neměla k jejímu výkonu oprávnění (přitom odkázal na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 11. 2024, č. j. -40). Předmětem podnikání společnosti jméno FO dle zápisu v obchodním rejstříku byla v rozhodné době toliko „poradenská a konzultační činnosti, zpracování odborných studií a posudků“ a „činnost ekonomických a organizačních poradců“, přičemž obsahem ani jedné z těchto činností není daňové a účetní poradenství ani právní porady (jak se podává z přílohy č. 4 , o obsahových náplních jednotlivých živností). Nejde přitom ani o výjimku zakotvenou v , jelikož dle údaje na podkladním dokladu vyhotovovala společnost jméno FO účetní závěrky a daňová přiznání soustavně za účelem dosažení zisku. Soud prvního stupně proto uzavřel, že jelikož likvidátorka delegovala uvedené činnosti na osobu nesplňující podmínky pro výkon daňového poradenství dle zákona o daňovém poradenství, nelze jí za tento hotový výdaj náhradu přiznat. Dále soud prvního stupně likvidátorce nepřiznal náhradu hotového výdaje na „kopírování listin (odhad)“, „kancelářský materiál (odhad)“ a „telekomunikační poplatky (odhad)“ v celkové výši 1 050 Kč, neboť jejich vynaložení likvidátorka soudu nedoložila a právo na náhradu paušálních výdajů nepřiznává. Soud prvního stupně tak likvidátorce přiznal z jí požadované výše náhrady hotových výdajů (9 076 Kč) částku 5 444 Kč a uložil jí vrátit částku 4 556 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou zálohou ve výši 10 000 Kč a přiznanou náhradou hotových výdajů na účet soudu prvního stupně.

4. Proti výrokům II. a III. usnesení soudu prvního stupně podala likvidátorka odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud tyto výroky zrušil, nebo změnil tak, že likvidátorce přizná náhradu hotových výdajů spojených s likvidací ve výši 9 076 Kč.

5. Odvolatelka nesouhlasí s nepřiznáním náhrady hotového výdaje za vedení účetnictví a zpracování účetních závěrek. Namítá, že společnost jméno FO jí neposkytovala daňové poradenství, nýbrž služby vedení účetnictví. Vynaložení administrativních výdajů není schopna doložit, potřeba jejich vynaložení je ale dle odvolatelky nezpochybnitelná. Považuje za nespravedlivé, aby byla náhrada administrativních výdajů zahrnuta v již tak nízké odměně, která jí byla soudem přiznána.

6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu ( , /dále jen „ “/), a dospěl k závěru, že odvolání je částečně důvodné.

7. Dle § 1 odst. 2 vyhlášky určuje odměnu likvidátora a člena orgánu společnosti jmenovaného soudem soud. V případě, kdy jsou odměna likvidátora a jeho hotové výdaje hrazeny státem, vyplácí tyto částky soud.

8. Dle § 6 vyhlášky je v odměně likvidátora je zahrnuta i náhrada za administrativní a jiné práce uskutečněné v souvislosti s prováděním likvidace.

9. Dle § 8 odst. 1 vyhlášky likvidátorovi náleží náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s prováděním likvidace, zejména na soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, telekomunikační poplatky, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy a fotokopie.

10. Vzhledem k tomu, že odvolatelka byla do své funkce jmenována usnesením soudu prvního stupně ze dne 4. 1. 2013, č. j. -3, které nabylo právní moci dne 12. 2. 2013, posuzoval odvolací soud její nárok na náhradu hotových výdajů podle vyhlášky (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 2. 2023, sp. zn. , nebo ze dne 23. 3. 2023, sp. zn. ).

11. Soud prvního stupně s ohledem na skončení likvidace, výmaz společnosti z obchodního rejstříku a odvolatelkou předložené vyúčtování odměny a hotových výdajů správně přistoupil k rozhodnutí o předmětných nárocích odvolatelky (srov. zejm. § 71 odst. 6, § 74 odst. 1, § 75 odst. 1 a 6 a § 75a obch. zák.).

12. V konečné zprávě likvidátora a návrhu na určení odměny a náhrady hotových výdajů ze dne 5. 4. 2024 požadovala odvolatelka náhradu hotových výdajů v celkové výši 9 076 Kč.

13. První předestřenou otázkou je účelnost hotového výdaje na službu sestavování účetních závěrek a zpracování daňových přiznání, kterou odvolatelce poskytla společnost jméno FO. Jeho vynaložení doložila odvolatelka příjmovým pokladním dokladem č. 217 (č. l. 27) vystaveným na částku 2 600 Kč, v němž je za účel platby označeno „úč. záv. + DPPO celkem 10x“.

14. Soud prvního stupně odvolatelce nepřiznal náhradu tohoto hotového výdaje s odůvodněním, že výkon daných činností delegovala odvolatelka na osobu, která k němu neměla potřebné oprávnění, pročež nelze mít tento výdaj za účelně vynaložený ve smyslu § 8 odst. 1 vyhlášky.

15. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, podle něhož nebyla společnost jméno FO oprávněna poskytovat daňové poradenství, a proto by za vynaložení tohoto hotového výdaje samotného odvolatelce náhrada nepříslušela. V této souvislosti odvolací soud pro stručnost odkazuje na odůvodnění soudu prvního stupně. Odvolací soud však přesto dospěl k závěru, že je namístě odvolatelce náhradu tohoto hotového výdaje přiznat.

16. Odvolacímu soudu totiž neuniklo, že vyúčtovaný hotový výdaj ve výši 2 600 Kč (jak se podává z příjmového pokladního dokladu č. 217, č. l. 27) nespočívá pouze ve zpracování daňových přiznání, nýbrž také v sestavování (celkem deseti) účetních závěrek. Praxe odvolacího soudu je přitom ustálena v závěru, že částka ve výši 2 600 Kč za samotné sestavení tohoto počtu účetních závěrek (třeba i nemajetných) likvidovaných společností je přiměřená (srov. např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 7. 2024, sp. zn. , či ze dne 22. 7. 2024, sp. zn. ). Odvolací soud tedy v poměrech projednávané věci shledává tento hotový výdaj ve výši 2 600 Kč za účelně vynaložený ve smyslu § 8 odst. 1 vyhlášky a odvolatelce přiznává jeho plnou náhradu. Tento závěr je v souladu s rozhodovací praxí odvolacího soudu (srov. např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 4. 2025, sp. zn. , ze dne 13. 2. 2025, sp. zn. , či ze dne 16. 12. 2024, sp. zn. ).

17. Dále se odvolací soud zabýval námitkou odvolatelky ohledně nepřiznání náhrady administrativních výdajů.

18. Základním předpokladem náhrady hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s prováděním likvidace podle § 8 odst. 1 vyhlášky je, že likvidátor vynaložení těchto hotových výdajů jednoznačně specifikuje a doloží. V poměrech projednávané věci odvolatelka účtované administrativní výdaje ve výši 1 050 Kč [za „kopírování listin (odhad)“, „kancelářský materiál (odhad)“ a „telekomunikační poplatky (odhad)“] nedoložila, jak ostatně správně uzavírá soud prvního stupně. Rozhodovací praxe odvolacího soudu je ustálena v závěru, že není-li likvidátor schopen výdaje tohoto typu blíže jednotlivě vyčíslit a doložit, nezbude, než aby je nesl ze svého v rámci přiznané odměny (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 11. 2016, sp. zn. , ze dne 29. 8. 2019, sp. zn. , či ze dne 20. 3. 2025, sp. zn. ). Jelikož jsou dle § 6 vyhlášky administrativní výdaje součástí odvolatelce přiznané odměny, nemělo by přiznání takovéto paušální náhrady oporu ve shora zmíněné právní úpravě, v tom je třeba soudu prvního stupně přitakat.

19. Na uvedeném nemění nic ani skutečnost, že některé judikaturní závěry, na které odvolací soud odkazuje, byly přijaty při výkladu právní úpravy účinné od 1. 1. 2014. Tyto závěry se prosadí obdobně i v poměrech vyhlášky a obchodního zákoníku, neboť relevantní zákonná úprava nedoznala zásadnějších změn. Takovýto postup přitom aprobuje i Nejvyšší soud (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2019, sp. zn. ).

20. Odvolatelce tedy náleží náhrada hotových výdajů spojených s likvidací v celkové výši 8 044 Kč. Ta sestává z náhrady hotových výdajů na zveřejnění oznámení v Obchodním věstníku ve výši 2 160 Kč, konverzi ve výši 60 Kč, poštovné ve výši 338 Kč, správní poplatky ve výši 486 Kč, archivaci dokumentů ve výši 2 400 Kč a služby vedení účetnictví ve výši 2 600 Kč. Jelikož byla odvolatelce usnesením soudu prvního stupně ze dne 13. 5. 2013, č. j. -12, přiznána a následně i vyplacena záloha na hotové výdaje související s likvidací společnosti ve výši 10 000 Kč, uložil odvolací soud odvolatelce nespotřebovanou část zálohy ve výši 1 956 Kč vrátit státu na účet soudu prvního stupně.

21. S ohledem na shora uvedené důvody odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném výroku II. jen co do výše náhrady hotových výdajů odvolatelky ( ), jinak v tomto výroku usnesení soudu prvního stupně potvrdil ( ). Výrok III. pak změnil jen co do výše částky, kterou je odvolatelka povinna jako nespotřebovanou část zálohy na náklady likvidace státu vrátit ( ), jinak v tomto výroku usnesení soudu prvního stupně potvrdil ( ).

Poučení:

Proti tomuto usnesení není přípustné dovolání.