Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Cmo 106/2023-53

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Švantnera a soudců JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci

žalobců: a) Jméno žalobce A, narozený Datum narození žalobce A

bytem Adresa žalobce A

b) Jméno žalobce B, narozený Datum narození žalobce B

bytem Adresa žalobce B

zastoupený advokátem Jméno advokáta A

sídlem Adresa advokáta A

proti

žalovaným: 1. Jméno žalované., IČO IČO žalované

sídlem Adresa žalované

zastoupen advokátkou Jméno advokátky A

sídlem Adresa advokátky A

2. Jméno advokátky B, narozený Datum narození advokátky B

bytem Adresa advokátky B

zastoupený advokátem Jméno advokáta B

sídlem Adresa advokáta B

3. Jméno advokáta C, narozený Datum narození advokáta C

bytem Adresa advokáta C

4. Jméno advokáta D, narozený Datum narození advokáta D

bytem Adresa advokáta D

o přiznání přiměřeného zadostiučiní v souvislosti s neplatností usnesení valné hromady žalované 1) konané dne 7. 1. 2019, o odvolání žalované 1) a žalovaného 2) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. února 2023, č. j. -34,

takto:

I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. února 2023, č. j. -34 se v napadené části, tj. ve výroku II., mění tak, že žalobci a) a b) jsou povinni zaplatit na nákladech řízení před soudem prvního stupně:

a. žalované 1) částku 8 228 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám zástupkyně žalované 1),

b. žalovanému 2) částku 8 228 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám zástupce žalovaného 2).

II. Žalobci a) a b) jsou povinni zaplatit na náhradě nákladů odvolacího řízení žalované 1) částku 2 238,50 Kč a žalovanému 2) částku 2 238,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám zástupkyně žalované 1) a zástupce žalovaného 2).

Odůvodnění:

I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. února 2023, č. j. -34 se v napadené části, tj. ve výroku II., mění tak, že žalobci a) a b) jsou povinni zaplatit na nákladech řízení před soudem prvního stupně:a. žalované 1) částku 8 228 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám zástupkyně žalované 1),b. žalovanému 2) částku 8 228 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám zástupce žalovaného 2).II. Žalobci a) a b) jsou povinni zaplatit na náhradě nákladů odvolacího řízení žalované 1) částku 2 238,50 Kč a žalovanému 2) částku 2 238,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám zástupkyně žalované 1) a zástupce žalovaného 2).

1. Městský soud v Praze jako soud I. stupně v záhlaví uvedeným usnesením ve výroku I., z důvodu zpětvzetí návrhu na zahájení řízení podle s (dále je „ “), zastavil řízení o přiznání přiměřeného zadostiučiní v souvislosti s tvrzenou neplatností usnesení valné hromady žalované 1) konané dne 7. 1. 2019 a ve výroku II. rozhodl tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů tohoto zastavovaného řízení. Současně ve výroku III. žalobcům a) a b) vrátil zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč dle , o soudních poplatcích a vyzval je, aby sdělili číslo účtu pro vrácení soudního poplatku.

2. Soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že se žalobci a) a b) domáhali jednak určení neplatnosti valné hromady žalované 1) konané dne 7. 1. 2019, jednak vyslovení zneužití hlasovacího práva na zasedání uvedené valné hromady a konečně i přiznání přiměřeného zadostiučiní v souvislosti s tvrzenou neplatností usnesení předmětné valné hromady žalované 1) konané dne 7. 1. 2019.

3. Soud I. stupně dále vyšel ze skutečnosti, že usnesením ze dne 14. 5. 2020, č. j. -28 soud I. stupně vyloučil jednotlivé návrhy do tří samostatných řízení a řízení o přiznání přiměřeného zadostiučiní vedl dál pod sp. zn. .

4. Dále soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že podáními doručenými soudu dne 15. 9. 2022 a dne 20. 9. 2022 žalobci a) a b) vzali zpět své návrhy na přiznání přiměřeného zadostiučiní v souvislosti s tvrzenou neplatností usnesení valné hromady žalované 1) konané dne 7. 1. 2019 a navrhli, aby soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů tohoto řízení a byla jim vrácená zaplacená část soudního poplatku.

5. Soud I. stupně vyšel rovněž ze skutečnosti, že podáními doručenými soudu dne 14. 11. 2022 a 16. 11. 2022 žalovaná 1) a žalovaný 2) souhlasili se zpětvzetím návrhů na zahájení řízení o přiznání přiměřeného zadostiučiní v souvislosti s tvrzenou neplatností usnesení valné hromady žalované 1) konané dne 7. 1. 2019 a požadovali nahradit náklady řízení.

6. K návrhům na přiznání nákladů řízení se vyjádřil žalobce a) tak, že nesouhlasil s rozdělením jednotlivých nároků uvedených v návrhu na zahájení řízení do tří samostatných řízení, což by mělo být i zohledněno při rozhodování o náhradě nákladů řízení. Dále pak zpochybňoval jednotlivé úkony zástupců žalovaných.

7. K návrhům na přiznání nákladů řízení se vyjádřil také žalobce b) a zdůraznil, že návrh na zahájení řízení byl z jeho strany vzat zpět z důvodu délky řízení s tím, že považoval další vedení předmětného řízení za neúčelné. Nadále je však přesvědčen o oprávněnosti návrhu na zahájení řízení a nesouhlasí s přiznáním náhrady nákladů řízení žalovaným.

8. Při rozhodování o nákladech řízení soud I. stupně vyšel z a uvedl, že řízení nebylo zastaveno z důvodu zavinění na straně žalobců ani pro chování žalovaných.

9. Proti výroku II. výše uvedeného usnesení soudu I. stupně podal žalovaný 2) včasné odvolání, v němž namítal, že návrhy byly zcela nedůvodné a jednalo se dle jeho názoru o svévolné a bezúspěšné uplatňování práva. Upozornil, že se soud I. stupně při rozhodování o nákladech řízení odchýlil od ustálené rozhodovací praxe o procesním zavinění v případech zpětvzetí návrhu. Tvrzení žalobců nemůže podle žalovaného 2) založit jakékoliv procesní vyvinění z jejich povinnosti nahradit žalovaným náklady řízení. Proto odvolacímu soudu navrhl, aby výrok II. napadaného usnesení vůči němu změnil tak, že se žalovanému 2) vůči žalobcům přiznává plná náhrada nákladů řízení.

10. Proti výroku II. výše uvedeného usnesení soudu I. stupně podala včasné odvolání také žalovaná 1) a vyjádřila názor, že zpětvzetím návrhu na zahájení řízení žalobci fakticky zavinili zastavení řízení a bez ohledu na jejich vnitřní pohnutky jsou proto povinni hradit náklady zastavovaného řízení. Žalovaná 1) považovala za účelové tvrzení žalobců ohledně délky řízení s tím, že jim musela být přibližná délka řízení předem známa. Navrhla, aby odvolací soud výrok II. napadaného usnesení změnil a přiznal jí náhradu nákladů řízení v prvním stupni i v řízení odvolacím.

11. Žalobce a) v podání ze dne 22. 3. 2023 poukázal na skutečnost, že předmětné řízení bylo vyloučeno k samostatnému projednání a vyjádřil názor, že rozhodnutí o vyloučení věci k samostatnému řízení nebylo správné a z toho důvodu považuje za správné, že nebyla nikomu přiznána náhrada nákladů řízení, když žalovaní nečinili samostatné kroky v jednotlivých řízeních, ale společně pro všechna řízení. Úkony zástupců odvolatelů nepovažuje za účelné a domnívá se, že tyto pouze navyšovaly náklady řízení. Proto výrok II. napadaného usnesení považuje za věcně správný a požaduje jeho potvrzení.

12. Žalobce b) se k podaným odvoláním vyjádřil podáním ze dne 12. 4. 2023 tak, že napadený výrok považuje za věcně správný a argumentoval obdobně jako žalobce a) a navrhl, aby odvolací soud výrok II. napadaného usnesení potvrdil jako věcně správný.

13. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání žalované 1) a žalovaného 2) proti výroku II. usnesení soudu I. stupně byla podána včas osobami k tomu oprávněnými, přezkoumal napadené usnesení v rozsahu podaných odvolání a dospěl k závěru, že odvolání proti výroku II. napadeného usnesení jsou důvodná.

14. Dle jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).

15. Podle právního názoru odvolacího soudu zásada procesního zavinění vychází z předpokladu, že kdo zaviní, že řízení muselo být zastaveno, nahradí jeho náklady. Toto zavinění, jak bylo naznačeno, se posuzuje výlučně z procesního hlediska (např. či NS ) a podle této doktríny tak obecně nejsou podstatné například důvody, jež žalobce vedly ke zpětvzetí žaloby.

16. Obecně dále platí, že bylo-li důvodem zastavení řízení zpětvzetí žaloby podané důvodně, lze tuto skutečnost zohlednit toliko cestou aplikace věta druhá a v takovém případě nelze na žalobce (navrhovatele) pohlížet jako na procesního viníka zastavení řízení, jestliže vzal zpět návrh, který byl podán důvodně, pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení). Proto, aby se při zpětvzetí žaloby (nebo jiného návrhu na zahájení řízení) nejednalo o zavinění žalobce (jiného navrhovatele), musí být splněny zároveň (kumulativně) obě podmínky:

- žaloba (jiný návrh) byla podána důvodně a

- ke zpětvzetí došlo pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení).

17. V projednávaném případě žalobci vzali návrh na zahájení řízení zpět z důvodu tvrzené délky řízení.

18. Odvolací soud vychází ze skutečnosti, že žalobce je pánem jím zahájeného řízení a je toliko na něm, zda bude na návrhu na zahájení řízení trvat či nikoliv.

19. Na základě uvedeného odvolací soud učinil dílčí závěr, podle něhož, jestliže v projednávaném případě žalobci vzali svůj návrh na zahájení řízení zpět, zavinili tak zastavení řízení a odvolací soud zde neshledal příčinnou souvislost mezi chováním žalovaných a zpětvzetím návrhu na zahájení řízení ze strany žalobců.

20. Na základě shora uvedeného odvolací soud konstatoval, že vzhledem k neexistenci kumulativní podmínky pro aplikaci ustanovení . věta druhá , je nutné postupovat dle ustanovení věta první , když žalobci procesně zavinili, že řízení muselo být zastaveno a jsou proto povinni hradit náklady řízení odvolatelům - tedy žalobci 1) a žalobci 2). Nic přitom na uvedeném právním závěru nemohl změnit nesouhlas žalobců s postupem soudu prvního stupně, spočívající v dřívějším vyloučení věci k samostatnému řízení.

21. Ježto žalobci nemají v projednávané věci postavení nerozlučných společníků podle , platí žalobci náklady žalované 1) a žalovaného 2) rovným dílem ( ).

22. Z uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu I. stupně změnil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení a žalované 1) přiznal právo na náhradu nákladů ve výši 8 228 Kč, která se skládá z:

a. odměny za zastupování advokátem spočívající ve 2 plnohodnotných úkonech právní služby (převzetí a příprava zastoupení a vyjádření ke zpětvzetí návrhu na zahájení řízení) ze základu 50 000 Kč, podle § 9 odst. 4 písm. a) AT, vypočtené podle § 7 AT, celkem ve výši 6 200 Kč,

b. dvou režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu celkem ve výši 600 Kč,

c. náhrady za 21 % DPH ve výši 1 428 Kč.

23. V této souvislosti odvolací soud konstatoval, že za situace, kdy soud jednotlivá podání zasílal protistraně, pracovní nasazení advokáta v souvislosti s nahlížením do spisu je podle právního názoru odvolacího soudu ohodnoceno vždy v odměně za úkon, k jehož provedení bylo nahlížení do spisu potřebné (nejčastěji k převzetí věci a k přípravě zastoupení nebo k vyjádření se k věci).

24. Odvolací soud z uvedených důvodů změnil rozhodnutí o nákladech řízení též ve vztahu k žalovanému 2), jemuž přiznal právo na náhradu nákladů ve výši 8 228 Kč, které se skládá z:

a. odměny za zastupování advokátem spočívajícím ve 2 plnohodnotných úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ke zpětvzetí žaloby) ze základu 50 000 Kč, podle § 9 odst. 4 písm. a) AT, vypočtené podle § 7 AT, celkem ve výši 6 200 Kč,

b. dvou režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu celkem ve výši 600 Kč,

c. náhrady za 21 % DPH ve výši 1 428 Kč.

25. V odvolacím řízení byli žalovaná 1) a žalovaný 2) plně úspěšní a podle ve spojení s jim proto přísluší náhrada účelně vynaložených nákladů každému ve výši 2 238,50 Kč, které sestávají z

a. odměny za zastupování advokátem spočívajícím v 1 úkonu za podání odvolání do výroku o nákladech řízení o poloviční hodnotě ze základu 50 000 Kč, podle § 9 odst. 4 písm. a) AT, vypočtené podle § 7 AT, ve výši 1 550 Kč,

b. jednoho režijního paušálu podle § 13 odst. 1 a 4 AT ve výši 300 Kč,

c. náhrady za 21% DPH ve výši 388,50 Kč.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.