Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 Cmo 115/2025-36

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Michaely Janouškové a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Lenky Broučkové ve věci

navrhovatelky: Jméno navrhovatelky, narozená Datum narození navrhovatelky

bytem Adresa navrhovatelky

zastoupena advokátem Jméno advokáta A

sídlem Adresa advokáta A

za účasti: Jméno advokáta B. v likvidaci, IČO IČO advokáta B

sídlem Adresa advokáta B 177, PSČ adresa

o zrušení rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací a jmenování likvidátora, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. 6. 2025, č. j. -30,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že se návrh, jímž se navrhovatelka domáhala zrušení rozhodnutí o zrušení společnosti Jméno advokáta B. v likvidací, neodmítá.

Odůvodnění:

Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že se návrh, jímž se navrhovatelka domáhala zrušení rozhodnutí o zrušení společnosti , Jméno advokáta B, . v likvidací, neodmítá.

1. Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví uvedeným usnesením odmítl návrh Jméno navrhovatelky ze dne 21. 2. 2025 „na zrušení usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 11. 2024, č. j. -7“, o zrušení společnosti Jméno advokáta B., IČO IČO (dále jen „společnost“) a jmenování likvidátora (výrok I.), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení „o tomto návrhu“ (výrok II.).

2. Své rozhodnutí odůvodnil s odkazem na , , (dále jen „ “), tím, že navrhovatelka vady návrhu na zrušení usnesení soudu prvního stupně o zrušení společnosti s likvidací (a jmenování likvidátora) ani přes výzvu neodstranila, resp. že „uplatňuje procesní návrh (odvolání), o němž ovšem již bylo pravomocně rozhodnuto – jako opožděné bylo odvolání odmítnuto“. Žádný jiný (její) „hmotněprávní nárok“ neexistuje, soud tak „nemá o čem jednat a rozhodovat“. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle

3. Proti tomuto usnesení podala navrhovatelka odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a vyhověl jejímu návrhu na zrušení rozhodnutí o likvidaci společnosti.

4. Odvolatelka argumentuje tím, že se návrhem (ve věci samé) domáhá zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně o zrušení společnosti s likvidací a jmenování likvidátora. Pro podání (takového) návrhu není stanovená žádná lhůta. Zdůraznila, že její návrh není odvoláním proti rozhodnutí soudu prvního stupně o zrušení společnosti s likvidací, jak se soud prvního stupně mylně domnívá.

5. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle a , 6 a dospěl k závěru, že odvolání je s ohledem na níže uvedené důvodné.

6. Řízení o zrušení rozhodnutí o zrušení právnické osoby a nařízení její likvidace je řízením ve statusových věcech právnických osob ve smyslu , o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“). Nestanoví-li z. ř. s. jinak, použije se ( z. ř. s.).

7. V odvolacím řízení řešenou otázkou je určitost návrhu navrhovatelky na zahájení řízení ve vazbě na požadavky vyplývající z a 2

8. Podle řízení se zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí ( ) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Ve věcech, v nichž je účastníkem řízení svěřenský správce, musí návrh dále obsahovat i označení, že se jedná o svěřenského správce, a označení svěřenského fondu. Tento návrh, týká-li se dvoustranných právních poměrů mezi žalobcem a žalovaným ( ), se nazývá žalobou (odstavec první). Žalobce je povinen k návrhu připojit písemné důkazy, jichž se dovolává, a to v listinné nebo v elektronické podobě (odstavec druhý).

9. Ustanovení vymezuje obsahové náležitosti žaloby (návrhu). Tyto náležitosti je třeba v návrhu uvést takovým způsobem, aby z jejího obsahu jednoznačně vyplývaly, popřípadě aby je bylo možné bez jakýchkoliv pochybností z textu dovodit.

10. Nejvyšší soud k otázce určitosti (projednatelnosti) návrhu na zahájení řízení, konkrétně k tomu, jaké rozhodné skutečnosti musí být v návrhu vylíčeny, uzavřel, že rozhodujícími skutečnostmi se ve smyslu ustanovení věty druhé rozumí údaje, které jsou zcela nutné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout. Navrhovatel musí v návrhu uvést takové skutečnosti, kterými vylíčí skutek (skutkový děj), na jehož základě uplatňuje svůj nárok, a to v takovém rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci, tj. nemožnost záměny s jiným skutkem. Vylíčení rozhodujících skutečností tedy v první řadě slouží k vymezení předmětu řízení po skutkové stránce a k jeho identifikaci umožňující odlišení od předmětů jiných řízení. Neuvede-li navrhovatel v návrhu všechna potřebná tvrzení, významná podle hmotného práva, nejde o vadu návrhu, která by bránila pokračování v řízení ( ), jestliže v ní vylíčil alespoň takové rozhodující skutečnosti, kterými byl vymezen předmět řízení po skutkové stránce. Nedostatek náležitostí žaloby (návrhu) brání jejímu věcnému projednání a pokračování v řízení, neobsahuje-li vylíčení rozhodných skutečností nebo je-li vylíčení těchto skutečností natolik neúplné, neurčité nebo nesrozumitelné, že nelze bez dalšího stanovit, jaký skutek má být předmětem řízení, nebo je-li mezi tvrzenými skutečnostmi a žalobním petitem logický rozpor. Žaloba (návrh) nemusí obsahovat všechna skutková tvrzení, ze kterých soud vychází při dokazování a rozhodnutí o věci samé, nýbrž jen taková tvrzení o rozhodných skutečnostech, kterými je vymezen skutkový děj tak, aby soud věděl, co má projednat a o čem má rozhodnout. Není podmínkou projednatelnosti žaloby (návrhu), aby obsahovala veškerá skutková tvrzení odpovídající znakům skutkové podstaty obsaženým v hypotéze hmotně právní normy, jejíž aplikace přichází v úvahu. Povinnost tvrzení lze splnit i dodatečně, např. při přípravě jednání, popřípadě též při jednání před soudem prvního stupně (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2002, sp. zn. , ze dne 27. 7. 2011, sp. zn. , ze dne 4. 12. 2014, sp. zn. , či ze dne 29. 1. 2020, sp. zn. , a v něm citovanou judikaturou a dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2022, sp. zn. ). Navrhovatel přitom nemá povinnost učinit návrh na výrok rozhodnutí, neboť věta druhá neukládá povinnost formulovat návrh výroku rozhodnutí soudu, ale jen to, aby z návrhu bylo patrno, čeho se domáhá (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2023, sp. zn. ).

11. Jak se podává z obsahu spisu uvedeným požadavkům navrhovatelka dostála. Již v návrhu ze dne 21. 2. 2025 (č. l. 12) uvedla, že (z tam uvedených důvodů) má zájem na pokračování činnosti společnosti, proto navrhuje zrušení usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem o zrušení společnosti s likvidací a rovněž tak zrušení „jmenování likvidátora“. Dále pak (k výzvě soudu) v doplnění ze dne 13. 4. 2025 (č. l. 27) uvedené skutečnosti zopakovala s tím, že má zájem, aby společnost „pokračovala ve své činnosti“. Zdůraznila, že její podání není odvoláním proti usnesení soudu prvního stupně o zrušení společnosti s likvidací a jmenování likvidátora.

12. Skutek, z něhož navrhovatelka dovozuje svůj nárok, je v návrhu dostatečně popsán tak, že vylučuje možnost záměny s jiným skutkem. Navrhovatelka (uvedeným) vymezila předmět řízení a bylo zřejmé, o čem má soud rozhodnout. Právní charakteristiku skutku (tzv. právní důvod návrhu) není navrhovatelka povinna v návrhu uvádět. Uvedl-li soud prvního stupně, že „žádný hmotněprávní nárok“ navrhovatelka „neuplatňuje“, a že „není o čem jednat a rozhodovat“, pak přehlíží , (dále jen „o. z.“), umožňující v tam uvedených případech změnit rozhodnutí o zrušení právnické osoby s likvidací. Z hlediska určitosti návrhu přitom není podstatné, zda je návrh důvodný (tj. má-li oporu v hmotném právu) či nikoliv (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. ).

13. Lze tak uzavřít, že v návrhu uvedené skutečnosti požadavkům ve spojení s vyhovují (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2022, sp. zn. ), neoznačení důkazů pak bez dalšího pro odmítnutí návrhu nepostačuje (neboť tento nedostatek lze napravit např. postupem např. podle a to i v nesporném řízení).

14. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle změnil tak, že se návrh neodmítá, když odvoláním napadené usnesení mohl přezkoumat jen z důvodů, které se týkají toho, co soud prvního stupně řešil ve výroku usnesení (srov. a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2025, sp. zn. ); důvodností návrhu navrhovatelky se tedy odvolací soud zabývat nemohl.

15. V dalším období řízení bude na soudu prvního stupně se vypořádat s příslušnou hmotněprávní úpravou, konkrétně (nebude-li navrhovatelkou tvrzeno ničeho jiného) s předpoklady § 170 o. z. (nepřehlédne přitom závěry podávající se např. z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2018, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 36/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, či usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. ).

Poučení:

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek uvedených v ; lze jej podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soud prvního stupně.