Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

224 C 102/2025-50

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jitkou Sikorovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

zaplacení částky 24 251,30 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 528,16 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 17 528,16 Kč od 21.1.2025, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 6 723,14, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 21 506,3 Kč od 31.12.2024 do zaplacení 20.1.2025, zákonného úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 3 978,14 od 21.1.2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 238,64 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 528,16 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 17 528,16 Kč od 21.1.2025, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Co do částky 6 723,14, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 21 506,3 Kč od 31.12.2024 do zaplacení 20.1.2025, zákonného úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 3 978,14 od 21.1.2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 238,64 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 24 251,30 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s ním dne 27.6.2023 uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru AnonymizovánoAnonymizováno– Anonymizováno Anonymizováno. hodnota, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému úvěrový limit a žalovaný se zavázal splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný takto čerpal při uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 26 400 Kč a zavázal se je splácet měsíčními splátkami po 1 001 Kč. Žalovaný svůj dluh řádně nehradil, žalobkyně odstoupila d smlouvy. Žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalovaného splácet ujednané splátky a zjistila, že příjem žalovaného ke dni uzavření smlouvy činil 26 000 Kč měsíčně. Žalovaný žalobkyni na dluh uhradil částku 8 871,84 Kč.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud věc projednal při jednání dne 18.9.2025, k němuž se dostavil zástupce žalobkyně. Žalovaný se k jednání nedostavil ani nepožádal o odročení, přestože předvolání k jednání a žaloba mu byly doručeny do vlastních rukou. Soud proto podle , , ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ “) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

4. Z písemnosti označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru Anonymizováno-Anonymizováno Anonymizováno hodnota (č. l. 9–12) soud zjistil, že podle této smlouvy datované 27. 6. 2023 se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému disponibilní úvěrový limit ve výši 30 000 Kč. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 26 400 Kč za účelem financování nákupu relaxačního zboží. Žalovaný se podle smlouvy zavázal vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit jí úrok, to vše v měsíčních splátkách splatných vždy k 15. dni v měsíci, v případě peněžních prostředků poskytnutých za ujednaným účelem v měsíčních splátkách splatných po 1 001 Kč zahrnujících i úrok ve výši 22,90 % ročně, přičemž první splátka byla splatná dne 15. 7. 2023 a celková takto splatná částka činila 36 036 Kč. Dále se žalovaný podle smlouvy zavázal v případě prodlení se splacením splátky zaplatit žalobkyni částku 400 Kč za první písemnou upomínku odeslanou v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo dosud trvající prodlení žalovaného, částku 600 Kč za druhou písemnou upomínku odeslanou při trvajícím prodlení žalovaného v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém byla odeslána první upomínka, a částku 1 500 Kč za ukončení závazku ze strany žalobkyně z důvodu prodlení žalovaného o délce nejméně 3 měsíců. Žalobkyně měla podle smlouvy právo od ní písemně odstoupit, pokud se žalovaný dostal do prodlení se splacením více než 2 splátek nebo do prodlení se splacením 1 splátky delšího než 3 měsíce. V případě odstoupení od smlouvy byl žalovaný podle smlouvy povinen vrátit žalobkyni okamžitě všechny poskytnuté a dosud nevrácené peněžní prostředky. Součástí smlouvy bylo ujednání, že zásilka odeslaná žalobkyní žalovanému se považovala za doručenou uplynutím 10 dnů od jejího odeslání. O žalovaném bylo ve smlouvě uvedeno, že je ženatý a má 0 vyživovacích povinností. Jako kontaktní adresu měl žalovaný ve smlouvě uvedenu adresu adresa.

5. Dále soud ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti (č. l. 33–34) zjistil, že se jedná o písemnost vyhotovenou samotnou žalobkyní. Žalobkyně v písemnosti uvedla, že schopnost žalovaného splácet poskytnuté peněžní prostředky posoudila na základě ověření v registru Anonymizováno, na základě údaje o příjmu žalovaného ze zaměstnání ve výši 26 000 Kč měsíčně a na základě údajů o výdajích žalovaného na nájemné ve výši 11 500 Kč měsíčně a na splátky úvěrů ve výši 13 842,32 Kč. Tyto údaje o příjmu a výdajích žalobkyně nijak neověřovala. Žalobkyně dále za účelem posouzení schopnosti žalovaného splácet ujednané splátky vycházela ze skutečnosti, že rozdíl mezi měsíčními příjmy a výdaji žalovaného činil 657,68 Kč.

6. Z odstoupení od smlouvy (č. l. 6) soud zjistil, že uvedeným dopisem ze dne 2.9.2024 žalobkyně oznámila žalovanému, že odstupuje od smlouvy č. hodnota, a vyzvala jej k okamžitému zaplacení dlužné částky ve výši 26 086,23 Kč.

7. Z předžalobní upomínky (č. l. 5) včetně potvrzení podání (č. l. 7) soud zjistil, že dopisem ze dne 9.1.2025 odeslaným dne 9.1.2025 advokát zastupující žalobkyni vyzval žalovaného k plnění.

8. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z jednotlivých provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky. Podle žalobkyní předložené smlouvy se žalovaný zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem v ujednaných splátkách, přičemž v případě porušení této povinnosti mohla žalobkyně od smlouvy odstoupit a žalovaný byl v takovém případě povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky okamžitě. Dopisem ze dne 2.9.2024 žalobkyně oznámila žalovanému, že odstupuje od smlouvy, a vyzvala jej k okamžitému zaplacení dlužné částky.

9. Podle , , ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“) „[s]mlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“

10. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) „[p]oskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.“ Podle zákona o spotřebitelském úvěru „[s]potřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.“

11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru „[p]oskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“ Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru „[p]oskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“

12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, „[p]oskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“

13. Podle § 2993 o. z., „[p]lnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.“

14. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně, neboť podle účinného znění § 87 odst. 1 věty první daného zákona soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

15. Z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by žalobkyně před poskytnutím úvěru ověřovala s odbornou péčí schopnost žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně vycházela toliko z údajů o příjmu a výdajích žalovaného sdělených samotným žalovaným a ve své zprávě o posouzení úvěruschopnosti výslovně uvedla, že tyto údaje nijak neověřovala, zejména za pomoci nezávisle ověřitelných údajů podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně bez dalšího vycházela pouze z rozdílu žalovaným sděleného příjmu a sdělených výdajů, přestože žalovaný nepochybně musel mít i jiné než sdělené výdaje na nájemné a splátky úvěrů, přinejmenším výdaje spojené se zajištěním své výživy a ostatních základních osobních potřeb.

16. Soud při jednání vyzval žalobkyni podle a 3 , aby doplnila svá tvrzení a označila důkazy potřebné k prokázání těchto tvrzení, jakým způsobem před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne 27.6.2023 s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr, a to nejen stran příjmů, ale i stran výdajů žalovaného. Současně soud žalobkyni poučil o následcích nevyhovění této výzvě v podobě možnosti pro žalobkyni věcně nepříznivé rozhodnutí. Ani po této výzvě s poučením žalobkyně žádná další tvrzení neuvedla a žádné další důkazy neoznačila. Žalobkyně tedy neunesla své důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že by před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací.

17. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru než posoudit řešenou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.

18. Soudní dvůr v rozsudku ze dne 14. 6. 2012, Banco Español de Crédito, C-618/10, uvedl, že směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách brání takové právní úpravě členského státu, která neumožňuje soudu, aby bez námitky podané spotřebitelem posoudil z úřední povinnosti v jakémkoli stadiu řízení zneužívající charakter klauzule o úrocích z prodlení obsažené ve smlouvě uzavřené mezi prodávajícím či poskytovatelem a spotřebitelem, a že také brání, aby soud při rozhodnutí o neplatnosti zneužívající klauzule doplnil uvedenou smlouvu tak, že změní obsah této klauzule. Tato možnost by totiž mohla přispět k eliminaci odrazujícího účinku pro prodávající a poskytovatele spočívající v tom, že se takové zneužívající klauzule vůči spotřebiteli jednoduše neuplatní.

19. Žalovaný od žalobkyně převzal celkovou částku 26 400 Kč. Ze žalobních tvrzení přitom vyplývá, že žalovaný již žalobkyni splatil celkem 8 871,84 Kč. Jelikož se jedná o spotřebitelskou smlouvu, na kterou se vztahuje zákon o spotřebitelském úvěru, tj. zákon speciální sloužící k ochraně spotřebitele, řídí se povinnost vydat bezdůvodné obohacení podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž pro zjištění skutečné výše bezdůvodného obohacení není nutný návrh na započtení ze strany žalovaného, jako je tomu v případě klasického bezdůvodného obohacení v režimu § 2993 o. z., ale soud k započtení přistupuje z úřední povinnosti, jak ostatně jednoznačně vyžaduje i judikatura Soudního dvora. V daném případě se tak žalovaný na úkor žalobkyně co do částky 17 528,16 Kč bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tedy částky 17 528,16 Kč představující nesplacenou jistinu, vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou žalobkyně ve smyslu § 1958 o. z.

20. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni podle o. z. ve spojení s o. z. a též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán od 21. 1. 2025. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. ). Takovou výzvu žalobkyně poprvé prokazatelně odeslala dne 9.1. 2025. Ode dne 21. 1. 2025 je tak žalovaný v prodlení.

21. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru soud žalobu co do zbývajících nároků, tedy co do zbývající částky zahrnující i tvrzené poplatky, co do kapitalizovaného úroku a co do úroku z prodlení nad rámec přiznaného, výrokem II. zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 238,64 Kč, přičemž tato částka představuje 44,56 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 72,28 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 27,72 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 971 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 251,30 Kč a sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení podle a. t., z částky 400 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé podle a. t., z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (žaloba) podle a. t. a z částky 2 100 Kč za účast na jednání před soudem podle a. t., dále paušální náhrada hotových výdajů třikrát po 100 Kč podle a. t. a jednou ve výši 450 Kč podle a. t. Za cestovné k Okresnímu soudu v Kladně a zpět dne 19.9.2025 byla přiznána částka 554,17 Kč a náhrada za ztrátu času podle a.t. ve výši 600 Kč (4 x 150 Kč). Dále náhrada za daň z přidané hodnoty vypočtená sazbou 21 % z částky 5 645,17 Kč ve výši 1 092,88 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle a. t., neboť se jedná o standardizované znění žaloby, jež zástupce žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně (u zdejšího soudu například ve věci sp. zn. spisová značka, spisová značka či spisová značka) a jeho podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných a údajích týkajících se konkrétních smluv a dlužných částek. Soud tak shledal uplatnění a. t. přiléhavým. Podle je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

23. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle části věty před středníkem

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení podat odvolání u Okresního soudu v Kladně. O odvolání bude rozhodovat Krajský soud v Praze.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně uloženou povinnost, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.