Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 259/2025-34

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Šárkou Dimitriadisovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení 83 577,71 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 34 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 34 000 Kč od 6. 3. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení 49 577,71 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % z částky 35 796,16 Kč od 22. 10. 2024 do 5. 3. 2025, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 876 Kč od 6. 3. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 570,74 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 865,59 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 18 876,16 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 485 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 1 828,92 Kč a úroku 15 % ročně z částky 17 000 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 34 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 34 000 Kč od 6. 3. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení 49 577,71 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % z částky 35 796,16 Kč od 22. 10. 2024 do 5. 3. 2025, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 876 Kč od 6. 3. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 570,74 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 865,59 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 18 876,16 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 485 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 1 828,92 Kč a úroku 15 % ročně z částky 17 000 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne 25. 5. 2023 se společností právnická osoba, IČO: IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které byla žalované poskytnuta částka 20 000 Kč v hotovosti, kterou se žalovaná zavázala splatit spolu s příslušenstvím ve výši 15 469 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 12 měsíčních splátkách po 2 956 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 25. 5. 2024. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 26. 6. 2023. Ke dni 24. 12. 2023 provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužní jistina činila částku 18 876,16 Kč a dlužný poplatek částku 12 850,86 Kč. Po tomto datu žalovaná ničeho neuhradila. Žalovaná celkové uhradila částku 3 000 Kč. Právní předchůdce žalobce a žalovaná pak dne 4. 5. 2023 uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které byla žalované poskytnuta částka 20 000 Kč v hotovosti, kterou se žalovaná zavázala splatit spolu s příslušenstvím ve výši 15 469 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 12 měsíčních splátkách po 2 956 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 4. 5. 2024. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 18. 5. 2023. Ke dni 24. 12. 2023 provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužní jistina činila částku 17 000 Kč a dlužný poplatek částku 14 850,69 Kč. Po tomto datu žalovaná ničeho neuhradila. Žalovaná celkové uhradila částku 3 000 Kč. Před uzavřením smluv o úvěru právní předchůdce žalobkyně ověřoval úvěruschopnost žalované. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024, a to s účinností od 21. 10. 2024. Žalobkyně se po žalované domáhá úhrady nesplacené jistiny ve výši 35 876,16 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 27 701,55 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3 685,51 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 7 055,74 Kč, úroků ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 18 876,16 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, úroků ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 17 000 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 18 876,16 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 17 000 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 20 000 Kč.

2. K výzvě soudu, jak žalobkyně, resp. její právní předchůdce, zkoumala úvěruschopnost žalovaného a aby k tomuto doložila důkazy, žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě výměru důchodu, podpory, nebo rozhodnutí o přiznání dávky (ze dne 4. 6. 2021) a složenky (ze dne 4. 5. 2023) přičemž rovněž z insolvenčního rejstříků ověřil, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Právní předchůdce žalobkyně dále vycházel z údajů sdělených žalovanou (že má příjem ze státní podpory, že její měsíční příjem činí 8 085 Kč, další čisté příjmy domácnosti činí 32 000 Kč, že nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku) a dospěl k závěru, že schopnost žalované splácet zápůjčku je dostatečná

3. S ohledem na skutečnost, že soud na základě listinných důkazů neměl za prokázané, že žalobkyně (její právní předchůdce) ověřovala měsíční příjmy a výdaje žalované, poučil soud v tomto ohledu žalobkyni při ústním jednání dne 12. 9. 2025, přičemž žalobkyně žádné další důkazní návrhy neuplatnila.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání soudu se nedostavila, z jednání se neomluvila, soud proto postupoval podle , když jednal a rozhodl v její nepřítomnosti.

5. Soud v řízení zjistil následující skutkový stav.

6. Žalovaná požádala o úvěr ve výši 20 000 Kč, přičemž uvedla, že je příjemcem invalidního důchodu, počet vyživovaných osob uvedla 0, bydlení uvedla ubytovna, čistý měsíční příjem pak 8 085 Kč pocházející z invalidního důchodu, odhadované měsíční výdaje pak uvedla 7 000 Kč, další čisté příjmy domácnosti 31 000 (zákaznická karta, žádost o spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč ze dne 4. 5. 2023). Žalovaná opětovně požádala o úvěr ve výši 20 000 Kč, přičemž uvedla, že je příjemcem invalidního důchodu, počet vyživovaných osob uvedla 0, bydlení uvedla ubytovna, čistý měsíční příjem pak 8 085 Kč pocházející z invalidního důchodu, odhadované měsíční výdaje pak uvedla 7 000 Kč, další čisté příjmy domácnosti 32 000 Kč (zákaznická karta, žádost o spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč ze dne 25. 5. 2023). Právní předchůdce žalobkyně s žalovanou uzavřel dne 4. 5. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 20 000 Kč s tím, že poplatek za poskytnutý úvěr činil 15 469 Kč (smlouva o spotřebitelském úvěru číslo hodnota na částku 20 000 Kč ze dne 4. 5. 2023). Právní předchůdce žalobkyně s žalovanou uzavřel dne 25. 5. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 20 000 Kč s tím, že poplatek za poskytnutý úvěr činil 15 469 Kč (smlouva o spotřebitelském úvěru číslo hodnota na částku 20 000 Kč ze dne 25. 5. 2023). Ke dni 18. 5. 2023 žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobkyně na smlouvu č. hodnota částku 3 000 Kč (tabulka umoření ke smlouvě číslo hodnota ze 25. 10. 2024). Ke dni 26. 6. 2023 žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobkyně na smlouvu č. hodnota částku 3 000 Kč (tabulka umoření ke smlouvě číslo hodnota ze dne 25. 10. 2024). Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou ze smluv č. hodnota a č. hodnota na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní ze dne 21. 10. 2024, včetně přílohy číslo hodnota obsahující seznam postoupených pohledávek a potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky) Dne 21. 10. 2024 byla žalovaná právním předchůdcem žalobkyně informována o postoupení pohledávky ze smluv č. hodnota a č. hodnota včetně příslušenství na žalobkyni, a to ve výši 88 723,57 Kč (oznámení o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024, včetně podacího lístku ze dne 11. 11. 2024). Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dluhu po splatnosti a to nejpozději do 5. 3. 2025 (výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě ze dne 18. 2. 2025, včetně podacího lístku z téhož data).

7. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku v celkové výši 40 000 Kč, kterou měla žalovaná vrátit spolu se sjednaným příslušenstvím. Soud vzal za zjištěné, že žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně uhradila pouze částku 6 000 Kč. Úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy nebyla ze strany právního předchůdce žalobkyně řádně prověřována, kdy byla posuzována bez ověřování příjmů a výdajů žalované.

8. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru podle , (dále jen „o. z.“), a , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), neboť v daném případě se jedná o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu a a násl. o. z.

9. Dle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

10. Dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

11. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

15. Povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet sjednávaný úvěr byla zakotvena do právního řádu na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, podle které věřitel před uzavřením smlouvy musí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

16. Jak konstatoval Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , uložením a řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková, neboť důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná (shodně viz nález Ústavního soudu sp. zn. ).

17. Součástí odborné péče poskytovatelů úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od žadatele doložit (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39). Jak dovodil Nejvyšší soud v již výše citovaném rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , dostatečnými informacemi nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, neboť odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit. Pokud věřitel vyjde z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru nedostojí, neboť nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

18. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

19. Právní předchůdce žalobkyně nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splatit úvěr, neboť žalobkyně zejména nijak neprokázala, že by právní předchůdce žalobkyně ověřoval výdaje žalované tak, jak mu ukládá § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobkyně ověřoval pouze příjmy žalované, případně ji posuzoval pouze nahlédnutím do insolvenčního rejstříku a na základě sdělení žalované uvedených v žádosti o úvěr, z nichž vyplývá, že rozdílem mezi žalovanou uvedeném příjmu ve výši 8 085 Kč a výdajích ve výši 7 000 Kč je částka 1 000 Kč, která tedy má žalované zůstávat k dispozici, nicméně dané si právní předchůdce žalobkyně nijak neověřoval. Pokud právní předchůdce přihlédl k tvrzení žalované, že další čistý příjem domácnosti činí cca 32 000 Kč, tuto skutečnost nijak neověřil. Zároveň pak nezohlednil skutečnost, že žalovaná o spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč požádala dvakrát v jednom měsíci, což do jisté míry svědčí o nepříznivých majetkových poměrech. Dané tak rozhodně nelze považovat za zkoumání úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí, které žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci, ukládá § 75 spolu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť ze zákona plyne povinnost posouzení úvěruschopnosti na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, nelze tak vycházet pouze z uvedených lustrací v databázích a sděleních žalované a ověřováním příjmů žalované bez současného ověřování jejích výdajů, aby bylo možno dovodit závěr, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet.

20. Soud proto musel uzavřít, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce, nesplnila svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, kdy úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledků posouzení vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splatit úvěr či sjednané splátky. Za této situace je smlouva neplatná dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž v dané věci se jedná o neplatnost absolutní, tedy k neplatnosti soud přihlíží i bez námitky žalovaného, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek podle § 588 o. z. Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele. V tomto směru lze odkázat mimo jiné na rozsudek Evropského soudního dvora C-679/18, OPR-Finance, dle kterého soudy musí i bez návrhu zkoumat, zda si věřitel před poskytnutím úvěru dostatečně prověřil úvěruschopnost dlužníka s tím, že pokud tak věřitel před poskytnutím úvěru neučinil, úvěrová smlouva je neplatná. Evropský soud dvůr dovodil, že se v daném případě nemůže jednat o relativní neplatnost (tj. zkoumat neplatnost pouze k námitce dlužníka), jelikož toto shledává v rozporu se směrnicí č. 2008/48/EC o spotřebitelském úvěru. Zdejší soud se s uvedenými závěry ztotožňuje.

21. Přestože je úvěrová smlouva absolutně neplatná, není zde žádný právní důvod, pro který by si žalovaná mohla ponechat poskytnutou finanční částku, resp. zbývající neuhrazenou částku 34 000 Kč, kdy soud vzal za zjištěné, že žalovaná na poskytnutou jistinu již uhradila částku 6 000 Kč. Žalovaná je tedy povinna v souladu s § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, tj. zbývající neuhrazenou část jistiny ve výši 34 000 Kč.

22. O příslušenství dlužné soudem přiznané částky soud rozhodl podle ustanovení o. z. ve spojení s ustanovením Co do prvého dne prodlení soud vycházel z výzvy právního zástupce žalobkyně k úhradě dlužné částky ze dne 5. 3. 2025; v rámci této korespondence dané k přepravě dne 18. 2. 2025 (viz podací lístek) byla žalovaná požádána o úhradu dluhu do 5. 3. 2025. Pokud tak žalovaná neučinila, do prodlení s úhradou se dostal dne 6. 3. 2025. Od tohoto data byl žalobkyni přiznán nárok na úhradu příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení, když ve zbývající části byla žaloba co do požadavku zákonného úroku z prodlení jakožto nedůvodně podaná soudem zamítnuta.

23. Aktivní legitimace žalobkyně vychází ze smlouvy o postoupení pohledávek dle § 1879 o. z.

24. Ve zbytku pak soud žalobu výrokem II. zamítl.

25. O náhradě nákladů řízení (výrok III. rozsudku) soud rozhodl podle ustanovení , když žalovaná byla v řízení úspěšná v převažující části, žádné prokazatelné náklady řízení jí však nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.