Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 203/2025-65

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Ondřejem Moravcem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno

o zaplacení 12 602,57 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 5 496,29 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení 7 066,16 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 617,70 Kč od datum do zaplacení ve výši 12 % ročně, a dále smluvní pokuty 40,12 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek za žalobu ve výši 200 Kč. Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet č. č. účtu, variabilní symbol var. symbol, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 5 496,29 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení 7 066,16 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 617,70 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 12 % ročně, a dále smluvní pokuty 40,12 Kč, se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek za žalobu ve výši 200 Kč. Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet č. , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedených částek společně se zákonným úrokem z prodlení a úhrady nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným distančním způsobem na adrese www.Anonymizováno.Anonymizováno uzavřela dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše 73 600 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit dle sjednaných podmínek. Součástí ujednání byl i sazebník a všeobecné obchodní podmínky. V návrhu dále žalobkyně uvedla, jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Vycházela zejména z tvrzení žalovaného před poskytnutím úvěru a z jím předložených podkladů. Osobu žalovaného rovněž lustrovala v relevantních databázích. Úvěr žalovanému poskytla bezhotovostně prostřednictvím bankovního převodu na jím uvedený účet, a to dne datum ve výši 5 500 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit úrok 1,066 % denně z nesplacené jistiny a poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše, kromě toho si žalovaný sjednal volitelnou službu „Informační SMS servis“ za poplatek 22,08 Kč. Žalovaný žalobkyni na jistinu splatil 3,71 Kč. Žalobkyně smlouvu vypověděla k datum. Žalobkyně rovněž požadovala po žalovaném zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, protože žalovaný se dostal do prodlení. Smluvní pokutu 40,12 Kč požadovala za období od datum do datum. Žalobkyně dodala, že pokud soud nebude mít za prokázané, že žalovaný žalobkyni dluží uvedené částky z titulu sjednané úvěrové smlouvy, požaduje přiznání alespoň poskytnuté jistiny z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet žalobkyně jistinu dluhu převedla. Předžalobní výzvu žalobkyně zaslala žalovanému dne datum.

právnická osoba výzvě soudu žalobkyně doplnila, že posouzení úvěruschopnosti provedla dle své interní metodiky. Ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila 63 900 Kč, což dle žalobkyně bylo dost na bezproblémové splácení úvěru. Příjmy žalovaného ověřovala žalobkyně ze tří předložených faktur, kde žalovaný byl dodavatelem, které přiložila k vyjádření. Dále osobu žalovaného lustrovala v několika registrech (CEE, insolvenční rejstřík. registr neplatných dokladů apod.).

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba s výzvou k vyjádření byly žalovanému doručeny do vlastních rukou dne datum, což žalovaný stvrdil podpisem na doručence.

4. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle , (dále jen „“). Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaný byl vyzván k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagoval. Soud proto v souladu s jeho souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.

5. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

6. Dne datum uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, kterou žalobkyně žalovanému umožnila čerpat úvěrový rámec ve výši 73 600 Kč. Jednalo se o bezúčelový spotřebitelský úvěr s postupným čerpáním, RPSN při čerpání celého úvěrového rámce činila 2135,56 %, úroková sazba byla sjednána ve výši 1,066 % denně, dále byl sjednán poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky. Žalobkyně vyplatila žalovanému dne datum částku 5 500 Kč, a to na bankovní účet žalovaného uvedený ve smlouvě (smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru na č. l. 27-29, přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli na č. l. 36). Součástí úvěrové smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně (č. l. 34). Žalovaný se zavázal splatit vyčerpanou část úvěru spolu s úrokem a poplatkem za vyplacení tranší úvěru. Totožnost žalovaného byla ověřena prostřednictvím služby BankID (autorizace ověření totožnosti na č. l. 24). Při posuzování úvěruschopnosti spotřebitele postupuje žalobkyně dle předloženého interního dokumentu (obecné principy posuzování a filozofie společnosti na č. l. 14-16). Konkrétně při posuzování úvěruschopnosti v daném případě žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovaným a zaznamenaných na výpisu o posouzení úvěruschopnosti (č. l. 23), naě nazvané identifikované příjmy (č. l. 22) a z předložených faktur (č. l. 56-61); k tomu viz níže. Dne datum žalobkyně zaslala žalovanému doporučeně výzvu k úhradě před podáním žaloby (č. l. 44-45).

7. Žalobkyně podle soudu neprokázala, že by náležitě zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného. K žalobě doložila pouze výpis o posouzení úvěruschopnosti žalovaného a jeho identifikované příjmy, společně s fakturami vystavenými žalovaným v září 2024 odběrateli právnická osoba Z těchto listin však plynou pouze dále nijak neověřené a nedoložené informace, dle kterých žalovaný žil v domácnosti s další osobou s vlastním příjmem, výše jeho pravidelných měsíčních výdajů na půjčky činila 500 Kč, výše výdajů na bydlení 3 000 Kč, další nezbytné výdaje 1 500 Kč a ostatní zbytné výdaje 500 Kč. Výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem byla 30 000 Kč, žalobkyně vycházela z ověřeného příjmu 63 900 Kč (zjištěného z doložených faktur). Žalobkyně neuvedla, jakým způsobem zjišťovala či ověřovala výdaje žalovaného, či zda zjišťovala příjmy osoby žijící s žalovaným ve společné domácnosti či jakým způsobem se tato osoba podílela na výdajích domácnosti. Žalobkyně ověřila pouze příjem, a to na základě tří faktur z jednoho měsíce, což nemůže být považováno za dostatečné, kromě toho zřejmě nevěnovala žádnou pozornost výdajům žalovaného. Neměla-li komplexní informace o příjmech a výdajích žalovaného, nemohla učinit jednoznačný závěr o jeho úvěruschopnosti. Žalobkyně rovněž nedoložila, že byly provedeny tvrzené lustrace žalovaného v relevantních registrech a databázích. Nadto si lze stěží představit, že pokud by žalovaný měl vskutku čistý měsíční příjem 63 900 Kč, z čehož vycházela žalobkyně, měl by zájem uzavřít úvěrovou smlouvu za výše uvedených podmínek a na jejím základě čerpat pouze 5 500 Kč.

8. Podle , (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. V § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je dále stanoveno, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem k citovanému ustanovení je

14. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , „[o]becné soudy (…) by měly poskytovatele úvěrů vést (…) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“

15. Právní posouzení věci:

16. Soud považuje za zjištěné a prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 5 500 Kč na základě uzavřené smlouvy o úvěru. Povinností žalobkyně jakožto poskytovatele finančních prostředků však bylo, aby před uzavřením smlouvy řádně prověřila, zda je žalovaný schopen poskytnutý úvěr splácet, a to v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně sice tvrdila, že zjišťovala rodinné, pracovní, příjmové, výdajové a jiné relevantní poměry žalovaného, neuvedla, a především nedoložila k tomu však žádné další skutečnosti a důkazy [zejména zda skutečně došlo ke zjištění a ověření především výdajů žalovaného, případně dalších souvisejících skutečností (a s jakým výsledkem)]. Dle názoru soudu se tak v daném případě nejednalo o řádné prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet. Je zřejmé, že žalobkyně řádně neověřovala a nezjišťovala výdaje žalovaného a jeho skutečné majetkové poměry.

17. Za situace, při které žalobkyně neprokazuje, že skutečně došlo ke komplexnímu zjišťování majetkových poměrů žalovaného, soud uzavírá, že nedošlo k řádnému prověření úvěruschopnosti žalovaného, což má za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Pro doplnění soud dodává, že v kontextu rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C-679/18 OPR-právnická osoba. v. GK, je jeho povinností zabývat se ex offo, tedy i bez námitky dlužníka, otázkou, zda věřitel náležitě posoudil úvěruschopnost spotřebitele, a pokud této povinnosti nedostál, je povinností soudu vyvodit z tohoto porušení odpovídající následek – absolutní neplatnost smlouvy.

18. Jelikož soud dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru absolutně neplatná (§ 580 a násl. o. z.), přičemž žalobkyně na jejím základě žalovanému poskytla 5 500 Kč, je žalovaný povinen žalobkyni v souladu s § 2991 o. z. vydat to, oč se bezdůvodně obohatil. Jinými slovy je povinen žalobkyni vrátit to, co mu žalobkyně poskytla z neplatné smlouvy o úvěru. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni 5 496,29 Kč, tj. dosud dlužnou jistinu poskytnuté částky (soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nevyvrátil, že žalovaný na jistinu dosud uhradil částku 3,71 Kč; viz výrok I. tohoto rozsudku).

19. Ve zbylé části soud žalobu zamítl, neboť s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru nemá žalobkyně na další plnění nárok (viz výrok II. tohoto rozsudku). Neplatným je tak ujednání o úroku, o poplatku za vyplacení tranší úvěru, jakož i o smluvní pokutě za prodlení se splacením úvěru. Jelikož podle § 87 odst. 1, věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, nelze uzavřít, že se žalovaný dostal do prodlení ve smyslu § 1970 o. z. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení totiž dosud nevznikl, neboť do prodlení se žalovaný dostane až tehdy, pokud neuhradí dlužnou jistinu úvěru ve lhůtě stanovené tímto rozhodnutím (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Tuto lhůtu považuje soud za přiměřenou ve smyslu již zmiňovaného § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť při nečinnosti žalovaného neměl jak jinak zjistit, jaké jsou jeho možnosti. Takové okolnosti měl tvrdit a prokazovat žalovaný.

20. Žalovaný byl ve sporu úspěšnější, v řízení však zůstal nečinným, a žádné náklady mu tudíž nevznikly. Proto soud rozhodl dle a tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III. tohoto rozsudku).

21. Vzhledem k tomu, že soud nevydal ve věci elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, bylo povinností soudu doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení ve smyslu položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou , o soudních poplatcích. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení činí dle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč, dosud bylo na poplatku uhrazeno 800 Kč. Povinností žalobkyně je tudíž doplatit soudní poplatek ve výši 200 Kč (výrok IV. tohoto rozsudku). V případě, že tato částka nebude ve stanovené lhůtě uhrazena, předá soud věc nejdříve po 30 dnech od uplynutí lhůty k zaplacení příslušnému celnímu úřadu k vymáhání.

22. Lhůta k plnění byla stanovena dle

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím podepsaného soudu.

Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené v tomto rozhodnutí, může být podán návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.