Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

57 Co 202/2025-67

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mgr. Marka Del Favera, Ph.D., a soudkyň JUDr. Lenky Severové a Mgr. Michaely Janošcové ve věci

žalobců: a) Jméno žalobce A, narozený dne Datum narození žalobce A

bytem Adresa žalobce A

b) Jméno žalobce B, narozená dne Datum narození žalobce B

bytem Adresa žalobce A

oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného

sídlem Adresa žalovaného

zastoupenému advokátkou Jméno advokátky

sídlem Adresa advokátky

o zaplacení 30 450 Kč

k odvolání žalobců a) a b) proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 30. 4. 2025, č. j. -56

takto:

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku II mění takto:

Žalobci a) a b) jsou povinni rovným dílem zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 16 335 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Jméno advokátky, advokátky se sídlem adresa.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku II mění takto:Žalobci a) a b) jsou povinni rovným dílem zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 16 335 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám , Jméno advokátky, , advokátky se sídlem , adresa, .II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Rozsudkem v záhlaví označeným okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali po žalovaném zaplacení 30 450 Kč (výrok I) a uložil žalobcům povinnost společně a nerozdílně nahradit žalovanému náklady řízení zaplacením 16 335 Kč (výrok II). Výrok o náhradě nákladů řízení odůvodnil , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), s tím, že účelně vynaložené náklady sestávají z odměny za zastupování žalovaného advokátkou ve výši 11 700 Kč a paušální náhrady ve výši 1 800 Kč, to vše za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání ve věci samé ze dne 25. 4. 2023, 9. 11. 2024 a 1. 4. 2025 a účast na jednání soudu 30. 4. 2025), včetně navýšení o náhradu za daň z přidané hodnoty.

2. Proti tomuto rozsudku podali odvolání žalobci. Rozsudek napadli toliko ve výroku II, tj. v nákladovém výroku. Brojili proti účelnosti písemných podání ve věci samé, mají za to, že „nejméně“ vyjádření z 1. 4. 2025 nebylo účelné. Tato podání obsahově nebyla reakcí na žádnou významnou změnu v řízení a nic tak žalovanému nebránilo, aby jejich obsah sdělil ve svých předchozích vyjádřeních, případně během ústního jednání. Navrhli, aby rozhodnutí soudu prvního stupně bylo v napadeném rozsahu změněno tak, že výše náhrady bude stanovena na 12 959 Kč.

3. Žalovaný, ačkoliv mu odvolání bylo doručeno 21. 7. 2025, se k němu nevyjádřil.

4. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno osobami oprávněnými, je včasné a přípustné, přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně ( věta prvá, ) v napadeném rozsahu, tedy toliko ve výroku o náhradě nákladů řízení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Z obsahu spisu mimo jiné vyplývá, že zástupkyně žalovaného v podání ze dne 1. 4. 2025 argumentačně rozvíjí procesní obranu, zejména se věnuje otázce zneužití práva a poukazuje na rozhodnutí odvolacího soudu ze dne 18. 2. 2025 (a další), ve kterých byla řešena obdobná právní otázka.

6. Podle věta prvá vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění , mimosmluvní odměna náleží též za úkon právní služby spočívající v písemném podání nebo návrhu ve věci samé.

7. Soud prvního stupně zcela správně postupoval podle (věc sama odvolacímu přezkumu otevřena nebyla) a jde-li o strukturu účelně vynaložených nákladů žalovaného, stanovení tarifní hodnoty (30 450 Kč) a sazby (2 340 Kč), může odvolací soud, a to včetně 5 úkonů právní služby, odkázat na zdůvodnění soudu prvního stupně [k možnosti odkázat na správné skutkové, příp. právní závěry soudu prvního stupně (dokonce i v reakci na námitky odvolatele) srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 5. 2004, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 53/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2011, sp. zn. ].

8. Nelze přisvědčit žalobcům, že by jednotlivá podání ve věci samé bylo možno považovat za neúčelně vynaložené náklady, a to ani v případě podání ze dne 1. 4. 2025. Nejde o podání argumentačně prázdná a svou povahou toliko repetitivní. Žalobci pak zcela přehlížejí, že ve výslovně namítaném podání z 1. 4. 2025 žalovaný nejen rozvinul argumentaci na níž budoval procesní obranu, ale také poukázal na současnou rozhodovací praxi odvolacího soudu ve skutkově a právně obdobných věcech. V daném případě nebylo ani namístě, aby s předestřením další argumentace a upozorněním na aktuální rozhodovací praxi – z hlediska účelnosti přísudku – žalovaný posečkal až na jednání soudu (v předcházejícím podání s ohledem na okamžik vyhlášení odkazovaného rozhodnutí, tak učinit nemohl). Uvedené by bylo v rozporu s procesní diligencí (řádné připravenosti k jednání). Argumentaci žalobců je nezbytné jako neopodstatněnou odmítnout.

9. Z uvedeného vyplývá, že co do výše náhrady je rozhodnutí soudu prvního stupně správné, to ovšem neplatí, jde-li o stanovení společné a nerozdílné povinnosti k náhradě nákladů řízení.

10. Výrok o solidární (společné a nerozdílné) povinnosti k náhradě nákladů řízení přichází v úvahu toliko v případě nerozlučných společníků, o takový případ ovšem v posuzované věci nejde, a proto byla povinnost žalobců k náhradě nákladů stanovena rovným dílem (k tomu viz důvody např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 8. 2017, sp. zn. ).

11. Protože napadené usnesení nebylo možno ani potvrdit ( ), ani zrušit (pro absenci důvodu zakládající postup podle ), odvolací soud je podle změnil (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod č. 17/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní).

12. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn , a in fine , neboť úspěšnému žalovanému v této fázi řízení účelně vynaložené náklady na uplatnění svého práva prokazatelně nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není přípustné dovolání.