Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
17 C 49/2025-69
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Neumannem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované, Anonymizováno
pro 36 753,87 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 27 632,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 27 632,30 Kč od 9. 11. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do
- částky ve výši 9 121,57 Kč,
- úroku 14,75 % ročně z částky 35 048,62 Kč od 1. 1. 2024 do zaplacení,
- úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 35 048,62 Kč od 1. 11. 2024 do 8. 11. 2024,
- úroku z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 27 632,30 Kč od 9. 11. 2024 do zaplacení,
- úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 9 121,57 Kč od 9. 11. 2024 do zaplacení,
- kapitalizovaného úroku ve výši 8 337,72 Kč,
- kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 370,90 Kč.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 27 632,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 27 632,30 Kč od 9. 11. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do- částky ve výši 9 121,57 Kč,- úroku 14,75 % ročně z částky 35 048,62 Kč od 1. 1. 2024 do zaplacení,- úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 35 048,62 Kč od 1. 11. 2024 do 8. 11. 2024,- úroku z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 27 632,30 Kč od 9. 11. 2024 do zaplacení,- úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 9 121,57 Kč od 9. 11. 2024 do zaplacení,- kapitalizovaného úroku ve výši 8 337,72 Kč,- kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 370,90 Kč.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném soudu dne datum domáhala po žalované zaplacení celkové částky částka spolu s příslušenstvím specifikovaném ve výroku I. a II. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně Anonymizováno právnická osoba, bd uzavřel s žalovanou dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr s úvěrovým rámcem ve výši částka. Úrok byl sjednán ve výši 22,68 % ročně. Žalovaná měla úvěr uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po částka. Úvěr byl k datum zesplatněn, neboť žalovaná neplnila řádně. Pohledávka byla ke dni datum postoupena na žalobkyni. Dluh žalované je tvořen jistinou ve výši částka, kapitalizovaným úrokem z prodlení ke dni datum ve výši částka, kapitalizovaným obchodním úrokem ke dni datum ve výši částka, obchodním úrokem z úvěru ve výši 14,75 % p.a. z částky částka ode dne datum až do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p.a. z částky částka ode dne datum až do zaplacení a neuhrazenými poplatky ve výši částka. Žalovaná byla k úhradě dluhu upomínána. Žalovaná podepsala smlouvu prostřednictvím touchpadu. Úvěryschopnost žalované byla řádně zkoumána.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se nedostavila.
3. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění:
4. Z listin y označené jako podklady pre súdne konanie soud zjistil, že k datum měl být dluh žalované na jistině ve výši částka, řádném úroku ve výši částka, úroku z prodlení ve výši částka a poplatcích ve výši 1 y705,25 Kč.
5. Z listin označených jako upomínky ze dne datum a datum plyne, že těmito výzvami měla být žalovaná upomínána k uhrazení dluhu. Doklad o odeslání těchto upomínek chybí.
6. Z listin y označené jako Smlouva o revolvingovém úvěru včetně sazebníku poplatků vyplývá, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně Anonymizováno právnická osoba, bd byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši částka. Úrok byl sjednán ve výši 22,68 % ročně. Žalovaná měla úvěr uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po částka. Žalovaná zde uvedla příjem ve výši částka a výdaje ve výši částka. Žádné listin y prokazující schopnost žalované splácet úvěr předloženy nebyly.
7. Z listin y označené jako přehled čerpání a plateb soud zjistil, že žalovaná přijala celkem částka a zaplatila částka.
8. Z listin označených jako Všeobecné obchodní podmínky, všeobecné pojistné podmínky, pojistná smlouva a pojištění schopnosti splácet soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti pro toto řízení.
9. Z listin y označené jako výzva před podáním žaloby ze dne datum včetně potvrzení o podání soud zjistil, že žalované byla odeslána dne datum předžalobní výzva. Žalovaná měla dluh uhradit do 7 dnů ode dne doručení výzvy.
10. Z listin y označené jako Oznámení o postoupení pohledávky č.l. 20 plyne, že tímto dopisem měla být žalovaná informována o postoupení pohledávky na žalobkyni. Doklad o odeslání však chybí.
11. Z listin y označené jako Protokol o prověření úvěruschopnosti č.l. 21 včetně listin y an č.l. 22 vyplývá, že žalobkyně respektive její právní předchůdkyně vycházela při uzavření smlouvy z toho, že žalovaná má příjem ve výši částka a výdaje ve výši částka. Žádné jiné listin y však předloženy nebyly.
12. Z listin y označené jako Notářský zápis ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno a výpis přílohy č. hodnota č.l. 23 soud zjistil, že tímto zápisem byla pohledávka postoupena na žalobkyni.
13. Z kopie občanského průkazu žalované (č.l. 59-61) soud zjistil, že žalobkyně disponovala kopií občanského průkazu žalované a tento měl platnost do datum.
14. Z listin y označené Výpis poplatků za rok 2024 (č.l. 61) soud zjistil, že žalovaná měla uhradit na úroku částka.
15. Žalobkyně ve vztahu k posouzení schopnosti žalované závazek splácet po poučení soudu podle §118a odst. 1 či 3 o.s.ř. jiné důkazy neoznačila.
16. Na základě skutkových zjištění soud učinil následující závěr skutkového stavu. Mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně Anonymizováno právnická osoba, bd byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši částka. Úrok byl sjednán ve výši 22,68 % ročně. Žalovaná měla úvěr uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po částka. Žalovaná zde uvedla příjem ve výši částka a výdaje ve výši částka, kdy z tohoto vycházela i právní předchůdkyně žalobkyně. Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu dopisem ze dne datum, který ji byl dne datum odeslán. dluh měla uhradit do 7 dnů.
17. Soud naopak nemá za prokázané, že by právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně zkoumala úvěryschopnost žalované, kdy k tomuto nebyly soudu předloženy žádné relevantní důkazy, které by toto prokazovaly.
18. Po právní stránce soud posoudil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o.z.) a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ( dále jen z.s.ú.) ve znění účinném ke dni uzavření obou smluv.
19. Podle ust. § 86 odst. 1 z.s.ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
20. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
21. Podle ust. § 87 odst. 1 tohoto zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
22. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
23. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
24. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
25. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla žalobkyní podána po právu jen v části. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala zaplacení dlužné jistiny a příslušenství ze smlouvy o úvěru sjednané mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Žalobkyně doložila aktivní legitimaci k žalobě na základě postoupení pohledávky, na jejímž základě vstoupila do práv její právní předchůdkyně Anonymizováno právnická osoba, bd dle § 1879 a násl. občanského zákoníku z.č. 89/2012 Sb.
26. Právní předchůdkyně žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalované, fyzické nepodnikající osobě jako spotřebiteli peněžité plnění, tedy činnost upravenou v § 2 odst. 1 a § 3 odst. 1 písm.a) z.s.ú.. Žalovaná měla poskytnuté částky splatit spolu s blíže specifikovanými poplatky a úroky. S ohledem na citované ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru se soud zabýval předně posouzením míry zkoumání úvěruschopnosti žalované ze strany právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující. Vycházel tak ve shodě s posledními judikatorními závěry, jak Nejvyššího soudu v rozhodnutí vydaném pod sp. zn. spisová značka, tak Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS 4129/2018 , které reflektují právní úpravu předchozího zákona o spotřebitelském úvěru z.č. 145/2010 Sb. , dle názoru soudu a v souladu s rozsudkem Evropského soudního dvora ze dne datum ve věci OPR-právnická osoba. proti GK, C-679/18 použitelných i za účinnosti této právní úpravy. Posledně uvedené rozhodnutí Soudního dvora obsahuje závěr, dle něhož „články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“
27. Citované ust. § 86 odst. 1 z.s.ú. ve svém rámci upravuje postup při zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele a umožňuje poskytnutí úvěru až poté, nejsou-li důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přičemž výchozími informacemi jsou skutečnosti sdělené úvěrovaným, avšak poskytovatelem prověřené s uvedením příkladů databází dlužníků apod. Význam tohoto postupu shrnuje právě Ústavní soud v posledně uvedeném rozhodnutí s odkazem na předchozí rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. spisová značka a Nejvyššího správního soudu sp.zn. spisová značka kdy uvedl, že „důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“
28. Ústavní soud tak dospěl k dílčímu závěru, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn, jak plyne i z judikatury Soudního dvora EU jen samotný dlužník -spotřebitel a věřitel, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by proto měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.
29. Způsob tohoto prověření pak naznačuje Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne datum sp.zn. spisová značka takto: „pokud zákon o spotřebitelském úvěru v § 9 odst. 1 stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí, lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. adresa: právnická osoba. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze právnická osoba), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“
30. V projednávané věci právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z údajů získaných od žalované, které dle názoru soudu nedostatečně prověřila a vyhodnotila, kdy soudu nebyly předloženy žádné listin y prokazující tuto skutečnost. Samotný protokol o prověření úvěruschopnosti neprokazuje, že právní předchůdkyně žalobkyně skutečně zkoumala příjmy a výdaje žalované a další okolnosti týkající se schopnosti žalované úvěr splácet. Ve světle těchto zjištění lze mít minimálně důvodnou pochybnost o schopnosti žalované poskytnutý úvěr splatit. Soud proto uzavřel, že závazkový vztah nelze než hodnotit za neplatný i bez návrhu podle ust. § 580 odst. 1 o.z. ve spojení s ust. § 588 o.z.
31. Převzala-li žalovaný předmět plnění na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit dle principů vydání bezdůvodného obohacení v § 2991 odst. 2 o.z. Žalovaná obdržela částku 53 799,30 a uhradila dosud částka, zbývá proto k úhradě částka. Žalovaná jiné úhrady netvrdila, ani tedy tuto neprokázala. Součástí plnění stanovil soud také úrok z prodlení dle § 1970 o.z. v zákonné výši dle nař.vl. 351/2023 Sb. od datum do zaplacení, když k úhradě pohledávky byla žalovaná vyzývána dopisem z datum, který ji byl odeslán dne datum, tj. v době odpovídající § 87 odst. 1 z.s.ú. (výrok I). Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou pro tuto absolutní neplatnost a částečnou nedospělost úroku z prodlení zamítl -výrok II.
32. Lhůtu k plnění soud stanovil zákonnou třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř.
33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 50,36 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 75,18 % a úspěchu žalované v rozsahu 24,82 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky částka za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dvou paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., cestovní náhrada v celkové výši částka, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 118 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,4 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. , ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 118 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,4 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. , ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.