Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 93/2025-38

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Mrkalovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované

o 49 276 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 8 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba na stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 8 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v adresa dne datum domáhala zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené pod č. hodnota mezi společností právnická osoba., adresa, a žalovanou dne datum, na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši částka. Ke dni podání žaloby žalovaná dluží neuhrazenou jistinu úvěru ve výši částka, neuhrazený úrok za poskytnutí úvěru ve výši částka, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši částka, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka, úrok vyčíslený od datum do datum z dlužné jistiny ve výši částka a zákonného úroku z prodlení vyčíslený od datum do datum ve výši částka. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z úvěru ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši částka od datum do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky ve výši částka od datum do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a proti uplatněnému nároku nevznesla žádné skutkové ani právní námitky.

3. Na základě výzvy soudu doplnila žalobkyně rozhodné skutečnosti k prověření schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr s tím, že věřitel vycházel především z informací a dokladů předložených žalovanou a z obsahu veřejných registrů NRKI, BRKI, SOLUS a insolvenčního rejstříku. Dále byla žalovanou předložena pracovní smlouva, na základě níž bylo zjištěno, že žalovaná je zaměstnaná u akciové společnosti, kde dosahovala průměrného měsíčního čistého příjmu ve výši částka. Tato skutečnost vyplývala i z předložených mzdových listů. Žalobkyně uvedla, že výdaje žalované byly zkoumány z výpisu z bankovního účtu. Jiným způsobem nebyla majetková a osobní situace žalované v době uzavření smlouvy prověřena.

4. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne datum, na základě níž přešla pohledávka za žalovanou s účinností od datum na žalobkyni. Žalované bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno.

5. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum, z přehledu splátek, z přílohy č. hodnota – seznam pohledávek, z výplatních pásků za období 4-6/2022, z pracovní smlouvy ze dne datum, z dohody o změně pracovní smlouvy ze dne datum, z žádosti o úvěr ze dne datum, z výpisu z obchodního rejstříku a z předžalobní výzvy má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou písemně dne datum smlouvu o úvěru, na základě níž byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši částka. Současně se ve smlouvě žalovaná zavázala zaplatit úrok z poskytnutého úvěru ve výši částka, úplatu za poskytnutí úvěru ve výši částka, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka a inkaso za provedení plateb v místě bydliště ve výši částka, celkem měla žalovaná uhradit na těchto platbách částka, což přepočtení na roční úrokovou sazbu představuje 74% roční úrok. Celkově měla žalovaná zaplatit částka ve 14 měsíčních splátkách po částka. Ze mzdových listů žalované za období od dubna do června 2022, z pracovní smlouvy ze dne datum a z dohody o změně pracovní smlouvy ze dne datum vyplývá, že žalovaná dosahovala v těchto měsících průměrný měsíční čistý příjem ve výši částka. Její pracovní poměr byl od roku 2018 sjednán na dobu neurčitou. Z žádosti o úvěr pak vyplývá, že žalovaná měla výdaje na bydlení a energie ve výši částka a na dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši částka, celkem částka. Tyto výdaje nebyly žádným způsobem prověřeny. Žalovaná měla bydlet v nájmu, byla svobodná a bezdětná. Její vzdělání bylo středoškolské s maturitou. Žalobkyně tvrdila, že majetková situace žalované byla dále prověřována v rejstřících zachycujících závazkové zatížení žalované ke dni uzavření smlouvy. Žalobkyně však po poučení ze strany soudu tyto doklady nepředložila. Dále bylo tvrzeno, že výdajové poměry žalované byly prověřeny z výpisu z účtu žalované, avšak ani tyto výpisy nebyly po poučení ze strany soudu jako důkaz předloženy. Žalovaná na předmětný dluh uhradila celkem částka, přičemž z přehledu splátek vyplývá, že do datum žalovaná řádně platila splátky, přičemž vznikl přeplatek ve výši částka. Od datum do datum žalovaná uhradila 4 splátky po částka. V dalších měsících pak uhradila dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka. Žalovaná byla před podáním žaloby písemně vyzvána k zaplacení dlužné částky, avšak na výzvu nereagovala a dlužnou částku neuhradila.

6. Podle , 2 , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle (dále jen o. z.), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Po vyhodnocení skutkového stavu věci dospěl soud k právnímu závěru, že předmětnou smlouvu lze považovat za spotřebitelský úvěr a žalovanou za spotřebitele, neboť je fyzickou osobou, která nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Pokud soud dospěl k závěru, že se v daném případě jedná o spotřebitelský úvěr, bylo nutno se zabývat otázkou, zda smlouva byla uzavřena platně, tedy zda věřitel zákonným způsobem před uzavřením smlouvy posoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele, tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Zákon totiž stanoví, že věřitel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zřejmé, že spotřebitel bude schopen tento úvěr řádně splácet. Pokud takto věřitel neučiní, je smlouva neplatná. Podle , je věřitel při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v úvahu jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zůstane po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřebná pro splácení úvěru. Cílem zákonodárce bylo efektivně zamezit předlužování spotřebitelů, kteří nejsou schopni své závazky řádně platit. Za účelem splnění povinnosti věřitele je nutno vyžádat si informace nejen od spotřebitele samotného, ale aktivně si opatřit další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli. Všechny takto získané informace pak věřitel musí řádně vyhodnotit s přihlédnutím k příjmům a výdajům konkrétního žadatele. Pokud věřitel dostojí své povinnosti stanovené v cit. zákona a řádně prověří úvěruschopnost žadatele, pak v případě, že dojde k negativnímu závěru, nesmí spotřebitelský úvěr spotřebiteli poskytnut.

11. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že úvěruschopnost žalované nebyla před uzavřením smlouvy řádně prověřena. Žalobkyně v řízení doložila pouze mzdové listy, které prokazovaly výši mzdy žalované za 3 měsíce předcházející uzavření smlouvy a pracovní smlouvu uzavřenou v době sjednání smlouvy o úvěru na dobu neurčitou. Další skutečnosti týkající se závazkového zatížení žalované, případně jejích výdajů či výdajů její domácnosti nebyly prověřeny a žalobkyně nenavrhla žádný důkaz, kterým by prověření těchto skutečností bylo prokázáno. Bylo sice tvrzeno, že závazkové zatížení žalované bylo prověřeno nahlédnutím do veřejných registrů a její výdajová stránka z výpisů z jejích účtů, avšak tyto důkazy nebyly přes výzvu soudu předloženy, ačkoliv má soud za to, že především závazkové zatížení žalované bylo zásadní pro posouzení možnosti žalované splácet řádně poskytnutý úvěr, pokud dosahovala průměrného příjmu jen ve výši částka. Soud má tedy za to, že úvěruschopnost žalované nebyla řádně prověřena a za této situace lze považovat smlouvu o úvěru za neplatnou a žalobkyni přiznat pouze neuhrazenou jistinu úvěru. Rovněž nelze odhlédnout od skutečnosti, že celková částka, kterou měla žalovaná uhradit nad poskytnuté finanční prostředky jako úvěr, tedy částka částka, by přepočtením na roční úrokovou sazbu představovala úrok ve výši 74 % ročně, což výrazným způsobem překračuje obvyklou míru úrokové sazby u obdobných typů závazků.

12. S přihlédnutím ke shora uvedenému závěru soud zavázal žalovanou k zaplacení částky ve výši částka (částka - částka) společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení, a to dle § 1968 o. z., kdy dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle o. z., pokud je dlužník v prodlení, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení ve sjednané výši nebo ve výši stanovené vládním nařízením ( ).

13. Soud dále ve výroku II. rozsudku zamítl žalobu do nároků, které nebyly důvodné vzhledem k dovození neplatnosti smlouvy o úvěru. Jednalo se o částku částka zahrnující část uhrazené jistiny úvěru ve výši částka ( částka - částka), neuhrazený úrok za poskytnutí úvěru ve výši částka, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši částka, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka a úrok vyčíslený od datum do datum z dlužné jistiny ve výši částka společně s úrokem z úvěru ve výši 8% ročně z částky částka od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky částka (částka – částka) od datum do zaplacení. V případě kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení nárokovaného ve výši částka soud přiznal jen částku částka, která představuje vždy 15% úrok ročně z částky částka od datum (splatnost nastala datum) do datum ve výši částka, z částky částka od datum do datum ve výši částka a z částky částka od datum do datum ve výši částka. Při stanovení jistiny, ze které byl úrok z prodlení počítán, soud přihlédl k postupným platbám žalované, jak byly specifikovány v bodě 5. odůvodnění tohoto rozsudku.

14. O nákladech řízení rozhodl soud podle (dále jen ), přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla neúspěšná do převážné míry uplatněného nároku a žalované žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly.

15. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, ve dvojím vyhotovení, ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále.

Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelný rozsudek, může se žalobkyně domáhat podaným návrhem výkonu tohoto rozhodnutí.