Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 22/2025-37

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudcem Mgr. Ondřejem Hrbkem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátkou Jméno advokátky

sídlem Adresa advokátky

a

žalovaného: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 10 230 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 6 100 Kč od 4.2.2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení

a) částky 1 983 Kč,

- náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč,

- Zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 8 083 Kč od 29.5.2024 do

3.2.2025

- Zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 1 983 Kč od 4.2.2025 do

zaplacení.

b) částky 2 147 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 046 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 6 100 Kč od 4.2.2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacenía) částky 1 983 Kč,- náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč,- Zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 8 083 Kč od 29.5.2024 do3.2.2025- Zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 1 983 Kč od 4.2.2025 dozaplacení.b) částky 2 147 Kč.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 046 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 23. 5. 2025 domáhala proti žalovanému zaplacení částky 10 230 Kč s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru ze dne 28. 4. 2024. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 6 100 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni jistinu a poplatek ve výši 1 983 Kč do 30 dní. Žalovaný na úvěr neplnil řádně a včas, proto žalobkyně požaduje úhradu jistiny 6 100 Kč, poplatku ve výši 1983 a náklady spojené s uplatněním pohledávky v částce 2 500 Kč (za 5 upomínek. Žalobkyně dále uplatnila smluvní pokutu ve výši 2 147 Kč, která byla sjednána v případě prodlení u úhradou splátky úvěru ve výši 0,1 % denně (za období od 29. 5. 2024 do 16. 5. 2025). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, avšak bezvýsledně. Dále žalobkyně doplnila, že žalovaného řádně prověřila ohledně úvěruschopnosti, informace zjištěné uvedla do zákaznické karty.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřil.

3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané , (dále také ). Z listinných důkazů soud zjistil následující právně významné skutečnosti:

4. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 28. 4. 2024 smlouvu o úvěru, kterou se zavázala poskytnout žalovanému – spotřebiteli – úvěr ve výši 6 100 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal poskytnuté prostředky splatit do 30 dní spolu s úrokem ve výši 1 983 Kč, respektive bez úroku, pokud úvěr splatí včas. To vyplývá ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Smluvní stany sjednaly pro případ zaslání upomínky z důvodu prodlení s úhradou splátek povinnost hradit částku 500 Kč/výzva (viz .3 Smlouvy). Dále sjednali smluvní pokutu za prodlení ve výši 0,1 % denně. Žalovaný čerpal úvěr dne 28. 4. 2024 ve výši 6 100 Kč. To vyplývá z potvrzení bankovního u. Žalovaný své povinnosti splácet dluh řádně neplnil, když se dostal do prodlení s úhradou úvěru, v důsledku čehož mu žalobkyně zaslala 5x upomínku (viz upomínky). Z písemné výzvy odeslané dne 30.1.2025 bylo zjištěno, že advokát žalobkyně následně před podáním žaloby vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky (viz výzva ze dne 30. 1. 2025 a podací lístek).

5. Po právním zhodnocení skutkových zjištění a zhodnocení všech důkazů v jejich vzájemné souvislosti dle dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud předmětnou smlouvu posoudil jako smlouvu o úvěru dle , (dále jen „o. z.“), dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva podléhá rovněž režimu , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), neboť žalovaný při sjednání smlouvy o úvěru vystupoval v pozici spotřebitele

6. Žalobkyni byla soudem zaslána výzva, aby řádně tvrdila a vysvětlila, jakým způsobem zkoumala schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr a k tomu doplnila důkazy. Žalobkyně však reagovala vyjádřením, že žádná tvrzení k tomuto dokládat nebude. Žalobkyně tedy ani na výzvu soudu nevysvětlila, jak ověřovala měsíční výdaje žalovaného včetně posuzování výše existujících závazků, když nespecifikoval, jaký příjem měl žalovaný a jaké výdaje a jaký měl zůstatek pro úhradu splátek. Doloženy nebyly žádné y ohledně prokázání jeho příjmu, ani podklady k ověření výdajů. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně nikterak neověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný na dluh neuhradil ničeho, respektive nebylo prokázáno, že by něčeho hradil.

7. Dle ustálené judikatury soudů a Soudního dvora EU platí, že věřitel je povinen využívat i veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

8. Podle ustanovení až ZsÚje poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Dle a byla žalobkyně povinna provozovat svou činnost s odbornou péčí a s žalovaným jako spotřebitelem jednat čestně, transparentně a zohledňovat práva a zájmy spotřebitele. Současně bylo povinností věřitele ( , ) před uzavřením smlouvy řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Platí, že spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledků tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, když pro porušení této povinnosti je smlouva neplatná a spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy a je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Ústavní soud v nálezu sp. zn. ze dne 26. 2. 2019 uvedl, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v článku 36 odst. 1 d.

10. Důsledkem porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je absolutní neplatnost smlouvy, a to i v poměrech K tomuto závěru vede rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, z něhož plyne, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnout jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Poskytovatel úvěru či zápůjčky je tedy povinen vždy posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele.

11. V daném případě soud uvážil, že byla žalovanému poskytnuta nízká částka, přičemž u takto malého úvěru nelze po věřiteli spravedlivě požadovat, aby prováděl rozsáhlé zjišťování všech relevantních informací o bonitě a platební morálce úvěrovaného. Žalobkyně však nebyla schopna doložit informace získané od žalovaného, když nedoložila ani jeho zákaznickou kartu. Soud tak dospěl k závěru, že se ani v hrubých rysech nesnažila posoudit úvěruschopnost žalovaného. Takový postup nelze soudem aprobovat. Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele dle , o spotřebitelském úvěru, je absolutní neplatnost smlouvy o úvěru.

12. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný přijal peněžitou částku 6 100 Kč a nevrátil ničeho. Práva a povinnosti proto soud mezi účastníky posoudil dle zásad pro vypořádání bezdůvodného obohacení, které vzniklo žalovanému dle ust. § 2991 a násl. o. z., když se mu dostalo plnění z neplatného právního jednání. Soud proto žalovaného zavázal k zaplacení částky 6 100 Kč. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy nebylo možné vycházet z data splatnosti dluhu smluvně stanoveného, soud tedy pro účely stanovení data prodlení žalovaného s vydáním bezdůvodného obohacení vycházel z § 1958 odst. 2 o. z., dle něhož neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ve světle citovaných zákonných ustanovení soud vycházel z okamžiku, kdy žalovanému byla doručena výzva k plnění (předžalobní výzva). Soud vycházel z domněnky doby dojití dle § 573 o. z, když výzva byla žalobkyní odeslána 30. 1. 2025. Dle zmíněného ustanovení totiž platí, že se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Dle domněnky dojití proto došla výzva žalovanému dne 3. 2. 2025. obsahovala výzvu k okamžité úhradě dluhu, přičemž žalovaný svůj peněžitý dluh řádně a včas nesplnil, dostal se dnem 4. 2. 2025 do prodlení. Žalobkyně tak má vůči žalovanému právo na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ust. o. z. Výše úroku z prodlení se řídí (výrok I.).

13. Výrokem rozsudku pod bodem II. pak soud žalobu s odkazem na absolutní neplatnost smlouvy ve zbytku zamítl, tj. v částce 1 983 Kč a 2 147 Kč včetně příslušenství. Jestliže byla smlouva o úvěru neplatná, nebyly mezi účastníky řízení platně sjednány platby úroků, poplatků ani smluvních pokut.

14. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok III.) vychází z ustanovení , když žalobkyně byla převážně úspěšna (co do 60 %), její celkový úspěch po odečtení úspěchu žalovaného (40 %) tak činí 20 %. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a odměnou advokáta, při jejímž určení soud postupoval podle , advokátní tarif. Podle advokátního tarifu činí v dané věci odměna za jeden úkon právní služby částku 400 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva). Ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč. K mimosmluvní odměně a paušální náhradě hotových výdajů byla připočtena částka odpovídající 21% DPH. Celkem tedy náklady tvoří 2 615 Kč, z čehož 40 % činí 1 046 Kč. Povinnost platit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vyplývá z ustanovení .

Lhůta k plnění byla stanovena dle .

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Hradci Králové, prostřednictvím Okresního soudu v Jičíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.