Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 136/2025-56

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Pastorovou ve věci

žalobkyně: B2 Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného, Anonymizováno

o zaplacení 28 751 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 810 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 21 941 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 616 Kč, s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 10 132,51 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 132,51 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 810 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 21 941 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 616 Kč, s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 10 132,51 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 132,51 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne datum a jejím doplněním domáhala na žalovaném zaplacení částky částka s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka, s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO IČO, se sídlem adresa (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne datum se žalovaným smlouvu č. hodnota s produktovým názvem „adresa Anonymizováno (dále jen „smlouva“), na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, které se žalovaný zavázal splácet spolu s poplatkem ve částka v pravidelných týdenních splátkách po částka. Žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně toliko částku částka, s úhradou dalších splátek se dostal do prodlení, načež právní předchůdkyně žalobkyně zápůjčku dne datum zesplatnila. Žalovaná částka částka představuje dosud nesplacenou jistinu zápůjčky ve výši částka, poplatek za poskytnutí a správu zápůjčky ve výši částka, kapitalizovanou smluvní pokutu ve výši částka a sankční poplatky ve výši částka. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ačkoliv byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Žalobkyně svou účast u jednání omluvila, soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně i žalovaného ( ).

3. Z předložených listinných důkazů soud učinil závěr o skutkovém stavu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla k žádosti žalovaného dne datum uzavřena smlouva, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni celkovou dlužnou částku ve výši částka sestávající z uvedené jistiny, z úroku ve výši částka, z částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši částka a z částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši částka v 60 týdenních splátkách po částka s tím, že poslední splátka činí částka (Smlouva č. hodnota ze dne datum, Standartní informace o spotřebitelském úvěru).

4. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet zápůjčku, žalobkyně předložila Zákaznickou kartu - žádost o spotřebitelský úvěr ze dne datum. Podle údajů uvedených v kartě zákazníka žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu, má středoškolské vzdělání, je svobodný, nemá vyživovací povinnost, pracuje jako Anonymizováno ve společnosti právnická osoba Anonymizováno s čistým měsíčním příjmem ve výši částka. Žalovaný uvedl, že nemá zápůjčku u právnická osoba ani u jiné společnosti a jeho odhadované měsíční výdaje činí částka. Tyto údaje ověřila právní předchůdkyně žalobkyně dle zákaznické karty z výplatních lístků za měsíce září a říjen 2018. Pokud se týká výdajů žalovaného, v kartě zákazníka nebyly zaznamenány doklady, z nichž by výše uvedené výdaje žalovaného bylo možné ověřit a také nebyly uvedeny žádnéy, z nichž by bylo možné posoudit míru zadlužení žalovaného. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně provedla lustraci žalovaného v registru SOLUS, lustraci v bankovním registru klientských informací (BRKI) a v nebankovním registru klientských informací (NRKI), prověřila své interní databáze a Centrální evidenci exekucí – vše bez negativního záznamu; výstupy z těchto databází nepředložila (nezpochybněné tvrzení žalobkyně, Zákaznická karta).

5. Žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně v období od datum do datum celkem částku částka (nezpochybněné tvrzení žalobkyně, předpis splátek).

6. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni jako postupníka společností právnická osoba jako postupitelem s účinností dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno společně s výzvou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne datum (citovaná smlouva o postoupení pohledávek včetně příloh, oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek ze dne datum).

7. Dopisem ze dne datum právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky částka nejpozději do 7 dnů od data vyhotovení výzvy s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (výzva k úhradě dluhu – předžalobní upomínka ze dne datum, podací lístek z téhož dne).

8. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

9. Podle , zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen „“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

12. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou o zápůjčce uzavřenou dne datum vázány, má soud za to, že smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně řádným způsobem úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neposoudila.

16. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti.

17. Uvedené chápání důsledku dotčeného porušení povinnosti věřitele vyplývá z podstaty a rozdílnosti institutu neplatnosti relativní na straně jedné a absolutní na straně druhé. V souladu s ustanovením § 586 odst. 1 o. z. (v němž jsou upraveny následky relativní neplatnosti) je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Podle odst. 2 citovaného ustanovení nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné. Naproti tomu podle ustanovení § 588 věty první o. z. (v němž jsou upraveny důsledky absolutní neplatnosti) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

18. V případě dotčeného porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost za těchto okolností uzavřené smlouvy o zápůjčce stanovena jen na ochranu úvěru (zápůjčky) neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i věřitele, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr (zápůjčka) řádně splácen, aby tohoto byl zavázaný spotřebitel schopen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i pozici samotných věřitelů, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr (zápůjčku) snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

19. Veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti poskytovatele úvěru dostatečně zjišťovat poměry spotřebitele (kdy se poskytovatel dopouští správního deliktu, pokud nepostupuje s odbornou péčí) byly připomenuty i v rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. . V uvedeném nálezu dokonce Ústavní soud při zdůrazněném významu a důležitosti předmětné povinnosti poskytovatele zabývat se úvěruschopností spotřebitele dospěl k závěru, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů (zápůjček) vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr (zápůjčku) splatit.

20. Soud má tedy s ohledem na vše shora uvedené za to, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

21. V dané věci, jak bylo popsáno výše, právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného řádně nesplnila. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně vycházela zejména z informací, které si sama aktivně zjišťovala a ověřovala ze zdrojů nezávislých na spotřebiteli, ať již dostupných veřejně, tak především neveřejně přístupných zdrojů. Následně je porovnávala s demografickými a statistickými údaji. Současně zjišťovala příjem žalovaného a jeho výdaje z dokumentů, které měly být předloženy při vyplnění zákaznické karty ke smlouvě. Soud se s řádným posouzením úvěruschopnosti žalovaného neztotožňuje. Žalobkyně totiž nepředložila jediný důkaz o tom, že by informace získané od žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně ověřila. Jak sama žalobkyně uvedla, při posuzování výdajů žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně vycházela zejména z výdajů ve výši částka, které byly dle zákaznické karty jen odhadované, vůbec nezjišťovala výdaje na bydlení, jídlo, ošacení, dopravu, komunikační prostředky, volnočasové aktivity atd. a namísto skutečných výdajů vycházela z ekonomického modelu. Pokud jde o vlastní přezkumnou činnost, tato zůstala pouze v rovině tvrzení. Zákaznická karta nemůže být považována za průkaz dostatečně provedené analýzy příjmů a výdajů žalovaného, nýbrž je pouze souhrnem údajů, které právní předchůdkyně žalobkyně po žalovaném před uzavřením smlouvy požadovala vyplnit, případně doložit určitými listinami. Provedení lustrace žalovaného právním předchůdcem žalobkyně v jiných veřejně či i neveřejně dostupných registrech (např. SOLUS, NRKI, BRKI) rovněž nebyla v řízení prokázána.

22. Pouhé vyplnění údajů do formuláře, aniž by byly ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě dostatečných informací. Již gramatickým a logickým výkladem § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Spokojila-li se právní předchůdkyně žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních a majetkových poměrech, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

23. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobkyně je povinna v řízení prokázat nejen, že její právní předchůdkyně příjmy, výdaje a míru zadlužení od žalovaného zjišťovala, ale že jím uvedené skutečnosti i ověřila. Jedině tak lze mít povinnost posoudit úvěruschopnost před uzavřením smlouvy za řádně splněnou. V projednávané věci žalobkyně sice tvrdila, že žalovaným uvedené skutečnosti jsou pravdivé a ověřeny byly, ale důkazy o tom nepředložila. Řádné posouzení úvěruschopnosti tak neprokázala.

24. Jelikož žalobkyně neprokázala splnění zákonné povinnosti spočívající v posouzení úvěruschopnosti žalovaného, je smlouva o zápůjčce absolutně neplatná a účastníci tak byli povinni vrátit, co si na jejím základě vzájemně plnili (§ 2993 o. z.). Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit právní předchůdkyni žalobkyně, resp. žalobkyni částku částka (rozdíl poskytnuté jistiny částka a zaplacených částka), k jejímuž zaplacení jej soud zavázal, a v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení dalších nároků plynoucích ze smlouvy o zápůjčce, žalobu zamítl.

25. Z ustanovení věty třetí rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru (zápůjčky) má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru (zápůjčky) bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru (zápůjčky) v době podle Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (zápůjček) (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ).

26. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na doplacení částky částka coby poskytnuté jistiny. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten dle přesvědčení soudu žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaný se doposud do prodlení nedostal. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu zápůjčky, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím. Jelikož byl žalovaný v řízení nečinný a nesdělil, jaké jsou jeho aktuální poměry, stanovené platební povinnosti soud v souladu s uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.

27. Ve věci měl převažující úspěch žalovaný, kterému by tak podle náleželo právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.