Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 225/2025-16
Okresní soud ve Strakonicích rozhodl soudkyní Mgr. Danou Chromou ve věci
žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Anonymizováno Anonymizováno, narozený dne Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno bytem Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Jméno žalovaného Anonymizováno
o 27 757 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 11 200 Kč, a to ve splátkách po 500 Kč měsíčně splatných vždy do každého 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba, že žalovaný je dále povinen zaplatit žalobci částku ve výši 16 557 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 254,82 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 374,99 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 922,39 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení a s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 12 922,39 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 11 200 Kč, a to ve splátkách po 500 Kč měsíčně splatných vždy do každého 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.II. Žaloba, že žalovaný je dále povinen zaplatit žalobci částku ve výši 16 557 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 254,82 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 374,99 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 922,39 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení a s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 12 922,39 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce navrhoval vydání rozhodnutí, podle něhož bude žalovaný povinen zaplatit mu částku 27 757 Kč s úrokem a zákonným úrokem z prodlení. V odůvodnění žaloby uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba a žalovaným došlo dne 6. 12. 2022 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalobce uvedl, že jeho právní předchůdce jako poskytovatel zápůjčky posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péči schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do Zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané „Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr byla teprve se žalovaným uzavřena smlouva. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou, se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 19 594 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 11 770 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 14,75 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy o spotřebitelském úvěru, a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 438 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 78týdenních splátkách po 444 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 4. 6. 2024. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 11. 1. 2023. Ke dni 4. 6. 2023 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila částku 12 922,39 Kč a dlužný poplatek částku 14 834,61 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 12 922,39 Kč dále úrokem ve výši 14,75 % ročně sjednaným na straně 2 smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to od 5. 6. 2024 do zaplacení. Žalobce uvedl, že žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 3 800 Kč. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 27. 1. 2025. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobce uvedl, že požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 27 757 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 12 922,39 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 14 834,61 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 374,99 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 254,82 Kč, úroků ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12 922,39 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12 922,39 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení. Žalovaný dlužné částky neuhradil, přestože byl upomínán.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Po provedeném dokazování bylo ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota zjištěno, že byla uzavřena mezi společností právnická osoba a žalovaným dne 6. 12. 2022. Na základě této smlouvy se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal za tento spotřebitelský úvěr zaplatit poplatek ve výši 16 708 Kč, který se skládá z úroku ve výši 11 770 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 438 Kč s tím, že částka za komfortní poskytnutí a splácení činí 1 638 Kč a částka za flexibilní splácení činí 1 800 Kč. Dále bylo sjednáno doplňkové pojištění, které činí za sjednanou dobu pojištění 2 886 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit celkovou částku 34 594 Kč v 78týdenních splátkách po 444 Kč s tím, že první splátkové období začíná dnem uzavření smlouvy. Dále bylo z této smlouvy zjištěno, že žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že obdržel v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. Dále žalobce své tvrzení uvedené v žalobě prokázal listino u – Zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne 6. 12. 2022. Z této listin y bylo dále zjištěno, že žalovaný učinil prohlášení o svém zdravotním stavu. Ze Zákaznické karty - žádosti o spotřebitelský úvěr bylo zjištěno, že jako žadatel je uveden žalovaný a je ze dne 6. 12. 2022. Žalovaný zde uvedl, že požaduje spotřebitelský úvěr 60 000 Kč s tím, že bude zaplacen ve 30měsíčních splátkách. Uvedl zde své osobní údaje, a to rodné číslo, datum narození, státní občanství, místo narození, číslo dokladu, adresu bydliště. Dále uvedl, že má nájemní bydlení, má základní vzdělání, je rozvedený. Úvěr požaduje na neočekávané výdaje. Uvedl, že nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnán na plný úvazek jako dělník s čistým příjmem 15 979 Kč měsíčně. Ohledně výdajů uvedl, že odhadované výdaje činí 3 000 Kč měsíčně. Dále uvedl, že nemá spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, bankovní účet nemá. K žádosti doložil pracovní smlouvu ze září 2021 a výplatní pásky za září a říjen 2022. Tvrzení žalobce o postoupení pohledávky bylo prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek, z níž bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi společností právnická osoba jako postupitelem a žalobcem, jako postupníkem dne 27. 1. 2025. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že byla postoupena i pohledávka za žalovaným. Z dopisu ze dne 27. 1. 2025 bylo zjištěno, že společnost právnická osoba oznámila žalovanému, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025 se společnost právnická osoba. stala věřitelem pohledávky, která vznikla ze Smlouvy č. hodnota, a to včetně příslušenství této pohledávky. Dále žalobce své tvrzení uvedené v žalobě prokázal doklady o doručení.
4. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a následujících občanského zákoníku , která se považuje za spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Aktivní procesní legitimace žalobce je pak dána § 1879 občanského zákoníku , kdy soud má za prokázané platné postoupení pohledávky na žalobce.
5. Soud se nejprve zabýval tím, zda došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Jako důsledek porušení uvedené povinnosti stanoví § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatnost smlouvy uzavřené v rozporu s povinností poskytovatele úvěru s tím, že se jedná o neplatnost absolutní (srovnej rozsudek Soudního dvora EU druhého senátu ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18, který dovodil povinnost národních soudů zkoumat podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti vznesl spotřebitel). Soud se tedy zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce splnil povinnost stanovenou mu zákonem o spotřebitelském úvěru v § 86, a to z úřední povinnosti. Právní předchůdce žalobce při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházel z informací, které sdělil samotný žalovaný, přičemž příjem žalovaného ověřil výplatními páskami. Z provedeného dokazování je zřejmé, že právní předchůdce žalobce zkoumal a ověřoval pouze příjmy žalovaného. U výdajů se spokojil pouze s částkou, kterou uvedl žalovaný, aniž by tuto částku ověřoval. Částka 3 000 Kč na měsíční výdaje je však dle názoru soudu nereálná, kdy dle názoru soudu tato částka nemůže pokrýt běžné výdaje žalovaného, včetně nájemního bydlení. Po zvážení těchto skutečností, dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce nedůsledně zkoumal úvěruschopnost žalovaného a důsledkem tohoto postupu (nesprávného, neobjektivního, bez odborné péče posouzení úvěruschopnosti) je pak skutečnost, že předmětná smlouva o úvěru je pro porušení povinností uvedených v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná.
6. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je pro porušení povinnosti právního předchůdce žalobce řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy absolutně neplatná, je žalovaný, jakožto spotřebitel, dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jeho možnostem. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální vůči obecné úpravě bezdůvodného obohacení podle § 2991 a § 2993 občanského zákoníku . Žalobce, jakožto právní nástupce poskytovatele úvěru, tak má právo pouze na vrácení poskytnuté neuhrazené jistiny, nikoliv na úroky, poplatky či smluvní pokutu a podobně (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, č. j. 33 Cdo 3675/2021 –262). Vzhledem k tomu, že žalovanému byla poskytnuta částka 15 000 Kč a žalovaný uhradil částku 3 800 Kč, je povinen vrátit nezaplacené poskytnuté finanční prostředky ve výši 11 200 Kč, jakožto dlužnou jistinu žalobci. V této části soud tedy žalobě jako důvodné vyhověl, ve zbytku pak byla žaloba zamítnuta.
7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 citovaného ustanovení určí soud dobu dle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Soud vychází z toho, že žalovaný je v produktivním věku, současně nebyly provedeny žádné důkazy svědčící o tom, že by zdravotní stav či jiné objektivní skutečnosti znemožňovaly žalovanému možnost získávat prostředky na své potřeby prací a bylo přihlédnuto i k příjmu, kterého byl žalovaný schopen dosahovat. Vzhledem k tomu dospěl soud k závěru, že kritériím stanoveným v § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy možnostem žalovaného a spravedlivému uspořádání práv účastníků, a to i s přihlédnutím k výši dlužné jistiny, odpovídá možnost žalovaného uhradit dlužnou jistinu v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku. K ochraně oprávněných zájmů žalobce soud stanovil podmínku ztráty výhody splátek, kdy v případě neuhrazení, byť jen jedné ze splátek řádně a včas, může žalobce požadovat úhradu celé dlužné jistiny.
8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Podle míry rozdílu úspěchu a neúspěchu účastníků by právo na náhradu nákladů řízení měl žalovaný. Vzhledem k tomu, že žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.