Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

44 Co 711/2018-154

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Skalické a soudců Mgr. Dagmar Bastlové a Mgr. et Mgr. Věroslava Řezáče ve věci

žalobce:

Jméno žalobce., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému:

1. Jméno žalovaného, narozený rodné přijmení Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

žalované:

2. Jméno žalované, narozená rodné přijmení Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení 44.297,16 Kč s příslušenstvím

o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu Brno-venkov ze dne 1. 8. 2018, č. j. -139

takto:

I. Rozsudek soudu I. stupně se v napadeném výroku II. potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu I. stupně se v napadeném výroku II. potvrzuje.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Okresní soud Brno-venkov rozsudkem ze dne 1. 8. 2018, č. j. -139 uložil žalovaným 1. a 2. zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 44.297,16 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně za dobu od 30. 6. 2015 do 17. 8. 2015 z částky 10.279,64 Kč, za dobu od 18. 8. 2015 do 15. 9. 2015 z částky 2.440,64 Kč, za dobu od 16. 9. 2015 do zaplacení z částky 440,64 Kč a za dobu od 19. 4. 2017 do zaplacení z částky 43.856,52 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a dále bylo žalovaným 1. a 2. uloženo společně a nerozdílně nahradit žalobci na nákladech řízení částku ve výši 3.950 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce (výrok II.)

2. Proti tomuto rozsudku, a to výlučně proti výroku II. podal žalobce odvolání, v němž vyslovil nesouhlas s výší náhrady nákladů řízení, určenou ve výroku II. rozsudku, neboť žalobce má za to, že by mu měla být přiznána náhrada nákladů řízení v plné výši. Žalobce namítal, že se nejedná o takzvanou bagatelní věc, tedy spor o zaplacení částky nepřesahující 10.000 Kč, ani o takzvanou formulářovou žalobu tak, jak jsou znaky formulářové žaloby definovány celou řadou rozhodnutí Ústavního soudu České republiky. Žalobce zdůraznil, že v dané věci jde o spor o náhradu škody, způsobenou neoprávněným odběrem a neoprávněnou distribucí plynu v odběrných místech, do kterých je žalobce jako distributor plynu povinen na základě uzavřených smluv s obchodníky s plynem plyn distribuovat. Žalobce je vlastník distribuční soustavy a jako takový zajišťuje distribuci plynu ve vlastnictví jiných subjektů – obchodníků do odběrných míst zákazníků příslušného obchodníka s plynem. Žalobce dále zdůraznil, že není v přímém smluvním vztahu s žalovaným 1. a 2. a tudíž žalovaní nemohou být subjektem v postavení slabší smluvní strany a mezi žalobcem a žalovaným 1. a 2. neexistuje a nikdy neexistoval vztah dodavatele a spotřebitele. Žalobce dále poukázal na to, že nemá v pracovním poměru žádné zaměstnance s právnickým vzděláním a veškeré právní služby pro žalobce zajišťuje advokátní kancelář. Žalobce zdůraznil, že náklady řízení, které žalobce v návrhu uplatnil, byly vypočteny v souladu s a podle názoru žalobce tyto náklady nelze krátit, ani na základě rozhodnutí Ústavního soudu ČR, například usnesení ve věci sp. zn. ze dne 30. 8. 2011, sp. zn. ze dne 27. 12. 2011 a další. Podle žalobce podanou žalobou nelze označit za podání jednoduché a „rutinní“, byť byla žaloba podána prostřednictvím formuláře, takzvaných elektronických platebních rozkazů. Žalobce dále zdůraznil, že s žalovanými pohledávkami nijak neobchoduje. Podle žalobce zpracování žaloby na náhradu škody z titulu neoprávněného odběru a neoprávněné distribuce je časově náročné a právně složité, a proto sjednání zastoupení advokátem k soudnímu vymáhání pohledávek není možno samo o sobě považovat za zneužití práva. Podle žalobce žaloby o náhradu škody z titulu neoprávněného odběru a neoprávněné distribuce plynu není možno podřadit pod ust. , neboť každou žalobu je třeba zpracovat individuálně k tomu dostatečně kvalifikovaným odborníkem, neboť každý jednotlivý případ je případem odlišným. Žalobce dále zdůraznil, že soud nalézací naprosto pominul předžalobní stadium, kdy zástupce žalobce prověřuje, kdo se skutečně neoprávněného odběru a neoprávněné distribuce plynu dopustil. Zástupce žalobce tak telefonicky, případně písemně kontaktuje majitele nemovitosti odběrných míst, kde k protiprávnímu konání docházelo za účelem zjištění, kdo se neoprávněného odběru a distribuce plynu dopustil, dále pak v bytových domech telefonicky kontaktuje sousedy a podobně, aby mohl uzavřít, že se neoprávněného odběru dopustila skutečně ta osoba, jež je žalobce označena za žalovaného, přičemž toto předžalobní šetření je značně obtížné a zdlouhavé. Žalobce tak uzavřel, že mu měla být přiznána odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 13.338 Kč a takto se odvoláním domáhá změny výroku II. napadeného rozhodnutí. Na podporu svých závěrů žalobce odkázal na rozhodnutí jiných krajských soudů, která byla vydána v obdobných věcech.

3. Žalovaný 1. a žalovaná 2. se k podanému odvolání písemně ani jinak nevyjádřili.

4. Krajský soud v Brně, jakožto soud odvolací posoudil odvolání žalobce jako odvolání včas podané, podané osobou oprávněnou k podání odvolání, přípustné a řádné (ust. , , a contrario, , , ve znění účinném od 1. 1. 2014; dále již jen ). Jelikož žalobcovo odvolání směrovalo toliko do výroku o náhradě nákladů řízení (výrok II.) a nikoli do výroku, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, neuplatní se v odvolacím řízení ustanovení o odvolacích důvodech (ust. ). Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadený výrok II. rozsudku soudu nalézacího, jakož i řízení, které se k jeho vydání vztahovalo a poté, aniž by bylo třeba ve věci nařídit jednání (ust. , písm. c) ), dospěl k závěru, že žalobcovo odvolání není důvodné. Odvolací soud zdůrazňuje, že se nezabýval přezkoumáním výroku I. rozsudku soudu I. stupně, neboť tento výrok nebyl odvoláním žalobce napaden a právní moc tohoto výroku zůstala odvoláním žalobce nedotčena (ust. ).

5. Žalobci je možno přisvědčit, že praxe soudů při rozhodování o náhradě nákladů řízení v daných typech sporů není jednotná a liší se i u Krajského soudu v Brně, dokonce i dřívější praxe senátu 44 Co byla nejednotná a teprve v poslední době se senát 44 Co ustálil na závěru, že aplikace ustanovení § 14b AT pro daný případ sporu je přiléhavá (viz , 445/2017, 473/2017, 727/2017, 44/2018, 449/2018). Odvolací soud se k aplikaci ustanovení § 14b AT pro řešení dané problematiky přiklonil z následujících důvodů:

a) Jde o spory typické pro určitého konkrétního žalobce, žalobce výhradně užívá formu elektronického platebního rozkazu a žaloby mají obdobnou (respektive zcela stejnou) strukturu.

b) Jde o nejčastější a nejběžnější způsob neoprávněného odběru, jde tedy o žaloby podávané týmž žalobcem ve skutkově a právně obdobných (spíše skoro stejných) věcech, přičemž rozdíly jsou pouze v detailech.

c) Žalobu lze bez problémů podat na ustáleném vzoru, jak soud I. stupně, tak i soud odvolací z podání žalobce zjišťují používání naprosto totožných formulací v jednotlivých žalobách.

d) Detailní údaje o neoprávněném odběru žalobce obdrží od obchodníka s plynem, invenční počin žalobce (zástupce) je tedy nulový, což se ovšem dá říci i o ostatních údajích, neboť jde o údaje technického či administrativního rázu opatřené administrativním personálem samotného žalobce.

6. Z těchto důvodů shledal odvolací soud postup soudu I. stupně zcela správným, a proto rozhodnutí soudu I. stupně v napadeném výroku II. o náhradě nákladů řízení jako věcně správné potvrdil dle ustanovení

7. V odvolacím řízení úspěšným žalovaným žádné odvolací náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání ani dovolání přípustné.