Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 123/2025-29

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Vladimírem Doležalem ve věci

navrhovatele: Jméno navrhovatele, narozen dne Datum narození navrhovatele bydliště nezjištěno

hlášen k pobytu na ohlašovně MěÚ města město

zastoupen advokátkou Jméno advokátky A, IČO IČO advokátky A

sídlem Adresa advokátky A

navrhovatelky: Jméno navrhovatelky, rozená příjmení dne datum narození zainteresované osoby

bydliště nezjištěno

hlášena k pobytu na ohlašovně MěÚ města město

zastoupena advokátkou Jméno advokátky B, IČO IČO advokátky B

sídlem Adresa advokátky B

o rozvod manželství

takto:

I. Soud rozvádí manželství účastníků, uzavřené dne datum, zapsané v knize manželství matričního úřadu adresa ve svazku číslo, roč. rok, na straně/listu číslo, pod poř. číslem číslo.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Soud rozvádí manželství účastníků, uzavřené dne , datum, , zapsané v knize manželství matričního úřadu , adresa, ve svazku , číslo, , roč. , rok, , na straně/listu , číslo, , pod poř. číslem , číslo, .II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Návrhem ze dne 4. června tr., doručeným zdejšímu soudu dne 12. června tr., se navrhovatel domáhal rozvodu manželství účastníků s odkazem na neshody, nadměrné užívání alkoholu a nevěru.

Na jednání před soudem dne 8. září tr. navrhovatel vzal svůj návrh zpět s vysvětlením, že věří v obnovu manželského soužití po domluvě účastníků, případně s pomocí manželské poradny. Přitom poukazoval na ovlivnění své manželky jejím současným druhem, na ovlivnění psychického stavu syna účastníků jednáním své manželky, spočívajícím v navazování kontaktů s jinými muži a na to, že jeho manželka podléhá konzumaci alkoholu. Návrh na rozvod měl podat v rozsušení bezprostředně poté, co nevěru manželky zjistil.

Manželka navrhovatele na témže jednání také navrhovala rozvod manželství (od té doby v procesním postavení navrhovatelky). Se zpětvzetím návrhu ze dne 4. června tr. proto nesouhlasila. Uvedla, že v současné době již žije v jiném partnerském vztahu a soužití s navrhovatelem odmítala pro předchozí napadání navrhovatelem a jeho psychický nátlak. Navrhovatelka odmítla také jakoukoli mediační pomoc řešení konfliktů s navrhovatelem.

Usnesením vyhlášeným na jednání soud rozhodl o neúčinnosti zpětvzetí návrhu navrhovatelem ve smyslu , o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „ “) když vážné důvody nesouhlasu navrhovatelky se zpětvzetím návrhu lze spatřovat v jí tvrzené nesnesitelnosti soužití s navrhovatelem, pro které odmítala jiné řešení, než rozvod manželství.

Po dokazování soud zjistil skutečnosti, které odůvodnily závěr o rozvratu manželství účastníků. Výslechy účastníků potvrdily jejich nesmiřitelné postoje při hodnocení vlastností druhého z manželů, manželskou odluku, dlouhodobé neshody, jež se týkaly jak společného soužití a hospodaření, tak vztahu ke společnému, nyní již zletilému synovi, a neochotu navrhovatelky k obnově manželského soužití.

Ze shodných tvrzení účastníků vzal soud za své skutkové zjištění v souladu s , , (dále jen „ “) ve spojení s , že manželská odluka trvá již 11 měsíců a že navrhovatelka žije v partnerském vztahu s jiným mužem.

Z oddacího listu pak soud zjistil, že prohlášení účastníků o manželství před příslušným orgánem veřejné správy bylo učiněno dne datum.

Za rozvrat manželství je zřejmě nezbytné považovat také to, že přinejmenším jeden z manželů se nechce chovat tak, aby byl plněn účel manželství. Výslechy účastníků potvrdily jejich odlišné představy o vnímání druhého, jež byly v zásadě jen negativní. Negativně bylo účastníky hodnoceno také jejich společné soužití. Navrhovatelka uvedla konkrétní skutečnosti, pro které již nechce obnovit společné soužití s navrhovatelem. Ty však nebylo nutné prokazovat, neboť pro rozhodnutí soudu postačilo zjištění, že rozvrat manželství byl objektivně způsoben také neochotou navrhovatelky obnovit manželské společenství pro přinejmenším verbální napadání navrhovatelem. Tomu nasvědčuje také chování navrhovatele na zmíněném jednání před soudem jak při jeho vyjádřeních a výpovědi hodnotících jednání navrhovatelky, tak i při reakcích na vyjádření a výpověď navrhovatelky. Navrhovatel se projevoval konfrontačním, až zastrašovacím způsobem, což nelze omluvit ani emocionálním zatížením způsobeným rozvodovým řízením. Právě pro tyto projevy právě toho z manželů, který nakonec s rozvodem nesouhlasil, lze také pochybovat o tom, že by bylo vůbec možné dospět k jakémukoli smíru účastníků, či dokonce k obnovení soužití. Fungování manželství totiž zahrnuje v základu existenci společenství, kde dochází k participaci na řešení každodenních problémů, vzájemné pomoci, empatii k problémům a případným slabostem druhého atd. To ve vztahu účastníků jistě nalézt nelze.

Protože navrhovatel v zásadě uváděl jen ty skutečnosti, jež podporovaly výše uvedený závěr o rozvratu manželství účastníků, nebylo také nutné je prokazovat. Jeho postoj ovšem potvrzoval hodnocení navrhovatelky o existenci jeho psychického nátlaku. Samotné zahájení řízení o rozvodu návrhem ze dne 4. června tr., který byl ovšem soudu doručen osobně navrhovatelem až 12. června tr., osm měsíců po začátku manželské odluky, vylučuje závěr o momentálním emocionálním ovlivnění k takovému jednání. Následné zpětvzetí návrhu, k němuž ovšem došlo až tři měsíce po zahájení řízení na jednání před soudem, na němž byl přítomen také syn účastníků, snaha navrhovatele o podrobnou prezentaci všech tvrzených neřestí navrhovatelky na tomto jednání a jeho žádost o odročení jednání k zajištění přítomnosti své procesní zástupkyně, kterou ovšem, k zastupování zmocnil současně s touto žádostí, jsou zjevně promyšleným postupem, jak následky rozvratu manželství navrhovatelce znepříjemnit a psychicky jí ublížit.

S ohledem na uvedenou dlouhodobost odluky účastníků, kategorický postoj navrhovatelky a navázání jiného partnerského vztahu účastníků lze také hodnotit, že rozvrat manželství účastníků je hluboký. Protože navrhovatelka, která nechtěla v manželském svazku účastníků setrvávat, vylučovala možnost změny takového stavu, byl hluboký a trvalý rozvrat manželství účastníků soudem posouzen současně jako nenapravitelný. Deklarovaná snaha navrhovatele o domluvu a vysvětlení nebyla soudem hodnocena jako opravdová a k případné obnově manželského soužití by musela také být přijata navrhovatelkou, což se nenastalo.

Protože soud nezjistil žádné skutečnosti, které by bylo možné hodnotit jako překážku rozvodu ve smyslu , , (dále jen „ “) soud výrokem I. rozvedl manželství účastníků v souladu s , neboť byly splněny zákonné podmínky pro toto rozhodnutí, tedy to, že soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

Pokud jsou rozpory účastníků důvodem zhoršení zdraví syna účastníků, jak tvrdil navrhovatel, je možné předpokládat, že prodlužování řízení či nejistá existence formálního svazku (např. v případě odvolání, při zamítnutí návrhu) bude negativně zdravotní (psychický) stav syna účastníků ovlivňovat více, než nastolení jistoty stavu rozvodem. Je třeba si uvědomit, že zamítnutí návrhu na rozvod není satisfakcí pro manžela, který se rozvádět nechce. Manželství totiž chápeme jako dobrovolný svazek muže a ženy (viz smysl § a 656 ). V této souvislosti je vhodné doplnit, že rozvod manželství automaticky neznamená, že by se přetrhaly všechny vazby mezi účastníky. Ovšem právě prodlužování nejistého stavu je zpravidla důvodem, jejich zhoršení. Soud je přesvědčen, že formální ukončení manželství přispěje k normalizaci širších rodinných vazeb účastníků zvláště proto, že syn účastníků již dosáhl zletilosti a bude tedy schopen jistě sám posoudit danou situaci objektivněji.

Výrokem II. soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů, neboť podle na tuto náhradu nemá podle výsledku právo žádný z účastníků řízení ve statusových věcech manželských, když soud nezjistil žádné okolnosti případu, které by odůvodnily jiné rozhodnutí o tomto právu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu zdejšího do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí ( ve spojení s ).

Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení ( ).