Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
5 C 294/2025-20
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované
trvale bytem Adresa žalované
o zaplacení částky 8 600,16 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, že je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku částka,
s 12,00 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení,
to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, že je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, ,s 12,00 % ročním úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení,to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum, kterou uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba, IČO IČO.
2. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Dne datum právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO IČO, odeslala částku částka na účet žalované č. č. účtu na podkladě smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum. Pohledávka za žalovanou ve výši částka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou odeslanou dne datum, jejímž prostřednictvím jí současně oznámila postoupení pohledávky. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.
3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že s žalobou souhlasí, a k ústnímu jednání se po omluvě nedostavila. Žalobkyně se rovněž po omluvě k jednání nedostavila. Soud proto rozhodl postupem dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , v nepřítomnosti účastníků řízení.
4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “).
5. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
11. V daném případě soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost Zaplo, s.r.o. poskytla žalované dne datum částku částka na podkladě smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum. Ohledně smlouvy o úvěru dospěl soud k závěru, že je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit, resp. žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by při uzavírání výše uvedené smlouvy o úvěru byla úvěruschopnost žalované zkoumána a k jakým konkrétním zjištěním ohledně této otázky u žalované právní předchůdkyně žalobkyně dospěla. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených ustanovení absolutně neplatnou dle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru z důvodu neprokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. Ze žaloby, respektive z předložených listin od žalobkyně nebylo jasné, v jaké výši byly žalovanou finanční prostředky vráceny. Ze žaloby vyplývalo, že nějaké platby mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou zřejmě proběhly, resp. že žalovaná na daný úvěr plnila, poskytla-li právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku částka a nyní žaluje jistinu částka. Soud žalobkyni nepoučil podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. , v jakém směru má doplnit svá skutková tvrzení a navrhnout důkazní prostředky k prokázání výše úhrady pohledávky, neboť se z ústního jednání omluvila. Soud tak nemohl rozhodnout o vydání případného bezdůvodného obohacení žalobkyni podle § 2991 o. z., a tudíž žalobu v plném rozsahu zamítl. Aktivní věcná legitimace žalobkyně k podání žaloby je dána na základě postoupení pohledávky (§ 1879 a násl. o. z.).
12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů, neboť procesně úspěšnější žalované v souvislosti s tímto sporem žádné náklady řízení nevznikly, resp. je nepožadovala.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).