Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 259/2025-34
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 123 104,26 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
II. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši částka s kapitalizovaným úrokem ve výši částka s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum a od datum do zaplacení z částky částka, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši částka k rukám Jméno advokáta, advokáta se sídlem adresa, adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.II. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši , částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a od , datum, do zaplacení z částky , částka, , se zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši , částka, k rukám , Jméno advokáta, , advokáta se sídlem , adresa, , , adresa, .
1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku částka s příslušenstvím (smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení) a nahradit jí náklady řízení. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Sjednaný úvěrový rámec činil částka, žalovaný byl povinen splácet úvěr v měsíčních splátkách ve výši odpovídající 4,00 % z aktuální dlužné částky. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, a proto ho žalobkyně ke dni datum zesplatnila. V průběhu trvání úvěru žalovaný načerpal celkem částku částka, a naopak na úvěr uhradil částku částka. Žalobkyně požadovala zaplacení neuhrazené jistiny ve výši částka, poplatků ve výši částka, poplatků za pojištění ve výši částka, nákladů na vymáhání ve výši částka, kapitalizovaných smluvních pokut ve výši částka, kapitalizovaného smluvního úroku v částce částka (při úrokové sazbě 26,28 % p.a. z částky částka za období od datum do datum), smluvního úroku při úrokové sazbě 12,75 % z částky částka za období od datum do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v částce částka (z částky částka za období od datum do datum), a nakonec zákonného úroku z prodlení z částky částka za období od datum do zaplacení. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky před podáním žaloby písemně vyzván. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uváděla, že tuto otázku zkoumala, a to přezkumem informací od něho získaných, výpočtem maximálního limitu měsíční splátky a nahlédnutím do příslušných registrů. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.
2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o úvěru a úvěrových podmínek soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný podepsali dne datum prostřednictvím elektronických prostředků listin u s nadpisem „Anonymizováno č.: hodnota“, na základě které mohl žalovaný od žalobkyně čerpat peněžní prostředky až do výše částka. Čerpané prostředky pak měl žalovaný vrátit spolu s úrokem při úrokové sazbě 26,28 % p.a. s měsíčním úrokovým obdobím (úroky jsou připisovány měsíčně) a poplatky za vedení účtu a za pojištění „Anonymizováno, to celé v pravidelných minimálních měsíčních splátkách odpovídajících 4 % z dlužné částky (minimálně však v částce částka).
4. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaný od žalobkyně obdržel v období od datum do datum peněžní prostředky v celkové částce částka, zatímco naopak žalovaný žalobkyni v uvedeném období zaplatil celkem částka.
5. Z výzvy k zaplacení celého úvěru a předžalobní výzvy včetně poštovních podacích archů soud zjistil, že k úhradě částky částka, resp. částky částka byl žalovaný písemně vyzván žalobkyní, popř. jejím zástupcem, a to dopisy zaslanými prostřednictvím osoby právnická osoba.
6. Z ověření bonity – principů a karty klienta soud zjistil, že žalobkyně před poskytnutím peněžních prostředků žalovanému pracovala ve vztahu k žalovanému s informacemi, že má příjem ze zaměstnání částka měsíčně a výdaje v částce částka měsíčně (mělo jít o výdaje společné domácnosti), je svobodný, nemá žádné dítě a bydlí ve vlastním bydlení. Dále pracovala s tvrzením, že příjmy ostatních členů domácnosti žalovaného jsou částka měsíčně. Kromě toho byl žalovaný žalobkyní lustrován mimo jiné v databázích NRKI, SOLUS, centrální evidenci exekucí a v insolvenčním rejstříku s tím, že z těchto lustrací nevyplynulo k osobě žalovaného ničeho negativního. Z úvěrové zprávy soud zjistil, že dřívější žádosti žalovaného o poskytnutí peněžních prostředků (před poskytnutím peněžních prostředků od žalobkyně) byly odmítnuty.
7. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.
8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
14. Soud věc po právní stránce posoudil tak, že žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Tato smlouva je však absolutně neplatná podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť před jejím uzavřením nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. Žalobkyně sice úvěruschopnost žalovaného zkoumala (prostřednictvím nahlédnutí do registrů), avšak nedostatečným způsobem, když zejména ke tvrzeným příjmům a výdajům žalovaného nedoložila žádné důkazní prostředky, ze kterých by vyplývalo, jestli (a případně jak) je ověřovala.
15. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání případného bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému celkem částku částka. Jelikož žalovaný na tuto částku žalobkyni uhradil pouze celkem částka, má povinnost vydat žalobkyni zbylou částku částka jako bezdůvodné obohacení. Nadto lze uvést, že bylo na žalovaném, aby prokázal, že žalobkyni plnil jinak, žalovaný se nicméně svou pasivitou v řízení sám zbavil práva být soudem poučen podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “). Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. při úrokové sazbě 11,50 % podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky částka, a to ode dne následujícího po dni doručení žaloby žalovanému, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění), do dne zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v absolutně neplatné smlouvě.
16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že jejich poměrnou náhradu přiznal žalobkyni, neboť byla ve věci procesně úspěšnější, a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku částka. Při plném úspěchu ve věci by žalobkyni náležela částka částka. adresa 662 Kč by se skládala z dosud uhrazeného soudního poplatku ve výši částka, dále z odměny advokáta ve výši částka za 4 úkony právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, kvalifikovaná výzva, žaloba a účast na ústním jednání dne datum) podle § 7 bod 5 ., § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif “), přičemž odměna za jeden úkon by činila částka, dále z paušální náhrady hotových výdajů za tyto 4 úkony po částka, tj. v celkové částce částka, podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a nakonec z náhrady cestovních výdajů za cestu k ústnímu jednání dne datum z Prahy (sídla substituta zástupce žalobkyně) do Benešova (sídla okresního soudu) a zpět celkem ve výši částka (celkem cesta 94,2 km vykonaná osobním automobilem tovární značky Anonymizováno, RZ: SPZ, při průměrné spotřebě nafty 4,6 l na 100 km, ceně nafty částka/l a sazbě amortizace částka/km). Náhrada za promeškaný čas při cestě na ústní jednání by žalobkyni nebyla přiznána, jelikož se jí ve vyúčtování nákladů řízení výslovně vzdala. K odměně a uvedeným náhradám by dále náležela náhrada za DPH (při sazbě 21 %), neboť zástupce žalobkyně je jejím plátcem, a to v částce částka. Žalobkyni však náleží poměrná náhrada nákladů, jež odpovídá 28 % z částky částka, tj. částka částka, neboť byla úspěšná ohledně částky představující 64 % (částka) a neúspěšná ohledně částky představující 36 % (částka). Z opatrnosti lze uvést, že při výpočtu poměrné náhrady nákladů řízení soud vycházel nejen z přiznané peněžité pohledávky, ale i z jejího příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku, tedy na jedné straně z příslušenství žalobkyní požadovaného a na druhé straně z příslušenství soudem přiznaného (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).