Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 130/2025-66

Okresní soud v Táboře rozhodl soudkyní Mgr. Michaelou Bílou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 43 567,92 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky 32 274 Kč ve výši 14,75 % p.a. od 24. 4. 2024 do 26. 8. 2025, úrok ve výši 47,52 % p.a. z částky 24 430,72 Kč od 24. 4. 2024 do 17. 5. 2024 ve výši 749,04 Kč, úrok ve výši 14,75 % p.a. z částky 24 430,72 Kč od 18. 5. 2024 do 26. 8. 2025, se zamítá

II. Řízení se co do částky 32 274 Kč, částky 11 293,92 Kč zastavuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky 32 274 Kč ve výši 14,75 % p.a. od 24. 4. 2024 do 26. 8. 2025, úrok ve výši 47,52 % p.a. z částky 24 430,72 Kč od 24. 4. 2024 do 17. 5. 2024 ve výši 749,04 Kč, úrok ve výši 14,75 % p.a. z částky 24 430,72 Kč od 18. 5. 2024 do 26. 8. 2025, se zamítáII. Řízení se co do částky 32 274 Kč, částky 11 293,92 Kč zastavuje.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 32 274 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 14,75 % p.a. od 24. 4. 2024 do zaplacení, pohledávku ve výši 11 293,92 Kč, úrok ve výši 47,52 % p.a. z částky 24 430,72 Kč od 24. 4. 2024 do 17. 5. 2024 ve výši 749,04 Kč, úrok ve výši 14,75 % p.a. z částky 24 430,72 Kč od 18. 5. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 24. 4. 2024 dosáhne částky 80 985 Kč, a to vše do tří dnů ode dne právní moci rozsudku, z titulu nesplněných povinností plynoucích pro žalovaného ze smlouvy o úvěru číslo hodnota ze dne 14. 7. 2022. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, přičemž k jeho vyplacení došlo v den podepsání smlouvy, to jest 14. 7. 2022. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 47,52 % p.a. splácet ve 48měsíčních splátkách po 1 406 Kč splatných ke každému 17. dni, měsíci počínaje srpnem 2022, a to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Zatímco žalobkyně si své povinnosti plynoucí ze smluvního vztahu splnila řádně, neboť žalovanému poskytla finanční prostředky přestavující úvěr dne 14. 7. 2022, žalovaný své povinnosti řádně a včas neplnil a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Žalobkyni, tak v souladu s ustanovením čl. 6.1 smluvních ujednání vzniklo právo na úhradu smluvních pokut v celkové výši 2 994 Kč, neboť se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek číslo 6, 9, 10, 12, 19, 20 o délce 30 dnů, přičemž smluvní pokuta ve výši 499 Kč byla sjednána za každou splátku, u které se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyni zároveň vzniklo právo na úhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného, a to dle čl. 6. 2. smlouvy v celkové výši 2 000 Kč, když podle uzavřené smlouvy bylo sjednáno, či žalobkyni vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u splátek číslo 5, 6, 7, 9, 10, 12, 16, 17, 19, 20, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, tedy náhrady nákladů v celkové výši 10x 200 Kč. Tato náhrada nákladů je dle smluvních ujednání v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Následně v důsledku prodlení žalovaného došlo k automatickému zesplatnění celého úvěru, a to k datu 22. 4. 2024. Podle čl. 6.4. smluvních ujednání se ke dni zesplatnění úvěru, celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění staly součástí tzv. nové jistiny úvěru. Tuto novou jistinu ve výši 27 280,40 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále žalobkyně požadovala po žalovaném smluvní pokutu dle č.l. 6.5. smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru, za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem 24. 4. 2024, až do jejího úplného zaplacení. Uvedené částky však žalovaný neuhradil, a to ani na základě předžalobní výzvy, kterou mu žalobkyně zaslala dne 19. 8. 2024.

2. Za účelem zjištění skutkového stavu bylo ve věci nařízeno ústí jednání, k němuž byli účastníci s časovým předstihem řádně a včas předvoláni, dostavila se však toliko právní zástupkyně žalobkyně, žalovaný se na jednání nedostavil, z jednání se neomluvil, ani nepožádal z důležitého důvodu o jeho odročení, pouze soudu písemně sdělil, že zasílá doklady o zaplacení dlužné částky a vyčísleného příslušenství. Zároveň doložil, že dne 25. 8. 2025 zaslal na účet žalobkyně částku 43 567 Kč, dne 26. 8. 2025 částku 17 217,69 Kč. Soud proto věc projednal v nepřítomnosti žalovaného dle

3. Smlouvou o úvěru číslo hodnota ze dne 14. 7. 2022, oznámením o schválení úvěru k této smlouvě ze dne 15. 7. 2022 splátkovým kalendářem ke smlouvě, předsmluvním formulářem, formulářem pro hodnocení klienta, včetně dokladu o příjmu žalovaného, dokladem o vyplacení úvěru, ověřením v registru Solus bez negativního příznaku, ověřením registru NRKI, jakož i doklady vztahujícími se k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, dále kartou klienta, výzvou k zaplacení dlužné částky s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru ze dne 18. 5. 2023, 17. 2. 2023, 19. 3. 2024, 19. 6. 2023 a 17. 8. 2023, 17. 4. 2024, oznámením o zesplatnění úvěru ze dne 22. 4. 2024 má soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne 14. 7. 2022 uzavřena smlouva o úvěru výše uvedeného čísla. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému zasláno na jím uvedenou adresu pro doručování. Poté, co byl úvěr žalovaného schválen, byly mu prostředky zaslány na účet uvedený ve smlouvě. Jednalo se o částku 30 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku splácet, včetně sjednaného úroku v úrokové sazbě 47,52 % p.a. s tím, že při odstoupení od smlouvy dle bodu 7.1. v části B smlouvy činí částka úroku splatná za jeden kalendářní den 39,60 Kč a výše předpokládané roční procentní sazby nákladů na úvěr (RPSN) byla mezi stranami sjednána ve výši 59,36 %. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr ve 48měsíčních splátkách po 1 406 Kč s tím, že ze smluvních ujednání zároveň vyplývá i celková výše úvěru, kterou má klient zaplatit, a to částku 67 488 Kč, přičemž částka nezahrnuje úhradu za pojištění, bylo-li pojištění sjednáno. Úroková sazba byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. V článku 6. smlouvy si účastníci sjednali jako důsledek vyplývající z prodlení spotřebitele (žalovaného), oprávnění úvěrujícího (žalobkyně) požadovat zaplacení smluvních pokut. Podle čl. 6.1. smluvních ujednání, pokud se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou takovou splátku. Podle bodu 6.2. smluvních ujednání, pokud se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 15 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 200 Kč, a to za každou takovou splátku. Podle čl. 6.5. smluvních ujednání, jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou výši jistiny úvěru v den následující, po dni zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to až do jejího úplného zaplacení.u o hodnocení klienta ke smlouvě číslo hodnota, ve spojení s doklady o příjmech žalovaného je prokázáno, že žalobkyně před poskytnutím úvěru ověřovala úvěruschopnost žalovaného. Oznámením o schválení úvěru má pak soud za prokázané, že žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 30 000 Kč. Dokladem o vyplacení úvěru má soud za prokázané, že dne 14. 7. 2022 byla na účet sdělený žalovaným vyplacena částka 30 000 Kč. Kartou klienta, má soud za prokázané, že žalovaný na úhradu poskytnutého úvěru ke dni podání žaloby zaplatil 18 splátek po 1 406 Kč, tj. v součtu částku 25 308 Kč, o splácení další části úvěru byl žalovaný upomínán, a to upomínkami ze dne 17. 2. 2023, 18. 5. 2023, 19. 3. 2024, 19. 6. 2023, 17. 8. 2023, 17. 4. 2024. Ve všech těchto upomínkách byl žalovaný upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru s tím, že jde o automatické zesplatnění a dále na povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení se zaplacením nové jistiny. Dne 22. 4. 2024 oznámila žalobkyně žalovanému, že vzhledem k prodlení s úhradou úvěru v délce 65 dnů došlo tímto dnem k okamžitému zesplatnění celého úvěru. Předžalobní výzvou ze dne 19. 8. 2024 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Sdělením žalovaného, jakož i výpisem z Air bank ze dne 25. 8. 2025 a ze dne 26. 8. 2025 má soud prokázáno, že žalovaný zaplatil na účet žalobkyně v uvedené dny částky 34 567 Kč a 17 217,69 Kč. Tuto skutečnost rovněž soudu potvrdila i právní zástupkyně žalobkyně a při ústním jednání konaném dne 2. 9. 2025 a v rozsahu nově zaplacených částek vzala žalobu zpět pokud jde o jistinu pohledávky a smluvní pokutu, nicméně žalobkyně nadále trvala na tom, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni pohledávku představující zákonný úrok z prodlení z částky 32 274 Kč ve výši 14,75 % p.a. od 24. 4. 2024 do 26. 8. 2025 a rovněž tak úrok ve výši 47,52 % p.a. z částky 24 430,72 Kč od 24. 4. 2024 do 17. 5. 2024, ve výši 749,04 Kč, úrok ve výši 14,75 % p.a. z částky 24 430,72 Kč od 18. 5. 2024 do 26. 8. 2025.

4. Po právní stránce nahlížel soud na daný případ dle ustavení a násl. , (dále jen o. z.), dle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzované povinnosti vznikla škoda. Podle o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku. Podle o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Podle o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle o. z. má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky, a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli. Podle o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

5. V dané věci bylo specifické, že obdobné spory z obdobných smluv již byly předmětem přezkoumání zdejším soudem, ale i nadřízeným Krajským soudem v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře. Na tuto skutečnost byla žalobkyně opakovaně upozorňována jak písemně, tak ústně při jednání s tím, že není důvod se odchylovat od ustálené judikatury. Konkrétně se jedná o rozsudky, kde také vystupovala na straně žalobkyně a které jsou jí tedy dobře známy, a to např. ze dne 22. 3. 2018, č. j. spisová značka, ze dne 22. 3. 2018, č.j. spisová značka nebo ze dne 9. 5. 2018, č.j. spisová značka. Ve všech výše uvedených rozhodnutích, jakož i v předchozích rozhodnutích zdejšího soudu např. ze dne 23. 11. 2017, č. j. spisová značka; ze dne 29. 11. 2017, č. j. spisová značka; ze dne 4. 12. 2017, č. j. spisová značka; ze dne 27. 2. 2019, č. j. spisová značka; ze dne 19. 12. 2019, č. j. spisová značka, je žalobkyně upozorňována na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu ČR, a to zejména na rozhodnutí ve věcech sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. a sp. z n. , od kterých také není žádný důvod se v dané věci odchylovat. Konkrétně v rozhodnutí sp. zn. Nejvyšší soud ČR dovodil, že „Nemohou být žádné pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a že tedy jsou v rozporu s dobrými mravy.“ Dále se v něm Nejvyšší soud odkázal na svoji ustálenou judikaturu ohledně pojmu dobrých mravů () a věc uzavřel se závěrem, že „Vzhledem k tomu, že dohodnutá výše úroků (ve výši 60 % ročně) podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahovala horní hranici této obvyklé úrokové míry, je za tohoto stavu věci odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy.“ Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. lze úroky z prodlení „posoudit z hlediska souladu nebo rozporu s dobrými mravy pouze jako platné či neplatné a nelze je shledat neplatné jen co do výše, která přesahuje rámec dobrých mravů. Přičemž po přijetí závěru o neplatnosti dohody o výši úroku z prodlení je třeba se zabývat nárokem na zákonný úrok z prodlení (srov. shodně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2008, sp. zn. a obdobně rozsudek ze dne 11. srpna 2005, sp. zn. ).“ Veškerá tato judikatura vydaná za účinnosti , (dále jen obč. zák.) je přitom plně použitelná i za účinnosti o. z. (viz Lavický, P. a kol., I., komentář, 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, str. 2077 – 2091).

6. Jak již bylo uvedeno výše, předmětnou smlouvou o úvěru ze dne 14. 7. 2022 byla mezi účastníky sjednána úroková sazba úvěru ve výši 47,52 % p.a. Obvyklá výše úroku dle přehledu statistických údajů zveřejněných Českou národní bankou do (dále jen ČNB) za období červenec 2022 činila pro korunové úvěry poskytnutými bankami domácnostem v ČR na spotřebu v průměru 9,42 % p.a. Dohodnutá výše úroků 47,52 % p.a. a RPSN 59,36 % p.a. tedy mnohonásobně převyšuje obvyklou úrokovou míru evidovanou ČNB, což vede soud k jednoznačnému závěru, že jde o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy a tedy o ujednání neplatné. Nemůže přitom obstát argumentace žalobkyně, že se jednalo o vyjádření svobodné vůle účastníků v důsledku pacta sunt servanda, neboť korektiv dobrých mravů se uplatňuje právě na smluvní ujednání. Smluvní ujednání přitom nejsou vyloučena ze soudního přezkumu, naopak tyto musí soud ex offo vždy přezkoumávat z hlediska souladu s dobrými mravy. „Následkem rozporu s dobrými mravy je podle § 580 odst. 1 neplatnost právního jednání, ve spojení s ustanovením § 588 je třeba dospět k závěru, že se jedná vždy o neplatnost absolutní.” (viz výše uvedená odborná literatura, str. tamtéž). Na toto posouzení nemá žádný vliv § 1793 o. z. nebo § 1813 o. z., neboť jimi nejsou vyloučena ustanovení o absolutní neplatnosti právního jednání, které je zjevně v rozporu s dobrými mravy; přičemž právě k takovému absolutně neplatnému právnímu jednání došlo v dané věci. Součástí ujednání o výši úroků z úvěru je dle názoru soudu i ujednání o maximální možné souhrnné výši požadovaných úroků z úvěru, která činí částku 80 985 Kč, tj. s odkazem na již výše uvedené soud i toto ujednání považuje za neplatné pro rozpor s dobrými mravy, přičemž soud poměřuje korektivem dobrých mravů právní jednání účastníků, tedy smlouvu o úvěru jako celek uzavřenou dne 14. 7. 2022, nikoli nyní žalobou požadovaný a uplatňovaný nárok. Pokud jde o smluvní pokuty sjednané smluvními stranami dle č.l. 6.1, 6.2 a 6.5 smlouvy, tyto nejsou samy o sobě v rozporu s dobrými mravy, avšak při zohlednění navyšování dluhu (úročeného 47,52 % p.a.) jednorázovými smluvními pokutami ve výši 499 Kč a 200 Kč a 0,1 % denně za prodlení s úhradou jednotlivých splátek, respektive za prodlení po zesplatnění dluhu, již jsou citelným zásahem do majetkové situace dlužníka. Takto sjednaná výše smluvních pokut jen dále účelně navyšuje již uvedenou nemravnou výši úroků a pouze podtrhuje v celkovém souhrnu zjevnou nevyváženost smlouvy. Ústavní soud v nálezu sp. zn. dovodil, že v případě zcela a naprosto zjevného nesouladu přisouzeného plnění s dobrými mravy v neprospěch spotřebitele není vyloučeno, že již tato okolnost sama o sobě může vést k zastavení exekuce podle Obdobně a již konstantně rozhoduje i Nejvyšší soud (např. rozhodnutí sp. zn. , , nebo ), podle nějž je namístě shledat celé takto požadované plnění za nemravné a vedoucí k nepřiměřenému postižení dlužníka. Tato rozhodnutí je vhodné aplikovat již v řízení nalézacím, neboť exekuční řízení je určeno primárně k výkonu daného rozhodnutí. Na věci nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný takto koncipovanou smlouvu podepsal a s uvedenými ujednáními souhlasil, když z charakteru tohoto smluvního vztahu je zřejmé, že silnější ze stran předkládá formulářovou smlouvu straně slabší, která nemá reálnou možnost jakékoliv její modifikace.

7. V daném smluvním vztahu účastníků řízení proto soud shledal absolutní neplatnost nejen, co se týče úrokové sazby, která zcela zjevně vybočuje z přípustných mezí, ale i dalšího sankčního nároku žalobkyně, a konečně i celé uzavřené smlouvy, neboť smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi účastníky řízení je ve smyslu § 588 o. z. absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy.

8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. S ohledem na neplatnost právního základu smluvního vztahu je podle pravidel bezdůvodného obohacení na místě, aby každá ze stran vydala druhé straně to, co na základě neplatné smlouvy získala. Žalobkyně poskytla žalovanému částku 30 000 Kč, žalovaný ke dni podání žaloby uhradil 25 308 Kč a v průběhu řízení ještě uhradil částku tvořící v součtu 60 784,69 Kč. Z důvodu uvedených výše tedy byla žaloba žalobkyni zamítnuta, pokud se jí i nadále domáhala uložení povinnosti žalovanému, cokoliv jí na úhradu poskytnutého úvěru zaplatit. V té části, ve které vzala žalobkyně žalobu zpět, soud řízení dle , 2 zastavil.

9. O nákladech řízení bylo rozhodováno za situace, kdy úspěšným účastníkem řízení byl žalovaný, který by měl také právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení, žádné náklady řízení však nepožadoval, a proto soud rozhodl tak, jak uvádí výroková část tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho stejnopisu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Táboře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.