Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 216/2025-45
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Štětinovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 17 983,87 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 16 500 Kč od 9. 7. 2025 do zaplacení, to vše ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně, splatných vždy do posledního dne kalendářního měsíce, počínaje měsícem právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich.
II. Co do částky 1 483,87 Kč, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 35 967,74 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 17 983,87 Kč od 22. 7. 2024 do 8. 7. 2025 a z částky 1 483,87 Kč od 9. 7. 2025 do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech soudní poplatek ve výši 200 Kč do 3 od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 16 500 Kč od 9. 7. 2025 do zaplacení, to vše ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně, splatných vždy do posledního dne kalendářního měsíce, počínaje měsícem právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich.II. Co do částky 1 483,87 Kč, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 35 967,74 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 17 983,87 Kč od 22. 7. 2024 do 8. 7. 2025 a z částky 1 483,87 Kč od 9. 7. 2025 do zaplacení se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech soudní poplatek ve výši 200 Kč do 3 od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, podaným u Okresního soudu v Klatovech dne datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky 17 983,87 Kč s příslušenstvím. K uplatněnému právu uvedla, že žalovaný uzavřel dne datum s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO IČO, smlouvu o půjčce č. hodnota. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit poskytnutou jistinu a poplatek za poskytnutí peněžních prostředků. Žalovaný se zavázal dlužnou částku zaplatit v týdenních splátkách, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však tuto povinnost nesplnil řádně a včas, dne datum se ocitl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami. Právní předchůdce žalobkyně tak zesplatnil celý dluh. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum. O postoupení byl žalovaný vyrozuměn písemným oznámením. Žalobkyně tedy uplatnila právo na zaplacení dlužné jistiny ve výši 17 983,87 Kč a příslušenství, které bylo tvořeno kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 35 967,74 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že žalovaný dosud na svůj dluh uhradil částku 3 500 Kč.
2. Žalovaný k žalobě uvedl, že si je půjčky vědom.
3. Z předložené listin y označené jako smlouva o půjčce č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba poskytl žalovanému částku 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit společně s tzv. souhrnným poplatkem v částce 14 720 Kč, celkem tedy zaplatit částku 34 720 Kč, a to v 55 týdenních splátkách, 54 splátek po 640 Kč, a poslední splátka ve výši 160 Kč. Z předložené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo prokázáno, že žalobkyni byla postoupena, mimo jiné, i pohledávka za žalovaným. Žalobkyně byla tedy aktivně legitimována.
4. Soud se zabýval posouzením listin y označené jako „smlouva o půjčce“ (dle svého obsahu smlouva o úvěru) a dospěl k závěru, že je zcela neadekvátní, aby úvěrový věřitel po žalovaném coby spotřebiteli namísto přiměřeného úroku požadoval na odměně nejasně vymezený „souhrnný poplatek“ tvořící 73,6 % z jistiny. Jakékoli poplatky sjednávané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mají mít pouze vedlejší charakter a v bankovní praxi je obvyklé, že takové poplatky tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. V projednávané věci není zřejmé, jak byl tento poplatek určen, proč byl určen právě v této výši, co má pokrývat a jaký je skutečný zisk věřitele z předmětné transakce. Předmětný poplatek je nutno vnímat jako tzv. skrytý úrok (viz. např. rozsudek Vrchního soudu v Olomouci č.j. 14 VSOL 335/2022 -185 ze dne 25. 1. 2023). Soud v návaznosti na shora uvedené uzavřel, že předmětný právní úkon (smlouvu o úvěru) je nutno hodnotit jako absolutně neplatný pro rozpor s dobrými mravy dle § 39 zák. č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník (předpis platný v době, kdy k právnímu jednání došlo a aplikovaný na podkladě § 3028 odst. 1 a 3 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník ). Soud při svém rozhodování měl na zřeteli např. rozhodnutí Krajského soudu v Plzni č. j. 25 Co 169/2017 – 64 ze dne 26. 7. 2017, čj. 25 Co 335/2018 -80 ze dne 30. 1. 2019, čj. 25 Co 107/2020 -80 ze dne 21. 4. 2020, která se zabývají problematikou neúměrného navyšování odměn za půjčování finančních prostředků a tím i navyšování počtu osob, které se dostávají do dluhových pastí a dopadají na zcela shodnou problematiku poplatků u žalobkyní odkupovaných pohledávek. Názor Krajského soudu v Plzni na problematiku poplatků a neplatnost smluv byl v těchto rozhodnutích zřetelně prezentován a soud nemá důvod se od tohoto názoru odchylovat ani v předmětné věci.
5. Soud s ohledem na shora uvedené posoudil nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení dle § 451 zák. č. 40/1964 Sb. , kdy dle odst. 1 je povinen žalovaný obohacení vydat. Vzhledem k tomu, že žalovaný již žalobkyni plnil částku ve výši 3 500 Kč, soud stanovil žalovanému povinnost vydat bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu poskytnuté jistiny a částky plnění, tedy celkem ve výši 16 500 Kč.
6. Smlouva byla soudem shledána jako absolutně neplatná, proto z ní nelze dovodit, že žalovaný byl povinen závazek splnit do datum. Vzhledem k tomu, že se jedná o bezdůvodné obohacení, bylo potřeba výzvy žalobkyně k úhradě peněžitého plnění dle § 561 zák. č. 40/1964 Sb. Taková výzva byla učiněna dopisem ze dne datum, kdy žalobkyně poskytla žalovanému lhůtu ke splnění nejpozději do datum. Prodlení žalovaného coby dlužníka tak nastalo dne datum. Úrok z prodlení vychází z ustanovení § 517 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb. , a jeho výše z ustanovení § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. .
7. Na jednání dne datum byly soudem zjištěny majetkové poměry žalovaného, který se osobně dostavil. Žalovaný soudu sdělil, že by byl schopen platit ve splátkách maximálně po 1 000 Kč měsíčně. Uvedl, že pobírá invalidní důchod ve výši 14 873 Kč měsíčně, dále invalidní důchod na Slovensku ve výši 6 608 Kč. Toto jsou jeho jediné příjmy. Dále uvedl, že bydlí sám v domě pro seniory, kde platí nájemné v celkové výši 15 600 Kč, načež soudu předložil nájemní smlouvu včetně dodatku, z níž soud tuto částku zjistil. Z těchto důvodů soud rozhodl o plnění povinnosti uložené žalovanému ve výroku I. za užití § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř. tak, že dlužnou částku ve výši 16 500 Kč včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 16 500 Kč od datum do zaplacení, je povinen plnit ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně.
8. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu co do částky 1 483,87 Kč, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 35 967,74 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 17 983,87 Kč od datum do datum a z částky 1 483,87 Kč od datum do zaplacení, zamítl, neboť tyto vznesené nároky žalobkyně nemají v důsledku neplatnosti smlouvy žádnou oporu.
9. Výrok o nákladech řízení je založený na ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě úspěch žalovaného převýšil úspěch žalobkyně, avšak žalovanému žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl ve výroku III., že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
10. Vzhledem k tomu, že jednak ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, v řízení bylo pokračováno, jednak žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, je žalobkyně povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, dle položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bod 1 písm. a) sazebníku poplatků zák. č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích. Při úvaze o lhůtě ke splnění uložené povinnosti ve výroku IV. se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nebyl zjištěn důvod pro určení lhůty jiné.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.