Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
11 C 162/2025-36
Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Matouškovou ve věci
žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 31 701 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 13 162 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně od 5. 2. 2025 do zaplacení, a to ve lhůtě do 20. 10. 2025.
II. Pokud se žalobce dále domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost uhradit mu částku 18 539 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 359 Kč od 11. 4. 2024 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 13 162 Kč od 11. 4. 2024 do 4. 2. 2025, a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 13 162 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně od 5. 2. 2025 do zaplacení, a to ve lhůtě do 20. 10. 2025.II. Pokud se žalobce dále domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost uhradit mu částku 18 539 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 359 Kč od 11. 4. 2024 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 13 162 Kč od 11. 4. 2024 do 4. 2. 2025, a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se žalobou podanou dne 29. 4. 2025 domáhal na žalovaném zaplacení částky 31 701 Kč s příslušenstvím s tím, že účastníci uzavřeli dne 9. 2. 2024 smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 19 500 Kč, které byly žalovanému dne 9. 2. 2024 zaslány na účet č. č. účtu. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 6 021 Kč. Jistina a poplatek v celkové výši 25 521 Kč byly splatné dne 10. 4. 2024. Žalobce poskytl zápůjčku prostřednictvím své webové stránky Anonymizováno. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku 6 338 Kč. V důsledku prodlení mu vznikla povinnost uhradit též úroky z prodlení v zákonné výši, smluvní pokutu 0,10 % denně z částky 19 500 Kč od 11. 4. 2024 do 29. 4. 2025 v celkové výši 6 180 Kč dle článku 2.3 smlouvy a účelně vynaložené náklady v souvislosti s uplatněním pohledávky (za písemné výzvy) v celkové výši 2 500 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil.
3. Žalobce se k nařízenému jednání po předchozí omluvě nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.
4. Žalovaný při jednání soudu dne 9. 9. 2025 uvedl, že v inkriminovanou dobu, tj. v únoru 2024 měl více nesplacených půjček, které dříve čerpal od různých subjektů a půjčku, kterou si bral od žalobce, chtěl použít na splacení starších dluhů. Žalovaný nepopřel, že s žalobcem uzavřel v únoru loňského roku smlouvu o zápůjčce, nepopřel rovněž, že mu žalobce zaslal na jeho účet částku 19 500 Kč. Žalovaný dále uvedl, že se splácením půjčky mu pomáhala jeho matka, ale není již schopen dohledat doklady o tom, kolik bylo splaceno. Žalovaný hradil jiné dluhy, odhadem měl dva dluhy vůči jiným subjektům. Rozhodnutí ponechal na úvaze soudu, pouze požádal o stanovení delší lhůty k zaplacení, aby mohl dluh uhradit jednorázově.
5. Soud provedl důkaz listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení a z těchto listin byl zjištěn tento skutkový stav:
Žalobce a žalovaný uzavřeli dne 9. 2. 2024 smlouvu o zápůjčce (spotřebitelském úvěru), na základě které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr v celkové výši 19 500 Kč na účet č. č. účtu. Žalovaný se zavázal zaplatit za tento úvěr poplatek ve výši 6 021 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal poskytovateli úvěru zaplatit nejpozději do 10. 4. 2024. Dle evidence žalobce se žalovaný dostal do prodlení, když na poskytnutý úvěr uhradil pouze částku 6 338 Kč. Žalovaný byl o úhradu dluhu upomínán, naposledy upomínkou právního zástupce žalobce ze dne 30. 1. 2025.
6. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Soud vyzval žalobce, ať ve stanovené lhůtě označí důkazní prostředky a předloží listinné důkazy k žalobnímu tvrzení, že před uzavřením úvěrové smlouvy posuzoval úvěruschopnost žalovaného. Žalobce přípisem ze dne 12. 8. 2025 uvedl, že k prověření úvěruschopnosti žalovaného nebude doplňovat žádná skutková tvrzení ani předkládat důkazy. Zároveň požádal soud, aby rozhodl o vrácení bezdůvodného obohacení žalovaným a uhrazení zákonných úroků z prodlení.
10. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalobce s žalovaným uzavřeli dne 9. 2. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši 19 500 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit úvěr včetně sjednaného poplatku do 10. 4. 2024, přičemž doposud uhradil částku 6 338 Kč.
13. Soud má zato, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobce na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost smlouvy z hlediska toho, zda žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal. Soud dospěl k závěru, že žalobce nedostatečně posoudil úvěruschopnost žalovaného, když ke svým tvrzením ohledně zkoumání úvěruschopnosti nepředložil žádný důkaz. Žalobci se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného nastolenou podle zákona o spotřebitelském úvěru.
14. Soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Smlouva o úvěru, kterou žalovaný uzavřel s žalobcem, je tedy neplatná, protože žalobce porušil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.
15. Vzhledem k tomu, že mezi žalobcem a žalovaným nebyl sjednán platný závazek, má žalobce dle ustanovení § 2993 věta prvá o.z. nárok na vrácení peněžité částky představující nezaplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobce bylo prokázáno, že žalobce vyplatil žalovanému částku 19 500 Kč z titulu spotřebitelského úvěru a žalovaný uhradil částku 6 338 Kč. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobci dlužnou částku 13 162 Kč včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb. , jdoucího od 5. 2. 2025 (tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě) do zaplacení. Soud proto v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno. Ve zbytku žalobního nároku soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II).
16. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst.2 o.s.ř. za situace, kdy žalovaný byl v řízení převážně procesně úspěšný, ale žádné náklady nepožadoval, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
17. Soud postupem podle § 160 odst. 1 o.s.ř. určil, že peněžité plnění, k němuž je žalovaný povinen vůči žalobci, může žalovaný uhradit v delší stanovené lhůtě do 20. 10. 2025, jak je ve výroku rozsudku stanoveno. Přihlédl přitom k osobním a výdělkovým poměrům žalovaného i jeho úsilí svůj dluh vůči žalobci splnit.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.