Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Co 279/2025-74

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ireny Saralievové a soudkyň JUDr. Renaty Hertlové a JUDr. Markéty Čermínové v právní věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 41 712 Kč s příslušenstvím

k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 27.5.2025, č.j. -55

takto:

I. Rozsudek soudu I. stupně se mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 41 712 Kč s úrokem z prodlení 12,75 % ročně od 23. 8. 2024 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů 34 894 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta Jméno advokáta.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu I. stupně se mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 41 712 Kč s úrokem z prodlení 12,75 % ročně od 23. 8. 2024 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů 34 894 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta, .

1. Napadeným rozsudkem zamítl soud I. stupně žalobu, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení 41 712 Kč s příslušenstvím a žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se uvedené částky domáhala z titulu regresního nároku podle § 2820 o.z. za pojistné plnění, poskytnuté jejímu pojištěnci jméno FO na náhrady škody na majetku, vzniklé vytopením bytu a schodiště domu v jeho vlastnictví v důsledku poruchy pračky v bytě žalovaného, který svou odpovědnost za způsobenou škodu uznal v rámci oznámení škodní události ze dne 14. 3. 2024. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tvrzením, že škodu nezpůsobil, jelikož předmětná pračka je majetkem vlastníka bytu, který má pouze pronajatý, a podepsáním formuláře viníka byl uveden v omyl.

2. Soud I. stupně na podkladě zjištění popsaných v odstavcích 4 až 15 rozsudku skutkově uzavřel, že dne 31. 1. 2024 se žalovanému jakožto nájemci bytu č. číslo ve číslo. patře bytového domu na adrese adresa, porouchala pračka a vytékající voda z ní poškodila výmalbu celého schodiště domu a strop a zdi bytu č. číslo ve číslo. patře. Předmětný bytový dům byl pojištěn pojistnou smlouvou uzavřenou dne 18. 12. 2012 mezi žalobkyní jako pojistitelem a jméno FO jako pojistníkem a pojištěným a na jejím základě bylo žalobkyní dne 19. 3. 2024 vyplaceno panu jméno FO bankovním převodem pojistné plnění ve výši 41 712 Kč. Žalobkyně uplatnila vůči žalovanému nárok na regresní náhradu v téže výši dopisem ze dne 18. 3. 2024 a předžalobní výzvou ze dne 14. 8. 2024, na jejichž základě žalovaný nic neuhradil.

3. Na tomto skutkovém základě soud I. stupně s odkazem na a 3, odst. l a odst. l (o.z.) a , o pojistné smlouvě uvážil, že regresní nárok žalobkyně se řídí právní úpravou, obsaženou v . Dovodil, že žalobkyně není oprávněna uplatňovat žalobou požadovaný nárok postupem podle o. z. v důsledku škody způsobené věcí, nad kterou měl mít dohled žalovaný, ve smyslu o. z. vzhledem k tomu, že neplnila z pojistné smlouvy důvodně. Tento závěr odůvodnil výkladem pojmu „únik kapaliny z technického zařízení“ v pojistných podmínkách žalované, jež jej definují jako a) vodu unikající z vodovodních zařízení nebo nádrží; vodovodní zařízení je přivádějící a odvádějící potrubí vody s výjimkou dešťových svodů; nádrž je zčásti otevřený nebo uzavřený prostor o obsahu vody nejméně 200 litrů (správně 100 litrů, pozn. odvolacího soudu) ; b) kapalinu nebo páru unikající z ústředního, etážového nebo dálkového topení, médium solárních nebo chladivo klimatizačních systémů; c) hasící médium vytékající ze samočinného hasicího zařízení. Soud I. stupně uzavřel, že škoda, způsobená vytečením vody z pračky, pod žádnou z uvedených definici nespadá a není proto pojistným nebezpečím, krytým pojistnou smlouvu mezi žalobkyní a panem jméno FO. Nejednalo se tak o pojistnou událost, na základě které by byla žalobkyně povinna pojistné plnění panu jméno FO vyplatit, a proto jí nevznikl regresní nárok vůči žalovanému. S tímto odůvodněním soud I. stupně žalobu zamítl a žalovanému přiznal podle , ) náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč.

4. Proti rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání. S odkazy na judikaturu Nejvyššího soudu (rozhodnutí sp.zn. , sp.zn. ) oponovala názoru soudu I. stupně s přesvědčením, že pojistná smlouva poškozeného pokrývá předmětnou škodu coby způsobenou únikem kapaliny z technického zařízení (pračky), které přivádí a odvádí vodu. S ohledem na pojistná nebezpečí, vyjmenovaná ve smlouvě, je zřejmé, že má krýt mimo jiné různé poruchy technických zařízení a obsah ujednání je nutno ve smyslu § 556 o.z. vykládat s ohledem na úmysl jednajících stran smlouvy. Je zřejmé, že žádná ze smluvních stran neměla v úmyslu uzavřít danou pojistnou smlouvu s restriktivním pojetím pojmu škody, vzniklé v důsledku úniku kapaliny z technického zařízení. V případě, že si obě smluvní strany vykládají škodní událost jako událost pojistnou a žádný z účastníků řízení nenamítl, že by pojistná smlouva danou událost nekryla, není důvod pro jiné posouzení věci soudem. Odvolatelka uzavřela, že je dána povinnost žalovaného k náhradě škody ve smyslu § 2937 o.z. a navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil, její žalobě vyhověl a přiznal jí náhradu nákladů řízení.

5. Z obsahu odvolání se podávají odvolací důvody ve smyslu a g) Odvolací soud proto z jeho podnětu přezkoumal napadený rozsudek v intencích a 212a a odvolání shledal důvodným. Ve věci bylo konáno ústní jednání dne 6.10.2025 v souladu s v nepřítomnosti žalovaného, který se z účasti na něm z důvodu nemoci omluvil, ale o jeho odročení nežádal (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. , sp.zn. ).

6. Soudu I. stupně v zásadě nelze na jeho závěrech z pohledu doslovného jazykového výkladu smluvních podmínek pojistné smlouvy, sjednané mezi žalobkyní a poškozeným pojištěným, nic vytknout, odvolací soud jej nicméně shledal nepřiměřeně formalistickým. Závěry žalobkyní zmíněné judikatury nejsou pro daný případ relevantní, případně nicméně poukázal na úmysl jednajících stran pojistné smlouvy a jejich souladný výklad smluvních podmínek. Dotyčná pojistná smlouva byla uzavřena (18.12.2012) za účinnosti , , účinný do 31.12.2013 (obč. zák.), ustanovení o.z. na ni proto ve smyslu o.z. přímo vztáhnout nelze. Nicméně i dříve účinný obč. zák. stanovil, že právní úkony, vyjádřené slovy je třeba vykládat nejen podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tako vůle v rozporu s jazykovým projevem. Ústavní soud k tomu judikoval, že vznik závazkových vztahů musí vycházet zejména z respektu a ochrany autonomie vůle smluvních subjektů a že při výkladu smluvních ustanovení je nutno dát přednost skutečné vůli účastníků smlouvy nad jejím formálním projevem. Dovodil, že orgán veřejné moci se dopustí porušení ústavně zaručených základních práv i tehdy, pokud formalistickým přístupem k výkladu právních norem a smluvních ujednání odepře autonomnímu projevu vůle smluvních stran důsledky, které smluvní strany takovým projevem zamýšlely ve své právní sféře vyvolat. Uvedl, že při výkladu jednotlivých smluvních ujednání by soudy měly postupovat nanejvýš citlivě a obezřetně, aby v co nejširší možné míře ctily autonomní vůli smluvních subjektů, na níž je třeba klást důraz. Podstatou takového postupu je zajištění důvěry a legitimního očekávání potencionálně dotčených subjektů s tím, že výsledek by měl být slučitelný s obecnou představou spravedlnosti. Doslovný výklad textu smlouvy tedy nemusí být v souladu s vůlí účastníků a směřuje-li jejich zřejmá vůle k jinému významu, pak má tato shodná vůle účastníků smlouvy přednost před doslovným obsahem jejího textu. Je porušením y a d formalistický (tedy rozporný s materiálním účelem) přístup obecných soudů při interpretaci obsahu dohod mezi účastníky, bez zjišťování skutečné vůle účastníků těchto dohod a bez zohlednění konkrétních okolností, za nichž byly dohody uzavřeny a poté realizovány (srov. nálezy I.ÚS 2061/08, IV.ÚS 128/06, , usnesení sp.zn. ).

7. Uvedené východisko je na místě vztáhnout i na výklad smluvních podmínek pojistné smlouvy ze dne 18.12.2012, na jejímž základě poskytla žalobkyně svému pojištěnci, poškozenému výše popsanou událostí, pojistné plnění vzdor tomu, že pojištěné nebezpečí úniku kapaliny z technického zařízení, uvedené v čl. 5 pojistných podmínek, je v dalším textu těchto pojistných podmínek nepřiměřeně omezováno restriktivním výkladem tohoto slovního spojení. Obě smluvní strany však měly nepochybně za to, že únik vody z havárie pračky coby technického zařízení, které přivádí a odvádí vodu prostřednictvím přívodní hadice (potrubí v širším smyslu), je pojistnou události ve smyslu teleologického výkladu (účelu, smyslu) jejich smlouvy a obě se tak následně chovaly, neboť žalobkyně poškozenému pojištěnci bez námitek plnila a ten její plnění přijal, čímž byl naplněn účel pojištění. Je přitom bez jakýchkoliv pochybností, že předmětnou škodu vytopením bytu a části dalších prostor domu způsobil poškozenému pojištěnci žalobkyně žalovaný, který zanedbal dohled nad jím použitou pračkou ve smyslu § 2937 odst. l o.z., aniž by bylo rozhodné, kdo byl v rozhodné době jejím vlastníkem. Žalovaný se ostatně ke své odpovědnosti před zahájením řízení přihlásil v rámci oznámení škodné události a jeho tvrzení, že byl uveden v omyl, je zjevně účelové, neboť samotnou škodnou událost nepopřel. Odvolací soud proto uzavírá, že žalobkyně má podle § 2820 odst. l o.z. vůči žalovanému právo na náhradu škody do výše poškozenému poskytnutého pojistného plnění, jak byla v řízení soudem I. stupně zjištěna.

8. Z popsaných důvodů odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalovaného zavázal k zaplacení požadované částky 41 172 kč s požadovaným úrokem z prodlení v jeho zákonné výši ve smyslu podle o.z. od žalobkyní požadovaného dne 23.8.2024 po splatnosti pohledávky ve smyslu o.z., která nastala na základě její výzvy ze dne 18.3.2024 po uplynutí lhůty k plnění dne 19.4.2024. Procesně úspěšná žalobkyně má podle odst. l ve spojení s odst. l právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Tuto náhradu představuje soudní poplatek ze žaloby a z odvolání vždy 2 086 Kč a náhrada odměny advokáta za 8 úkonů právní služby po 2 780 Kč podle vyhl. č. , advokátní tarif (předžalobní upomínka, převzetí věci, žaloba, replika k vyjádření žalovaného, účast na dvou ústních jednáních před soudem I. stupně, odvolání, účast na jednání odvolacího soudu) s paušální náhradou výdajů za 3 úkony po 300 Kč podle advokátního tarifu ve znění, účinném do 31.12.2024 a za 5 úkonů po 450 Kč podle uvedeného ustanovení ve znění, účinném od 1.1.2025, a 21% náhradou za daň z přidané hodnoty.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné.