Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 319/2019-47

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Leonou Poplerovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

se sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta

se sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 45 398 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 45 398 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p.a. od 1. 3. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 3 691,50 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně tituly před jménem adresa, tituly za jménem, do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 45 398 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p.a. od 1. 3. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 3 691,50 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , adresa, , , tituly za jménem, , do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 15. 7. 2019 domáhala po žalovaném zaplacení částky 45 398 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že účastníci mezi sebou distančně prostřednictvím elektronických prostředků uzavřeli dne 24. 4. 2018 a následně v listinné podobě dne 23. 7. 2018 smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota, v níž si sjednali, že žalobkyně na požádání žalovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a žalobkyni zaplatí poplatek za čerpání úvěru a úrok. Mezi účastníky bylo sjednáno, že žalovaný je povinen do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru, která činí 1/4 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však výše minimální splátky činí 300,- Kč. První splátka úvěru tak činila 900,- Kč a byla splatná k 31.05.2018. Žalobkyně tvrdila, že na základě smlouvy poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 45 600 Kč. Součástí žalované částky byl i poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, tedy částka 9 120 Kč - tento poplatek má pokrýt náklady žalobkyně související zejména se zpracováním, vyhodnocením, přijetím a schválením žádosti o čerpání úvěru a zajištěním zdrojů peněžních prostředků ze strany žalobkyně, jejich rezervací pro úvěr a vyplacením žalovanému. Dále byl sjednán úrok z úvěru ve výši 20 % měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatným, byl žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 15 % p.a. místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně. Z tohoto titulu žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení úroků ve výši 26 388 Kč, který byl vypočten do 10. 4. 2019. Žalobkyně se zároveň domáhala zaplacení smluvní pokuty za prodlení se splácením ve výši 484 Kč, neboť za každých započatých 30 dní prodlení je žalovaný povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 121 Kč a nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních 90 dnů prodlení žalovaného. Na dluh ze strany žalovaného byla uhrazena částka 36 194 Kč. Žalovaný dlužnou částku v době splatnosti neuhradil, je tak od 1. 3. 2019 v prodlení s částkou 45 398 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle , když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, právní zástupce žalobkyně s tímto postupem vyslovil souhlas již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud postupoval dle a předpokládal tedy, že k tomuto postupu nemá námitek.

4. Soud řešenou věc posuzoval po právní stránce, vycházeje přitom z obsahu smlouvy o úvěru, podle ustanovení , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), zejména podle ust. a násl., upravujících závazky ze smluv uzavíraných se spotřebitelem, ust. a násl., upravujících úvěr, a podle , o spotřebitelském úvěru(dále jen „ “).

5. Podle ust. § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

7. Podle ust. § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

8. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle § 1810 o. z. se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Podle ust. § 1811 odst. 1 o. z. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Podle ust. § 1812 odst. 2 o. z. k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Podle § 1813 o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle ust. § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

10. Ze Smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota ze dne 24. 4.2018, která byla uzavřena distančně, prostřednictvím elektronických prostředků mezi žalobkyní a žalovaným, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky do celkové výši úvěrového limitu až 35 000 Kč kdy dle čl. 4.1 je klient povinen do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru, která činí jednu čtvrtinu částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však výše minimální splátky úvěru činí 300 Kč. Podle čl. 4.2 je dlužná částka tvořena součtem jistiny úvěru, poplatkem za čerpání úvěru a případným úrokem, úrokem z prodlení a smluvní pokutou. Podle čl. 5.1 je klient za každé čerpání úvěru povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20% z čerpané jistiny. Podle čl. 6.1 je klient povinen za dobu od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků až do jejich vrácení, zaplatit z peněžních prostředků, které byly poskytnuty, úrok ve sjednané celkové výši 20% měsíčně. V případě, že se stane celý dluh splatný postupem dle čl. 6.5 této smlouvy, je povinen zaplatit úrok z peněžních prostředků ve výši 15% ročně místo sjednaného úroku ve výši 20% měsíčně. Podle čl. 6.3 je klient v případě prodlení se splácením dluhu povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každých započatých započatý kalendářní měsíc prodlení a nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních 3 kalendářních měsíců prodlení klienta. Podle čl. 6.5 v případě, že klient bude v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 2 měsíce, stává se bez dalšího celý dluh splatným a úvěrující je oprávněn požadovat splacení celé dlužné částky.

11. Výpisy z účtu a výpisy z revolvingového úvěru bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 45 600 Kč a žalovaný částečně žalobkyni uhradil částku 36 194 Kč.

12. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.

13. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a vyhověl jí. Žalovaný nárok soud po právní stránce posoudil dle ustanovení § 2395 o.z.. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného zejména po nahlédnutí do veřejně přístupných rejstříků, které byly vždy s negativním výsledkem, dále dle údajů, které žalovaný uvedl v žádosti o úvěr, kdy jeho čistý příjem byl uváděn ve výši 18.900,- Kč a následně výše příjmu prokázána výplatní páskou, žalovaný neměl náklady na bydlení, neboť žil s rodiči, a ostatní náklady uvedl ve výši 6000 Kč. Vzhledem k tomu, že skutečné výdaje žalovaného lze ověřit jen obtížně, ověřovala je žalobkyně s využitím průměrných (referenčních) nákladů průměrného klienta z údajů uvedených na internetové stránce ČSÚ dostupné na https://www.czso.cz/csu/czso/9-prijmy-a-vydaje-domacnosti-z2m4rtwy7, z nich vyplývá, že průměrná měsíční výše výdajů na člena průměrné české domácnosti činní 10 496 Kč. Žalovaným uváděné částky tedy žalobkyně považovala za adekvátní, připočetla náklady na úhradu pravidelné splátky ve výši 900 Kč a dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet a že žalovaný je tak schopen splácet pravidelné splátky úvěru. Soud tedy uzavřel, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru, žalobkyně svou smluvní povinnost splnila a žalovanému sjednaný úvěr poskytla, žalovaný však úvěr řádně nesplácel, došlo proto k jeho zesplatnění a žalobkyně se nyní po právu domáhala zaplacení zbývající dlužné částky včetně sjednané smluvní pokuty, poplatku za čerpání úvěru i úroku. Žalobkyně předloženými listinami, a to smlouvou o revolvingovém úvěru, výpisy z účtů, předžalobní výzvou, prokázala svá tvrzení o důvodu vzniku a výši dluhu žalovaného, naopak žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyní tvrzený dluh nevznikl, byl v jiné výši, nebo již zanikl. Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 45 398 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení dle o.z. z dlužné částky, kdy žalovaný se nejpozději dnem 1. 3. 2019 ocitl v prodlení. Výše úroků z prodlení vyplývá z ustanovení nař. vlády č. , ve znění platném ke dni vzniku prodlení (výrok I.).

14. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. tak, že úspěšnému žalobci přiznal vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována jednak

- zaplaceným soudním poplatkem v částce 1 816 Kč,

- odměnou advokáta za 2 úkony právní pomoci po 500 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d) , § 14b odst. 1 písm. a) § vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby)

- odměnou advokáta ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění ve výši 250 Kč dle , vyhl. č. 177/96 Sb. ve spojení s ,

- náhradou jeho hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč dle vyhl. č. .

- s ohledem na skutečnost, že zástupce žalobce je plátcem DPH, zvyšují se dle ust. náklady řízení o DPH vypočtenou z odměny zástupce za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupce povinen odvést dle , o dani z přidané hodnoty.

15. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu výjimečně nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalovanému nahradit žalobci náklady řízení ve výši 3 691,50 Kč.

16. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. věty před středníkem , když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice, písemně, dvojmo.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.