Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
4 C 76/2025-110
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Švarcovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 30 450 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 24 700 Kč, do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku.
II. Soud žalobu zamítá pro 5 750 Kč s 14,75% úrokem z prodlení ročně z částky 30 450 Kč od 16. 6. 2024 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 599 Kč k rukám zástupce žalobkyně, do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 24 700 Kč, do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku.II. Soud žalobu zamítá pro 5 750 Kč s 14,75% úrokem z prodlení ročně z částky 30 450 Kč od 16. 6. 2024 do zaplacení.III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 599 Kč k rukám zástupce žalobkyně, do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku.
1. Předmětem řízení je spor o zaplacení 30 450 Kč s příslušenstvím, právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, poskytla žalovanému bezhotovostním převodem (pod v. s. Anonymizováno) částku 25 000 Kč, a to na základě smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené mezi touto společností a žalovaným dne 16. 5. 2024. Žalovaný byl povinen k vrácení uvedené částky do 15. 6. 2024. Žalovaný zaplatil pouze 300 Kč (a to dne 15. 10. 2024). Pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně uvedla, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného, když odkázala na čl. 7.11, 7.12 a čl. 1.právnická osoba podmínek, dle kterého byl žalovaný společností právnická osoba, lustrován v rejstřících, dále tato společnost vycházela z žalovaným tvrzených příjmů a výdajů, žalobkyně však nedisponuje doklady o tomto způsobu ověřování úvěruschopnosti žalovaného.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne 14. 7. 2025, č. j. 4 C 76/2025 - 93, došlo k částečnému zastavení řízení pro částku 300 Kč s příslušenstvím, neboť žalobkyně zjistila, že žalovaný uhradil tuto částku již 15. 10. 2024 (pozn. původně žalobkyně požadovala podanou žalobou 30 750 Kč s příslušenstvím).
4. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.
5. Na základě listinných důkazů činí soud tento závěr o skutkovém stavu.
6. Dne 16. 5. 2024 došlo mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO IČO, k uzavření ujednání, zvaného smlouva o úvěru č. hodnota, dle kterého sjednávají spotřebitelský neúčelový úvěr splatný jednorázově do 30 dnů, a to ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal ke vrácení poskytnuté částky včetně úroku z úvěru 5 750 Kč (úroková sazba 279,83 % ročně), tj. celkem 30 750 Kč. Úvěr bude poskytnut bezhotovostně na bankovní účet č. č. účtu. Toto ujednání je uzavřeno elektronicky, podpis žalovaného je učiněn uvedením kódu zaslaného na telefonní číslo. K tomu dále obchodní podmínky právnická osoba, které upravují mj. v čl. 1.2 pod rubrikou „Klient“ obecnou proklamaci, že žádostí o úvěr klient prohlašuje a potvrzuje, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči třetí osobě, není evidován v databázi dlužníků, či databázi pro tvorbu úvěrové historie, zejména v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, databázi neplatných dokladů MVČR, a že mu nejsou známy okolnosti s podstatným nepříznivým vlivem na plnění jeho povinností a dluhu vůči věřiteli, dále čl. 7.11, 7.12, upravuje obecný souhlas dlužníka s tím, aby věřitel nahlédl do rejstříků a databází. Tyto obchodní podmínky nejsou dlužníkem nijak podepsány. Z výpisu z bankovního účtu právnická osoba., soud zjistil, že dne 7. 4. 2024 byla připsána tzv. identifikační platba 0,01 Kč z bankovního účtu č. č. účtu, pod jménem Jméno žalovaného. Soud dále z tohoto výpisu zjistil, že dne 16. 5. 2024 došlo k vyplacení částky 25 000 Kč ve prospěch bankovního účtu č. č. účtu. Sdělením právnická osoba., soud zjistil, že bankovní účet č. č. účtu byl účtem žalovaného, který byl založen 14. 7. 2022 a zrušen 1. 3. 2025. Z výpisu k tomu účtu za dobu od prosince 2023 do května 2024 soud zjistil, že žalovaný byl pravidelně měsíčně v mínusovém zůstatku, tedy že jeho celkové výdaje převyšovaly jeho celkové příjmy v každém měsíci (prosinec 2023 „-18 715,97 Kč“, leden 2024 „-19 166,39 Kč“, únor 2024 „-16 541,23 Kč“, březen 2024 „-19 256,64 Kč“, duben 2024 „-446,35 Kč“, květen 2024 „-19 221,66 Kč“), dále že se pravidelně věnoval hazardním hrám, obstarával si peníze také od jiných nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (2. 2. 2024 od právnická osoba.,7. 4. 2024 od právnická osoba, 8. 4. 2024 od právnická osoba, 19. 4. 2024 od právnická osoba, 25. 4. 2024 od právnická osoba, 4. 5. 2024 od právnická osoba., 8. 5. 2024 od právnická osoba, 22. 5. 2024 od právnická osoba). Současně bylo potvrzeno obdržení peněžních prostředků v celkové částce 25 000 Kč od právnická osoba (jak je již uvedeno dne 16. 5. 2024). Dne 6. 12. 2023 byla mezi právnická osoba, jako postupitelem, a žalobkyní, jako postupníkem, sjednána rámcová smlouva o postoupení pohledávek, dle které má postupitel zájem postupovat na postupníka dílčími smlouvami pohledávky z úvěrů, které má za svými klienty (coby úvěrovanými). K postoupení pohledávek dojde dle sjednané dílčí smlouvy, přičemž její sjednání je upraveno tak, že rámcová smlouva o postoupení pohledávek je návrhem postupníka na uzavření dílčích smluv, který je platný po celou dobu trvání této smlouvy, postupitel má právo přijímat návrh na sjednání dílčí smlouvy po celou dobu trvání této smlouvy, a to tak, že 5. den každého kalendářního měsíce, je-li takový den pracovním dnem, nebo nejblíže následující pracovní den, zašle postupníkovi emailem datovou pásku, okamžikem doručení uvedené datové pásky je sjednána dílčí smlouva o postoupení pohledávek, jak jsou uvedeny v datové pásce, aniž by bylo třeba jakéhokoliv úkon postupníka. Datová páska je datovým souborem, který obsahuje jednotlivé postupované pohledávky. Rámcová smlouva o postoupení pohledávek je sjednána na dobu určitou od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2024. Příloha č. hodnota smlouvy upravuje, jak vypadá struktura datové pásky. Dle doloženého výtisku datové pásky, ve kterém je uvedena pohledávka za žalovaným pod č. hodnota ve výši 30 750 Kč, tak byla postoupena pohledávka vůči žalovanému na žalobkyni. Dopisem ze dne 19. 7. 2024 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 18. 12. 2024 (žalobkyně doložila podací lístek prokazující jeho odeslání). Výzvou ze dne 18. 12. 2024 byl žalovaný upozorněn na možnost soudního vymáhání dlužné částky (žalobkyně doložila podací lístek prokazující jeho odeslání).
7. Soudem bylo zjištěno, že žalovaný se na adrese svého trvalého pobytu fakticky nezdržuje (sdělení obce adresa na č. l. 64 spisu), je otcem 4 dětí (z toho jedno je nezletilé), je zaměstnán u právnická osoba., a v době od 9/2024 do 8/2025 měl průměrný čistý měsíční příjem částka (sdělení zaměstnavatele na č. l. 76, 104 spisu).
8. Závazkový vztah, vzniklý dne 16. 5. 2024 mezi právnická osoba, a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále „o. z.“), a smluvním ujednáním. Dále se řídí zákonem č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru.
9. Ust. § 419 o. z., definuje spotřebitele, ust. § 420 odst. 1 a 2 o. z., definuje podnikatele.
10. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne ji úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
11. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
12. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. , poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle § 76 odst. 1 uvedeného zákona, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Dle § 78 odst. 1 , poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Ve smyslu § 78 odst. 2 písm. b) , se jedná zejména o dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dle § 78 odst. 4 , poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta. Dle odst. 2 uvedeného ustanovení,
13. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (ve znění platném a účinném od 1. 1. 2024), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 uvedeného ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (ve znění platném a účinném od 29. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Soud je dle judikaturního vývoje povinen z úřední povinnosti zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost, k tomu nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci C-679/18.
16. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
17. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 , § 87 zákona č. 257/2016 Sb. upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se nabízel § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy. Ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. , lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.
18. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
19. Postoupení pohledávek je upraveno v § 1879 an. o. z.
20. Co do aktivní legitimace žalobkyně v této věci má soud s ohledem na shora uvedené za to, že žalovaná částka byla postoupena z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni, přičemž postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno. Mezi právnická osoba, a žalovaným byla dne 16. 5. 2024 uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 an. o. z.), na základě které žalobkyně žalovanému poskytla bezhotovostně převodem na bankovní účet celkem 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal k úhradě dlužné částky nejpozději do 15. 6. 2024. Žalovaný se dostal do prodlení, uhradil pouze 300 Kč dne 15. 10. 2024. V této věci se jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání bylo a je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele. Jedná se o spotřebitelský úvěr, o komerčně nazývaný „rychlý“ úvěr poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by obdobný finanční produkt (zápůjčku, úvěr) od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka. právnická osoba, mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ust. § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost úvěrovaného poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření úvěrovaného dostatečně, nebo poskytnutí úvěru úvěrovanému i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Žalobkyně v tomto ohledu přes poučení soudu uvedla toliko obecná tvrzení s odkazem na obchodní podmínky, ničeho nedoložila. I se zohledněním zjištění soudu, že žalovaný vykazoval v době předcházející sjednání úvěru (prosinec 2023 až květen 2024) hospodaření s finančními prostředky na sděleném bankovním účtu tak, že byl měsíčně v mínusu (jeho měsíční výdaje převyšovaly dlouhodobě jeho měsíční příjmy), obstarával si peněžní prostředky i od jiných poskytovatelů nebankovních úvěrů a věnoval se hazardním hrám, má soud za to, že právnická osoba, nedostála své zákonné povinnosti, a proto je smlouva č. hodnota sjednaná dne 16. 5. 2024 absolutně neplatná. Žalovaný je tak povinen vrátit žalobkyni pouze poskytnuté peněžní prostředky, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalovaného. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pro vydání částky, která představuje bezdůvodné obohacení. Žalovaný je tak povinen vydat žalobkyni 24 700 Kč (25 000 Kč mínus 300 Kč, které žalovaný na tento dluh již uhradil). V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 , soud žalobkyni nepřiznal úroky z prodlení, když žalovaný se nemohl dostat do prodlení s úhradou této částky z neplatně sjednané smlouvy o úvěru dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem (kdy soud posuzuje dobu přiměřenou možnostem žalovaného ke vrácení bezdůvodného obohacení). Soud má současně za to, že přiznání úroků z prodlení by bylo v rozporu s principem poctivosti (§ 6 až 8 o. z.) a ochrany slabší strany, která je v těchto typech sporů nebankovními poskytovateli spotřebitelských úvěrů, již při samotném sjednání závazku, zcela (a záměrně) pomíjena. Protože se však žalovaný v řízení nevyjádřil, soud nemohl řádně posoudit, jaká doba je dobou přiměřenou jeho možnostem ke splacení, nicméně protože bylo zjištěno, že za dobu posledních dvanácti měsíců má žalovaný průměrný měsíční čistý příjem 32 256 Kč (tedy má příjem pravidelný), rozhodl soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a uložil splnění povinnosti včetně (jak je dále uvedeno) žalobkyni přiznané náhrady nákladů řízení ve lhůtě 6 měsíců, kterou soud považuje za přiměřenou při zohlednění výše uložené povinnosti 24 700 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni (při rozložení na měsíční splácení cca 4 116 Kč a 1 599 Kč na náhradě nákladů řízení).
21. Výrok o náhradě nákladů řízení je dále odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud zohledňuje také § 146 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když k částečnému zastavení řízení došlo pro zavinění žalobkyně, když až k výzvě soudu uvedla, že žalovaný na žalovanou částku uhradil již před podáním žaloby 300 Kč. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08 ). Žalobkyně byla úspěšná částečně v rozsahu 68 %, v rozsahu 32 % úspěšná nebyla. Náhrada žalobkyni přiznaných nákladů řízení pak spočívá v 36 % (od úspěchu se odečítá neúspěch). Náklady žalobkyně účelně vynaložené k uplatňování práva spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 1 538 Kč dle položky 2 bod 2., položky 1 bodu 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3× 700 Kč dle § 14b odst. 1 , § 11 odst. 1 písm. a) , d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, paušální náhrada hotových výdajů 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, 504 Kč náhrada daně z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , celkem 4 442 Kč. Proto soud žalobkyni přiznal na nákladech řízení 1 599 Kč (36 % z 4 442 Kč). Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za vyjádření ze dne 11. 6. 2025, neboť skutková tvrzení a označení důkazů měla být obsahem žaloby samotné.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, které se podává do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí.