Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 145/2025-108

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Šárkou Dimitriadisovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného Hanke sídlem Adresa advokáta B

o zaplacení 128 283,28 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 28 390 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 28 390 Kč od 13. 6. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení 99 893,28 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % z částky 100 780,11 Kč 11 od 7. 9. 2023 do 12. 6. 2024, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % z částky 72 390,11 Kč od datum do zaplacení a úroku ve výši 26,43 % ročně z částky 86 546,66 Kč od 28. 8. 2023 do zaplacení zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladu řízení v částce 20 031,5 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného tituly před jménem Martina Anonymizováno, advokáta.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 28 390 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 28 390 Kč od 13. 6. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení 99 893,28 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % z částky 100 780,11 Kč 11 od 7. 9. 2023 do 12. 6. 2024, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % z částky 72 390,11 Kč od , datum, do zaplacení a úroku ve výši 26,43 % ročně z částky 86 546,66 Kč od 28. 8. 2023 do zaplacení zamítá.III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladu řízení v částce 20 031,5 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného , tituly před jménem, Martina , Anonymizováno, , advokáta.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že mezi společností právnická osoba. (dále též „právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy úvěru č. hodnota. Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy s požadovanou odbornou péčí ověřoval schopnost žalovaného úvěr získat a splácet. Žalovaný mu za tímto účelem předložil k prověření své osobní doklady a doklady ověřující příjmy a výdaje a právní předchůdce žalobkyně si dále také vyžádal informace z veřejných registrů, zejména SOLUS, NRKI, ISIR. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému dne datum peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet, který žalovaný uvedl ve smlouvě. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úroky za půjčené peněžní prostředky s dohodnutou pevnou zápůjční úrokovou sazbou na celou dobu řádného splácení úvěru. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutých peněžních prostředků, úroků se žalovaný zavázal uhradit v 36 měsíčních splátkách po 6 510 Kč počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Vznikla mu tak povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se ocitl v prodlení o délce 30 dnů, a to až do případného zesplatnění úvěru. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek o více jak 65 dní, právní předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnil a dopisem ze dne datum vyzval žalovaného k okamžité úhradě dosud nesplacené jistiny úvěru, dlužných úroků a dlužných smluvních pokut za prodlení s úhradou jednotlivých splátek. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka celkem 103 778,11 Kč. Ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od 28 08 2023 má žalobkyně i nadále právo na zaplacení úroku ve výši 26,43% ročně. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany právnická osoba. na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a v souladu se společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena včetně příslušenství a se všemi právy s ní spojenými včetně práva na smluvní pokutu žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou aktivní legitimaci. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil pouze částku 71 610 Kč. Za období od postoupení pohledávky na žalobkyni ke dni sepisu této žaloby nebylo na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeno. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné nové jistiny ve výši 100 780,11 Kč, dlužné smluvní pokuty ve výši 27 503,17 Kč (vyčíslené ke dni datum jako součet neuhrazené smluvní pokuty do zesplatnění a smluvní pokuty po zesplatnění 0,1% denně z dlužné nové jistiny od datum), úroků ve výši 26,43% ročně z části dlužné nové jistiny ve výši 86 546,66 Kč od datum do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 15,00% ročně z dlužné nové jistiny ve výši 100.780,11 Kč od datum do zaplacení.

2. K výzvě soudu, jak žalobkyně, resp. její právní předchůdce, zkoumala úvěruschopnost žalovaného a aby k tomuto doložila důkazy, žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě žalovaným předloženým výpisem z účtu (potvrzení o přijetí mzdy 01-04/2022). Bylo tedy zjištěno, že jeho průměrný měsíční příjem činí 22 000 Kč, jakož i skutečnost, kde byl zaměstnán. Ohledně výdajů bylo kalkulováno životní minimum v aktuální výši 4 250 Kč. Zároveň byly zjišťovány informace z veřejných rejstříků (SOLUS, NRKI, ISIR).

3. S ohledem na skutečnost, že soud na základě listinných důkazů neměl za prokázané, že žalobkyně (její právní předchůdce) ověřovala především výdaje žalovaného, poučil soud v tomto ohledu žalobkyni při ústním jednání dne 26. 8. 2025, přičemž žalobkyně žádné další důkazní návrhy neuplatnila.

4. Žalovaný se k žalobě vyjádřil dne datum a datum tak, že nárok uplatněný v žalobě neuznává. Žalovaný nesouhlasí s podaným návrhem, neboť právní předchůdce žalobkyně nedostál při uzavírání smlouvy o úvěru své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného v souladu s , o spotřebitelském úvěru. Pokud by byla úvěruschopnost žalovaného zkoumána řádně, právní předchůdce žalobkyně by došel k závěru, že úvěruschopnost žalovaného nebyla v tomto případě dána, jelikož žalovaný byl již v době podání žádosti o poskytnutí úvěru nemajetný a jeho celkové náklady na zajištění základních životních potřeb vylučovaly jeho schopnost řádně hradit jednotlivé splátky poskytnutého úvěru. Právní předchůdce žalobkyně při zkoumání výdajů žalované zcela rezignoval na předložení jakýchkoliv podkladů, ze kterých by bylo možno při posuzování výdajů žalovaného vycházet, a zcela nepřiměřeně se spoléhal na údaje poskytnuté žalovaným. Žalovaný předně zásadně nesouhlasí s peněžní výší, která byla žalobkyní určena jako dostatečná pro nezbytné výdaje za obživu a osobní potřeby. Ačkoliv si je žalovaný vědom, že ke stanovení této částky došlo výpočtem dle zákonných kritérií, přesto se s touto výší nemůže ztotožnit, jelikož taková částka realisticky byla a je zcela nepostačující k pokrytí životních nákladů žalovaného. Žalovaný byl totiž v době uzavírání úvěrové smlouvy nucen vynakládat na zajištění bydlení v rámci nájemného nezanedbatelnou částku. V době uzavírání úvěrové smlouvy byl již žalovaný zavázán v rámci dalších dvou úvěrových smluv, a to konkrétně v rámci Smlouvy o úvěru od Buřinky a o stavebním spoření s účtem č. č. účtu, kde se žalovaný zavázal splácet úvěrující společnosti právnická osoba., částku 5 767 Kč měsíčně a na stavebním spoření ukládat měsíčně částku 800 Kč. Dále byl pak žalovaný již zavázán ze Smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota uzavřené se společností právnická osoba., v jejímž rámci byl povinen splácet měsíčně částku 5 566 Kč měsíčně. Z výše uvedeného je tedy zcela zřejmé, že v době uzavírání úvěrové smlouvy mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným činily měsíční výdaje žalovaného minimálně částku 16 383 Kč (součet částky životního minima a výše uvedených splátek). Žalovanému tak zbývala měsíční disponibilní částka ve výši 5 617 Kč, a to vše za předpokladu, že má žalovaný nulové náklady na zajištění bydlení. Právní předchůdce žalobkyně však i přes tyto objektivní skutečnosti uzavřel se žalovaným předmětnou úvěrovou smlouvu, ve které se žalovaný zavázal splácet měsíčně částku 6 510 Kč.

5. Soud v řízení zjistil následující skutkový stav.

6. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, výše úvěru činila 100 000 Kč, celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činila 234 360 Kč (smlouva o úvěru číslo hodnota). Dne datum byla částka 100 000 Kč připsána na účet číslo 438180820247/0100 (doklad o vyplacení úvěru). Majitelem účtu číslo 4038180820247/0100 je žalovaný a na tento účet byla dne datum připsána částka 100 000 Kč (sdělení právnická osoba ze dne datum). Dne datum byla odečtena částka 100 000 Kč a následně bylo provedeno 11 splátek ve výši 6 510 Kč, to je v celkové výši 71 610 Kč (tabulka obsahující údaje o splátkách). Dne datum došlo k zesplatnění celého úvěru, neboť žalovaný se nacházel v prodlení se splacením jednotlivých splátek (oznámení o zesplatnění ze dne datum). Pohledávka za žalovaným z úvěrové smlouvy byla dne datum postoupena právním předchůdcem žalobkyně na žalobkyni (společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek). Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dne datum (oznámení o postoupení pohledávek dne datum včetně podacího lístku). Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě pohledávky ve výši 156 884,50 Kč, a to nejpozději ve lhůtě do datum (výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum, včetně podacího lístku ze dne datum). Z výpisu z účtu žalovaného za období od 15. 1. do datum se podává, že žalovaný v těchto měsících obdržel platbu od společnosti právnická osoba ve výši cca 21 000 Kč, zároveň žalovaný již splácel dříve poskytnutý úvěr (viz platba dne datum), dne datum obdržel platbu od společnosti právnická osoba. ve výši 220 000 Kč, dne datum zaplatil částku 200 000 Kč třetí osobě (výpis z účtu žalovaného za období od 15. 1. do datum). Žalovaný dne datum uzavřel smlouvu o revolvingovém úvěru se společností právnická osoba., kdy výše úvěrové rámce činila 220 000 Kč a výše minimálně měsíční splátky pak činila 5 566 Kč (smlouva o revolvingovém úvěru číslo hodnota). Dne datum žalovaný uzavřel se právnická osoba smlouvu o úvěru od Buřinky a stavební spoření s účtem číslo č. účtu kdy cílová částka stavebního spoření činí 800 000 Kč, kdy na účet má být ukládáno 800 Kč měsíčně (smlouvu o úvěru od Buřinky a o stavebním spoření). Žalovaný v rozhodném období platil měsíční nájemné ve výši 9 000 Kč měsíčně (smlouva o nájmu bytu ze dne datum).

7. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku v celkové 100 000 Kč, kterou měl žalovaný vrátit spolu se sjednaným příslušenstvím. Soud vzal za zjištěné, že žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně uhradil pouze částku 71 610 Kč, tuto skutečnost účastníci označili na jednání za nespornou. Úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy nebyla ze strany právního předchůdce žalobkyně řádně prověřována, kdy byla posuzována bez ověřování výdajů žalovaného.

8. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru podle , (dále jen „o. z.“), a , o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění (dále jen „“), neboť v daném případě se jedná o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu a a násl. o. z.

9. Dle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

10. Dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

11. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

15. Povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet sjednávaný úvěr byla zakotvena do právního řádu na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, podle které věřitel před uzavřením smlouvy musí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

16. Jak konstatoval Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , uložením a řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková, neboť důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná (shodně viz nález Ústavního soudu sp. zn. ).

17. Součástí odborné péče poskytovatelů úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od žadatele doložit (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39). Jak dovodil Nejvyšší soud v již výše citovaném rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , dostatečnými informacemi nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, neboť odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit. Pokud věřitel vyjde z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru nedostojí, neboť nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

18. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

19. Právní předchůdce žalobkyně nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr, neboť žalobkyně zejména nijak neprokázala, že by právní předchůdce žalobkyně ověřoval výdaje žalovaného tak, jak mu ukládá § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobkyně vycházel z údajů uvedených žalovaným stran jeho příjmové stránky (kdy tuto ověřoval především z výpisu z bankovního účtu), nicméně výdajovou stránku žalovaného neověřoval řádným způsobem. Jen z výpisu z bankovního účtu se jednoznačně podává, že žalovaný měl předchozí závazky z úvěrových smluv ve značné výši. Dané tak rozhodně nelze považovat za zkoumání úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí, které žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci, ukládá § 75 spolu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť ze zákona plyne povinnost posouzení úvěruschopnosti na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, nelze tak vycházet pouze z uvedených lustrací v databázích a sděleních žalovaného a ověřováním příjmů žalovaného bez současného ověřování jejích výdajů, aby bylo možno dovodit závěr, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet.

20. Soud proto musel uzavřít, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce, nesplnila svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, kdy úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledků posouzení vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splatit úvěr či sjednané splátky. Za této situace je smlouva neplatná dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž v dané věci se jedná o neplatnost absolutní, tedy k neplatnosti soud přihlíží i bez námitky žalovaného, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek podle § 588 o. z. Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele. V tomto směru lze odkázat mimo jiné na rozsudek Evropského soudního dvora C-679/18, OPR-Finance, dle kterého soudy musí i bez návrhu zkoumat, zda si věřitel před poskytnutím úvěru dostatečně prověřil úvěruschopnost dlužníka s tím, že pokud tak věřitel před poskytnutím úvěru neučinil, úvěrová smlouva je neplatná. Evropský soud dvůr dovodil, že se v daném případě nemůže jednat o relativní neplatnost (tj. zkoumat neplatnost pouze k námitce dlužníka), jelikož toto shledává v rozporu se směrnicí č. 2008/48/EC o spotřebitelském úvěru. Zdejší soud se s uvedenými závěry ztotožňuje.

21. Přestože je úvěrová smlouva absolutně neplatná, není zde žádný právní důvod, pro který by si žalovaný mohl ponechat poskytnutou finanční částku, resp. zbývající neuhrazenou částku 28 390 Kč, kdy soud vzal za zjištěné, že žalovaný na poskytnutou jistinu již uhradil částku 71 610 Kč. Žalovaný je tedy povinen v souladu s § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, tj. zbývající neuhrazenou část jistiny ve výši 28 390 Kč.

22. O příslušenství dlužné soudem přiznané částky soud rozhodl podle ustanovení o. z. ve spojení s ustanovením Co do prvého dne prodlení soud vycházel z výzvy právního zástupce žalobkyně k úhradě dlužné částky ze dne datum; v rámci této korespondence dané k přepravě dne datum (viz podací lístek) byl žalovaný požádán o úhradu dluhu do datum. Pokud tak žalovaný neučinil, do prodlení s úhradou se dostal dne datum. Od tohoto data byl žalobkyni přiznán nárok na úhradu příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení, když ve zbývající části byla žaloba co do požadavku zákonného úroku z prodlení jakožto nedůvodně podaná soudem zamítnuta.

23. Aktivní legitimace žalobkyně vychází ze smlouvy o postoupení pohledávek dle § 1879 o. z.

24. Ve zbytku pak soud žalobu výrokem II. zamítl.

25. O nákladech řízení rozhodl soud podle odst. l za použití , dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud tak přiznal žalovanému, jež byla v řízení úspěšný částečně, právo na náhradu nákladů řízení v částce 20 031,5 Kč.

26. Náklady sestávají ze z odměny za zastoupení advokátem ve výši 6 260 Kč ze čtyř úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne datum, vyjádření ze dne datum, účast na jednání dne datum) dle , advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif) a dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 450 Kč za každý ze čtyř úkonů dle advokátního tarifu. Současně soud přiznal žalovanému náhradu hotových výdajů spočívajících v cestovních výdajích v souvislosti s účastí právního zástupce při jednání soudu na trase adresa a zpět, tj. 254 km při spotřebě 6,70 l/100km, paušální náhrada 5,80 Kč na 1 km a průměrné ceny nafty 35,80 Kč za 1 litr ve výši 1 821 Kč a náhradu za promeškaný čas dle advokátního tarifu za 6 započatých půl hodin á 150 Kč, strávených na cestě adresa, tj. ve výši 900 Kč. Celkově tak odměna za zastoupení advokátem včetně cestovného a náhrady hotových výdajů činí 29 561 Kč, zvýšené o dan z přidané hodnoty ve výši 21 % DPH, tj. 6 208 Kč. Celková částka tak činí 35 769 Kč; k této částce pak soud připočítal rovněž úhradu parkovného po dobu jednání soudu ve výši 130 Kč.

27. Úspěch žalovaného s ohledem na výši žalované částky činí 77,9 %, neúspěch 22,1, %, odečtením neúspěchu žalovaného od jeho úspěchu činí rozdíl 55,8 %, tedy z částky 35 898 Kč se jedná o částku 20 031,5 Kč.

28. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní podle odst. l věta prvá , ve smyslu je žalobkyně povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalovaného.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.