Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 160/2025-44
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Rollerovou, Dr. ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno/2, Anonymizováno 00 Ostrava
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
o 40 535 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 15 % ročně, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku zástupci žalované.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 15 % ročně, se zamítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku zástupci žalované.
1. Žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu v Olomouci dne datum domáhala po žalované zaplacení částky částka s odůvodněním, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva na nemovité věci v katastrálním území adresa za dohodnutou kupní cenu, přičemž tvrdila, že v článku IV. odstavec 2 kupní smlouvy se žalovaná zavázala předat žalobkyni vyklizené nemovitosti, ale této povinnosti nedostála. Žalobkyně pak vynaložila za odvoz věcí z nemovitostí částku částka, čímž jí měla vzniknout škoda v uvedené výši. Žalovaná tuto žalobkyni neuhradila ani po předžalobní výzvě.
2. Žalovaná k žalobě zaujala zamítavé stanovisko s tím, že v dané věci nebyl dán žádný důvod, aby nemovitosti byly předány vyklizené jinak, než dle dohody smluvních stran. Toto bylo uvedeno i v kupní smlouvě, že prodávající předá nemovitosti částečně vyklizené dle jejich domluvy při osobním předání. Pokud žalobkyně argumentuje zavázáním se k vyklizení nemovitostí, nemá toto oporu ani ve smlouvě ani v dohodě smluvních stran. Dále žalovaná vznesla námitku promlčení, když nemovitosti byly žalované předány datum a žaloba podána až dne datum, tedy po uplynutí promlčecí lhůty tří let. Odkázala na rozhodnutí NS ČR spisová značka a k tomu uvedla, že v daném případě není důvod, aby žalobkyni běžela promlčecí lhůta později než ode dne předání nemovitosti, neboť ke dni předání byl stav nemovitosti jasně zřetelný a již neměnný.
3. Žalobkyně ještě následně reagovala na vyjádření žalované s tím, že má za to, že námitka promlčení je nedůvodná, neboť teprve na základě faktury vystavené dne datum se žalobkyně dozvěděla o výši majetkové škody, která jí teprve tímto vznikla.
4. Soud ve věci prováděl dokazování listinnými důkazy, ze kterých učinil tato skutková zjištění:
- Z Kupní smlouvy spolu se smlouvou svěřeneckou, že byla uzavřena mezi účastníky dne datum, kde žalobkyně vystupovala na straně kupující a žalovaná na straně prodávající. Jednalo se o koupi nemovitých věcí popsaných ve smlouvě, nacházející se v katastrálním území a obci adresa. V článku IV. druhém odstavci bylo sjednáno „Smluvní strany se dohodly, že prodávající předá nemovité věci kupující částečně vyklizené dle jejich domluvy při osobním předání, včetně PENB, nejpozději do 5 pracovních dnů po vkladu vlastnického práva ve prospěch kupující. O předání bude mezi stranami sepsán předávací protokol zahrnující zejména konečné stavy dodávek energií do nemovitých věcí.“
- z Předávacího protokolu, že byl sepsán dne datum a podepsán prodávající žalovanou a kupující žalobkyní. Byl sepsán na základě kupní smlouvy podepsané dne datum o stavu měřičů energií RD v obci adresa. Je zde uveden stav elektroměru a v poznámkách je uvedeno předání klíčů i poznámka o opravě topení radiátoru v ložnici, revizi komína do datum a kupující prohlásila, že je jí stav znám a že tuto nemovitost bez výhrad přijímá.
- Z Faktury Anonymizováno, že byla vystavena dodavatelem jméno FO odběratelce žalobkyni dne datum, s úhradou hotově, za přistavení, odvoz a uložení kontejneru 4 x akce adresa, úklid objemný komunální odpad. Celkem k úhradě byla částka částka se splatností datum.
- Z Předžalobní upomínky, že právní zástupce žalobkyně adresoval žalované dne datum mj. „výzvu k úhradě škody ve výši částka“. Tuto odůvodnil tím, že žalovaná nedostála povinnosti předat nemovitosti vyklizené a žalobkyně musela tuto částku vynaložit na odvoz věcí. Dle podacího lístku odeslal právní zástupce žalobkyně žalované doporučenou zásilku dne datum. Dále bylo předloženo 6 kusů černobílých fotografií zachycující kontejner a nevyklizený interiér domu.
- Z Oznámení, že datum sdělil právní zástupce žalované právnímu zástupci žalobkyně, že převzal právní zastoupení a žalovaná má uplatněné nároky za zcela neoprávněné a nemíní žalobkyní ničeho hradit.
Jelikož posouzení věci spočívalo pouze ve vyhodnocení právní otázky oprávněnosti vznesené námitky promlčení, soud zamítl důkazní návrhy žalobkyně výslechem svědků Juříčka, 2 sousedů žalobkyně, matky žalobkyně a žalobkyně jako nadbytečné. Ze stejných důvodů zamítl i důkazní návrhy žalované výslechem svědka Číhala a svědkyně Čepové.
5. Z uvedených skutkových zjištění jsou učinil následující závěr o skutkovém stavu: Účastnice uzavřely Kupní smlouvu spolu se smlouvou svěřeneckou dne datum ohledně nemovitých věcí v katastrálním území a obci adresa. Ve smlouvě bylo sjednáno, že prodávající - žalovaná předá nemovité věci kupující - žalobkyni částečně vyklizené dle jejich domluvy při osobním předání. O předání byl sepsán předávací protokol datum a podepsán oběma stranami. Kupující – žalobkyně v něm prohlásila, že je jí stav znám a že tuto nemovitost bez výhrad přijímá. Následně dodavatel jméno FO vystavil žalobkyni jako odběratelce dne datum fakturu za úklid a odvoz komunálního odpadu na částku částka. Právní zástupce žalobkyně adresoval žalované dne datum mj. „výzvu k úhradě škody ve výši částka“, která měla vzniknout úhradou za odvoz věcí z důvodu, že žalovaná nedostála povinnosti předat nemovitosti vyklizené. Na fotografiích byl zachycen kontejner a nevyklizený interiér domu. Dne datum sdělil právní zástupce žalované právnímu zástupci žalobkyně, že žalovaná nárok neuznává.
6. Podle § 609 o.z., nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Podle § 610 odst. 1 o.z., k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Podle § 611 o.z., se promlčují všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Podle § 621 o.z., okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na bezdůvodné obohacení zahrnuje vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a osobě povinné k jeho vydání. Podle § 629 odst. 1 o.z., promlčecí lhůta trvá tři roky.
7. Dle ust. § 2107 o. z. je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Podle odst. 2 dokud kupující neuplatní právo na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od smlouvy, může prodávající dodat to, co chybí, nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může prodávající odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci; volba nesmí kupujícímu způsobit nepřiměřené náklady. Podle odst. 3 neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.
8. Dle ust. § 2112 odst. 1 o. z., neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci. Podle odst. 2 k účinkům podle odstavce 1 soud přihlédne jen k námitce prodávajícího, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.
9. Dle ust. § 2131 o. z., v ostatním se na smlouvu o koupi nemovité věci použijí přiměřeně ustanovení o koupi movitých věcí.
10. Soud po provedeném dokazování listinnými důkazy dospěl k právnímu závěru, že žalobě v tomto případě nelze vyhovět. V řízení se soud zabýval prioritně vznesenou námitkou promlčení ze strany žalované a vyhodnotil, že tato je důvodná. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že k předání nemovitostí prodávající - žalovanou kupující - žalobkyni došlo řádně dne datum tj. ve sjednané lhůtě po vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Protokol o tomto předání byl v tento den podepsán oběma stranami a kupující - žalobkyně zde uvedla, že je jí znám stav nemovitostí a tyto takto bez výhrad přijímá. Soud zdůrazňuje, že v protokole o předání však není ničeho uvedeno o požadavku kupující - žalobkyně na jakékoliv vyklizení. Bylo prokázáno, že dohoda stran zakotvená v kupní smlouvě zněla tak, že prodávající je předá kupující nemovitosti jen částečně vyklizené, a to dle jejich domluvy při osobním předání. Vzhledem k tomu, že žádná domluva o vyklizení není v protokole zachycena, pak dle soudu z toho plyne závěr, že žalobkyně žádný požadavek na vyklizení neuplatnila a stav nemovitostí takto bez výhrad převzala. Pokud by měla výhrady ke stavu nevyklizených nemovitostí, nemusela tyto v tomto stavu přebírat, či měla své požadavky zapsat do protokolu, jak bylo také stranami smluvně ujednáno v kupní smlouvě. A jestliže měla žalobkyně za to, že plnění žalované není řádné dle smlouvy, měla svá práva bezodkladně u žalované nebo maximálně v tříleté promlčecí době u soudu uplatnit. A to od okamžiku předání nemovitostí, který se stává v tomto posuzovaném případně dnem actio nata.
11. Stanovisko krajského odvolacího soudu zdejšího soudu (viz sp. zn. spisová značka) je totiž následující: „při řešení otázky, kdy může být poprvé uplatněno právo, jehož splatnost může věřitel přivodit výzvou k plnění nebo jiným obdobným úkonem se odvolací soud přihlašuje k řešení, které bylo přijato již ve vztahu k předchozí právní úpravě (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. spisová značka), podle něhož právo, které se stává splatným na výzvu věřitele, může být uplatněno nikoli až ve chvíli, kdy se skutečně stane splatným, ale již ve chvíli, kdy může věřitel dlužníka k plnění vyzvat a splatnost tím přivodit. Na obsahu daného právního vztahu bude záviset, který den bude pokládán za den, kdy je věřitel poprvé oprávněn vyzvat dlužníka k plnění. Uvedený přístup je totiž podle názoru odvolacího soudu souladný s obecnou právní zásadou požadující v poměrech moderního demokratického právního státu právní jistotu. Pokud by totiž v situacích, kdy splatnost nároku lze přivodit výzvou věřitele k plnění nebo jiným obdobným úkonem byl den actio nata určen ve vazbě na splatnost práva, byl by de facto den actio nata zcela výlučně v dispozici věřitele, který by tak teoreticky mohl odsouvat počátek promlčecí lhůty do nekonečna.“
12. Okresní soud tedy uzavřel, v souladu s judikaturou NS ČR, když na danou situaci je přiléhavé také další rozhodnutí NS ČR spisová značka, na které poukazovala rovněž žalovaná, i výše citovaným rozhodnutím Krajského soudu adresa pobočka v Olomouci, že nelze vycházet z data uvedeného na faktuře, ale je třeba zkoumat, kdy žalující může svá práva uplatnit poprvé a vyzvat žalovaného k plnění. Za den actio nata se chápe okamžik, kdy se právo mohlo poprvé vykonat, tedy kdy se osoba mohla poprvé domáhat svého práva u soudu. Tento okamžik je klíčový pro počátek běhu promlčecí lhůty. Pokud by se jednalo o nárok na náhradu škody, pak již od okamžiku, kdy se poškozený dozví o škodě, nebo i o jejím hrozícím vzniku, a o tom, kdo ji způsobil, začíná běžet promlčecí lhůta pro uplatnění nároku na náhradu škody nebo preventivní opatření. V posuzované věci žalobkyni bylo již dne datum známo, že to byla žalovaná, kdo nemovitosti nevyklidil, takže se na danou věci vztahuje subjektivní tříletá promlčecí doba. Pokud měla žalobkyně za to, že došlo k porušení závazku z kupní smlouvy, jak sama tvrdila v žalobě, pak se mohla tedy již dne datum svého nároku řádně domáhat, např. u soudu žalobou na splnění povinnosti - vyklizení. Promlčecí doba tedy marně uběhla dnem datum, přestože byla žalobkyně již od datum právně zastoupena. Jestliže byla žaloba podána soudu až dne datum, pak byla podána po uplynutí zákonné tříleté promlčecí doby dle ust. § 629 obč. zák. Osoba kupující, její závazek i konečný stav nevyklizení byly prodávající beze vší pochybnosti známy již při předání nemovitostí, takže jí nic nebránilo uplatnit vůči ní svůj nárok. Námitka promlčení byla soudem shledána důvodnou a bylo tedy nadbytečné provádět další důkazy výslechy řady svědků k popisu skutkového stavu, který byl již zjištěn z listinných důkazů, které byly pro právní posouzení dostatečné. Soud tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. a žalobu jako neoprávněnou zamítl.
13. Nad rámec hodnocení promlčení nároku soud ještě uvádí, že pokud se žalobkyně žalobou domáhala zaplacení částky částka po žalované a tvrdila, že tak činí z titulu náhrady způsobené škody, pak se podle závěru soudu jednalo o nárok z odpovědnosti za vady, resp. možné vadné plnění z kupní smlouvy. Pokud měla žalobkyně za to, že žalovaná jí poskytla vadné plnění, pak měla řádně uplatnit práva z odpovědnosti za vady. Žalobkyně však tvrdila, že žalovanou žádala v předžalobní výzvě ze dne datum o „úhradu škody“, ale z tohoto právního úkonu žalobkyně vůči žalované neplyne, že žalobkyně zvolila u tohoto konkrétního nároku právo na slevu z kupní ceny, a již vůbec ne výše přiměřené slevy. V řízení bylo navíc prokázáno, že v době výzvy žalobkyně adresované žalované, už byla vada odstraněna odvozem komunálního odpadu jméno FO. Žalobkyně tedy podle názoru soudu nepostupovala řádně, když dle zákonné úpravy výše citované, řádně a bez zbytečného odkladu neuplatnila práva z vadného plnění hned při předání nemovitosti nebo bezodkladně poté. Žalobkyně měla jako kupující sdělit prodávající konkrétně, jaké právo z odpovědnosti za vady si zvolila. Při oznámení vady měla stanovit žalované přiměřenou lhůtu k jejímu odstranění a bylo by povinností žalované vadu plnění, pokud by skutečně existovala, bezplatně odstranit. V případě nesplnění povinnosti a neodstranění vady, mohla žalobkyně požadovat namísto odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny nebo od smlouvy odstoupit. Žalobkyně tedy znemožnila žalované postup dle § 2107 odst. 2, 3 o.z. Bezodkladně, ale ani v zaslané předžalobní upomínce, žalobkyně nezvolila ohledně tohoto nároku právo na slevu z kupní ceny, takže podle hodnocení soudu tento úkon nevyvolal zamýšlené právní následky. Navíc si strany sjednaly v kupní smlouvě pouze částečné vyklizení, takže by bylo ještě povinností žalobkyně, aby tvrdila a prokázala vůli stran ohledně rozsahu vyklizení. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně nepostupovala řádně ani včas při uplatnění svých práv, jak je výše podrobně uvedeno.
14. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na nákladech řízení částku částka, neboť žalovaná byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří odměna za zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po částka (převzetí věci s přípravou, vyjádření k žalobě, účast u jednání soudu) a 3 x režijní paušál po částka dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném od datum. O lhůtě k plnění ve výroku a II. bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako obecné třídenní. adresa plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalované v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalobkyně povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.