Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 231/2025-46

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní Mgr. Veronikou Hlinkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 50 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se co do částky 7 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 7 500 Kč od 5. 4. 2025 do zaplacení a co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 42 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 42 500 Kč od 5. 4. 2025 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 3 460,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žaloba se co do částky 7 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 7 500 Kč od 5. 4. 2025 do zaplacení a co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč, zamítá.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 42 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 42 500 Kč od 5. 4. 2025 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 3 460,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 4. 6. 2025 ve znění doplnění ze dne 25. 8. 2025 domáhala zaplacení 50 000 Kč s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč a zákonným úrokem z prodlení. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 50 000 Kč, které mu byly vyplaceny na jeho bankovní účet. Úvěrová smlouva byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny, což je patrno z autorizačních doložek připojených ke smluvní dokumentaci a k předsmluvním informacím a zasláním verifikační platby. Žalovaný se zavázal úvěr splácet ve 12 splátkách po 7 500 Kč vždy k 15. dni v měsíci, s 12. platbou měl žalovaný uhradit navíc částku 50 000 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou splatnou dne 15. 11. 2024. Ač vyzván, žalovaný na svůj dluh neuhradil pouze jednu splátku ve výši 7 500 Kč, kterou žalobkyně započítala celou na úrok. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že tu zkoumala ze dvou dokladů totožnosti žalovaného, kompletního výpisu bankovního účtu za poslední 3 kalendářní měsíce na jméno žalovaného (ve formátu JSON), z výplatní pásky za poslední tři měsíce, rozsudku o výživném, nájemní smlouvy, důchodového výměru, smlouvy o založení bankovního účtu, výpisem z ISIR, databáze kradených dokladů, Centrální evidence exekucí, SOLUS. Ohledně žalovaného dospěla k závěru, že žalovaný deklaroval příjem 65 000 Kč, ve výpisu bylo uvedeno 89 618 Kč, náklady na bydlení žalovaný uvedl 16 900 Kč, ve výpise z účtu žádné nebyly, náklady domácnosti žalovaný uvedl ve výši 5 000 Kč, ve výpise bylo uvedeno 9 044 Kč, finanční závazky uvedl ve výši 11 000 Kč, ve výpise byly ve výši 5 996 Kč. Žalobkyně tak vypočetla, že žalovaný má disponibilní částku 27 056 Kč měsíčně. O žalovaném dále zjistila, že nemá negativní záznamy v žádné ze zkoumaných evidencí, má výbornou platební morálku.

2. Ve věci dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu a má za prokázané. Mezi stranami byla dne 24. 9. 2024 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč. Úvěr měl být spolu s úroky uhrazen ve 11 splátkách po 7 500 Kč a poslední ve výši 57 500 Kč. Celková částka, kterou byl povinen žalovaný zaplatit, je 140 000 Kč. Smlouva byla podepsána elektronicky prostřednictvím SMS kódu dle autorizační doložky s identifikátory a časovým kódem. Žalovaný uvedl při sjednání úvěru, že nemá žádné děti, průměrný příjem má 65 000 Kč měsíčně, příjem nalezený na výpise z bankovního účtu žalovaného byl 89 618 Kč, náklady na bydlení žalovaný uvedl 16 900 Kč, ve výpise z účtu žádné nebyly, náklady domácnosti žalovaný uvedl ve výši 5 000 Kč, ve výpise z účtu bylo uvedeno 9 044 Kč, finanční závazky uvedl žalovaný ve výši 11 000 Kč, ve výpise byly uvedeny ve výši 5 996 Kč. Žalobkyně tak vypočetla, že žalovaný má disponibilní částku 27 056 Kč měsíčně. Lustrací žalobkyně dále zjistila, že občanský doklad žalovaného není ztracený, žalovaný neprochází Insolvenčním rejstříkem, Centrální evidencí exekucí, dle rejstříku SOLUS má výbornou platební morálku a žádné měsíční závazky (Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota ze dne 24. 9. 2024 včetně předsmluvních informací a posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, Předsmluvní informace ze dne 24. 9. 2024, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Datový výstup z Credit Info CEE, kopie občanského a řidičského průkazu žalovaného). Žalovaný zaslal z účtu č. č. účtu částku ve výši 1 Kč na účet č. č. účtu se zprávou pro příjemce tímto souhlasím s návrhem smlouvy č. hodnota a z účtu č. č. účtu byla dne 24. 9. 2024 na účet č. č. č. účtu byla zaslána částka 50 000 Kč (Detail pohybu – okamžitá příchozí platba ze dne 23. 9. 2025 a detail pohybu – bezhotovostní platba ze dne 24. 9. 2024). Žalobkyně dále vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek dne 20. 11. 2024 a dne 5. 12. 2024 (1. upomínka ze dne 20. 11. 2024 zaslaná na e-mail e-mail a dopisem ze dne 20. 11. 2024, 2. upomínka ze dne 5. 12. 2024 zaslaná na e-mail e-mail a dopisem ze dne 5. 12. 2024) a dále zaslala předžalobní výzvu dne 21. 3. 2025 (Předžalobní výzva, zesplatnění úvěru, oznámení o převzetí pr. zastoupení ze dne 21. 3. 2025 včetně podacího lístku ze stejného dne).

3. Na základě uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícím právním závěrům ve věci.

4. Podle a 2 , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 9. 2024, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

5. Podle a 2 , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 9. 2024, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

6. Podle , (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje

7. Podle § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. , posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Tato judikatura je použitelná i v intencích nového zákona o spotřebitelském úvěru, tedy

12. V rozsudku ze dne 20.4.2022 sp. zn. pak Nejvyšší soud ČR uvedl, že: „Již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad) ... Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad).“

13. Poté, co soud věc právně zhodnotil dle citovaných zákonných ustanovení, učinil závěr o tom, že žaloba důvodná pouze částečně. Předmětný právní vztah pak posoudil dle , o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve formě spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení cit. zákona. Žalobkyně měla pak dle , o spotřebitelském úvěru, před uzavřením samotné úvěrové smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných také od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

14. V daném případě žalobkyně tvrdila, že žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného řádně, když vycházela z informací, které získala kontrolou interních a externích registrů, výpisem z účtu a dále z tvrzení samotného žalovaného. Žalobkyně se odkazovala na výpisy z účtu žalovaného, tyto však nepředložila ve formátu, který by soud mohl využít, aby mohl ověřit, že skutečně výše příjmů a výdajů žalovaného jsou právě v žalobkyní tvrzené výši. Je sice chvályhodné, že žalobkyně vždy porovnávala tvrzení spotřebitele s údaje ve výpise z účtu a vždy započítala ten údaj, který byl pro dlužníka méně výhodný, ale bez přiloženého výpisu z účtu nemůže soud posoudit, zda je to skutečně pravda. Výpisy z CEE, SOLUS, ISIR či kontrola databáze ztracených a odcizených dokladů jsou pouze podpůrné důkazy o tom, že žalovaný je schopen úvěr splatit, nejdůležitější je ověřit konkrétní příjmové a výdajové poměry žadatele o spotřebitelský úvěr.

15. Pro úplnost soud dodává, že neprovedl k důkazu výpis z účtu žalovaného ve formátu „JSON“, neboť i po otevření v aplikaci Poznámkový blok Windows nebylo možné seznat konkrétní data, které žalobkyně touto „změtí“ čísel a dat navrhuje prokázat. Soud s ohledem na nepřítomnost žalobkyně na jednání u soudu ji nemohl poučit, aby předložila jiný důkaz, kterými by svá tvrzení prokázala.

16. S ohledem na uvedené má soud za to, že žalobkyně nezkoumala náležitě pečlivě úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy, a to jak stránku příjmovou, tak výdajovou, proto je třeba považovat stranami uzavřenou spotřebitelskou smlouvu za neplatnou. Zároveň soud dovodil, že se v tomto případě jedná o neplatnost absolutní dle § 580 odst. 1 o. z. a § 588 odst. 1 o. z. V takovém případě, bylo možno vztah mezi stranami vypořádat dle § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek (z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy).

17. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. Žalovaný dosud zaplatil pouze 7 500 Kč, a proto je povinen žalobkyni zaplatit částku 42 500 Kč včetně zákonného úroku z prodlení od data uvedeného v předžalobní výzvě (výrok II.). Co do zbytku jistiny a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč a části zákonného úroku z prodlení týkající se zamítané jistiny soud žalobu zamítl (výrok I.).

18. Co se týká , o spotřebitelském úvěru, a splatnosti spotřebitelského úvěru, žalovaný zůstal v průběhu řízení nečinný a soud si nemohl udělat představu, jaké jsou jeho možnosti splácet úvěr, soud proto rozhodl o splacení úvěru ve lhůtě dle ustanovení , , dále jen „ “

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 460,80 Kč, přičemž tato částka představuje 70 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 85 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 15 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 040 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle , a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a žaloba) ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč. Co se týká doplnění žaloby ze dne 25. 8. 2025, za to soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť konkrétní tvrzení o prověření úvěruschopnosti žalovaného měla obsahovat samotná žaloba.

20. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu, byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. (např. , , , , ).

21. Podle ustanovení byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce úspěšného účastníka.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.