Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
117 C 244/2025-83
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní JUDr. Silvií Morongovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného
pro 11 244,99 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 057,48 Kč spolu s úrokem ve výši 54,20 Kč a dále ve výši 12,75 % ročně z částky 7 057,48 Kč za dobu od 10. 1. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky 4 190,51 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 385,67 Kč a dále ve výši 12,75 % ročně z částky 1 951,51 Kč za dobu od 10. 1. 2025 do zaplacení a spolu s úrokem ve výši 1 207,40 Kč a dále ve výši 12,75 % ročně z částky 9 008,99 Kč za dobu od 10. 1. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 357 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně, Jméno advokáta, advokáta.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 057,48 Kč spolu s úrokem ve výši 54,20 Kč a dále ve výši 12,75 % ročně z částky 7 057,48 Kč za dobu od 10. 1. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Co do částky 4 190,51 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 385,67 Kč a dále ve výši 12,75 % ročně z částky 1 951,51 Kč za dobu od 10. 1. 2025 do zaplacení a spolu s úrokem ve výši 1 207,40 Kč a dále ve výši 12,75 % ročně z částky 9 008,99 Kč za dobu od 10. 1. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 357 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně, , Jméno advokáta, , advokáta.
1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení částky v celkové výši 11 244,99 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě žádosti žalovaného uzavřela žalobkyně dne 1. 3. 2023 se žalovaným elektronicky smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému neúčelový úvěr výši 15 000 Kč, který se žalovaný zavázal čerpat jednorázově do 9. 3. 2023 a splatit nejpozději do 25. 2. 2025 spolu s úrokem ve výši 12,75 % ročně a sjednanými poplatky v pravidelných měsíčních anuitních splátkách splatných vždy k 25. dni v měsíci. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet, a to na základě informací poskytnutých žalovaným ohledně jeho příjmů a výdajů, které následně žalobkyně ověřila v bankovních i nebankovních registrech a ostatních registrech a dostupných databázích, dle výpisu z běžného účtu žalovaného, zjištěnou výši příjmů a výdajů následně žalobkyně konfrontovala s právními instituty státní sociální politiky (např. životní minimum) a částkami vycházejícími ze statistických dat. Žalobkyně daným šetřením zjistila, že žalovaný pobírá příjem v průměrné výši 90 129 Kč (žalovaný v čestném prohlášením uvedl příjem ze závislé činnosti ve výši 40 000 Kč měsíčně a z podnikatelské činnosti ve výši 400 000 Kč ročně, tj. 33 333 Kč měsíčně), přičemž u výdajů žalovaného byly zohledněny náklady na bydlení ve výši 12 180 Kč ověřené výpisem z běžného účtu žalovaného a částka životního minima 4 620 Kč, ostatní výdaje a pojištění ve výši 4 000 Kč, výdaje na závazky u jiných poskytovatelů úvěru ve výši 0 Kč a výdaje na další závazky u žalobkyně ve výši 4 190 Kč. Celkem tedy žalobkyně vycházela z výdajů žalovaného ve výši 24 990 Kč. V kontrolovaných registrech nebyl o žalovaném nalezen žádný negativní záznam ohledně jeho schopnosti své závazky splácet, nebylo zahájeno insolvenční řízení žalovaného, občanský průkaz žalovaného není evidován v databázi neplatných dokladů. Příjem žalovaného tak byl s ohledem na jeho výdaje shledán dostatečným k úhradě splátky poskytovaného úvěru. Žalovaný vyčerpal částku poskytnutého úvěru dne 2. 3. 2023. Sjednané splátky však nehradil řádně a včas, celkem uhradil pouze částku ve výši 7 942,52 Kč. Dne 30. 10. 2024 žalobkyně žalovaného dopisem nazvaným „Výzva k okamžitému splacení dluhu“ vyzvala k okamžitému splacení všech úvěrových pohledávek nejpozději do 18. 12. 2024, žalovaný však dlužnou částku neuhradil. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá úhrady dlužné jistiny úvěru ve výši 9 008,99 Kč a dlužných poplatků ve výši 2 236 Kč (poplatky za zaslané upomínky ze dne 7. 3. 2024, ze dne 22. 3. 2024, ze dne 1. 4. 2024 a ze dne 1. 5. 2024 v celkové výši 2 000 Kč + poplatky za pojištění úvěru za období od 25. 2. 2024 do 25. 4. 2024 ve výši 54 Kč (3x 18 Kč) a za období od 25. 5. 2024 do 25. 11. 2024 ve výši 182 Kč (7x 26 Kč), úroku kapitalizovaného od 16. 2. 2024 do 9. 1. 2025 ve výši 1 207,40 Kč a zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného od splatnosti jednotlivých dlužných splátek do 9. 1. 2025 ve výši 439,87 Kč. Dále žalobkyně požaduje po žalovaném úhradu sjednaného smluvního úroku ve výši 12,75 % ročně z jistiny úvěru a úhradu úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny úvěru za dobu od 10. 1. 2025 do zaplacení. K úhradě dluhu vyzvala žalobkyně žalovaného prostřednictvím svého zástupce předžalobní výzvou ze dne 3. 1. 2025.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 24. 9. 2025, se nedostavil, svou neúčast neomluvil, o odročení jednání nepožádal. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalovaný a žalobkyně uzavřeli prostřednictvím mobilní aplikace dne 1. 3. 2023 smlouvu o úvěru č. hodnota k úvěrovému účtu č. č. účtu, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr spolu s úrokem sjednaným ve výši 15,5 % ročně žalobkyni vrátit v 24 měsíčních anuitních splátkách ve výši 759 Kč, přičemž celková splatná částka činila 17 585,69 Kč (prokázáno smlouvou o úvěru č. hodnota k úvěrovému účtu č. č. účtu ze dne 1. 3. 2023, úvěrovými podmínkami účinnými od 1. 11. 2016 a standardnímu informacemi o spotřebitelském úvěru ze dne 1. 3. 2023). Před uzavřením smlouvy se žalobkyně zabývala přezkumem úvěruschopnosti žalovaného. V žádosti o poskytnutí úvěru žalovaný uvedl, že má pravidelný příjem ze závislé činnosti ve výši 40 000 Kč a další příjem z podnikání ve výši 400 000 Kč ročně. Žalovaný měl základní vzdělání, byl svobodný, žil v nájmu, neměl žádné vyživované dítě. Žalovaný uvedl své výdaje spojené s bydlením ve výši 8 000 Kč a ostatní výdaje ve výši 4 000 Kč. Žalobkyní byl zjištěn další závazek žalovaného u žalobkyně, který byl splácen ve splátkách po 3 590 Kč a kreditní karta s limitem 20 000 Kč. Příjem žalovaného měl být ověřen z výpisu z jeho bankovního účtu za období od 27. 8. 2022 do 25. 2. 2025. Jednotlivé příjmy žalované však dle tohoto výpisu nelze specifikovat, není zřejmé, zda se jedná o mzdu ze závislé činnosti či částky přijaté v rámci podnikatelské činnosti, z daného výpisu z účtu nelze zjistit náklady žalovaného v rámci jeho podnikatelské činnosti, je však zřejmé, že žalovaný v průběhu daného období čerpal vícero zápůjček, splácel řadu dalších úvěrů a ani s těmito poskytnutými finančními prostředky neměl na svém účtu vytvořenu žádnou finanční rezervu (prokázáno informacemi sdělenými v rámci žádosti o úvěr, návrhem na poskytnutí úvěru a reportem průběhu schvalování, výpisem z CBCB a BRKI/NRKI a výpisem z bankovního účtu žalovaného za období od 27. 8. 2022 do 25. 2. 2025). Úvěr byl žalovaným čerpán v částce 15 000 Kč bezhotovostně. Žalovaný uhradil žalobkyni celkem 7 942,52 Kč (prokázáno historickým výpisem z úvěrového účtu). Výzvou k okamžitému splacení dluhu ze dne 30. 10. 2024 byl žalovaný žalobkyní naposledy vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 9 307,59 Kč nejpozději do 18. 12. 2024 s tím, že nebude-li tato dlužná částka v dané lhůtě uhrazena, nastane ke dni 18. 12. 2024 splatnost celé vyčerpané jistiny úvěru (prokázáno výzvou k okamžitému splacení dluhu ze dne 30. 10. 2024 a přiloženou dodejkou). Naposledy byl žalovaný k úhradě dlužné částky v celkové výši 12 834,83 Kč nejpozději do dne 10. 1. 2025 vyzván předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně ze dne 3. 1. 2025, odeslanou téhož dne (prokázáno výzvou k úhradě dluhu - předžalobní upomínkou ze dne 3. 1. 2025 a potvrzením podání ze dne 3. 1. 2025. Z dalších k důkazu provedených listin soud nic podstatného ve věci nezjistil.
4. Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 1. 3. 2023 prostřednictvím prostředků elektronické komunikace uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 o. z., na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč a ten se jej zavázal spolu se sjednaným úrokem vrátit ve sjednaných 24 měsíčních anuitních splátkách. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. V tomto řízení žalobkyně uvedla, že posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě jím sdělených údajů o jeho příjmové a výdajové stránce, přičemž po prověření příjmů a výdajů žalovaného skóringovým modelem provedla zhodnocení úvěruschopnosti žalovaného z hlediska demografických dat a behaviorálních dat. Na základě tohoto posouzení žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný je schopen poskytnutou zápůjčku splácet. K prokázání svých tvrzení ohledně přezkumu úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně předložila informace sdělené v rámci žádosti o úvěr a návrh na poskytnutí úvěru a reportem průběhu schvalování. Z těchto listin pouze vyplývá, že žalovaný před uzavřením smlouvy o úvěru uvedl, že je zaměstnán s příjmem ve výši 40 000 Kč a má další příjem z podnikání ve výši 400 000 Kč ročně. Žalovaný měl základní vzdělání, byl svobodný, žil v nájmu, neměl žádné vyživované dítě. Žalovaný uvedl své výdaje spojené s bydlením ve výši 8 000 Kč a ostatní výdaje ve výši 4 000 Kč, měl splácet další závazky ve splátkách po 3 590 Kč. V řízení však nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalobkyně příjem žalobkyně či další příjem jeho domácnosti ověřila, rovněž nebyly specifikovány ani doloženy skutečné náklady a výdaje žalovaného. Z předloženého výpisu z bankovního účtu žalovaného za období od 27. 8. 2022 do 25. 2. 2025 nelze jednotlivé příjmy žalované specifikovat, nelze ani zjistit náklady žalovaného. Je však zřejmé, že žalovaný v průběhu daného období čerpal vícero zápůjček, splácel řadu dalších závazků a ani s těmito poskytnutými finančními prostředky neměl na svém účtu vytvořenu žádnou finanční rezervu, což mělo žalobkyni vést ke zvýšené obezřetnosti. Žalobkyně, ač soudem ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších důkazů k prokázání skutečností rozhodných pro posouzení jejího nároku, ničeho nenavrhla, nedoložila ani výsledky lustrace žalovaného v deklarovaných registrech (s výjimkou výpisu z CBCB a BRKI/NRKI). Je tedy zřejmé, že solventnost žalovaného nebyla řádně a s odbornou péčí před uzavřením smlouvy prověřena. Soud má proto za to, že je nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se ve smyslu ustanovení § 588 o. z. k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 15 000 Kč, pak je dle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru žalovaný povinen vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný však žalobkyni před podáním žaloby již plnil, a to částkou v celkové výši 7 942,52 Kč. Toto plnění je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na poskytnutých peněžních prostředků, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly (§ 2993 o. z.). S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 7 057,48 Kč (poskytnuté peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč – úhrada ve výši 7 942,52 Kč). Jelikož je žalovaný s úhradou peněžitého dluhu v prodlení, přiznal soud žalobkyni v souladu s ust. § 1968 a § 1970 o. z. rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 7 057,48 Kč, a to ode dne 19. 12. 2024, když žalovaný byl k vydání bezdůvodného obohacení vyzván výzvou žalobkyně k okamžitému splacení dluhu ze dne 30. 10. 2024, a to do 18. 12. 2024, přičemž úrok z prodlení byl částečně kapitalizován za dobu od 19. 12. 2024 do 9. 1. 2025 ve výši 54,20 Kč. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě.
5. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.
6. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. zavázal dále soud žalovaného, aby žalobkyni zaplatil na náhradě nákladů řízení 6 % účelně uplatněných nákladů řízení, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 47 % uplatněného nároku (vypočteno z předmětu řízení včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí). Náhrada nákladů řízení se v daném případě sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT) ve výši 1 200 Kč za tři úkony právní služby do podání žaloby dle § 11 odst. 1 AT (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepsání žaloby, každý právní úkon po 400 Kč), z odměny advokáta dle § 7 AT ve výši 1 580 Kč za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 AT (účast při jednání) a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč ke třem úkonům právní služby do podání žaloby dle ust. § 14b odst. 2 AT (za každý právní úkon po 100 Kč) a ve výši 450 Kč k jednomu úkonu právní služby (účast u jednání) dle ust. § 13 AT. Dále advokát požadoval náhradu za ztrátu času spojenou s cestou z Brna k jednání soudu do Havířova a zpět, a to za 10 půlhodiny po 150 Kč, což činí částku 1 500 Kč, a cestovní náklady za použité osobní vozidlo za 364 km cesty z adresa a zpět při průměrné spotřebě vozidla 6,1 litrů motorové nafty na 100 km, základní sazbě opotřebení 5,80 Kč za 1 km a ceně motorové nafty ve výši 34,70 Kč za 1 litr dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., kdy tyto cestovní výlohy činí částku 2 882 Kč. Náhradu za ztrátu času a cestovné zástupce žalobkyně požadoval pouze v 1/6, což činí 730 Kč, když se daného dne zúčastnil u zdejšího soudu celkem šesti jednání. Jelikož advokát žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobkyni i nárok advokáta na úhradu 21% DPH ve výši 895 Kč v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 5 955 Kč. Z toho 6 % představuje 357 a k této částce byl žalovaný zavázán.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.