Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 219/2025-63

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Pavlou Nippertovou ve věci

žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o 17 899,38 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 17 899,38 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 592,98 Kč od 27. 11. 2019 do 17. 6. 2025, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 350,41 Kč od 27. 11. 2019 do 17. 6. 2025, s úrokem ve výši 17,9 % ročně z částky 17 899,38 Kč od 18. 6. 2025 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 17 899,38 Kč od 18. 6. 2025 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 17 899,38 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 592,98 Kč od 27. 11. 2019 do 17. 6. 2025, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 350,41 Kč od 27. 11. 2019 do 17. 6. 2025, s úrokem ve výši 17,9 % ročně z částky 17 899,38 Kč od 18. 6. 2025 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 17 899,38 Kč od 18. 6. 2025 do zaplacení, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou dne 18. 6. 2025, doplněnou podáním ze dne 3. 7. 2025 a ze dne 8. 8. 2025 domáhal zaplacení částky 17 899,38 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 592,98 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 350,41 Kč, úroku ve výši 17,90 % ročně z částky 17 899,38 Kč od 18. 6. 2025 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 17 899,38 Kč od 18. 6. 2025 do zaplacení. Žalobce v žalobě tvrdil, že žalobce a žalovaná uzavřeli dne 27. 11. 2019 smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které byl žalované poskytnut kontokorentní úvěr s úvěrovým limitem 18 000 Kč (dále jen „úvěrová smlouva ”). Součástí úvěrové smlouvy byly Obchodní podmínky pro ČSOB spotřebitelské úvěry. Žalované byl poskytnut na účet č. hodnota kontokorentní úvěr, prostřednictvím kterého bylo žalované povoleno čerpat svůj běžný účet až do úvěrového limitu. Žalovaná byla povinna zajistit na svém účtu k poslednímu dni kalendářního měsíce dostatek disponibilních peněžních prostředků k automatické úhradě měsíčních splátek úroků. Úroková sazba byla sjednána na 17,90 % ročně. Žalovaná čerpala celkem 1 148 791,39 Kč a celkem splatila 1 150 008,74 Kč. Žalovaná nesplnila povinnost splácet úvěr řádně a včas, proto žalobce úvěr zesplatnil. Žalobce po žalované požaduje jistinu ve výši 16 449,38 Kč, poplatky za upomínky ve výši 1 450 Kč, úrok ve výši 2 592,98 Kč, úrok z prodlení ve výši 350,41 Kč a dále úrok ve výši 17,90 % ročně z částky 17 899,38 Kč od 18. 6. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 17 899,38 Kč od 18. 6. 2025 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou.

2. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 2. 7. 2025, č.j. -10 byl žalobce vyzván, aby doplnil svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, jakým způsobem posuzoval dle o spotřebitelském úvěru schopnost žalované splácet úvěr včetně příslušenství.

3. V podání ze dne 3. 7. 2025 žalobce uvedl, že úvěr byl žalované poskytnut s doložením příjmů a posouzením výdajů. Žalobce vyhodnocoval dlouhodobé kreditních a debetní obraty na běžném účtu. Žalobce použil příjem ve výši 18 440 Kč (medián 5 měsíců) a výdaje ve výši 13 245 Kč se započtením životních nákladů a nákladů na úvěrové služby. Systém vypočetl platební kapacitu na částku 5 195 Kč. Žalobce dále sledoval i zadluženost žalované na základě aplikačního skóre a úvěrové zprávy nahlédnutím do systému CBCB a CRIF.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala nečinná.

5. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se nedostavil žádný z účastníků. Právní zástupce žalobce se z jednání řádně omluvil, žalovaná zůstala nečinná, z jednání se neomluvila ani nepožádala z důležitého důvodu o odročení. Soud věc projednal a rozhodl podle v nepřítomnosti účastníků.

6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané následující skutečnosti:

7. Ze Žádosti o poskytnutí úvěru vyplývá, že čistý měsíční příjem žalované je ve výši 18 440 Kč, pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěrů činí 6 000 Kč a splátky úvěru bez kreditních karet a kontokorentů částku 3 000 Kč. Žalovaná požádala o kontokorent k účtu č. č. účtu do výše úvěrového limitu ve výši 18 000 Kč. Žalovaná souhlasila s uzavřením smlouvy o úvěry elektronicky.

8. Ze Smlouvy o kontokorentu ze dne 27. 11. 2019 vyplývá, že její součástí jsou Podmínky pro kontokorent poštovní spořitelny. Žalobce se zavázal poskytnout žalované (klientka) na její účet č. hodnota neúčelový revolvingový úvěr na dobu neurčitou do výše úvěrového limitu 18 000 Kč. Žalovaná se zavázala zajistit na svém účtu k poslednímu pracovnímu dni kalendářního měsíce dostatek disponibilních peněžních prostředků k automatické úhradě měsíčních splátek, úroků, poplatků, úroků z prodlení a smluvní pokuty a dále měsíční příjem ve výši alespoň 50 % úvěrového limitu. RPSN byla sjednána ve výši 25,31 % ročně, pohyblivá úroková sazba ke dni uzavření úvěrové smlouvy byla 17,90 % ročně. Čerpání úvěru bylo sjednáno od 27. 11. 2019.

9. Ze Žádosti o služby elektronické bankovnictví poštovní spořitelny ze dne 25. 4. 2018 vyplývá, že žalovaná požádala žalobce o uzavření smlouvy o elektronickém bankovnictví.

10. Ze Záznamu o podpisu klienta je zřejmé, že žalovaná dne 27. 11. 2019 podepsala Předsmluvní informace a náležité vysvětlení k žádosti o Kontokorent sjednaný elektronickou formou dle Obchodních podmínek pro poskytování služeb Elektronického bankovnictví prostřednictvím SMS klíče Anonymizováno.

11. Ze Záznamu o podpisu klienta je zřejmé, že žalovaná dne 27. 11. 2019 podepsala Žádost o poskytnutí kontokorentu sjednaný elektronickou formou dle Obchodních podmínek pro poskytování služeb Elektronického bankovnictví prostřednictvím SMS klíče Anonymizováno

12. Ze Žádosti o založení poštovního účtu vyplývá, že žalovaná dne 24. 4. 2018 požádala žalobce o uzavření smlouvy o Poštovním účtu č. hodnota.

13. Z Přehledu splátek za období od 30. 11. 2019 do 4. 10. 2024 soud zjistil, že žalovaná plnila podmínky kontokorentu až do 4. 10. 2024.

14. Upomínkou k zaplacení částky 611,45 Kč upozornil žalobce žalovanou na prodlení s úhradou částky 611,45 Kč ke dni 5. 11. 2024.

15. Z Výzvy k zaplacení dluhu (1.výzva) vyplývá, že žalobce upomenul žalovanou k úhradě dlužné částky, která k datu 13. 11. 2024 činila 1 112,01 Kč.

16. Poslední výzvou k zaplacení dluhu včetně Dodejky vyplývá, že žalobce upomenul žalovanou k úhradě dlužné částky, která k datu 6. 12. 2024 činila 1 916,17 Kč. Upomínka byla odeslána žalované dne 6. 12. 2024.

17. Z Neplnění podmínky kontokorentu ze dne 13. 2. 2025 žalobce připomenul žalované podmínky Kontokorentu s tím, že jí sdělil, že se jí v průběhu posledních tří měsíců nepodařilo sjednané podmínky splnit.

18. Z Výzvy ze dne 13. 3. 2025 včetně Dodejky ze dne 14. 3. 2025 vyplývá, že žalovaná byla vyzvána k dodržování sjednaných podmínek kontokorentu do 31. 3. 2025 a upozorněna na možnost zesplatnění úvěru. Výzva byla odeslána žalované dne 14. 3. 2025.

19. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 2. 4. 2025 vyplývá, že žalobce úvěr žalované ke dni 1. 4. 2025 zesplatnil a toto oznámení dle Dodejky bylo dne 2. 4. 2025 odesláno žalované.

20. Z výzvy ze dne 2. 6. 2025 a poštovního podacího archu vyplývá, že právní zástupce žalobce upomenul žalovanou k úhradě dlužné částky 20 590,65 Kč a výzvu dne 2. 6. 2025 odeslal žalované.

21. Z Informace z Credit Bureau vyplývá, že žalovaná má celkem 4 existující kontrakty, když měsíční splátkové zatížení představuje částku 3 015 Kč při nesplacené jistině 201 350 Kč

22. Z dat o žádosti vyplývá že žalované byla schváleno přečerpání účtu až do výše 18 000 Kč, když byla zjištěna celková platební kapacita bez vyhodnocení kvality příjmů na částku 5 195 Kč.

23. Z Výpisů kontokorentního účtu č. č. účtu za období od 1. 1. 2020 do 31. 10. 2020 vyplývá, že žalovaná využívala v tomto období služby a pravidelně kontokorent čerpala a splácela.

24. Z dalších provedených důkazů (Tabulka úroků) soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti.

25. Soud shrnuje skutkový závěr takto:

Žalobce poskytl žalované ve Smlouvě o kontokorentu ze dne 27. 11. 2019 na účet č. hodnota neúčelový revolvingový úvěr na dobu neurčitou do výše úvěrového limitu 18 000 Kč. Žalovaná se zavázala zajistit na svém účtu k poslednímu pracovnímu dni kalendářního měsíce dostatek disponibilních peněžních prostředků k automatické úhradě měsíčních splátek, úroků, poplatků, úroků z prodlení a smluvní pokuty a dále měsíční příjem ve výši alespoň 50 % úvěrového limitu. RPSN byla sjednána ve výši 25,31 % ročně, pohyblivá úroková sazba ke dni uzavření úvěrové smlouvy byla 17,90 % ročně. Čerpání úvěru bylo sjednáno od 27. 11. 2019. Žalovaná kontokorent využívala a řádně splácela až do 31. 10. 2024. Následně přestala dodržovat sjednané podmínky kontokorentu, o čemž byla žalobce vyrozuměna a upozorněna na možnost zesplatnění úvěru. Jelikož žalovaná nedodržela sjednané podmínky kontokorentu, žalobce úvěr ke dni 1. 4. 2025 zesplatnil. Za dobu trvání kontokorentního úvěru žalovaní celkem načerpala částku 1 148 791,39 Kč a splatila 1 150 008,74 Kč. Žalobce před poskytnutím úvěru prověřoval schopnost žalované splácet úvěr pomocí kontroly finančních toků na běžném účtu žalované bez doložení dokladů o výši příjmů a výdajů a dále přes systém CBCB, CRIF a lustrací ve veřejných databázích. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení žalované částky předžalobní upomínkou.

26. Na základě shora zjištěného skutkového stavu posoudil soud jako smlouvu o úvěru uzavíranou žalobcem jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaným jako spotřebitele. Z tohoto důvodu soud aplikuje nejen ustanovení a násl. , (dále jen o.z.), ale i , o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen ZoSÚ).

27. Podle § 2 je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a po kud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

28. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

29. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

30. Podle , (dále též „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

31. Podle , (dále jen o.z.)., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

32. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

33. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

34. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované právě ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 ZoSÚ.

35. Soud je povinen zkoumat, zda věřitel při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele splácet, bez ohledu na to, zda je tento princip v zákoně stanoven či nikoliv, neboť se jedná o výchozí zásadu, která je obecným principem. Tím dochází k naplnění ochrany spotřebitele jako slabší strany proti neodpovědným poskytnutím úvěru, které by mohlo vést k ingerenci exekučního či insolvenčního řízení se všemi negativními dopady jako je ztráta majetku a společenská stigmatizace (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, ).

36. Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochranu věřitele před nedobytností pohledávky je vyjádřen v ustanovení § 86 ZoSÚ a posílen v ustanovení § 87 odst. 1 zavedením sankce pro případ, že věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. odst. 26). Odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Tvrzení spotřebitele je třeba konkrétními doklady zobjektivizovat (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze den 25. 7. 2018, sp. zn. ).

37. Ústavní soud ČR v nálezu ze dne 26. 2. 2019 zdůraznil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

38. Soud odkazuje rovněž na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C –679/18 (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě. Ze závěrů tohoto rozsudku vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají, spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, bez ohledu na to, zda spotřebitel tuto neplatnost namítne v tříleté promlčecí době.

39. S ohledem na uvedená zákonná ustanovení a citovanou judikaturu dospěl soud k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení , soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z moci úřední, aniž by se jí spotřebitel dovolal námitkou v tříleté promlčecí lhůtě. Jedná se tedy o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. Stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu s citovanou směrnicí a se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly.

40. Jelikož se žalobce z jednání omluvil, soud jej nemohl poučit podle a 3 o neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního. Soud uzavřel, že předmětná úvěrová smlouva je podle a ZoSÚ absolutně neplatná z důvodu absence řádného posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalobce při zkoumání úvěruschopnosti žalované, jejích osobních a majetkových poměrů, vyšel zejména z transakcí na jejím běžném účtu, ze kterých určil příjmy a výdaje. Ale z předložených výpisů z účtů nejsou zřejmé měsíční zůstatky na účtu, což za situace, kdy žalobce identifikoval i jiné splátkové kontrakty u žalované (celkem 4) považuje soud za nutné, aby mohl být učiněn závěr o úvěruschopnosti žalované, když žalobce nepředložil i jiné doklady, ze kterých určil příjmy a výdaje (např. (nájemní smlouva, SIPO, smlouva na energie, internet,…). Protože právě zůstatky mohou být jasným identifikátorem k tomu, jestli je skutečně žádoucí žalovanou ještě dále finančně zatěžovat novým závazkem. Soud byl připraven poučit žalobce u jednání právě o nutnosti sdělení konkrétních měsíčních zůstatků na účtů žalované za prověřované období a dále o nutnosti předložit důkazy nejen k zůstatkům na účtu, ale také k příjmům a výdajům žalované. Žalobce se však svou neúčastí u jednání této možnosti dobrovolně vzdal. Tento postup žalobce bez možnosti analýzy známých zůstatků na běžném účtu žalované za jednotlivá měsíční období, může vést u spotřebitele ke sklouznutí do dluhové pasti (srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 22. 6. 2021, ). Skutečnost, že žalovaná splácela úvěr po delší dobu, není relevantní, neboť tímto nemůže být zhojeno porušení povinnosti žalobce spočívající v důkladném prověření úvěruschopnosti u žalované (srov. Rozsudek soudního dvora ze dne 11. 1. 2024 ve věci C 755/22).

41. S ohledem na výše uvedený závěr soudu o neplatnosti úvěrové smlouvy, je zřejmé, že žaloba by byla důvodná v rozsahu odpovídajícímu výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., které žalovaná přijala jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud vycházel z tvrzení žalobce a z listinných důkazů, podle kterých žalovaná získala za celou dobu trvání úvěru jeho čerpáním částku 1 148 791,39 Kč a uhradila celkem 1 150 008,74 Kč. Z důvodu neplatné smlouvy žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly, protože se nikdo nemůže s úspěchem domáhat po žalované úhrady nároků vyplývající z neplatného právního jednání (§ 588 o.z.). Žalovaná tedy splatila již více než čerpala, proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

42. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „ ”) tak, že i když žalovaná měla v řízení plný úspěch, žádné náklady nepožadovala, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně, ve dvou vyhotoveních.

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna v uvedených lhůtách dobrovolně, smí se věřitel domáhal jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.