Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

68 Co 259/2024-108

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Tomáše Novosada a soudkyň Mgr. Kateřiny Sedlákové a JUDr. Ludmily Petrákové ve věci

žalobce: Enfant terrible Jméno zainteresované osoby 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0

sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 ev. 80, Běloves, 547 01 Náchod

zastoupený advokátem právnická osoba

sídlem adresa

proti

žalované: firma

sídlem adresa

za účasti: název

sídlem adresa

vedlejší účastník na straně žalované

zastoupený advokátem právnická osoba

sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

o zadostiučinění za nemajetkovou újmu

k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 7. června 2024, č. j. -73,

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku částka do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho advokáta.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.III. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku , částka, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho advokáta.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá náhrady nemajetkové újmy, která mu měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu orgánů státu. Žalobní tvrzení a argumenty jsou podrobně uvedeny v odst. 1 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně.

2. Žalovaná a vedlejší účastník s žalobou nesouhlasí a navrhují její zamítnutí na základě tvrzení a argumentů podrobně uvedených v odst. 2 a 3 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně.

3. Soud prvního stupně rozsudkem uvedeným v záhlaví žalobu v plném rozsahu zamítl (výrok I) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku částka a vedlejšímu účastníku částku částka (výrok II a III). Takto rozhodl na základě skutkových zjištění a právní argumentace, které jsou uvedeny v písemném odůvodnění odvoláním napadeného rozsudku a které není třeba v zájmu stručnosti opakovat.

4. Žalobce napadl rozsudek soudu prvního stupně včasným a přípustným odvoláním. Namítá, že dobu bezmála 14 měsíců nelze mít za přiměřenou, neboť řízení nebylo nikterak složité. Nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že by pro něj řízení o poskytnutí informace nemělo téměř žádný význam, a zdůrazňuje, že se jednalo o řízení, které se týkalo základního práva na informace a že žalobci svědčí domněnka vzniku nemajetkové újmy v důsledku nepřiměřené délky řízení. Výslovně brojí též proti výroku o náhradě nákladů řízení mezi ním a vedlejším účastníkem. Poukazuje na to, že vedlejší účastník je subjektem zřízeným na základě zákona, a měly by na něj proto dopadat judikatorní závěry týkající se organizačních složek státu a jejich zastupování ze stran advokátů. Navrhuje, aby rozsudek soudu prvního stupně byl změněn tak, že žalobě bude vyhověno a žalobci bude přiznána náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů.

5. Žalovaná ve vyjádření k odvolání odkazuje na svou již dříve uplatněnou argumentaci a navrhuje, aby rozsudek soudu prvního stupně byl potvrzen.

6. Rovněž vedlejší účastník na straně žalované navrhuje potvrzení rozsudku soudu prvního stupně. Ztotožňuje se s jeho závěrem, že délka řízení nebyla nepřiměřená, a proto se neuplatní ani domněnka vzniku nemajetkové újmy. Předmět posuzovaného řízení neměl pro žalobce žádný význam. Žalobce tento význam dovozuje pouze ve vztahu k jakési obecně vymezené skupině osob (veřejnosti, daňovým poplatníkům apod.), nikoliv ve vztahu k sobě. Průběh řízení proto nemohl do jeho práv či právního postavení nijak zasáhnout. Nelze souhlasit ani s tím, že by vedlejší účastník neměl mít právo na náhradu nákladů řízení. Ten je právnickou osobou, jež byla zřízena zákonem a hospodaří s vlastním majetkem, naopak není organizační složkou státu, na kterou by se měla vztahovat žalobcem citovaná judikatura.

7. Odvolací soud přezkoumal z podnětu odvolání žalobce rozsudek soudu prvního stupně ( , a ) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. K projednání odvolání došlo v nepřítomnosti řádně předvolaného žalobce, který se omluvil a souhlasil s tím, aby bylo jednáno bez jeho účasti (viz podání žalobce ze dne datum).

8. Odvolací soud konstatuje, že soud prvního stupně správně v napadeném rozsudku citoval relevantní normy objektivního práva (které tedy již odvolací soud znovu neopakuje) a učinil správný závěr o skutkovém stavu věci. Ten ostatně žalobce ve svém odvolání nijak nezpochybňoval, brojil pouze proti právnímu posouzení věci. Soud prvního stupně správně nahlížel na řízení, jehož předmětem bylo základní právo na informace, jako na jeden celek (srov. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka či nálezy Ústavního soudu sp. zn. a sp. zn. ) a jeho délku správně hodnotil z pohledu kritérií vymezených v (dále jen „ “), tedy z pohledu složitosti věci, chování žalobce, postupu orgánů státu a rovněž toho, co bylo pro žalobce v tomto řízení v sázce.

9. Složitostí řízení se obecně rozumí jak procesní nesnáze, tak i skutkové či hmotně právní složitosti daného případu, a v neposlední řadě též počet instancí, v nichž byla věc projednávána. Řízení ve více instancích totiž délku řízení objektivně prodlužuje (o dobu potřebnou pro předložení věci přezkumnému orgánu, o dobu potřebnou pro jeho posouzení a rovněž dobu potřebnou pro případné zohlednění výsledků přezkumu v dalším postupu v řízení). Zároveň je však třeba přihlédnout i k tomu, z jakého důvodu byla věc na více stupních projednávána (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka či sp. zn. spisová značka). Se soudem prvního stupně je proto třeba souhlasit, že řízení vykazovalo jistou procesní složitost, neboť o žalobcově žádosti dvakrát rozhodoval jméno FO fond i odvolací orgán (předseda jméno FO fondu) a jedenkrát byla projednávána v přezkumném řízení vedeném Úřadem pro ochranu osobních údajů. Tuto složitost je třeba do hodnotících úvah promítnout. Stejně tak je ale třeba do nich - v rámci hodnocení jinak plynulého postupu všech orgánů - zahrnout, že důvodem kasačního rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů bylo mimo jiné i nedostatečné odůvodnění rozhodnutí odvolacího orgánu, vinou čehož bylo rozhodnutí nepřezkoumatelné.

10. Dalším z kritérií, které soud při hodnocení délky řízení zvažuje a které se jeví jako zcela zásadní, je význam řízení pro poškozeného z hlediska toho, o jaká práva či povinnosti se dané řízení vede a do jaké míry jsou tato práva či povinnosti zpravidla důležitou součástí života jednotlivce (případně existence a činnosti právnické osoby). Dle ustálené judikatury (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka) v řízení o poskytnutí informace se význam jeho předmětu pro poškozeného odvíjí od toho, jak významná je požadovaná informace v době podání žádosti o její poskytnutí (popřípadě v průběhu řízení o její poskytnutí) pro žadatele. O standardním či dokonce zvýšeném významu předmětu posuzovaného řízení, a tím i případném poskytnutí zadostiučinění v penězích, lze proto uvažovat pouze v případě, kdy žadatel potřebuje naléhavě a nutně informace získat pro následnou (nikoli časově vzdálenou) realizaci konkrétních práv, naopak jde-li o situaci, kdy žadatel informaci k realizaci konkrétního subjektivního práva bezprostředně nepotřebuje, bude možné uvažovat o tom, že význam posuzovaného řízení bude snížený, případně jen nepatrný. V nyní souzené věci žalovaná i vedlejší účastník poukazovali na to, že požadovaná informace se žalobce nijak netýkala, neměla jakýkoliv vliv na jeho existenci či chod, ani se jinak nedotýkala jeho právní sféry. Sám žalobce k tomu uváděl, že zveřejnění poskytnuté informace by mohlo posloužit případným žadatelům o podpory jméno FO fondu jako jinde neexistující vzor úspěšné žádosti a správného vyúčtování. Je evidentní, že se nejednalo o informaci, kterou by žalobce hodlal využít pro bezprostřední realizaci svého subjektivního práva a která by mohla mít důležitý dopad na jeho záležitosti.

11. Po uceleném zhodnocení vzájemného působení výše uvedených faktorů je možno přijmout závěr, že postup orgánů státu odpovídal procesní složitosti věci, a byť byl ovlivněn i pochybením, které je třeba klást k jejich tíži (viz shora), lze s ohledem na zcela nepatrný význam řízení pro žalobce hodnotit délku řízení – zahájeného žádostí ze dne datum a ukončeného rozhodnutím jméno FO fondu ze dne datum - jako přiměřenou. Závěr soudu prvního stupně, že nebyl naplněn již první z odpovědnostních předpokladů na straně státu, je proto správný. Za této situace by bylo nadbytečné zabývat se zkoumáním dalších podmínek, za nichž lze zadostiučinění za nemajetkovou újmu poskytnout, jakož i formou tohoto zadostiučinění, neboť závěr o absenci nesprávného úředního postupu musí nutně vést k zamítnutí žaloby.

12. Ve světle uvedeného odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle potvrdil, včetně rovněž správného akcesorického výroku o nákladech řízení. Namítal-li žalobce, že vedlejšímu účastníku by neměla být náhrada nákladů právního zastoupení přiznána, nelze mu přisvědčit. Vedlejší účastník nemá postavení subjektu, jenž by hospodařil s majetkem státu a k hájení svých zájmů byl personálně i finančně zajištěn ze státního rozpočtu (je právnickou osobou zřízenou zákonem a hospodařící s vlastním majetkem; ), a není důvod neuznat mu náklady vzniklé právním zastoupením jako účelně vynaložené.

13. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ve spojení s , v souladu s nimiž náleží procesně úspěšné žalované i vedlejšímu účastníku na její straně náhrada nákladů řízení v plné výši.

14. Žalovaná, která nebyla v řízení zastoupena, má právo na náhradu za 2 úkony: 1) vyjádření k odvolání žalobce a 2) účast u jednání odvolacího soudu dne datum v paušální výši částka za úkon ( , a vyhl. č. ). Náklady žalované v odvolacím řízení tedy výsledně činí částka.

15. Vedlejšímu účastníku v odvolacím řízení vznikly náklady na právní zastoupení v rozsahu 2 úkonů právní služby: 1) vyjádření k odvolání žalobce a 2) účast u jednání odvolacího soudu dne datum. Sazba odměny advokáta, který vedlejšího účastníka zastupoval, činí podle , , a vyhl. č. (dále jen „ “) částku částka za úkon. Sazba režijního paušálu činí podle advokátního tarifu částka za úkon. Náklady vedlejšího účastníka sestávají i z cestovních výloh za cestu dne datum z adresa a zpět (412 km), konanou osobním automobilem zn. BMW, reg. zn. SPZ (průměrná spotřeba 5,1 l/100 km, cena pohonných hmot částka/l, sazba základní náhrady částka/km). Celkem cestovné činí částka, z čehož ceně spotřebovaného paliva odpovídá částka částka ( a , a vyhl. č. ). Vedlejšímu účastníku náleží rovněž náhrada za promeškaný čas cestou k jednání odvolacího soudu a zpět, a to za celkem hodnota půlhodin ve výši částka ( advokátního tarifu). K těmto nákladům (vyjma ceny paliva, kde je již zahrnuta) se podle přičítá i náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 %, neboť zástupce vedlejšího účastníka je plátcem této daně. Částka odpovídající dani z přidané hodnoty činí částka. Celkem náklady řízení před odvolacím soudem činí na straně vedlejšího účastníka částka (= částka)

16. Lhůta k plnění je stanovena postupem podle v části věty před středníkem ve spojení s ; místo plnění v případě vedlejšího účastníka dle ve spojení s

Poučení:

Proti výroku I v části, kterou bylo rozhodnuto o peněžitém plnění, není dovolání přípustné. Ve zbývající části výroku I o věci samé je dovolání proti tomuto rozsudku přípustné k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně do dvou měsíců od jeho doručení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Proti výroku o náhradě nákladů řízení dovolání přípustné není.