Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 43/2025-14

Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudkyní Mgr. Šárkou Širokou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 26 921 Kč s přísl.

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka jdoucím od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, jdoucím od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Ve zbytku se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit jí celkem částku ve výši částka spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka od datum do datum a dále zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 12 %. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka ve výši částka. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr formou pravidelných 24měsíčních splátek. Sjednány byly také další volitelné služby, a to “Expres výplata“, zaručující schválení úvěru do 60 minut od ověření identity za částka, „Bezpečná splátka“, umožňující klientovi v případě nečekané životní události odložit splatnost aktuální splátky o měsíc, přičemž tuto výhodu je možné využít 2x za dobu trvání smlouvy za poplatek ve výši částka měsíčně, „SMS servis“ zaručující zasílání všech důležitých informací prostřednictvím SMS na telefonní číslo tel. číslo za poplatek částka měsíčně. Úročení úvěru bylo sjednáno tak, že v rámci první a deváté až dvacáté čtvrté splátky se úrok nevynáší a v rámci druhé až osmé splátky se vynáší úrok pevnou částkou ve výši částka. Žalovaný na poskytnutý úvěr nehradil ničeho, a tak žalobkyně dne datum přistoupila k zesplatnění úvěru. Žalobkyně se předmětnou žalobou domáhala rovněž nákladů spojených s uplatněním pohledávky, které činí částka. Žalovaný na svůj dluh neuhradil žalobkyni ničeho, přestože byl žalobkyní k úhradě dlužné částky vyzýván.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal po celou dobu řízení pasivní.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum (ID úvěru: Anonymizováno) soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnut žalovanému úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit v 24 měsíčních splátkách, s tím, že celková částka, kterou bude muset žalovaný žalobkyni zaplatit bude ve výši částka. V úvěrové smlouvě byl vtělen i přehled výše jednotlivých splátek. Konkrétně první splátka byla ve výši částka, druhá až osmá splátka byla ve výši částka a devátá až dvacátá třetí splátka byla ve výši částka a poslední splátka byla ve výši částka. RPSN byla sjednána ve výši 49,2 %. Z výzvy ke splacení celé půjčky ze dne datum soud zjistil, že v důsledku prodlení žalovaného s plněním došlo ke zesplatnění celého úvěru, a to ke dni datum, přičemž k tomuto datu činila nová jistina úvěru částku částka. O zesplatnění úvěru byl žalovaný informován písemně dopisem žalobkyně ze dne datum, tím byl vyzván, aby svůj dluh u žalobkyně ve lhůtě 14 dnů uhradil. Z podacího archu soud zjistil, že žalovanému byla tato výzva zaslána dne datum. Z předžalobní upomínky ze dne datum soud zjistil, že byl žalovaný vyzván k úhradě svého dluhu nejpozději do datum, a z podacího archu soud zjistil, že žalovanému tato výzva došla dne datum.

5. Podle , (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 1800 odst. 2 o. z. obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod, zejména odchyluje-lise smlouva závažně a bez zvláštních důvodu od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech, je doložka neplatná. Vyžaduje-li to spravedlivé uspořádání práv a povinností stran, soud rozhodne obdobně podle § 577.

7. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsudku, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

8. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

9. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

13. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši částka, přičemž žalovaný se žalobkyni zavázal vrátit včetně všech sjednaných poplatků částku částka, a to ve 24 měsíčních splátkách. Pokud by byla uvažována pravidelná měsíční splátka ve výši částka, činila by RPSN daného úvěru 58,99% a již za této situace lze smlouvu považovat za výrazně nevýhodnou pro spotřebitele. Nad tuto skutečnost však byly veškeré úroky poskytnutého úvěru rozpočteny pouze v rámci druhé až osmé splátky, čímž se smlouva stala výrazně nevyváženou v neprospěch dlužníka jako spotřebitele. Stejně tak poplatky sjednané za jednotlivé služby ve smlouvě hodnotí soud jako sjednané v neprospěch spotřebitele, když je soudu z úřední činnosti známo, že obdobné služby, jako je „Expres výplata“ či „SMS servis“, poskytují bankovní i nebankovní společnosti standardně bez účtování jakýchkoli poplatků. S ohledem na shora uvedené, má soud celou smlouvu za výrazně nevyváženou v neprospěch spotřebitele, a jednotlivá smluvní ujednání za odporující dobrým mravům. Tato nerovnováha je přitom v dané věci tak výrazná, že je nutné ujednání smlouvy hodnotit jako obecně nespravedlivé a rozporné s dobrými mravy. Je nutné přihlédnout k tomu, že žalobkyně je profesionálem na trhu v poskytování úvěru a její konání, kdy požaduje úplatu za poskytnutí úvěru významně vyšší, než je obvyklé a poplatky za služby, za které obvykle poplatky nejsou účtovány, spoléhaje přitom na tíseň, nezodpovědnost, či malou finanční gramotnost dlužníků je nutno posuzovat jako společensky nežádoucí a nebezpečné, protože jde ve své podstatě o obchod s chudobou. Žalobkyně při sjednávání těchto smluv zcela vědomě kalkuluje s tím, že ve společnosti existuje určitý, nikoli malý, počet osob, které nejsou schopny pochopit a vyhodnotit ujednání ve smlouvě. Takové jednání však nemůže požívat právní ochrany.

14. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení jistiny s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 2 o. z., když podle ustanovení § 2991 odst. 1. o. z. se žalovaný přijetím peněžité hotovosti obohatil o částku částka. Z předložených listin a tvrzení žalobkyně, kterému žalovaný nijak neodporoval, vyplynulo, že žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Proto soud uložil žalovanému, aby takto získané bezdůvodné obohacení ve výši částka žalobkyni vrátil. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k oznámení o zesplatnění dluhu a výzvě k úhradě ze dne datum, v rámci, kterého žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do 14 dnů. Protože žalovaný žalobkyni předmětnou částku v poskytnuté lhůtě 14 dnů nevrátil, dostal se ode dne datum do prodlení a od tohoto data byl žalobkyni soudem přiznán zákonný úrok z prodlení. Lhůta k plnění v tomto případě byla určena třídenní obecná dle ustanovení věta před středníkem , když k určení lhůty delší neshledal soud důvodu.

15. Ve zbývající části nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout, neboť byla nedůvodná (výrok II. tohoto rozsudku).

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 48,58 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 74,29 % a úspěchu žalované v rozsahu 25,71 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem ( ) u soudního exekutora.