Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 148/2025-76

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 33 628 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 29 044 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 29 044 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 4 584 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 36 528 Kč od datum do datum, co do úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 36 028 Kč od datum do datum, co do úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 33 628 Kč od datum do datum, co do úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 4 584 Kč od datum do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 29 044 Kč od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 29 044 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 29 044 Kč od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do částky 4 584 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 36 528 Kč od , datum, do , datum, , co do úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 36 028 Kč od , datum, do , datum, , co do úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 33 628 Kč od , datum, do , datum, , co do úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 4 584 Kč od , datum, do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 29 044 Kč od , datum, do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Klatovech dne datum se domáhala žalobkyně na žalovaném a zaplacení částky 70 315 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 73 215 Kč od datum do datum ve výši 144,42 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 72 715 Kč od datum do datum ve výši 812,94 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 70 315 Kč od datum do zaplacení, dále úhrady částky 11 702,11 Kč a úroku ve výši 78,08 % ročně z částky 58 593,47 Kč od datum do datum ve výši 2 917,44 Kč, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 58 593,47 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky 236 332 Kč. Konstatovala, že uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru číslo hodnota dne datum. Na základě této smlouvy žalovanému poskytla na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 60 000 Kč, a to dne datum. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši 78,08 % ročně splácet ve 48měsíčních splátkách po 4 670 Kč, když v těchto splátkách byla zahrnuta i úhrada za pojištění, splatných vždy k sedmnáctému dni každého kalendářního měsíce počínaje dubnem 2024. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku. Součástí všech splátek úvěru byla vedle splátky jistiny, úroku též měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr ve výši 573 Kč. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy, ocitl se v prodlení s úhradou splátek, do data zesplatnění, jež nastalo datum, uhradil datum, Anonymizováno., Anonymizováno., Anonymizováno, Anonymizováno. a datum vždy částku 4 676 Kč (celkem 28 056 Kč). Před zesplatněním úvěru vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy ve výši 1 497 Kč, a to za každou splátku v prodlení 499 Kč, když se jedná o splátku v prodlení číslo sedm, osm, devět (3 x 499 Kč). V důsledku prodlení žalovaného žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 600 Kč (za prodlení se splátkou číslo sedm, osm, devět, 3 x 200 Kč). Částka 11 702,11 Kč představuje smluvní pokutu v souladu s čl. 6.5 úvěrové smlouvy, kdy žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatil novou jistinu, žalobkyni tak vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny úvěru za období datum do datum z jistiny ve výši 69 972,71 Kč, v celkové výši 419,82 Kč, z jistiny 69 472,71 Kč za období od datum do datum ve výši 2 361,98 Kč, čárka z jistiny ve výši 67 072,71 Kč za období od datum do datum, tedy v celkové výši 11 702,11 Kč. Po zesplatnění celého úvěru žalovaný uhradil datum 500 Kč a datum 2 400 Kč.

2. Podáním doručeným soudu dne datum vzala žalobkyně žalobu z části zpět, a to co do rozsahu 36 687 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, co do částky 11 702,11 Kč (smluvní pokuta), a co do úroku ve výši 78,08 % ročně z částky 58 593,47 Kč od datum do datum a dále co do úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 58 593,47 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky 236 332 Kč. V tomto podání konstatovala, že žalovanému vyplatila datum jistinu ve výši 60 000 Kč, na níž žalovaný celkem uhradil 30 956 Kč, proto se domáhá úhrady rozdílu ve výši 29 044 Kč, a rovněž částky 4 584 Kč představující dlužné pojistné za pojištění schopnosti splácet. V tomto směru uvedla, že z plnění žalovaného na úvěrovou smlouvu byla původně částka 3 438 Kč započtena zaplacení pojistného pro splátky úvěru číslo hodnota - 7 (respektive s výjimkou splátky číslo šest), proto žalobkyně v podané žalobě uváděla, že se po žalovaném domáhá zaplacení tohoto pojistného ve výši 1 146 Kč (2 x 573 Kč). Vzhledem k tomu, že se žalobkyně rozhodla po žalovaném nárokovat pouze dlužnou jistinu poskytnutého úvěru a pojistné za pojištění schopnosti splácet, rozhodla se platby žalovaného ve výši 30 956 Kč započítat pouze na jistinu nezaplaceného úvěru.

3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu zčásti zpět dle soud v rozsahu zpětvzetí žaloby řízení zastavil podle a to usnesením ze dne datum č. j. - 68, jež nabylo právní moci datum. Týmž usnesením, výrokem III. připustil změnu žalobních tvrzení obsaženou v podání žalobkyně ze dne datum v rozsahu požadovaného dlužného pojistného za pojištění schopnosti splácet v požadované souhrnné výši 4 584 Kč a dlužné jistiny ve výši 29 044 Kč. V této souvislosti soud uvádí, že po právní moci uvedeného usnesení předmětem řízení již byla pouze částka 29 044 Kč představující dlužnou jistinu a dále 4 584 Kč představující dlužné pojistné, jakož i příslušenství, tedy úrok z prodlení požadovaný z uvedených částek.

4. Z návrhu na uzavření smlouvy, oznámení o schválení úvěru datovaného datum a smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že mezi žalobkyní jako poskytovatelem úvěru a žalovaným jako klientem byla uzavřena smlouva o úvěru dne datum. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč, při sjednané zápůjční úrokové sazbě 78,08 % ročně, když tato zápůjční úroková sazba byla dohodnuta jako pevná na celou dobu splácení úvěru. RPSN činila 113,06 %. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni 196 944 Kč v pravidelných 48měsíčních splátkách po 4 676 Kč splatných nejpozději 17. dne každého kalendářního měsíce, počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo prokázáno, že žalobkyně na účet žalovaného číslo Anonymizováno dne datum poukázala částku 60 000 Kč. Periodickým výpisem z uvedeného účtu bylo prokázáno, že jeho majitelem je žalovaný. Žalovaný ostatně nesporoval, že by částku 60 000 Kč od žalobkyně obdržel. Splatnost první splátky proto měla nastat ve světle výše uvedeného do datum. V článku 6 uvedené úvěrové smlouvy byly sjednány důsledky vyplývající z prodlení klienta - žalovaného, a to smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitl žalovaný v prodlení o délce 30 dnů, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení, jakož i náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč sjednaných pro případ prodlení žalovaného. Kartou klienta byla podpořena tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný dosud uhradil 30 956 Kč, a to platbami ze dne datum, datum, datum, datum, datum, datum realizované vždy částkou 4 676 Kč, dále platbou ze dne datum ve výši 500 Kč a ze dne datum ve výši 2 400 Kč. Jak tvrdila žalobkyně, a jak podloženo kartou klienta, žalovaný sjednané splátky nehradil ve sjednané výši, od datum přestal splátky hradit zcela. Žalovaný byl opakovaně dopisy ze dne datum, datum vyzýván k úhradě dlužních splátek úvěru, následovala výzva datum s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru, když žalovaný byl v prodlení s úhradou 8., 9. a 10. splátky. Uvedené bylo podpořeno obsahem jednotlivých výzev. Dne datum žalobkyně přistoupila k oznámení o zesplatnění úvěru, jak doloženo obsahem oznámení (listinný důkaz na č. l. 39 spisu).

5. Po právní stránce soud uzavřel, že smlouva mezi žalobkyní a žalovaným je smlouvou absolutně neplatnou, a to jako celek pro rozpor s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy vede k neplatnosti právního jednání v intencích § 580 o. z., a to neplatnosti absolutní dle § 588 o. z. Při respektování principu smluvní volnosti autonomie, vůle účastníků smlouvy nelze pominout, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. V daném případě žalovaný byl v pozici spotřebitele, tak jak jej vymezuje o. z. Druhou smluvní stranou byla žalobkyně, jako podnikatel dle o. z. Tato nerovnováha je v předmětné věci natolik významná, že je nutné ujednání smlouvy hodnotit vcelku jako obecně nespravedlivé, když obecná ustanovení vyjádřená v hlavě I. je nutné používat vždy a musí mít přednost před ostatními ustanoveními zákona. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru v intencích a následující o. z. je ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků a povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Pokud tedy strany ve smlouvě úrok sjednají, což byl daný případ, musí to být úrok přiměřený, neboť dle judikatury vyšších soudů jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel, který požaduje úrok přiměřený. Nepřiměřeným úrokem, je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru či půjček (v této souvislosti lze změnit rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ). Z obsahu úvěrové smlouvy je zřejmé, že smluvní strany sjednaly úrok ve výši 78,08 % ročně, který byl sjednán jako pevný po celou dobu splácení úvěru. Takto sjednaný úrok soud hodnotí jako zcela nemravný, tedy úrok představující znaky lichvy ve smyslu o. z. Smlouva s takovýmto úrokem je smlouvou absolutně neplatnou, na tomto závěru nemůže nic změnit ani to, že žalobkyně vzala žalobu zpět v rozsahu původně požadovaného úroku. Smluvní ujednání ohledně úroků, jakož i systému pokut, které žalovaného stíhaly pro případ prodlení, představuje značnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran. Soud tedy tuto nerovnováhu hodnotil jako důvod neplatnosti pro zjevný rozpor s dobrými mravy a vztah účastníků posoudil jako vztah vzniklý z tzv. bezdůvodného obohacení. Nelze rovněž přehlédnout, že žalobkyně je profesionálem na trhu v poskytování úvěrů, když sama uvedla, že s účinností od datum je držitelem povolení České národní banky k poskytování spotřebitelských úvěrů, jež bylo vydáno na základě o spotřebitelském úvěru v platném znění. Její konání, kdy sjednává z půjčené částky významně vyšší než obvyklé úroky, spoléhaje přitom na malou finanční gramotnost dlužníků, či jejich nezodpovědnost, případně tíseň, je nutno posuzovat jako společensky nežádoucí až nebezpečné. Jde v podstatě o obchod s chudobou. A právě tyto okolnosti brání tomu, aby ujednání o výši úroků mohlo být v dané věci oddělitelné od ostatního obsahu smlouvy. Je nutné mít na zřeteli i to, že požadováním placení neúměrně vysokých částek po dlužnících se věřitel podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí, což obecně vzato zatěžuje celou společnost. Roste šedá ekonomická sféra, zvyšuje se počet osob padajících do insolvence a kráceni jsou další věřitelé, a to i ti, kteří úvěr poskytli za daleko přiměřenějších podmínek. Žalobkyně jako věřitel zcela cílevědomě kalkuluje s tím, že je ve společnosti nikoliv nepatrná vrstva osob, jež nejsou ani přes vyhovění požadavkům zákona o spotřebitelském úvěru schopni smysl ujednání ve smlouvě pochopit a hodnotit. Jde o jednání věřitele, které nemůže požívat právní ochrany, a to ani s odkazem na autonomii vůle, ani s odkazem na to, že žalovaný si byl vědom výše úrokové sazby.

6. S ohledem na výše prezentovaný právní názor soud uzavřel, že plnění, které bylo žalobkyní žalovanému poskytnuto ve výši 60 000 Kč, je nutné posuzovat v intencích § 2991 odst. 2 o. z. jako plnění bez právního důvodu. Jak bylo prokázáno shora, žalovaný dosud žalobkyni z poskytnutých 60 000 Kč vrátil 30 956 Kč, zbývá mu proto uhradit částka 29 044 Kč. Žalovaný se právě o tuto částku bez právního důvodu obohatil na úkor žalobkyně dle o. z. a je povinen vydat, oč se obohatil. Soud s ohledem na uvedené žalobě vyhověl v rozsahu částky 29 044 Kč, jakož i úroku z prodlení, který má oporu v ustanovení , a jeho výše v vládního Vzhledem k tomu, že se jednalo o bezdůvodné obohacení, bylo třeba výzvy žalobkyně k úhradě peněžitého plnění dle o. z., která byla učiněna v dopise datovaném datum, podle něhož měl žalovaný plnit do 15 dnů ode dne odeslání. Žalobkyně však nepředložila jediný důkaz o tom, že by daná předžalobní upomínkám byla dána k poštovní přepravě, aby soud mohl eventuálně postupovat podle o. z. a stanovit datum, kdy došlo k doručení zásilky adresátovi - žalovanému. Stejná situace nastala i u oznámení o zesplatnění datovaném datum, k němuž rovněž nebyl předložen důkaz o tom, že tato byla dána k poštovní přepravě. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se k soudnímu jednání nedostavila, soud ji nemohl poučit v intencích , aby prokázala, že uvedené výzvy se dostaly do dispoziční sféry adresáta - žalovaného. Soud není oprávněn ani povinen dané poučení dávat jinak, a není ani povinen jen za tímto účelem odročovat jednání. Soud proto vycházel z data datum, kdy žalovanému byla doručena do jeho vlastních rukou žaloba, žalovaný tuto dne datum osobně převzal, tedy do datum měl povinnost plnit, pokud tak neučinil, dnem datum se ocitl v prodlení s úhradou peněžitého plnění a stíhá jej povinnost též k úhradě úroků z prodlení. Výše úroku z prodlení k datu datum činila 11,5 % ročně, soud proto v tomto směru žalobě vyhověl, jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno, když co do zbývající části předmětu sporu žalobu zamítl - viz výrok II. daného rozsudku.

7. Soud žalobu zamítl i co do částky 4 584 Kč a jejího příslušenství, tedy požadovaného zákonného úroku z prodlení, tak jak z výroku rozsudku po bodem II. je patrno. Žalobkyně se domáhala úhrady této částky z titulu dlužného pojistného. Soud i v tomto rozsahu žalobu zamítl, a to z toho důvodu, že sice mezi účastníky řízení měla být sjednána smlouva o pojištění schopnosti splácet úvěr (jak doloženo přihláškou do pojištění žalovaného datovanou datum), avšak tato pojistná smlouva byla existenčně závislá na smlouvě o úvěru. Smlouva o úvěru však byla shledána soudem absolutně neplatnou, proto byl shledán neplatným i závazek hradit pojistné.

8. Soud sice k důkazu provedl základní informace o klientovi, doklad o odeslání 1 Kč, informace o vyplacení, důkaz o přijetí SMS, úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů, výpis záznamu z registru SOLUS, výpis z nebankovního registru, příchozí platbu (listinný důkaz na 21-23 p. v. spisu), výpis z účtu žalovaného na č. l. 24–27 spisu, hodnocení klienta, předsmluvní formulář, sdělení o odkladu splátek datované datum, nový splátkový kalendář, informace o pojištění schopnosti splácet úvěr, jakož i žádost o úpravu splátkového kalendáře, ale z těchto listin, s ohledem na shora prezentovaný právní závěr, pro věc nedovodil žádný zjištění.

9. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn ustanovením první věta , kdy žalobkyně tím, že vzala zčásti žalobu zpět, zavinila, že řízení muselo být v rozsahu zpětvzetí zastaveno, (viz usnesení ze dne datum č. j. - 68), byla by proto povinna hradit náklady řízení žalovanému, tomu však žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly. Jde-li o zbývající část předmětu sporu, pak v ní žalobkyně byla úspěšná toliko co do částky vymezené ve výroku I. daného rozsudku, když co do zbývající části předmětu sporu byla žaloba zamítnuta- viz výrok II. rozsudku, pak v tomto směru je nutné užít ustanovení Porovnáním úspěchu a neúspěchu ve věci lze proto uzavřít, že žalovaný měl ve věci převážný úspěch, měl by proto právo na poměrnou část svých účelně vynaložených nákladů. Žalovanému však žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly. V této souvislosti je nutné zmínit nález Ústavního soudu ČR sp. zn. ze dne datum, kdy je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství, je nutné při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, to je nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. Soud proto při určení míry úspěchu účastníků vycházel též z požadovaných úroků a úroků z prodlení a tyto kapitalizoval ke dni vyhlášení rozhodnutí ve věci, to je ke dni Anonymizováno a v rozsahu zpětvzetí žaloby ke dni vydání usnesení o zastavení řízení.

10. Při úvaze o lhůtě splatnosti částky vymezené ve výroku I. daného rozsudku soud vycházel z část věty před středníkem a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke zdejšímu soudu ve dvojím vyhotovení, o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může oprávněná navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).