Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
117 C 278/2025-46
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní JUDr. Silvií Morongovou ve věci
žalobkyně: Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
Anonymizováno
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného
pro 19 375,88 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Co do částky 3 250 Kč se řízení zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 557,81 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 807,81 Kč za dobu od 15. 1. 2025 do 11. 6. 2025 a z částky 9 557,81 Kč za dobu od 12. 6. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Co do částky 6 568,07 Kč, co do úroku kapitalizovaného za dobu od 24. 6. 2024 do 10. 10. 2024 ve výši 983,32 Kč a dále ve výši 12,9 % ročně z částky 19 375,88 Kč za dobu od 15. 1. 2025 do 11. 6. 2025 a z částky 16 125,88 Kč za dobu od 12. 6. 2025 do zaplacení a co do úroku z prodlení kapitalizovaného za dobu od 30. 6. 2024 do 30. 9. 2024 ve výši 67,71 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 568,07 Kč za dobu od 15. 1. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 699 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně, Jméno advokáta, advokáta.
Odůvodnění:
I. Co do částky 3 250 Kč se řízení zastavuje.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 557,81 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 807,81 Kč za dobu od 15. 1. 2025 do 11. 6. 2025 a z částky 9 557,81 Kč za dobu od 12. 6. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.III. Co do částky 6 568,07 Kč, co do úroku kapitalizovaného za dobu od 24. 6. 2024 do 10. 10. 2024 ve výši 983,32 Kč a dále ve výši 12,9 % ročně z částky 19 375,88 Kč za dobu od 15. 1. 2025 do 11. 6. 2025 a z částky 16 125,88 Kč za dobu od 12. 6. 2025 do zaplacení a co do úroku z prodlení kapitalizovaného za dobu od 30. 6. 2024 do 30. 9. 2024 ve výši 67,71 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 568,07 Kč za dobu od 15. 1. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 699 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně, , Jméno advokáta, , advokáta.
1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení částky 19 375,88 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 8. 9. 2022 uzavřel právní předchůdce žalobkyně společnost Raiffeisenbank a.s. s žalovaným smlouvu o půjčce č. hodnota, na jejímž základě byl žalovanému původním věřitelem poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem sjednaným ve výši 12,9 % ročně a dalšími poplatky dle této smlouvy a obchodních podmínek formou 48 pravidelných měsíčních splátek ve výši 804 Kč splatných vždy k 8. dni v měsíci. Před uzavřením smlouvy původní věřitel řádně zkoumal schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR, apod. Po individuálním hodnocení žalovaného původní věřitel žádosti žalovaného vyhověl a úvěr schválil. Původní věřitel svůj závazek splnil a sjednaný úvěr žalovanému poskytl. Žalovaný však svůj dluh nesplácel řádně a včas. Následně původní věřitel smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2025 postoupil pohledávku za žalovaným žalobkyni. Žalovaná částka se sestává z dlužné jistiny úvěru ve výši 19 375,88 Kč, dále žalobkyně požaduje po žalovaném úhradu úroku z prodlení kapitalizovaného za dobu od 30. 6. 2024 do 10. 9. 2024 ve výši 67,71 Kč a dále v zákonné výši 12,75 % ročně z částky 19 375,88 Kč za dobu od 15. 1. 2025 do zaplacení, úroku kapitalizovaného za dobu od 24. 6. 2024 do 10. 10. 2024 ve výši 983,32 Kč a dále ve výši 12,9 % ročně z částky 19 375,88 Kč za dobu od 15. 1. 2025 do zaplacení. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, nereagoval ani na předžalobní výzvu k plnění.
2. Podáním doručeným soudu dne 27. 8. 2025 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 3 250 Kč, kterou žalovaný uhradil žalobkyni dne 11. 6. 2025. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby učiněnému před zahájením jednání ve věci soud řízení v souladu s ust. § 96 o. s. ř. v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil, aniž by zjišťoval stanovisko žalovaného.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, jednání se nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán, svou neúčast u jednání neomluvil, ani nepožádal o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a současně i v omluvené nepřítomnosti zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: společnost Raiffeisenbank a.s. a žalovaný prostřednictvím internetového bankovnictví uzavřeli dne 8. 9. 2022 smlouvu o zápůjčce, na základě které se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 30 000 Kč převodem na účet žalovaného uvedený ve smlouvě, který se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 12,9 % ročně ve 48 anuitních měsíčních splátkách po 804 Kč. Celková částka, kterou měl žalovaný uhradit, činila 38 550,64 Kč (prokázáno Návrhem na uzavření smlouvy o Rychlé půjčce č. hodnota ze dne 25. 2. 2020, Akceptací návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. hodnota ze dne 8. 9. 2022, akceptací návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. hodnota ze dne 8. 9. 2022 a formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru č. hodnota). Před uzavřením smlouvy se původní věřitel zabýval schopností žalovaného poskytnutou zápůjčku splácet. Vycházel přitom z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o uzavření smlouvy, kde žalovaný uvedl své výdaje ve výši 31 433 Kč, z toho splátky stávajících půjček ve výši 3 433 Kč, výdaje na bydlení ve výši 10 000 Kč, výdaje na živobytí ve výši 8 000 Kč a ostatní výdaje 10 000 Kč. Deklarovaný příjem ve výši 40 000 Kč byl ověřen s využitím komplexního statistického nástroje, který určuje reálně dosažitelné příjmy na základě klientových osobních předpokladů. S přihlédnutím ke statistickým podkladům a údajům z rejstříků a úvěrových registrů, původní věřitele započítal příjem pouze ve výši 36 000 Kč a deklarované výdaje navýšil na částku 33 104 Kč, z toho splátky stávajících půjček ve výši 5 104 Kč, výdaje na bydlení včetně hypotéky či stavebního úvěru ve výši 10 000 Kč, výdaje na živobytí ve výši 8 000 Kč a ostatní výdaje 10 000 Kč. Žalovaný byl shledán úvěruschopným (prokázáno Návrhem na uzavření smlouvy o Rychlé půjčce č. hodnota ze dne 25. 2. 2020 a protokolem o ověření úvěruschopnosti klienta ze dne 8. 9. 2022). Úvěr ve výši 30 000 Kč byl žalovanému původním věřitelem poskytnut dne 8. 9. 2022 (prokázáno částečným výpisem z účtu žalovaného č. č. účtu). Žalovaný uhradil původnímu věřiteli částku v celkové výši 17 192,19 Kč (prokázáno výpisem z účtu žalovaného č. č. účtu a měsíčními výpisy z úvěru). Dne 14. 10. 2024 původní věřitel oznámil žalovanému, že úvěr byl prohlášen za okamžitě splatný a vyzval žalovaného k okamžité úhradě částky 20 426,91 Kč. Toto oznámení bylo žalovanému odesláno dne 14. 10. 2024 (prokázáno Prohlášením o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzvy k uhrazení dluhu ze dne 14. 10. 2024 a podacím archem ze dne 14. 10. 2024). Následně byla pohledávka za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému původním věřitelem oznámeno dne 21. 2. 2025 (prokázáno Rámcovou smlouvou o postupování pohledávek ze dne 15. 2. 2024, Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2025, oznámeními o postoupení pohledávky ze dne 21. 2. 2025 a ze dne 24. 2. 2025 a podacím archem ze dne 21. 2. 2025). Dne 11. 3. 2025 vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného k úhradě dlužné částky z předmětné úvěrové smlouvy v celkové výši 26 876,42 Kč, výzva byla zaslána žalovanému dne 18. 3. 2025 (prokázáno předžalobními výzvami k úhradě ze dne 11. 3. 2025 a podacím archem ze dne 18. 3. 2025). Z dalších listinných důkazů soud nic podstatného ve věci nezjistil.
5. Soud má za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 8. 9. 2022 uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 o. z., na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč převodem na jeho běžný účet a žalovaný se poskytnutý úvěr zavázal spolu se sjednaným úrokem a poplatky splatit žalobkyni ve sjednaných 48 měsíčních anuitních splátkách. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. V tomto řízení žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, pouze deklarovala, že původní věřitel posoudil schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet podle průměrného příjmu deklarovaného žalovaným v žádosti o poskytnutí úvěru ve výši 40 000 Kč, s přihlédnutím ke statistickým podkladům a údajům z rejstříků a úvěrových registrů. Původní věřitel započítal příjem žalovaného pouze ve výši 36 000 Kč a výdaje deklarované žalovaného navýšil na částku 33 104 Kč, z toho splátky stávajících půjček ve výši 5 104 Kč, výdaje na bydlení včetně hypotéky či stavebního úvěru ve výši 10 000 Kč, výdaje na živobytí ve výši 8 000 Kč a ostatní výdaje 10 000 Kč, aniž by byly ověřeny skutečné příjmy a výdaje žalovaného. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. Soud má proto za to, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením její právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalovaného řádně a s odbornou péčí, a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná, přičemž se ve smyslu ustanovení § 588 o. z. k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu. Plnil-li proto právní předchůdce žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 30 000 Kč, pak je dle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru žalovaný povinen vrátit původnímu věřiteli resp. žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena dle ust. § 1879 o. z., poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, před podáním žaloby již uhradil částku v celkové výši 17 192,19 Kč a po podání žaloby částku 3 250 Kč. Toto plnění je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vrácení poskytnuté jistiny zápůjčky, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly (§ 2993 o. z.). S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 9 557,81 Kč (poskytnuté peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč – úhrada ve výši 20 442,19 Kč). Jelikož je žalovaný s úhradou peněžitého dluhu v prodlení přiznal soud žalobkyni v souladu s ust. § 1968 a § 1970 o. z. rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky, a to ode dne 15. 1. 2025, když žalovaný byl sice k vrácení jistiny úvěru vyzván oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne 14. 10. 2024 a v souladu s ust. § 573 o. z. soud považuje oznámení za doručené dne 17. 10. 2024, přičemž za přiměřenou považuje lhůtu k plnění v délce tří dnů ode dne doručení, tj. do 20. 10. 2024, žalobkyně však za dobu od 1. 10. 2024 do 14. 1. 2025 nárok na úhradu úroku z prodlení po žalovaném žalobou neuplatnila a soud je žalobou vázán. Úrok z prodlení byl tedy přiznán až ode dne 15. 1. 2025 s přihlédnutím k platbě provedené dne 11. 6. 2025 v částce 3 250 Kč. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě.
6. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 146 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a o. s. ř. zavázal dále soud žalovaného, aby žalobkyni zaplatil na náhradě nákladů řízení 16 % účelně uplatněných nákladů řízení, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 42 % uplatněného nároku (vypočteno z předmětu řízení včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vydání rozhodnutí s přihlédnutím ke skutečnosti, že žaloba byla vzata částečně zpět pro chování žalovaného, když částečně hradil až po podání žaloby). Žalobkyně vynaložila náklady částkou 4 370 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, tří úkonu právní služby po 400 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen AT), z odměny advokáta dle § 7 AT ve výši 1 000 Kč za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 AT (sepis částečného zpětvzetí žaloby, kdy tarifní hodnotou pro výpočet výše odměny je částka, která je předmětem částečného zpětvzetí žaloby), tří režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 AT a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 450 Kč k jednomu úkonu právní služby dle ust. § 13 AT (sepis částečného zpětvzetí žaloby), a částky odpovídající 21 % DPH ve výši 620 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Z toho 16 % představuje 699 Kč a k této částce byl žalovaný zavázán. Odměnu advokáta za úkon právní služby spočívající v doplnění žaloby na výzvu soudu ze dne 28. 8. 2025 na základě výzvy soudu a paušální náhradu hotových výdajů advokáta k tomuto úkonu právní služby soud žalobkyni nepřiznal, neboť je odpovědností advokáta, aby veškerá tvrzení potřebná k projednání návrhu byla uvedena již v žalobě, a to včetně návrhu na provedení důkazů k takto tvrzeným skutečnostem.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.