Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

35 C 36/2025-27

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Kristýnou Černou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 94 731,05 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 131,62 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 16 131,62 Kč od 7. 3. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 78 599,43 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 468,26 Kč, úroku ve výši 23,99 % ročně z částky 91 341,48 Kč od 28. 2. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 94 731,05 Kč od 28. 2. 2024 do 6. 3. 2024 a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 78 599,43 Kč od 7. 3. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 131,62 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 16 131,62 Kč od 7. 3. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 78 599,43 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 468,26 Kč, úroku ve výši 23,99 % ročně z částky 91 341,48 Kč od 28. 2. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 94 731,05 Kč od 28. 2. 2024 do 6. 3. 2024 a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 78 599,43 Kč od 7. 3. 2024 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 94 731,05 Kč s příslušenstvím. Tato částka představuje nesplacenou část jistiny úvěru ve výši 91 341,48 Kč, dále poplatek za odeslání upomínky ze dne 4. 12. 2023 ve výši 499 Kč a poplatky za pojištění vyčerpané částky za listopad a prosinec 2023 a leden 2024 v celkové výši 2 890,57 Kč z titulu smlouvy o vydání kreditní karty Anonymizováno č. hodnota ze dne 2. 2. 2021, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba. (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“), zavázala vydat žalovanému kreditní kartu a poskytnout mu prostřednictvím této karty peněžní prostředky do výše úvěrového limitu 100 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v měsíčních splátkách ve výši 3,2 % z celkové dlužné částky spolu s úrokem ve výši 23,99 % ročně a s poplatky. Žalovaný od předchůdkyně žalobkyně prostřednictvím kreditní karty načerpal postupně celkem 1 114 726,94 Kč. Před poskytnutím finančních prostředků předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr na základě informací získaných od žalovaného a nahlédnutím do registrů (BRKI, NRKI, SOLUS, insolvenční rejstřík, neplatné doklady atd.). Z výpisu z běžného účtu žalovaného ověřila jeho příjmy ve výši 65 311 Kč měsíčně. Žalovaný splátky řádně a včas nehradil, proto předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila s účinností ke dni 27. 2. 2024. Žalovaný předchůdkyni žalobkyně zaplatil celkem pouze 1 098 595,32 Kč. Pohledávku za žalovaným předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje zaplacení dlužné jistiny a poplatků spolu s úrokem ve výši 23,99 % ročně z dlužné jistiny od 30. 10. 2023 do 27. 2. 2024 v kapitalizované výši 7 468,26 Kč a úrokem ve výši 23,99 % ročně z jistiny 91 341,48 Kč od 28. 2. 2024 do zaplacení. Vzhledem k prodlení žalovaného požaduje též zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně z částky 94 731,02 Kč od 28. 2. 2024 do zaplacení. Žalovaný dále již nic nezaplatil ani přes výzvu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K jednání se žalovaný bez omluvy nedostavil, soud proto jednal v jeho nepřítomnosti v souladu s , (dále jen „ “), a z provedených důkazů vzal za prokázané následující skutečnosti. Z y označené jako návrh na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty Anonymizováno č. hodnota ze dne 1. 2. 2021 a akceptace návrhu ze dne 2. 2. 2021 soud zjistil, že se předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli, že předchůdkyně žalobkyně žalovanému vydá kreditní kartu Anonymizováno karta č. hodnota s úvěrovým rámcem 100 000 Kč a žalovaný bude poskytnuté prostředky splácet spolu s úrokovou sazbou 23,99 % ročně a s poplatky dle ceníku předchůdkyně žalobkyně v měsíčních splátkách ve výši 3,2 % z celkové dlužné částky na účet č. č. účtu. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta ze dne 1. 2. 2021 včetně CLB soud zjistil, že v rámci zkoumání úvěruschopnosti předchůdkyně žalobkyně lustrovala žalovaného v registrech SOLUS, BRKI/NRKI, v insolvenčním rejstříku, databázi neplatných dokladů a v interním Black listu s negativním výsledkem. Dále předchůdkyně žalobkyně zaznačila, že vycházela z průměrného měsíčního příjmu žalovaného na běžném účtu ve výši 65 311 Kč. Z výpisů z kartového účtu za únor 2021 až únor 2024 a ze souhrnného výpisu z účtu kreditní karty soud zjistil, že žalovaný předchůdkyni žalobkyně celkem uhradil 1 098 595,32 Kč (příchozí částky označené vaše platba - děkujeme) a že žalovaný od předchůdkyně žalobkyně prostřednictvím plateb kreditní kartou u různých obchodníků vyčerpal finanční prostředky v tvrzené výši 1 114 726,94 Kč (položky označené platba u obchodníka, platba u obchodníka jméno FO). Z oznámení o okamžité splatnosti kreditní karty včetně přehledu podacích čísel soud zjistil, že dne 29. 2. 2024 předchůdkyně žalobkyně žalovanému odeslala výzvu k okamžité úhradě dluhu. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu pohledávek a potvrzení úplaty soud zjistil, že se předchůdkyně žalobkyně jako postupitel s žalobkyní jako postupníkem dohodla dne 29. 7. 2024 na postoupení pohledávky za žalovaným. Z vyrozumění o postoupení pohledávky včetně přehledu podacích čísel soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně žalovaného dopisem odeslaným dne 21. 8. 2024 o postoupení pohledávky vyrozuměla. Z předžalobní výzvy včetně podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně žalovanému dne 17. 10. 2024 odeslala předžalobní výzvu, kterou jej vyzvala k zaplacení dluhu.

4. Z dalších provedených důkazů soud s ohledem na níže uvedený právní závěr nezjistil žádné skutečnosti podstatné pro rozhodnutí.

5. Na základě zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Předchůdkyně žalobkyně žalovanému v období února 2021 až února 2024 poskytla prostřednictvím kreditní karty částku ve výši 1 114 726,94 Kč na základě smlouvy o vydání kreditní karty Anonymizováno č. hodnota ze dne 2. 2. 2021. Předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím peněžních prostředků zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr tak, že lustrovala žalovaného v databázích a vycházela z průměrného měsíčního příjmu ve výši 65 311 Kč. Žalovaný předchůdkyni žalobkyně celkem uhradil 1 098 595,32 Kč. Předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky výzvou odeslanou dne 29. 2. 2024. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 29. 7. 2024 postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což žalovanému oznámila. Žalovaný dále již nic nezaplatil, ačkoli jej žalobkyně vyzvala k zaplacení dluhu předžalobní výzvou.

6. Podle , (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle , ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Po právním posouzení věci soud dospěl k následujícím závěrům. Soud nejprve posuzoval, zda předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli platnou smlouvu o vydání kreditní karty s úvěrovým rámcem, která má povahu smlouvy o úvěru ve smyslu o. z., a dospěl k závěru, že nikoli. Žalovaný je ve vztahu k předchůdkyni žalobkyně, jakožto poskytovatelce spotřebitelského úvěru, v postavení spotřebitele, a proto se dle na jejich vztah použije také tento zákon, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že by její předchůdkyně před poskytnutím úvěru řádně zkoumala a ověřovala příjmy a výdaje žalovaného a jeho případné další dluhy, jak jí ukládá , aby vyhodnotila, zda žalovanému jeho majetková situace umožňuje splnit dluh ve lhůtě splatnosti. Samotný protokol o posouzení úvěruschopnosti řádné zjišťování majetkové situace žalovaného nedokládá, neboť z něj není patrné, že by předchůdkyně žalobkyně pečlivě zjišťovala majetkové poměry žalovaného, konkrétně především, z čeho plynou jeho příjmy, z čeho se skládají skutečné výdaje žalovaného, které jistě má minimálně na bydlení, stravování, ošacení, drogerii, léky, náklady na dopravu, také lze předpokládat výdaje spojené s trávením volného času, platby za telefon, internet, vybavení domácnosti, příležitostný nákup předmětů osobní potřeby apod. A rovněž nedokládá, že by předchůdkyně žalobkyně informace o žalovaném dostatečným způsobem také ověřila. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (srovnej k tomu zejm. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Žalobkyně sice alespoň ve vztahu k příjmové stránce uvedla, že její předchůdkyně ověřila příjmy žalovaného z výpisu z účtu, ani tuto skutečnost však neprokázala. Na závěru o nesplnění povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného nic nemění skutečnost, že předchůdkyně žalobkyně žalovaného lustrovala v registrech, jelikož nedostála povinnosti zkoumat v potřebném rozsahu skutečné poměry žalovaného. Na právním závěru rovněž nic nemění skutečnost, že žalovaný nějakou dobu dluh splácel. Vzhledem k tomu, že předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatelka spotřebitelského úvěru řádně neposoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, je smlouva o vydání kreditní karty ze dne 2. 2. 2021 absolutně neplatná dle ve spojení s o. z. Dle jazykového výkladu by sice soud měl přihlížet k neplatnosti smlouvy pouze k námitce spotřebitele, toto ustanovení je ale nutno vyložit eurokonformně v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen „směrnice 2008/48/ES). Česká právní úprava, stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele pouze relativní neplatnost, je totiž v rozporu s požadavky směrnice 2008/48/ES, jelikož zakotvuje nižší standard ochrany spotřebitele. Ustanovení je proto nutno vykládat tak, že soud zkoumá z úřední povinnosti, zda poskytovatel úvěru posoudil schopnost spotřebitele úvěr splácet (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18 OPR). Nesplnění povinnosti poskytovatele úvěru řádně prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splatit činí smlouvu od počátku absolutně neplatnou pro rozpor se zákonem. Uvedený přístup je naplněním zásady ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2017, sp. zn. ). K neplatnosti smlouvy o úvěru tak soud přihlédl i bez námitky žalovaného.

11. V řízení však současně bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bez právního důvodu, na základě neplatné smlouvy o úvěru, postupně celkovou částku 1 114 726,94 Kč a žalovaný se tak přijetím finančních prostředků bezdůvodně obohatil, proto je povinen toto bezdůvodné obohacení vrátit dle § 2991 o. z. ve spojení s § 2993 o. z. Pohledávka z titulu smlouvy o úvěru byla postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z., proto je žalovaný povinen zaplatit svůj dluh žalobkyni. Žalovaný uhradil celkem 1 098 595,32 Kč, proto soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni nevrácenou část jistiny ve výši 16 131,62 Kč (1 114 726,94 mínus 1 098 595,32). Splatnost bezdůvodného obohacení nastává dle § 1958 odst. 2 o. z. na základě výzvy věřitele. Předchůdkyně žalobkyně žalovaného poprvé vyzvala k zaplacení dlužné částky výzvou odeslanou dne 29. 2. 2024. Dle § 573 o. z. se tak má za to, že žalovanému zásilka došla dne 5. 3. 2024, a žalovaný byl následně povinen uhradit dlužnou částku dle výzvy okamžitě, tj. do 6. 3. 2024. Vzhledem k tomu, že žalovaný dluh včas neuhradil, dostal se do prodlení a žalobkyně má rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky dle o. z. ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky, tzn. od 7. 3. 2024. Výše úroku z prodlení činí 14,75 % ročně dle Soud z výše uvedených důvodů dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná a zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 131,62 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 7. 3. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí v souladu s Ve zbylém rozsahu žalobu zamítl.

12. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn , dle kterého by měl převážně úspěšný žalovaný právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni. Žalovanému však žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.