Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 27/2025-34

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Krumlovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

pro 529 079,90 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 12,75 % ročně od datum do zaplacení.

II. V části, kterou se žalobkyně domáhá, aby jí žalovaná zaplatila částku ve výši částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení v částce částka.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 12,75 % ročně od , datum, do zaplacení.II. V části, kterou se žalobkyně domáhá, aby jí žalovaná zaplatila částku ve výši , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení v částce , částka, .

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba., a žalovanou, na jejímž základě jí byl poskytnut úvěr ve výši částka, vedený na úvěrovém účtu č. č. účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované na základě informací získaných od žalované a potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu žalované. S ohledem na výši příjmu a výši požadovaného úvěru dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k závěru, že je žalovaná schopna úvěr splácet. Žalovaná se zavázala úvěr splácet ve 119 pravidelných měsíčních splátkách po částka vždy k 10. dni příslušného měsíce spolu s úrokem ve výši 13,99 % ročně, a dále hradit poplatky dle sazebníku banky. Celkem v souvislosti s úvěrem žalovaná uhradila částku částka. Vzhledem k tomu, že žalovaná nehradila splátky řádně a včas (dostala se do prodlení s úhradou splátky splatné v červnu 2024, červenci 2024 a srpnu 2024), právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni datum a vyzvala žalovanou k uhrazení celého dluhu. Pohledávka byla následně postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností od datum, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne datum. Ke dni postoupení činila pohledávka celkem částka, z čehož jistina činila částka (včetně úroků z úvěru), úrok z prodlení částka a poplatky částka. Od postoupení pohledávky nebyla na úvěr uhrazena žádná částka. Žalobce dále požaduje úrok z úvěru ve výši 12,75 % ročně z částek částka a částka od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k plnění předžalobní výzvou ze dne datum, avšak bez výsledku.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. K projednání věci soud nařídil jednání. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, přestože jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Soud proto podle jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.

4. Ve věci je dán mezinárodní prvek, neboť žalovaná je občankou Bulharska. Žalovaná je v České republice k trvalému pobytu hlášena na adrese adresa. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda je dána mezinárodní příslušnost českých soudů věc řešit. Podle čl. 7 odst. 1 nařízení Brusel I bis osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována: a) pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn; b) pro účely tohoto ustanovení, a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku: – v případě prodeje zboží místo na území členského státu, kam zboží podle smlouvy bylo nebo mělo být dodáno, – v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty; c) nepoužije-li se písmeno b), použije se písmeno a). V posuzovaném případě šlo o poskytnutí služby (tj. o činnost vykonávanou ve prospěch jiné osoby za úplatu). adresa poskytnutí služby (poskytnutí úvěru) bylo podle smlouvy v České republice. Je tedy dána mezinárodní příslušnost českých soudů, neboť v České republice se nachází sjednané místo plnění.

5. Z provedených důkazů soud došel k následujícím skutkovým zjištěním. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum a z ceníku pro soukromou klientelu má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba. a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši částka. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni splácet měsíčními splátkami ve výši částka v 119 splátkách, a to vždy k 10. dni v měsíci. Úroková sazba byla sjednána ve výši 13,99 % ročně. Poplatek za vyřízení úvěru činil částka. Žalovaná se dále zavázala hradit měsíční pojistné ve výši částka. Poplatky dle smlouvy se žalovaná zavázala hradit dle ceníku.

6. Z posouzení úvěruschopnosti klienta ze dne datum a ze žádosti o poskytnutí úvěrového produktu soud zjistil, že žalovaná při uzavření smlouvy o úvěru uvedla, že je zaměstnaná, dosahuje příjmu ve výši částka a hradí nájemné ve výši částka. Právní předchůdkyně žalobkyně stanovila výdaje žalované na základě dat sdělených žalovanou, svých interních informací, statistických údajů a normativních nákladů na bydlení a dospěla k částce částka. Právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustraci žalované v insolvenčním rejstříku s negativním výsledkem a v registru CBCB kdy zjistila, že žalovaná splácí měsíčně na úvěry částku částka.

7. Z potvrzení o výši příjmu ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla zaměstnaná od datum u společnosti právnická osoba na dobu neurčitou na pozici dělník výroby s čistým měsíčním příjmem ve výši částka. Ze mzdy nebyly prováděny žádné srážky na základě výkonu rozhodnutí.

8. Z výpisu z úvěrového účtu č. č. účtu za období od datum do datum včetně přehledové tabulky nazvané „podklady pre súdne konanie“ soud zjistil, že dne datum právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaná celkem na splátkách úvěru uhradila částku ve výši částka.

9. Z upozornění na nedoplatek ze dne datum a z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne datum včetně poštovního podacího archu ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou opakovaně upomínala k úhradě dlužné částky a upozornila ji na možnost zesplatnění celého úvěru, pokud nezaplatí dlužnou částku nejpozději do datum.

10. Z dopisu ze dne datum včetně poštovního podacího archu ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně celý úvěr ke dni datum zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši částka.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy č. hodnota seznamu pohledávek, přílohy č. hodnota potvrzení o zaplacení kupní ceny a dohody o úplatě ze dne datum soud zjistil, že pohledávka za žalovanou ze smlouvy o úvěru byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum včetně podacího lístku ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované oznámila, že pohledávka za ní byla postoupena na žalobkyni.

12. Z výzvy k plnění ze dne datum včetně podacího lístku ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši částka do datum.

13. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované úvěr ve výši částka. Žalovaná se úvěr zavázala splatit v měsíčních splátkách po částka včetně úroku ve výši 13,99 % ročně a sjednaných poplatků. Právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala řádně úvěruschopnost žalované. Žalovaná na splátkách úvěru uhradila celkem částku částka. Právní předchůdkyně opakovaně vyzývala žalovanou k úhradě dlužných splátek a poté celý úvěr ke dni datum zesplatnila. Naposledy byla žalovaná vyzývána k úhradě dlužné částky výzvou ze dne datum.

14. Soud věc posoudil po právní stránce podle následujících ustanovení , („o. z.“), a , o spotřebitelském úvěru.

Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

Podle odst. 2 téhož ustanovení, posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

Podle § 87 odst. 1ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši částka, který se žalovaná zavázala vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po částka. Finanční prostředky žalovaná obdržela na úvěrový účet č. č. účtu vedený u právní předchůdkyně žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jedná se o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá reálnou možnost je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele. Poskytovatel spotřebitelských úvěru je mimo jiné povinen ve smyslu a 2 zákona posoudit s náležitou péčí schopnost spotřebitele splácet úvěr. Posouzení se má primárně zakládat na informacích získaných od spotřebitele, subsidiárně je možné použít informace z jiných zdrojů, typicky z lustrace spotřebitele v příslušných databázích. Je přitom třeba dbát na to, aby byly dostatečným způsobem zjištěny nejen příjmy spotřebitele, ale rovněž jeho výdaje, a to včetně celkové dluhové zátěže.

16. Nejvyšší soud ve svém usnesení sp. zn. spisová značka ze dne datum uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru (nepostupuje s odbornou péči při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr), vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech; nic na tom nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze právnická osoba), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

17. V dané věci v řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně stran prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované v žalobě tvrdila a prokázala, že úvěruschopnost žalované právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala z jejích vlastních tvrzení, lustrací v insolvenčním rejstříku, registru CBCB a z potvrzení zaměstnavatele o výši příjmů. Výsledkem této lustrace bylo zjištění, že žalovaná splácí dva úvěry částkou částka měsíčně. Žalobkyně ověřila příjmy žalované, kdy žalovaná dosahovala průměrného měsíčního příjmu částka. K měsíčním výdajům žalovaná pouze uvedla, že hradí nájemné ve výši částka. Právní předchůdkyně žalobkyně dospěla k částce částka za použití statistických údajů a normativních nákladů na bydlení. Tato částka však neodráží skutečné výdaje žalované, jedná se pouze o hypotetickou částku. Již jen z prostého součtu stávajících splátek úvěrů (částka) a nájemného (částka) vyplývá, že měsíční výdaje žalované podstatně převyšovaly částku částka, ke které dospěla právní předchůdkyně žalobkyně. Součet uvedených částek činí částka a nezahrnuje výdaje na potraviny, drogerii, oblečení, léky, dopravu apod. Z důkazů ani tvrzení žalobkyně se tedy nepodává, že by právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy jakkoli zkoumala skutečné měsíční výdaje žalované. Žalobkyně v řízení ani netvrdila, že by její právní předchůdkyně skutečné výdaje žalované jakkoliv zjišťovala (např. z nájemní smlouvy, výpisů z účtu s výdaji, ze smluv s poskytovateli energií atd.) a že by je následně porovnala s příjmy, jak jí ukládá § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Je evidentní, že právní předchůdkyně žalobkyně namísto z reálných příjmů a nákladů spotřebitele, které běžně má, vycházela z ničím nepodložených informací od žalované případně z vlastních úvah, které však nereflektují reálnou finanční situaci žalované, naopak výdaje žalované značně podhodnotily. Z předložených listin stran zkoumání úvěruschopnosti žalované tedy dle soudu nebylo možno jakkoliv dovodit, zda je žalovaná schopna splácet spotřebitelský úvěr, když žalobkyně nezjistila a neověřila skutečné výdaje žalované, resp. toto v řízení nedoložila. Soud proto v souladu s § 87 odst. 1 ZoSÚ shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou.

18. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy by tak žalobkyně měla dle citovaného ustanovení pouze nárok na vydání poskytnuté jistiny. Žalovaná dle tvrzení žalobkyně uhradila právní předchůdkyni žalobkyně před podáním žaloby částku částka, proto žalované na jistině zbývá zaplatit částku částka (žalovaná netvrdila a neprokázala, že by uhradila více, než tvrdí žalobkyně). Žalovaná v průběhu řízení netvrdila ničeho ohledně svých majetkových poměrů, soud proto stran splatnosti jistiny vycházel z první výzvy k peněžitému plnění, která byla prokazatelně odeslána do sféry žalované (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve lhůtě tří dnů dopisem ze dne datum, odeslaným následujícího dne který byl žalované v souladu s § 573 o.z. doručen dne datum. Dnem následujícím se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením nesplacené části jistiny, tj. dne datum. Žalobkyně má proto nárok na úrok z prodlení od datum z částky částka a v tomto rozsahu jí ho proto soud dle a o.z. přiznal, přičemž jeho výše vychází z

19. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud vyhověl žalobě co do zaplacení částky ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 12,75 % ročně od datum do zaplacení, jak uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.

20. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku, a to z důvodů shora popsaných, kdy je-li neplatná smlouva o spotřebitelském úvěru, pak včetně všech ujednání o úrocích, smluvní pokutě, poplatků a náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením (s uplatněním pohledávky).

21. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení podle je nutné považovat za předmět řízení nejen žalovanou jistinu, ale též její příslušenství (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci z datum, sp. zn. spisová značka). Žalobkyně byla úspěšná co do částky částka (částka + 38 719,72) a žalovaná co do částky částka (částka + částka + částka + částka + částka + částka). Žalobkyně měla ve věci poměrný úspěch, proto jí soud přiznal ve výroku III. náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze čtyř úkonů uvedených v a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po částka dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Žalobkyni, by tak v případě plného úspěchu náležela 100 % náhrada nákladů ve výši částka, avšak žalobkyně měla ve sporu úspěch v částce částka představující 72,3 % ze sporu, co do částky ve výši částka (představující 27,7 % ze sporu) pak byla žalobkyně neúspěšná. Žalobkyni tak soud přiznal náhradu nákladů ve výši 44,6 % (72,3 % - 27,7 % = 44,6 %), která představuje po zaokrouhlení částku částka, kterou soud přiznal žalobkyni. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za jeden úkon právní služby spočívající v písemném podání ve věci samé ze dne datum, neboť tímto podáním žalobkyně na výzvu soudu dotvrdila rozhodné skutečnosti. Povinností žalobkyně však bylo tvrdit rozhodné skutečnosti již v žalobě, proto se nejedná o účelně vynaložený náklad řízení.

22. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalované dle ust. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.