Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 C 59/2025-29

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Ptáček Číhalovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení 18 170,68 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 999 Kč, jejíž splatnost se stanoví 30. den po právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 10 038,61 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 8 323,87 Kč od datum do zaplacení a co do částky 133,07 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 999 Kč, jejíž splatnost se stanoví 30. den po právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do částky 10 038,61 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 8 323,87 Kč od , datum, do zaplacení a co do částky 133,07 Kč, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 18 037,61 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75% z částky 8 323,87 Kč od datum do zaplacení a částky 133,07 Kč s odůvodněním, že mezi stranami sporu byla dne datum uzavřena distančním způsobem Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále jen Smlouva), na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr až do výše 39 900 Kč s možností postupného čerpání. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, přičemž příjmy žalované činily 27 799 Kč. Dále ověřila registry a informace ověřila přes službu Anonymizováno Anonymizováno. Úvěr byl žalované vyplacen na účet č. č. účtu, a to dne datum v částce 8 000 Kč. Dále si žalovaná zvolila službu presto za poplatek 165 Kč. Úrok činil 1,02% denně z nesplacené jistiny. Jelikož byla žalovaná v prodlení se splácením, vypověděla ke dni datum žalobkyně smlouvu. Dlužná částka činí na jistině 7 999,96 Kč, na poplatku za vyplacené tranše 158,91 Kč, na smluvním úroku 9 713,74 Kč a na poplatku za službu presto 165 Kč.

2. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den datum. Žalované bylo doručeno předvolání k tomuto jednání společně s žalobou včetně jejího doplnění do vlastních rukou fikcí doručení dle , , ve znění rozhodném (dále jen ) dne datum, tedy více než 10 dnů přede dnem prvního jednání, které se ve věci konalo. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání, k němuž byla řádně a včas předvolána, se bez omluvy nedostavila.

3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků v souladu s , když žalobkyně řádně omluvila svoji neúčast u jednání podáním ze dne datum a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti.

4. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů:

5. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které žalobkyně poskytla žalované dne datum peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalované č. č. účtu. Úvěr mohl být poskytnut až do výše 39 990 Kč. Poskytnuté prostředky byla žalovaná povinna splatit v denních splátkách, první splatné 30. dne od poskytnutí úvěru. Úroková sazba byla sjednání ve výši 1,016% denně. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do datum. Žalovaná byla povinna zaplatit základní poplatek ve výši 1 Kč coby ověřovací platbu (zjištěno ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, sdělení právnická osoba ze dne datum, autorizace ověření totožnosti).

6. Žalobkyně ověřila příjem žalované, a to výpisem z bankovního účtu žalované, pouze příjmové položky. Vycházela z doložených příjmů želované 27 799 Kč. Jako výdaje uvedla 8 000 Kč, na bydlení, 10 000 Kč na další půjčky, nezbytné výdaje 2 000 Kč a další výdaje 1 000 Kč. Počet osob v domácnosti uvedla 3. Dokument nebyl nikým podepsán (zjištěno z identifikovaných příjmů, obecných principů posuzování a filosofie společnost, výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti Jméno žalobkyně.).

7. Z databáze ČNB o zápůjčních úrokových sazbách ARAD - úvěry z kreditních karet se podává, že v dubnu 2024 byl průměrný úrok u kreditních úvěrů 24,78 % ročně (zjištěno z databáze ČNB ARAD - statistika úrokových sazeb).

8. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne datum, adresovaným na adresu trvalého bydliště žalované (zjištěno z výzvy k úhradě před podáním žaloby, podacího lístku).

9. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

10. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě níž žalobkyně poskytla žalované úvěr ve celkové výši 8 000 Kč poté, co žalovaná uhradila 1 Kč coby kontrolní platbu. Žalovaná se zavázala společně se smluvním úrokem ve výši 1,016 % denně vrátit žalobkyni v pravidelných splátkách. Žalovaná neuhradila ničeho. Před poskytnutím úvěru žalobkyně zkoumala příjmy žalované, které činily 27 799 Kč. K výdajům uvedla částku 13 000 Kč, dokument nebyl nikám podepsán a není zřejmé, kdo a kdy jej vytvořil, údaje nebyly nijak ověřeny a doloženy.

11. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil následovně:

12. V první řadě je třeba uvést, že soud předmětnou smlouvu kvalifikoval jako smlouvu o úvěru podle a násl. , , ve znění rozhodném, (dále jen „ “), a podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění rozhodném, (dále jen „ “), neboť žalobkyně uzavírala smlouvu v postavení podnikatele, žalovaný v postavení spotřebitele.

13. Soud se dále zabýval tím, zda byla splněna povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, což je soud povinen zkoumat ex officio ( ).

14. Podle , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

17. Podle , 2 poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Podle je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

20. Shora cit. zákonná ustanovení v rámci implementace směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48/ES zakotvují princip odpovědného půjčování („responsible lending“). Ústavní soud v souvislosti s tímto principem dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu (viz rozhodnutí Ústavního soudu ve věci sp. zn. ). Podle Ústavního soudu lze učinit závěr, že poskytovatel úvěru, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z judikatury citované tímto nálezem - jen samotný dlužník/spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Soudy proto poskytovatele úvěrů musí vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je splacení dluhu reálné výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli (viz cit. rozhodnutí). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je při zkoumání úvěruschopnosti taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od žadatele doložit.

21. Soud je tedy povinen zkoumat ex officio ( , ve znění účinném od datum), zda věřitel dostál své povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně v návrhu netvrdila konkrétně a ani neprokazovala, že zkoumala úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru, vyzval soud žalobkyni usnesením ze dne datum, č.j. Anonymizováno právnická osoba/Anonymizováno-Anonymizováno, nechť ve lhůtě do 10 dnů ode dne doručení tohoto usnesení doplní mj. svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, jakým způsobem a jaké získala informace o schopnosti žalované splácet úvěr, a v téže lhůtě označila důkazy k prokázání doplněných tvrzení. Toto usnesení bylo žalobkyni doručeno dne datum. Žalobkyně ani přes výzvu soudu neuvedla, jakým konkrétním způsobem byla úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru zkoumána, tedy jaké informace od žalované získala a jaké informace zjistila pro posouzení jeho úvěruschopnosti. K tvrzení rovněž neoznačila žádné důkazy, vyjma těch připojených k návrhu, které soud považuje za nedostatečné, neboť zkoumají pouze příjmy žalované, nikoliv výdaje. Z žalobkyní předložených důkazů tak nevyplývá, že by žalobkyně tuto svou povinnost splnila.

22. Žalobkyně tak ani netvrdila, ani v řízení neprokázala, že před poskytnutím úvěru byla náležitě prověřena úvěruschopnost žalované, přičemž důkazní břemeno v otázce splnění předsmluvní informační a kontrolní povinnosti musí zásadně jít k tíži poskytovatele úvěru, nyní žalobkyně, jinak by byl narušen soulad se zásadou efektivity (viz např. rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C -449/13 CA Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno v jméno FO and Anonymizováno). Soud v této věci nemohl žalobkyni při jednání řádně poučit ve smyslu , 3 , aby soudu doplnila tvrzení v tomto směru a označila důkazy k jejich prokázání, neboť žalobkyně tím, že se k jednání nedostavila, dobrovolně se tohoto poučení vzdala (byť toto poučení bylo žalobkyni soudem poskytnuto písemně, viz výše), a jde k její tíži, že soud nemohl zjistit, zda byla zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalované splněna.

23. Jelikož v řízení nebylo prokázáno, že žalobkyně splnila povinnost dle zkoumat s odbornou péči schopnost žalovaného úvěr splácet a současně byl žalované poskytnut úvěr s nezanedbatelným zpoplatněním ve výši přes 1% denně na úrocích, RPSN nebylo ve smlouvě ani uvedeno, posoudil soud uvedenou smlouvu pro porušení principu odpovědného půjčování jako neplatnou pro rozpor s dobrými mravy a zejména pro rozpor se zákonem podle , o. z. a současně dle . I kdyby žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované řádně, soud by posoudil smlouvu jako neplatnou z důvodu nepřiměřeně vysoké úrokové sazby.

24. Z uvedených důvodů soud práva a povinnosti mezi účastníky posoudil jako bezdůvodné obohacení na straně žalované, která je proto v souladu s povinna žalobkyni vrátit poskytnutou částku, sníženou o 1 Kč coby ověřovací poplatek. Žalobkyni proto přiznal právo na zaplacení poskytnuté částky ve výši 7 999 Kč.

25. Ohledně splatnosti tohoto typu nároku z bezdůvodného obohacení Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. uvedl, že již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení a vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru ze smlouvy neplatné právě podle věty první . Toto ustanovení tak představuje speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy ve vztahu k věta první ve spojení s . Samotný byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů. Konkrétním účelem je (kromě ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy. Faktickým důsledkem pro poskytovatele úvěru je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle . Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud (srov. adresa).

26. Žalovaná zůstala v řízení nečinná a neposkytla soudu vůbec žádnou součinnost k tomu, aby soud mohl na základě dostatečných informací o jejích poměrech (a to ani z doby uzavření smlouvy) určit splatnost jistiny dle možností žalované. Soud proto vycházel z toho, že žalovaná byla již v lednu 2025 informována o povinnosti vrátit celou jistinu, byla jí zaslána i předžalobní upomínka i žaloba. Soud tak uzavřel, že je v možnostech žalované zbytek jistiny zaplatit do 30 dnů od právní moci rozhodnutí v této věci, což soud považuje za dostatečnou dobu pro našetření si dlužné jistiny.

27. Pokud jde o nároky nad rámec uvedené částky 7 999 Kč, tedy nároky na úroky z úvěru a smluvní pokutu, pak soud žalobu v tomto rozsahu jako nedůvodnou zamítnul, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Ohledně nároků vyplývajících ze smlouvy soud odkazuje na výše uvedené, tedy že smlouvu považuje za absolutně neplatnou a tedy žalobkyni nemohl vzniknout nárok na nic jiného, než na vrácení poskytnuté jistiny, ponížené o již uhrazené částky. Ohledně nároku zákonného, tj. nároku na zákonný úrok z prodlení, soud uvádí, že je pro něj závazný stav v době jeho rozhodnutí ( ) a nutno konstatovat, že k dnešnímu dni žalovaná v prodlení s vrácením jistoty není, a proto zatím nemohl vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení (shodně viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ).

28. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud výrokem III. rozsudku podle . Žalobkyně byla úspěšná co do částky 7 999 Kč, žalovaná co do částky přes 10 000 Kč, a náhrada nákladů řízení by tak náležela převážně úspěšné žalované. Jelikož však žalované v průběhu řízení nevznikly žádné náklady, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.