Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

220 C 106/2025-62

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem JUDr. Vítězslavem Plevou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 46 087,88 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 998,96 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 19 998,96 Kč od 12. 5. 2025 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit 26 088,92 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 21 105,65 Kč od 10. 12. 2024 do 11. 5. 2025, spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 1 106,69 Kč od 12. 5. 2025 do zaplacení, spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 19 998,96 Kč od 12. 5. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 998,96 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 19 998,96 Kč od 12. 5. 2025 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit 26 088,92 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 21 105,65 Kč od 10. 12. 2024 do 11. 5. 2025, spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 1 106,69 Kč od 12. 5. 2025 do zaplacení, spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 19 998,96 Kč od 12. 5. 2025 do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 46 087,88 Kč z titulu uzavřené smlouvy o revolvingovém úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru dne 13. 6. 2024, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový rámec 80 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v denních splátkách včetně úroku a včetně sjednaných poplatků za navazující služby. Pro případ prodlení s úhradou strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Žalovaný čerpal celkem částku 20 029 Kč. Žalovaný se dostal se svým závazkem do prodlení, a proto jej žalobkyně vypověděla, přičemž ani poté žalovaný závazek neuhradil. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši 19 998,60 Kč, smluvní pokuty ve výši 811,09 Kč za období od 8. 9. 2024 do 7. 12. 2024 z dlužné jistiny, kapitalizovaného úroku z nesplaceného úvěru ve výši 24 171,14 Kč, poplatku za vyplacené tranše ve výši 379,94 Kč, poplatku za službu Klidné spaní ve výši 87,84 Kč, poplatku za službu Presto ve výši 638,91 Kč, přičemž zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % p.a. žalobkyně požaduje z dlužné částky 21 105,65 Kč od 10. 12. 2024 do zaplacení. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím webové služby, kde žalovaný požádal o revolvingový úvěr. Žalovaný vyjádřil souhlas se smlouvou stisknutím tlačítka „podepisuji“ ve svém účtu.

2. Žalovaný se k nároku žalobkyně vyjádřil tak, že skutečně s žalobkyní uzavřel dohodu a celkově čerpal částku 20 029 Kč, neví ovšem při jaké úrokové sazbě a dalších poplatcích či smluvní pokutě. Vše probíhalo elektronicky, přičemž samotnou smlouvu nečetl.

3. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru. Žalobkyně dne 13. 6. 2024, 1. 8. 2024, 2. 8. 2024 a 9. 8. 2024 převedla na účet ve vlastnictví žalovaného celkem částku ve výši 20 029 Kč (důkaz: nesporná tvrzení; přehled transakcí žalobkyně). Dne 8. 5. 2025 zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dluhu ve lhůtě tří dnů (důkaz: předžalobní výzva; podací lístek). Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že účastníci uzavřeli distančním způsobem smlouvu o revolvingovém úvěru dne 13. 6. 2024, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ani z y označené jako „smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. 25062147“, ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi žalobkyně a žalovaným došlo k dohodě, na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit spolu se smluvním úrokem a dalšími poplatky. Byť bylo v řízení nesporné, že účastníci vzájemně kontrahovali, nebyl prokázán obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalovaného na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Skutečnost, že tyto y obsahují osobní údaje žalovaného, není dostatečnou evidencí jeho projevu vůle.

4. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména ve vztahu k existenci a obsahu dohody a dospělosti závazku. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle ust. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ust. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. ).

5. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval (dále jen „o. z.“) ve znění k datu právního jednání.

6. Podle ust. § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. ); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi žalobkyní a žalovaným, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Elektronický podpis může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsané y, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měli dohodnout, ani osobu jednajícího. V řízeno nebylo prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena a podepsána právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný el. podpis, všechny ostatní el. podpisy (včetně tzv. „prostého“) tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, které žalobkyně neoznačila ani soudu nepředložila. Písemná forma v řízení tak prokázána nebyla. Ve vztahu k jiné formě dohody dle soudu žalobkyně taktéž neunesla břemeno důkazní, neboť případná ústní či konkludentní dohoda mezi stranami je opřena o shodné důkazy, které dle soudu daná tvrzení neprokazují (hodnocení těchto důkazů viz výše).

9. Osobní podpis jednající osoby je historicky i právně etablovaný prostředek právního jednání, který je do určité míry originální a lze jej porovnávat či zkoumat, zatímco elektronická komunikace se naopak vyznačuje neosobní datovou stopou, u které je třeba o to více dbát na důvěryhodnost a průkaznost.

10. Na druhou stranu bylo v řízení prokázáno a toto ani žalovaný nesporoval, že žalobkyně odeslala žalovanému na účet v jeho vlastnictví celkem částku 20 029 Kč, přičemž za stavu, kdy nebyl dostatečně prokázán právní důvod transakce, má žalobkyně podle ust. § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalovaného, úbytek majetku na straně žalobkyně a kauzální nexus. Soud proto rozhodl tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 19 998,96 Kč. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta.

11. Nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný od 12. 5. 2025 a to pouze v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne 8. 5. 2025 (doručení viz ust. o. z.) s určením data splatnosti do tří dnů. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle ust. o. z. ve spojení s o. z. a od 12. 5. 2025. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba v příslušenství zamítnuta.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení ve spojení s ust. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť úspěch v řízení je převážně na straně žalovaného, který se tohoto práva vzdal, přičemž při hodnocení úspěchu ve věci soud zohlednil i příslušenství sporu (viz např. usnesení NS ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. ).

13. Soud nerozhodoval o doplacení soudního poplatku při nevydání elektronického platebního rozkazu s ohledem na to, že původně vyměřená částka pokryla celkovou poplatkovou povinnost.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).