Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

62 C 27/2025-69

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mališovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení 35.994,30 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 30.854,32 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 30.854,32 Kč kapitalizovaným za dobu od 4. 3. 2024 do 1. 7. 2024 ve výši 1.496,22 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 30.854,32 Kč od 2. 7. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení 5.139,98 Kč, úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 75,11 Kč, úroku kapitalizovaného ve výši 3.890,70 Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5.139,98 Kč od 2. 7. 2024 do zaplacení a úroku ve výši 16,9 % ročně z částky 31.978,30 Kč od 2. 7. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1.475 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 30.854,32 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 30.854,32 Kč kapitalizovaným za dobu od 4. 3. 2024 do 1. 7. 2024 ve výši 1.496,22 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 30.854,32 Kč od 2. 7. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení 5.139,98 Kč, úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 75,11 Kč, úroku kapitalizovaného ve výši 3.890,70 Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5.139,98 Kč od 2. 7. 2024 do zaplacení a úroku ve výši 16,9 % ročně z částky 31.978,30 Kč od 2. 7. 2024 do zaplacení.III. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1.475 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhala zaplacení 35.994,30 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaná uzavřela s předchůdcem žalobkyně (právnická osoba.) smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota, na základě které byl žalované poskytnut úvěr s možností postupného čerpání až do limitu 32.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit čerpané finanční prostředky spolu s poplatky a úrokem ve výši 16,9 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 960 Kč. Celkem žalovaná čerpala 32.700 Kč. Žalovaná neplnila řádně a včas smlouvou sjednané povinnosti a dostala se do prodlení s platbou pravidelných splátek; celkem uhradila 1.845,68 Kč. S účinností ke dni 1. 7. 2024 předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu , , v platném znění (dále jen „“); žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, souhlas žalované se předpokládá ( ).

4. Dne 12. 9. 2023 byla mezi společností právnická osoba. a žalovanou uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. hodnota. Předchůdce žalobkyně se zavázal poskytovat žalované úvěr až do výše sjednaného limitu 12.000 Kč k úvěrovému účtu č. č. účtu. Žalovaná se zavázala splácet čerpanou částku inkasem z úvěrového účtu spolu s poplatky a úrokem ve výši 16,69 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 360 Kč. Dodatkem ze dne 13. 9. 2023 byl úvěrový limit navýšena na částku 32.000 Kč s měsíční splátkou v minimální výši 960 Kč. Žalovaná byla dále povinna udržovat na úvěrovém účtu dostatek finančních prostředků pro inkaso splátek.

5. V souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy o revolvingovém úvěru žalovaná uvedla, že její příjem činí 26.379 Kč; předchůdce žalobkyně výši příjmu ověřoval na základě příchozích transakcí na účet. Žalovaná dále uvedla výdaje 0 Kč a náklady na bydlení 8.900 Kč; předchůdce žalobkyně stanovil měsíční výdaje na základě interních dat na částku 13.615 Kč. V době žádosti o poskytnutí úvěru žalovaná hradila další dluhy měsíčními splátkami ve výši 2.489 Kč, 2x30 Kč, 1.981 Kč a 1.295 Kč.

6. Podle výpisů z účtu žalovaná čerpala finanční prostředky v celkové výši 32.700 Kč, na dluh uhradila 1.845,68 Kč.

7. Výzvou ze dne 31. 1. 2024 předchůdce žalobkyně upozornil žalovanou na možnost zesplatnění úvěru vyzval žalovanou k úhradě nejpozději do 3. 3. 2024. Dopisem ze dne 3. 3. 2024 předchůdce žalobkyně oznámil žalované zesplatnění úvěru a vyzval žalovanou k okamžité úhradě celého dluhu ve výši 38.333 Kč.

8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 6. 2024 byla pohledávka s účinností k 1. 7. 2024 postoupena na žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávky informována dopisem ze dne 22. 7. 2024, kterým byla současně vyzvána k zaplacení dluhu v celkové výši 41.456,33 Kč. Dopis byl odeslán dne 22. 7. 2024.

9. Předžalobní upomínkou ze dne 27. 9. 2024 žalobkyně upozornila žalovanou na výši dluhu a opětovně ji vyzvala k úhradě nejpozději do 12. 10. 2024. Upomínka byla odeslána 30. 9. 2024.

10. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem

13. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

14. Podle , (dále jen „“), musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

15. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je neplatností absolutní. Soud k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C - 679/18 a též ÚS ČR, sp.zn. ). Soud se proto z úřední činnosti nejdříve zabýval platností předmětné smlouvy o úvěru.

17. Smluvní ujednání mezi účastníky bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobkyně, resp. její předchůdce, v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.

18. V posuzované věci žalovaná sice předložila právnímu předchůdci žalobkyně přehled o svých pravidelných měsíčních příjmech a výdajích, avšak ze žádosti o úvěr nevyplývá, že by informace poskytnuté žalovanou byly ze strany právního předchůdce žalobkyně dostatečně obezřetně hodnoceny. Příjem žalované byl ověřen výpisy z bankovního z účtu. Ohledně výdajů žalované se však zjevně spokojil s prohlášením žalované, nijak údaje, které uvedla, neověřoval. Navíc bylo právnímu předchůdci žalobkyně známo, že žalovaná má více dluhů, které hradí dalšími splátkami, i přesto však žalované poskytl úvěr. Právní předchůdce žalobkyně měl k dispozici výpis z běžného účtu žalovaného, z něhož se podává, že v období od 13. 2. 2023 do 14. 6. 2023 nebylo provedeno sedm plateb pro nedostatek peněžních prostředků na účtu. Za této situace nelze dospět k závěru o dostatečně obezřetném a pečlivém přístupu právního předchůdce žalobkyně. Ostatně žalovaná splatila jen nepatrnou část úvěru, z čehož je patrné, že ve skutečnosti nebyla schopná úvěr splácet.

19. Předchůdce žalobkyně tedy postupoval formálně a do žádosti o úvěr uvedl údaje sdělené žalovanou bez toho, aniž by dostatečně ověřil její výdaje, ačkoliv poskytnuté údaje samy o sobě vyvolávaly pochybnosti o jejich věrohodnosti. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje aktivně prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit, obzvláště pak v případě, že takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. -39, a dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

20. Předchůdce žalobkyně nedostál své zákonem stanovené povinnosti, když poskytl žalované úvěr v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Předchůdce žalobkyně dostatečně neověřil výdaje žalované, nemohl proto řádně posoudit, jaké jsou skutečné volné měsíční prostředky žalované a zda tedy žalovaná bude schopna hradit splátky úvěru. Za této situace neměl být úvěr žalované vůbec poskytnut.

21. Soud proto uzavřel, že smlouva o úvěru byla od počátku absolutně neplatná. V obecné rovině je při plnění z neplatné smlouvy nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených . Ustanovení a 2 zákona o spotřebitelském úvěru však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem zákona o spotřebitelském úvěru je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle zákona o spotřebitelském úvěru projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle . Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle . Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. ).

22. Ve světle uvedeného proto žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovanou platně postoupena, vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny 30.854,32 Kč (poskytnutá jistina ve výši 32.700 Kč ponížená o úhradu žalované ve výši 1.845,68 Kč); ve zbylé části 5.139,98 Kč soud návrh žalobkyně zamítl. V části nároku žalobkyně na úhradu smluvního úroku kapitalizovaného ve výši 3.890,70 Kč a úroku ve výši 16,9 % ročně z částky 31.978,30 Kč od 2. 7. 2024 do zaplacení soud žalobu rovněž zamítl, neboť ujednání o úrocích vychází z absolutně neplatné smlouvy o úvěru.

23. Splatnost neoprávněného majetkového prospěchu je odvozena od výzvy k jeho vydání; v daném případě lze za výzvu k plnění považovat dopis ze dne 31. 1. 2024, ve kterém byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu nejpozději do 3. 3. 2024.

24. Domáhá-li se věřitel nevrácené jistiny spolu s úrokem z prodlení v rámci soudního řízení, je nezbytné zkoumat, jaké byly možnosti a schopnosti spotřebitele vrátit poskytnutou jistinu, přičemž na spotřebiteli je, aby tvrdil (a následně i prokázal), že není v jeho možnostech a schopnostech hradit dluh ve stanovené lhůtě. S ohledem na pasivitu žalované, který se ve věci nevyjádřila, neposkytla soudu žádné informace stran svých možností k vrácení dluhu, resp. netvrdila, že doba plnění požadovaná žalobkyní není přiměřená jejím možnostem, a z obsahu spisu nevyplývá, že by se výzvě žalobkyně k plnění dluhu bránila námitkou, že není v jejích možnostech dluh splnit, resp. neuvedla, kdy, v jakém časovém horizontu bude schopna svůj dluh uhradit, nastala splatnost předmětného dluhu marným uplynutím lhůty k plnění po výzvě žalobkyně a žalovaná je od 4. 3. 2024 v prodlení.

25. Žalobkyni proto vzniklo právo na úhradu úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 30.854,32 Kč kapitalizovaným za dobu od 4. 3. 2024 do 1. 7. 2024 ve výši 1.496,22 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 30.854,32 Kč od 2. 7. 2024 do zaplacení; výše úroku z prodlení odpovídá nař. vlády č. Ve zbylé části požadovaného úroku z prodlení, tj. úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 75,11 Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5.139,98 Kč od 2. 7. 2024 do zaplacení, soud žalobu zamítl.

26. Z důvodů shora vyložených soud výrokem pod bodem I tohoto rozsudku žalobě zčásti vyhověl a ve zbytku žalobu výrokem pod bodem II zamítl.

27. Lhůta k plnění byla stanovena podle části věty před středníkem

28. O nákladech řízení soud rozhodlo podle ustanovení , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení bylo zaplacení 52.815,56 Kč. Žalobkyně má podle poměru svého úspěchu právo na náhradu 40,78 % nákladů řízení (úspěch 70,39 % ponížený o neúspěch 29,61 %).

29. Náklady řízení sestávají z těchto částek:

- 1.440 Kč za zaplacený soudní poplatek,

- 1.500 Kč odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání žaloby) ve výši 500 Kč za úkon určené podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu,

- 300 Kč za hotové výdaje advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za 3 režijní paušály po 100 Kč (převzetí zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění),

- 378 Kč odpovídající 21 % DPH ( ), neboť zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH.

30. Takto vyčíslené náklady činí 3.618 Kč; žalobkyně má právo na náhradu 40,78 % nákladů řízení, tj. 1.475 Kč.

31. Náklady řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám zástupce žalobkyně dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.