Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 334/2024-32

Zmenené rozhodnutím 56 Co 174/2025-44
„Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Šímové a soudkyň JUDr. Věry Jakubové a JUDr. Hany Sedláčkové ve věci žalobkyně: [[Jméno žalobkyně]]., IČO [[IČO žalobkyně]] sídlem [[Adresa žalobkyně]] zastoupená advokátkou [[Jméno advokátky]] sídlem [[Adresa advokátky]] proti žalovanému: [[Jméno žalovaného]], narozený dne [[Datum narození žalovaného]] [[adresa]] o zaplacení 105 190,83 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Domažlicích ze dne 27. 3. 2025, č. j. 19 C 334/2024-32 takto: Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení za řízení před soudem prvního stupně 24 681,20 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám zástupkyně žalobkyně. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení 1 694 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám zástupkyně žalobkyně."

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Foltýnem, Ph.D., ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 105 190,83 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 105 190,83 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 105 190,83 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 5 660 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 105 190,83 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 105 190,83 Kč od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 5 660 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou (resp. původně návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhá zaplacení částky 105 190,83 Kč s příslušenstvím. Podle tvrzení žalobkyně jí nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny.

2. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil a na nařízené jednání se bez omluvy nedostavil.

3. Soud ve věci nařídil ústní jednání, právní zástupkyně se ovšem z nařízeného jednání omluvila, a to i přes to, že v obdobné věci (zastoupené stejnou právní zástupkyní) podepsaný soud žalobkyni poučil, že dosud předložené důkazy nejsou dostačující, a i přes to, že byla před jednáním telefonicky kontaktována v tom smyslu, že ze shora uvedeného důvodu je její účast nutná.

4. Jakkoli se právní zástupkyně žalobkyně (ani žádný její substitut) k jednání nedostavila, doplnila žalobkyně dne datum žalobu, přičemž až z tohoto doplnění – v rovině předložených důkazů – vyplynulo, že žalovaný provedl dne datum z titulu předmětného dluhu dílčí platbu.

5. S ohledem na doplnění žaloby tak soud z dále rozvedených důvodů dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

6. Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě NN č. hodnota ze dne datum má soud za prokázané, že se žalobkyně zavázala žalovanému dodávat elektřinu a zajistit distribuci elektřiny do odběrného místa adresa, a žalovaný se zavázal elektřinu odebrat a uhradit žalobkyni řádně a včas platbu za dodávku elektřiny a distribuční služby.

7. Z žalobkyní předložených vyúčtování za elektřinu soud dále zjistil výši nedoplatků za období od datum do datum a za období od datum do datum. Fakturou č. hodnota byl žalovaný vyzván k uhrazení nedoplatku za odběr elektřiny v období od datum do datum ve výši 87 288,49 Kč, se splatností do datum. Fakturou č. hodnota pak žalobkyně účtovala žalovanému nedoplatek za spotřebu elektřiny v období od datum do datum, a to ve výši 19 239,98 Kč, se splatností do datum. Žalobkyně rovněž žalovaného vyzvala fakturou č. hodnota k zaplacení částky 907,50 Kč, představující poplatek za odpojení od distribuční sítě.

8. Z odstoupení od smlouvy je pak zřejmé, že žalobkyně od smlouvy odstoupila pro opakované neplnění platebních povinností ze strany žalovaného.

9. Předžalobní upomínkou byl žalovaný dne datum žalobkyní vyzván k uhrazení dlužné částky 108 395,97 Kč.

10. Z žalobkyní v doplnění žaloby předložené tabulky pak vyplývá, že žalovaný – patrně v návaznosti na předžalobní výzvu – provedl dne datum platbu ve výši 3 205,14 Kč platbu z titulu faktury č. hodnota (srov. č. l. 19).

11. Na základě zjištění učiněných ze soudu předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům.

12. Žalobkyně s žalovaným dne datum uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa a poskytovat s tím související služby, a žalovaný se zavázal za tyto poskytované služby řádně a včas platit. Přestože žalovaný odebíral v období od datum do datum elektřinu, za poskytnuté služby ničeho neuhradil ani přes opakované (čtyři) upomínky. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou plateb za odběr elektřiny, došlo ze strany distributora k odpojení. Žalovaný ničeho – s výše uvedenou výjimkou – neuhradil ani přes předžalobní výzvu.

13. Pro posouzení věci tak bylo v posledku pro podepsaný soud podstatné, že žalovaný z titulu předmětného dluhu provedl dne datum dílčí platbu, čímž podle ustanovení – s přihlédnutím k okolnostem věci – uznal i zbytek dluhu. V důsledku toho vznikla vyvratitelná domněnka, že dluh v době uznání skutečně existoval (srov. mutatis mutandis např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2006 sp. zn. ), a žalovaný – ač k tomu dostal příležitost – korektnost této domněnky nikterak nezpochybnil, a tak její obsah ani nevyvrátil. Skutečnost, že se žalovaný bez jakékoliv omluvy na jednání nedostavil, přitom v daném procesním kontextu nemůže jít k tíži žalobkyně.

14. Na základě shora uvedeného tedy dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětví a o změně některých zákonů (energetický zákon), na základě které žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu a žalovaný se zavázal za poskytované služby zaplatit sjednanou cenu. Žalobkyně prokázala vznik závazkového vztahu i skutečnost, že svému závazku ze smlouvy dostála a žalovanému na sjednané odběrné místo elektřinu dodala. Naopak žalovaný své povinnosti – zaplatit za poskytnuté služby – nedostál, pročež byl ze strany žalobkyně opakovaně (čtyřikrát) upomínán v souladu s uzavřenou smlouvou. Soud proto žalobě shledal žalobu plně důvodnou, a tudíž přiznal žalobkyni právo na zaplacení jí vyúčtované dlužné částky sestávající z nedoplatku za odebranou elektřinu, poplatků za upomínky a poplatku za odpojení odběrného místa od distribuční soustavy.

15. Neuhrazením závazků se žalovaný zároveň dostal do prodlení ve smyslu ustanovení , a žalobkyni tak současně vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení úroky z prodlení podle a násl. , přičemž žalobkyně požaduje uhrazení zákonných úroků z prodlení až od datum. Výše úroků z prodlení přitom vyplývá z , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, ve znění pozdějších předpisů, přičemž postačí konstatovat, že odpovídá výši, kterou žalobkyně v žalobě požaduje.

16. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl, pročež rozhodl tak, jak je uvedeno v prvním výroku tohoto rozsudku; lhůta k plnění pak byla stanovena striktně podle dispozice ustanovení o. s. ř (dále jen „ “).

17. O náhradě nákladů rozhodl soud podle ve spojení s ustanovením tak, že žalobkyni jakožto procesně úspěšnému účastníkovi přiznal náhradu veškerých nákladů řízení, které k uplatnění svého práva – účelně – vynaložila, a to v celkové výši 5 660 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 208 Kč a dále z paušální náhrady (zvýšené o náhradu za daň z přidané hodnoty) v celkové výši 1 452 Kč.

18. Podepsaný soud při stanovení výše nezbytných nákladů žalobkyně vyšel podpůrně ze závěrů přijatých v nálezu Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. (N 129/70 SbNU 193), tedy ve věci týkající se České televize, soud má ovšem za to, že v daném kontextu jsou tam uvedené závěry – mutatis mutandis – „přenositelné“ rovněž do posuzované věci. Podepsaný soud proto přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši, jako kdyby nebyla zastoupena advokátem, tedy za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle a podle exekučního řádu. Náklady řízení tak v dané věci spočívají vedle zaplaceného soudního poplatku ve čtyřech režijních paušálech po částce 300 Kč podle ustanovení , zvýšených o 21 % za náhradu za daň z přidané hodnoty.

19. K inkriminovanému závěru podepsaný soud přivedly následující skutečnosti.

20. Předmětný návrh na vydání elektronického platebního rozkazu vykazuje veškeré znaky formulářové žaloby (absentuje v ní jakýkoliv právní rozbor věci), navíc jde o formulářovou žalobu, která v posledku neobsahuje vylíčení veškerých rozhodných skutečností (viz mj. v obdobné věci téže žalobkyně vydané usnesení ze dne datum č. j. spisová značka). Jakkoli uvedená skutečnost soud, jenž přiměřeně zohlednil zásadu hospodárnosti řízení, nevedla k vydání usnesení, kterým by žalobkyni vyzval, aby doplnila svůj návrh (a to – zjednodušeně řečeno – proto, že rozhodné skutečnosti – ovšem toliko v rovině tvrzení – vyplývají z předložených listinných důkazů), je současně zřejmé, že již tato skutečnost může vést k otázce, zda je vůbec namístě v daném případě považovat zastoupení advokátem za účelně vynaložený náklad řízení.

21. Naznačené pochybnosti pak petrifikovalo procesní stanovisko právní zástupkyně žalobkyně, jež se v zásadě odmítla účastnit soudního jednání. Právní zástupkyně žalobkyně tak podle mínění podepsaného soudu v posuzované věci dala – bez ohledu na výše uvedené nedostatky návrhu – svým procesním postupem jasně najevo, že neshledává žádný důvod pro to, aby musela žalobkyni poskytovat úkony právní služby v tom smyslu, že by případně měla její práva hájit – kupříkladu v rámci střetu právních argumentací účastníků řízení – při soudním jednání. Nabízí se tak otázka, z jakého důvodu žalobkyně, jež bezpochyby (viz ustanovení ) disponuje kvalifikovaným právním oddělením, potřebuje být právně zastoupena advokátem, jenž nepovažuje za nutné účastnit se – nařízených – soudních jednání.

22. Souhrn (či synergie) uvedených skutečností vede soud k závěru, že v dané věci není namístě považovat zastoupení advokátem za účelně vynaložený náklad řízení, zvláště když v obdobné věci byla žalobkyně již dříve podepsaným soudem poučena v tom smyslu, že soud nemůže – nemá-li jít o kontumační rozhodnutí – přiznat žalovaný nárok toliko na základě předloženého vyúčtování.

23. V případě, že by i tak byly pochybnosti o účelnosti zastoupení advokátem, apeluje podepsaný soud na žalobkyni, respektive na její „společenskou odpovědnost“ v tom smyslu, že žalobkyně (respektive její mateřská společnost) v rozhodném období inkasovala při minimálně zvýšených výrobních nákladech násobky dosavadních prodejních cen, bylo by tudíž podle soudu nemravné tento mimořádný zisk ještě navyšovat o náhradu nákladů na zastoupení advokátem, kterou z výše uvedených důvodů soud nepovažuje za účelnou (nutnou). V posledně uvedené skutečnosti tak podepsaný soud případně shledává důvod zvláštního zřetele hodný ve smyslu ustanovení

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.