Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 132/2025-41

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Radmilou Chadimovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupené Jméno Zástupce, advokátem

sídlem Adresa žalobkyně

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozen Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 10 439,39 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Ohledně částky částka, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum, ohledně úroku z prodlení z částky částka ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení, ohledně úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a ohledně částky částka se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně Jméno Zástupce.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Ohledně částky , částka, , úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , ohledně úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení, ohledně úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a ohledně částky , částka, se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , Jméno Zástupce, .

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tak, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum distančním způsobem smlouvu o úvěru č. hodnota a poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše částka a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím ve stanoveném datu splatnosti. Součástí smlouvy byl také sazebník a všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, s nimiž byl žalovaný seznámen. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Žalovaný si při sjednávání smlouvy zvolil volitelné služby, a to služby „Anonymizováno“ za poplatek částka, informační SMS servis za poplatek částka. Na jistinu žalovaný uhradil celkem částka. Ke dni podání žaloby tak žalobkyni vznikl nárok na úhradu dlužné jistiny ve výši částka, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka, poplatku za službu „Anonymizováno“ částka a poplatku za službu informační SMS servis ve výši částka. Pro případ, že by soud nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky neposoudil z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru, požadovala žalobkyně, aby jí soud tento nárok v části jistiny žalované částky přiznal jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně rovněž na základě uzavřené smlouvy požadovala smluvní pokutu, na níž žalobkyni vzniklo právo v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami ve výši 0,1 % denně. Tuto smluvní pokutu žalobkyně požadovala za prvních 90 dnů prodlení od datum do datum a kapitalizovala jí částkou částka.

2. Žalovaný zůstal ve věci zcela nečinný. Obě strany sporu souhlasily s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání.

3. Z listin předložených k důkazů žalobkyní soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum formou komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota poté, co zkoumala schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Maximální výše úvěru byla schválena ve výši částka a konec doby platnosti kreditního rámce byl stanoven na datum. Úroková sazba ve smlouvě byla stanovena ve výši 0,866 % denně a RPSN činila 1 243,97 %. Splatnost první denní splátky byla stanovena na 30 den ode dne poskytnutí úvěru, tedy datum a poslední den trvání smlouvy a splatnosti úvěru byl stanoven na datum. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky (smlouva o spotřebitelském úvěru, souhlas se zpracováním osobních údajů, všeobecné obchodní podmínky, informace pro spotřebitele, popis základních vlastností spotřebitelského úvěru, sazebník, doklad o identifikovaných příjmech žalovaného, výpis o posouzení úvěruschopnosti žalovaného). Dne datum byla na účet žalovaného č. č. účtu ze strany žalobkyně poukázána částka částka (přehled bankovních transakcí zaplacených spotřebiteli). Dne datum zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě před podáním žaloby s odůvodněním, že poskytnutý úvěr, který měl být vrácen nejpozději do datum nebyl ze strany žalovaného uhrazen a ke dni dopisu zbývá zaplatit částku částka, kterou podle této výzvy měl žalovaný uhradit do 3 dnů na bankovní účet uvedený v dopisu (předžalobní výzva, podací lístek ze dne datum).

4. Soud vzal na základě učiněných zjištění za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dle a násl. , (dále jen „“), ve spojení se zák. ř. 257/2016, Sb., o spotřebitelském úvěru.

5. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. V posuzované věci se soud nejprve zabýval otázkou, zda se ve smlouvě ujednaná výše úroků nepříčí dobrým mravům. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že úrok za poskytnutý úvěr byl sjednán ve výši 0.866 % denně, což představuje úrok 316,09 % ročně.

7. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Soud při svém rozhodování vyšel z judikatury Nejvyššího soudu týkající se dobrých mravů ohledně výše úroků, a to zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , dle kterého „Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“.

10. Dále soud vycházel z rozhodnutí Městského soudu v Praze čj. -40 a -61, kdy Městský soud označil za zcela nepřijatelnou již čtyřnásobnou výši úroku. Ujednání o nepřiměřené míře úroků se příčí dobrým mravům a je třeba jej považovat za absolutně neplatné ve smyslu S ohledem na skutečnost, že se jedná o podstatnou náležitost smlouvy a takovéto ujednání nelze od smlouvy oddělit, je celá smlouva absolutně neplatná.

11. Soud v daném případě úrok posuzoval také dle systému ČNB ARAD, kde v rozhodném období se úroky u spotřebitelských úvěrů pro domácností pohybovaly od 10 % ročně. I kdyby soud nevycházel z tohoto systému ČNB, je soudu z rozhodovací činnosti známo, že v rozhodném období se obvyklá úroková sazba pohybovala v rozmezí 15 – 30 %. Ujednání o úroku ve výši 316,09 % ročně, tedy více než desetinásobek obvyklé úrokové sazby, tak je dle názoru soudu absolutně neplatné dle § 588 o. z.

12. Soud dále uzavřel, že i když žalobkyně v žalobě sjednaný úrok nepožadovala, není možné přistoupit ani k posouzení právního jednání žalobkyně jako neplatného pouze v části. Dle týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Dle je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. Soud v souladu s rozhodnutím Městského soudu v Praze č.j. -61, dospěl k závěru, že: „vada spočívající v nezákonném určení rozsahu právního jednání se z povahy věci vztahuje vždy pouze na část právního jednání. Jejím důsledkem může být nejen částečná neplatnost, ale i neplatnost právního jednání jako celku, pokud zbývající část právního jednání nebude možno od neplatné části oddělit či pokud lze

předpokládat, že by dotčená strana právní jednání bez neplatné části neprovedla, rozpoznala-li by neplatnost ve smyslu včas (C. H. Beck, 2014, I. Obecná část −654, 1. vydání). Ujednání o úrocích je nedílným předpokladem uzavření platné smlouvy o úvěru, tedy ho nelze oddělit jako neplatné, ani případně výši neplatné úrokové sazby moderovat.“ Právní jednání, tedy smlouva o úvěru, je tak v souladu s ust. 588 ve spojení s 576 a 577 (argumentum a contrario) absolutně neplatná, a to jako celek. Současně nelze odhlédnu ani od skutečnosti, že žalobkyně smlouvy o spotřebitelském úvěru s obdobně vysokými úroky sjednává opakovaně, tedy jako profesionál na trhu poskytování nebankovních úvěrů založila svoje podnikání právě na zcela jasně vysoké sazbě úroků z úvěrů, kdy jejími klienty jsou převážně osoby s horší platební morálkou, kterým by banky pravděpodobně úvěr neposkytly, z čehož lze dovodit, že žalobkyně by smlouvy se standardní úrokovou sazbou pravděpodobně neuzavírala.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z., platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Vzhledem k tomu, že soud hodnotil uzavřenou smlouvu o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení toho, oč se žalovaný bezdůvodně obohatil. Žalovanému byl poskytnut úvěr v celkové výši částka. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil částka. Rozdíl mezi těmito částkami částka tak představuje jeho bezdůvodné obohacení, které je povinen žalobkyni vydat, a to i s úrokem z prodlení, který byl žalobkyni přiznán dle a to až od datum, kdy nastala splatnost dluhu dle upomínky datované dne datum. V souladu s mohla být zásilka doručena žalovanému třetí pracovní den od odeslání, tedy nedříve datum, třídenní lhůta k plnění stanovená v upomínce skončila datum, splatnost tak nastala nejdříve datum.

15. Ohledně nároku žalobkyně na úhradu dalších částek nad rámec nesplacené jistiny a požadavku žalobkyně na zaplacení úroku a úroku z prodlení, jak je specifikován ve výroku II. rozsudku byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené odůvodnění.

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto, dle Neúspěch žalobkyně ve věci byl nepatrný, má tedy právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek částka a odměna za 3 úkony právní služby advokáta. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněným opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je plnění nepřesahující částku částka, přiznal soud náhradu za právní zastoupení ve výši dle vyhl.č. , advokátní tarif (AT) ve znění účinném od datum po částka za 3 úkony právní služby. Dále byla žalobkyni přiznána náhrada hotových výdajů 3x částka dle AT, 21% DPH ve výši částka, celkem částka.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného ve dvojím vyhotovení nebo podáním zaslaným elektronicky do datové schránky soudu.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozsudkem, lze se jejího splnění domáhat návrhem na provedení exekuce.