Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
19 C 120/2025-20
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Radmilou Chadimovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně. IČO IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupené Anonymizováno., Jméno Zástupce, advokátkou
sídlem Adresa žalobkyně
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozen Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 158 558 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Ohledně částky částka, částky částka, ohledně kapitalizovaného úroku částka a úroku ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Ohledně částky , částka, , částky , částka, , ohledně kapitalizovaného úroku , částka, a úroku ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota a po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet poskytla mu na jeho účet úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s nominální úrokovou sazbou ve výši 71,04 % ročně ve 48měsíčních splátkách po částka splatných vždy k 17 dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem srpen 2023. Žalovaný uhradil splátky ve výši po částka za období od srpna 2023 do ledna 2024. Vzhledem k tomu, že žalovaný další splátky přes upomínky neuhradil, žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celé částky, která byla tvořena dlužnou jistinou ve výši částka, dlužným úrokem ke dni zesplatnění ve výši částka, smluvní pokutou ve výši částka a ve výši částka, poplatky spojenými s prodlením žalovaného ve výši částka a úrokem z dlužné jistiny ve výši 71,04 % ročně za období od datum do datum, který byl kapitalizován částkou částka a dále úroku ve výši 14,75 % ročně od datum do zaplacení, maximálně do doby, kdy tento celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky částka.
2. Žalovaný zůstal ve věci zcela nečinný.
3. Soud ve věci nařídil ústní jednání na den datum. K tomuto jednání se žalovaný nedostavil, soud proto jednal v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř.
4. Soud provedl dokazování listinami založenými do spisu žalobkyní a vzal za prokázané, že po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet byla s žalovaným dne datum formou prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka za sjednanou úrokovou sazbu 71,04 % ročně a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v měsíčních splátkách po částka po dobu 48 měsíců s tím, že první splátka měla být uhrazena dne datum (výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, výpis z účtu žalovaného o jeho příjmech od AnonymizovánoAnonymizováno Anonymizováno. do datum, osobní data žalovaného, výpis záznamů z registru SOLUS, hodnocení klienta, předsmluvní formulář, prohlášení klienta, návrh na uzavření smlouvy, dodatek č. hodnota ke smlouvě, informace o podpisu smlouvy na dálku, oznámení o schválení úvěru, splátkový kalendář, doklad o zaplacení částky částka dne datum žalovaným a doklad o vyplacení úvěru ve výši částka žalobkyní téhož dne). Žalovaný uhradil celkem splátky ve výši částka (karta klienta). Žalovanému byly zasílány výzvy k úhradě dlužných splátek s upozorněním na možnost zesplatnění pohledávky. Pohledávka byla zesplatněna ke dni datum a dopisem z téhož dne byla tato skutečnost oznámena žalovanému. Žalovanému právní zástupkyně žalobce rovněž zaslala předžalobní výzvu k plnění ze dne datum (upomínky, zesplatňovací dopis, předžalobní výzva, doklady o doručování).
5. Soud vzal na základě učiněných zjištění za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “), ve spojení se zák. ř. 257/2016, Sb., o spotřebitelském úvěru.
6. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. V posuzované věci se soud se zabýval otázkou, zda se ve smlouvě ujednaná výše úroků nepříčí dobrým mravům. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že úrok za poskytnutý úvěr byl sjednán ve výši 71,06 % ročně.
8. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Soud při svém rozhodování vyšel z judikatury Nejvyššího soudu týkající se dobrých mravů ohledně výše úroků, a to zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , dle kterého „Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“.
11. Dále soud vycházel z rozhodnutí Městského soudu v Praze čj. 22 Co 61/2022 -40 a 19 Co 102/2022 -61, kdy Městský soud označil za zcela nepřijatelnou již čtyřnásobnou výši úroku. Ujednání o nepřiměřené míře úroků se příčí dobrým mravům a je třeba jej považovat za absolutně neplatné ve smyslu § 580 o.z. S ohledem na skutečnost, že se jedná o podstatnou náležitost smlouvy a takovéto ujednání nelze od smlouvy oddělit, je celá smlouva absolutně neplatná.
12. Soud v daném případě úrok posuzoval také dle systému ČNB ARAD, kde v rozhodném období se úroky u spotřebitelských úvěrů pro domácností pohybovaly od 10 % ročně. I kdyby soud nevycházel z tohoto systému ČNB, je soudu z rozhodovací činnosti známo, že v rozhodném období se obvyklá úroková sazba pohybovala v rozmezí 15 – 30 %. Ujednání o úroku ve výši 86 % ročně tak je dle názoru soudu absolutně neplatné dle § 588 o. z.
13. Soud dále uzavřel, že není možné přistoupit ani k moderaci výše úroků ani k posouzení právního jednání žalobkyně jako neplatného pouze v části. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Dle § 577 o.z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. Soud v souladu s rozhodnutím Městského soudu v Praze č.j. 19 Co 102/2022 -61, dospěl k závěru, že: „vada spočívající v nezákonném určení rozsahu právního jednání se z povahy věci vztahuje vždy pouze na část právního jednání. Jejím důsledkem může být nejen částečná neplatnost, ale i neplatnost právního jednání jako celku, pokud zbývající část právního jednání nebude možno od neplatné části oddělit či pokud lze předpokládat, že by dotčená strana právní jednání bez neplatné části neprovedla, rozpoznala-li by neplatnost ve smyslu § 576 o.z. včas (C. H. Beck, 2014, Občanský zákoník I. Obecná část § 1 −654, 1. vydání). Ujednání o úrocích je nedílným předpokladem uzavření platné smlouvy o úvěru, tedy ho nelze oddělit jako neplatné, ani případně výši neplatné úrokové sazby moderovat.“ Právní jednání, tedy smlouva o úvěru, je tak v souladu s ust. 588 o.z. ve spojení s 576 a 577 o.z. (argumentum a contrario) absolutně neplatná, a to jako celek. Současně nelze odhlédnu ani od skutečnosti, že žalobkyně jako profesionál na trhu poskytování nebankovních úvěrů založila svoje podnikání právě na zcela jasně vysoké sazbě úroků z úvěrů, kdy jejími klienti jsou převážně osoby s horší platební morálkou, kterým by banky pravděpodobně úvěr neposkytly, a společnost by smlouvy se standardní úrokovou sazbou pravděpodobně neuzavírala.
14. Podle § 2991 odst. 1 o. z., platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Vzhledem k tomu, že soud hodnotil uzavřenou smlouvu o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení toho, oč se žalovaný bezdůvodně obohatil. Žalovanému byl poskytnut úvěr v celkové výši částka. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil částka. Rozdíl mezi těmito částkami částka tak představuje jeho bezdůvodné obohacení, které je povinen žalobkyni vydat.
16. Ohledně požadavku žalobkyně na zaplacení částky částka, smluvní pokuty částka a úroku, jak je specifikován ve výroku II. rozsudku, byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené odůvodnění.
17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto, dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Každý z účastníků měl ve věci úspěch pouze zčásti, proto soud žádnému z nich náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného ve 2 vyhotovení, nebo elektronicky podáním zaslaným do datové schránky soudu.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozsudkem, lze se jejího plnění domáhat návrhem na provedení exekuce.