Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 168/2025-26

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Kolářem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

pro zaplacení 29 160 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 9. 11. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 14 160 Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 24 000 Kč od 14. 3. 2024 do 8. 11. 2024, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 9 000 Kč od 9. 11. 2024 do zaplacení, s úroku z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 15 000 Kč od 9. 11. 2024 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 9. 11. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do částky 14 160 Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 24 000 Kč od 14. 3. 2024 do 8. 11. 2024, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 9 000 Kč od 9. 11. 2024 do zaplacení, s úroku z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 15 000 Kč od 9. 11. 2024 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 3. 3. 2025 domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 29 160 Kč s příslušenstvím a dále náklady řízení. Žalobkyně odůvodňuje svůj nárok s ohledem na uzavření smlouvy o zápůjčce ze dne 5. 1. 2024, na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Předmět zápůjčky byl zaslán žalobkyní na účet žalovaného č.ú. č. účtu téhož dne. Žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku prostřednictvím aplikace na svých internetových stránkách www.Anonymizováno.cz, ve které si žalovaný nastavila dle své volby splatnost a výši zápůjčky. Na týchž stránkách žalovaný vyplnil formulář – žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje. Uvedeným způsobem byl ze strany žalovaného učiněn návrh na uzavření smlouvy o zápůjčce. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o zápůjčce ověřila totožnost žalovaného včetně identifikace žalovaného jako vlastníka účtu, na který byla zápůjčka zaslána. Podle žalobních tvrzení před uzavřením smlouvy o zápůjčce vyžádala žalobkyně po žalovaném informace o jeho příjmových a výdajových poměrech ke splnění povinnosti dle ust. z.č. Na základě získaných informací dospěla žalobkyně k závěru, že zde nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splatit poskytnutou zápůjčku, a proto byla ze strany žalobkyně smlouva o zápůjčce z žalovaným uzavřena.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému bylyy v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ust. a n. na adresu trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel.

3. Podle ust. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů.

4. K prokázání svých tvrzení předložila žalobkyně smlouvu o zápůjčce ze dne 5.1.2024, upomínky a opakované výzvy k úhradě dluhu, výzvu k úhradě před podáním žaloby zaslanou žalovanému právní zástupkyní žalobkyně. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že uplatněný nárok je důvodný jen částečně. Právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným je třeba posuzovat jako smlouvu o spotřebitelském úvěru, tedy právní vztah upravený jednak a násl. z.č. , , a jako lex specialis pak , o spotřebitelském úvěru. Podle ust. , z.č. 257/2016 je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Vůle stran vyplývající ze smlouvy o zápůjčce ze dne 5.1.2024 jednoznačně směřovala k uzavření smlouvy o zápůjčce, když žalobkyně v tomto právním vztahu vystupovala v pozici podnikatele, žalovaný v pozici spotřebitele a smyslem zkoumaného vztahu bylo poskytnout žalované zápůjčku za finanční odměnu pro žalobkyni.

5. Podle ustanovení , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

7. Podle ustanovení , 2 , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Podle ust. , je neplatné takové právní jednání, které se příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu, pokud to smysl či účel zákona vyžaduje. Primárně se v případě smluvních ujednání, která jsou v rozporu s dobrými mravy, jedná o neplatnost relativní, které se musí smluvní strana dovolat. Výjimkou tvoří neplatná právní jednání, která se zjevně příčí dobrým mravům ve smyslu ust. , . O této absolutní neplatnosti lze v případě posuzování smlouvy o spotřebitelském úvěru tehdy, pokud byly sjednány úroky velmi excesivní, jejichž výše se příčí dobrým mravům. V posuzovaném případě soud také zdůrazňuje ust. , z.č. , podle kterého má žalobkyně jako poskytovatel spotřebitelského úvěru povinnost jednat s žalovanou čestně, transparentně a při zohlednění jejích práv a zájmů. Jednání v rozporu s touto povinností žalobkyně je podle názoru soudu jednáním narušujícím veřejný pořádek.

9. Smlouva o zápůjčce uzavřená mezi účastníky řízení obsahuje v čl. 1.3 ujednání o tom, že půjčka je sjednána bezúročně, respektive že zápůjční úroková sazba činí 0%. Zároveň však týž článek smlouvy sjednává povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni za poskytnutí zápůjčky poplatek ve výši 9 000 Kč. Tento poplatek nelze chápat jinak, než jako úrok, protože se jedná o cenu peněz zapůjčených žalovanému žalobkyní v rámci podnikatelské činnosti žalobkyně. Jde tedy o zisk žalobkyně. Při posouzení výše úrokové sazby úroku, zastřeného žalobkyní do poplatku za poskytnutí zápůjčky je třeba vzít v úvahu, že Doba sjednaná pro vrácení zápůjčky byla dle čl. 1.4 smlouvy 93 dnů. Roční úroková sazba posuzované zápůjčky by tak byla 235 %. To je sazba zjevně nepřiměřená a dobrým mravům se příčící. Kromě toho uvedla žalobkyně žalovaného při sjednávání smlouvy o zápůjčce v omyl, když tvrdí, že zápůjčka je bezúročná, ačkoli za její poskytnutí žádá poplatek, tedy v podstatě skrytý úrok. Závěr o tom, že žalobkyní avizovaný poplatek za poskytnutí zápůjčky je skrytým vyjádřením úroku, je podepřen i zněním čl. 1.7 smlouvy o zápůjčce, podle kterého by se v případě předčasného splacení zápůjčky hradila jen poměrná část poplatku.

10. Soud v souvislosti se výše uvedeným zjištěním o neplatnosti sjednaného úroku zkoumal, zda je v projednávaném případě neplatné toliko ujednání o úrocích, nebo zda je neplatná celá smlouva. Podle , , je neplatná jen část právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části. Zkoumanou otázkou tedy bylo, zda by k uzavření smlouvy o zápůjčce mezi účastníky řízení došlo i bez sjednání úroku reprezentovaného poplatkem za poskytnutí zápůjčky. Ze smlouvy o zápůjčce vyplývá, že uhrazení poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 9 000 Kč je nutným předpokladem pro poskytnutí zápůjčky, z čehož soud dospívá k závěru, že k uzavření v posuzované smlouvy by nedošlo, pokud by se žalovaný nezavázal uhradit poplatek za poskytnutí zápůjčky, tedy de facto úrok v nemravné výši.

11. V lednu 2024, tj. v době uzavření smlouvy o zápůjčce činila průměrná úroková sazba za úvěry poskytované bankami domácnostem 9,23 % ročně, jak soud zjistil z výpisu ČNB – systému časových řad ARAD dostupného na webových stránkách ČNB. Ve zkoumané smlouvě byl sjednán úrok více než dvacetinásobně vyšší, což je úroková sazba, která nemůže být i s ohledem na závěry konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR ohledně akceptovatelná jako přiměřená výše úroku. Ze základních skutkových náležitostí smlouvy o úvěru je navíc zřejmé, že úročení je podstatnou náležitostí daného závazku, ujednání o úrocích proto nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť jeho pojmovým znakem je ujednání o úrocích a nelze tak posuzovat, zda je alespoň část smlouvy platná. Podle judikatury Nejvyššího soudu ČR jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel (úvěrující), který poskytuje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaný bankami při poskytování úvěrů či půjček (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ). Soud v této souvislosti zmiňuje např. závěry Krajského soudu v Anonymizováno obsažené v rozhodnutí č.j. spisová značka, podle nichž i při respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle účastníky smlouvy nelze pominout, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. Obsah daných ujednání nelze hodnotit jinak než jako nerovnováhu vzájemných práv a povinností a tato nerovnováha je tak významná a ujednání jsou tak nepřiměřená, že dochází k poškozování práv klientů. Ujednání smlouvy jsou zneužívající, obecně nespravedlivé a rozporné s dobrými mravy jako systémem uznávaných pravidel slušnosti. Z tohoto úhlu hodnocení je zásadně třeba poukázat, že obecná ustanovení vyjádřené v hlavě 1 je nutné používat vždy a musí mít přednost před ostatními ustanoveními zákona. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru je v souladu s ustanovením ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Pokud věřitel požaduje úrok nepřiměřený, tedy úrok sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době jeho sjednání s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovanými bankami při poskytování úvěru či půjček v rozhodné době, pak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy.

12. Soud posoudil jako absolutně neplatnou celou smlouvu o úvěru včetně ujednání o smluvní pokutě podle čl. 2.3 smlouvy o zápůjčce a nákladů podle čl. 2.5 smlouvy o zápůjčce, když neplatná je celá smlouva a nikoli jen její část v rozsahu sjednaného úroku. Pro rozhodnutí v dané věci je klíčové, že získání vysoké odměny za půjčení peněžních prostředků ve formě úroků a dosažení zisku prostřednictvím dalších smluvních ujednání je podstatou a základem sjednaného obchodu a právní předchůdce žalobkyně by předmětnou částku žalované nepůjčil a smlouvu by neuzavřel, pokud by žalovaná na jeho podmínky nepřistoupila. Z tohoto pohledu je třeba smlouvu hodnotit jako celek a jednotlivá ujednání posuzované smlouvy nelze od sebe oddělovat. Jestliže jsou právní jednání posuzována jako zcela nemorální, nejedná se o otázku přezkumu ceny, ale o komplexní hodnocení celého obsahu úvěrového vztahu. V zásadě lze hodnotit podstatu podnikání právního předchůdce žalobkyně ve smyslu morálky jako podnikání poškozující zájem společnosti. K legalizaci takového podnikání nelze zneužít soudní řízení. Věřiteli, který zneužívá tísně klienta a požaduje nepřiměřené částky, nelze přiznat právní ochranu, proto nebylo na místě v posuzovaném případě aplikovat , .

13. S ohledem na shora uvedené proto nelze než uzavřít, že celý obchod nelze zhodnotit jinak, než jako nemravný. S ohledem na skutečnost, že soud hodnotil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou ve smyslu ustanovení , posoudil vztah mezi účastníky řízení podle předpisů o bezdůvodném obohacení, konkrétně a n. . V řízení pak bylo prokázáno, že ze strany žalobkyně byla žalovanému poskytnuta částka 15 000 Kč, což bylo prokázáno potvrzením Anonymizováno Anonymizováno, a.s. ze dne 5.6.2025, přičemž podle tvrzení obsaženého v podané žalobě neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Žalovaný pro svou pasivitu v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by cokoli na svůj dluh žalobkyni uhradil. Proto soud výrokem pod bodem I. žalobě vyhověl toliko ohledně jistiny dluhu a ve zbývající části žalovaný nárok zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení , jehož výše je určena v souladu s ustanovením Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením část věty před středníkem Za počátek prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení považuje soud den 9.11.2024, což byl prvý den následující po dni, kdy je považována podle , za doručenou výzva právní zástupkyně žalobkyně ze dne 5.11.2024.

14. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení , kdy žalovaný, který byl s přihlédnutím k úrokovému příslušenství ve věci z větší části úspěšný, by měl právo na částečnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Jelikož však žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.