Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 213/2025-103

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Křivancem v právní věci

žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně,

se sídlem Adresa žalobkyně,

právně zastoupena Jméno Zástupce, Anonymizováno,

se sídlem Adresa žalobkyně,

proti

žalovanému:Jméno žalovaného, narozen Datum narození žalovaného,

trvale bytem Adresa žalovaného,

o zaplacení částky 166 577 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 81 040 Kč v pravidelných po sobě jdoucích splátkách ve výši 500 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 25. dne v měsíci s první splátkou splatnou v měsíci, který následuje pro měsíci, v němž tento rozsudek nabyde právní moci, až do úplného zaplacení, a to pod ztrátou výhody splátek, kdy nezaplacením byť jediné splátky se stane splatnou celá zbývající dlužná částka.

II. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 85 537 Kč s úrokem ve výši 71,04 % ročně z částky 98 728,58 Kč za dobu od 30. 1. 2024 do 20. 2. 2024 ve výši 4 111,14 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 98 728,58 Kč jdoucím od 21. 2. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento úrok za dobu od 30. 1. 2024 dosáhne částky 364 032 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % z částky 117 575 Kč jdoucím od 30. 1. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 81 040 Kč v pravidelných po sobě jdoucích splátkách ve výši 500 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 25. dne v měsíci s první splátkou splatnou v měsíci, který následuje pro měsíci, v němž tento rozsudek nabyde právní moci, až do úplného zaplacení, a to pod ztrátou výhody splátek, kdy nezaplacením byť jediné splátky se stane splatnou celá zbývající dlužná částka.II. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 85 537 Kč s úrokem ve výši 71,04 % ročně z částky 98 728,58 Kč za dobu od 30. 1. 2024 do 20. 2. 2024 ve výši 4 111,14 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 98 728,58 Kč jdoucím od 21. 2. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento úrok za dobu od 30. 1. 2024 dosáhne částky 364 032 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % z částky 117 575 Kč jdoucím od 30. 1. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu domáhala proti žalovanému zaplacení částky 166 577 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru číslo hodnota (dále také jen „smlouva“). Žalovaný tuto smlouvu podepsal dne 24. 7. 2023. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 100 000 Kč. K vyplacení úvěru došlo 24. 7. 2023. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 71,04 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 6 320 Kč splatných vždy ke každému 22. dni v měsíci počínaje měsícem srpen 2023. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů, (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobkyni uhrazeny splátky ve výši 6 320 Kč ve dnech 22. 8. 2023, 22. 9. 2023 a 25. 10. 2023. Před zesplatněním celého úvěru v důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut podle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč. Podle uzavřené smlouvy platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení v délce 30 dnů. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek číslo hodnota a 5. V důsledku prodlení žalovaného žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného podle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 400 Kč. Podle uzavřené smlouvy platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení v délce 15 dnů. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u splátek číslo hodnota a 5. V důsledku prodlení žalovaného došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru v souladu s bodem 6.3 smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky číslo hodnota splatné dne 22. 11. 2023. K datu 28. 1. 2024 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Na základě uzavřené smlouvy dluží žalovaný žalobkyni částku odpovídající dlužné nové jistině úvěru ve výši 116 177,71 Kč (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 98 728,58 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 17 449,13 Kč), smluvní pokuty ve výši 998 Kč, náhrady nákladů ve výši 400 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru k datu vyhotovení žaloby ve výši 49 002 Kč a úrok za poskytnutí úvěru v nominální roční úrokové sazbě ve výši 71,04 % ročně za dobu do 20. 2. 2024 a za dobu od 21. 2. 2024 úrok z úvěru ve výši 15 % ročně.

2. Žalobkyně k výzvě k soudu, aby doplnila svá skutková tvrzení a důkazy k tomu, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného, uvedla, že z dokladů o příjmech vyplynulo, že celkový čistý měsíční příjem žalovaného činí 44 000 Kč, celkové měsíční náklady žalovaného činí 18 160 Kč a volné zdroje ke splácení (po odečtení tisícikorunové rezervy) činí 24 840 Kč. V databázích NRKI a SOLUS byla ověřena úvěrová historie žalovaného. Dále bylo ověřeno, že žadatel nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u poskytovatele předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žadatele nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žadatele nebyl evidován v insolvenčním rejstříku, obchodník jednající se žadatelem doporučil úvěr ke schválení. Dále žalobkyně poukázala na formulář hodnocení klienta, kde byla provedena analýza bonity žalovaného a bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou 24 840 Kč. Dále byly zjišťovány informace týkající se jeho stavu, zaměstnání a vzdělání. K výdajové stránce by podle žalobkyně měly zcela postačovat údaje, které poskytuje , Sb., o životním a existenčním minimu, kdy zákon definuje životní minimum jako částku k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb ve výši 4 860 Kč. Byl proveden scoring žalovaného v registru NRKI, z výpisu z registru SOLUS vyplynulo, že žalovaný nebyl v době uzavření úvěrové smlouvy nikde s dlužnou částkou po splatnosti. Z výpisu transakcí z účtu Anonymizováno vyplývá, že žalovaný měl před uzavřením úvěrové smlouvy zajištěn pravidelný měsíční příjem ze zaměstnání v jím tvrzené výši. K posouzení výdajů žalovaného žalobkyně uvedla, že při hodnocení úvěruschopnosti vychází zejména z údajů uvedených žalovaným, které žalovaný svým podpisem potvrdí v kartě hodnocení klienta. Žalovaný dále uvedl měsíční výdaj spojený se spořením ve výši 1 500 Kč, dále výdaj spojený s jinými závazky u jiných subjektů ve výši 4 800 Kč.

3. Soud ve věci nařídil jednání na 23. 9. 2025, k tomuto jednání se dostavila žalobkyně, oproti žalovanému, který se k jednání nedostavil. Soud tak vycházel z důkazů předložených žalobkyní.

4. Soud z výpisu seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu zjistil, že žalobkyně je registrována jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru.

5. Z Předsmluvního formuláře (č.l. 19 spisu) soud zjistil, že žalovaný byl vyrozuměn o tom, že při celkové výši spotřebitelského úvěru 100 000 Kč a 48 měsíčních splátkách bude činit výše splátky 6 320 Kč a celková částka, kterou žalovaný zaplatí, bude činit 303 360 Kč. Výše výpůjční úrokové sazby byla uvedena částkou 71,04 % ročně. Formulář je podepsán 24. 7. 2023.

6. Z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/Smlouvy o úvěru ze dne 24. 7. 2023 (č.l. 8 spisu) soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal ve 48 splátkách uhradit žalobkyni částku celkem ve výši 303 360 Kč při výši splátky 6 320 Kč měsíčně. Výše zápůjční úrokové sazby byla sjednána na 71,04 % ročně. Z Prohlášení ze dne 24. 7. 2023 (č.l. 27 spisu) vyplývá, že žalovaný potvrdil podpisem, že se seznámil s veškerými informacemi, že nemá žádné splatné dluhy vůči třetí osobě, že se nenachází v úpadku nebo ve stavu hrozícího úpadku, že veškeré údaje uvedené ve smlouvě jsou pravdivé, že smlouvu neuzavírá v tísni, stavu nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti a že je schopen úvěr řádně a včas splácet. Z Oznámení o schválení úvěru ze dne 24. 7. 2023 (č.l. 11 spisu) soud zjistil, že žalovanému bylo sděleno, že žalobkyně akceptovala návrh žalovaného na uzavření smlouvy. Z dokladu o vyplacení úvěru vyplývá, že dne 24. 7. 2023 byla částka 100 000 Kč poukázána na účet číslo č. účtu s uvedením variabilního symbolu var. symbol.

7. Zy označené jako Hodnocení klienta (č.l. 23 spisu) soud zjistil, že žalovaný uvedl výši pravidelného čistého příjmu ze zaměstnání 44 000 Kč, dále je zde do výdajů uvedena částka 4 860 Kč životní minimum, částka 1 500 Kč spoření, částka 4 800 Kč splátky, částka 7 000 Kč bydlení, výdaje celkem 18 160 Kč. Jako zaměstnavatel je uvedeno právnická osoba, zaměstnání na dobu neurčitou.

8. Z historie pohybů – běžný účet (č.l. 26) soud zjistil, že na účet číslo č. účtu patřící žalovanému byla jako mzda dne 20. 4. 2023 připsána částka 11 263,77 Kč, dne 19. 5. 2023 částka 35 759,38 Kč, dne 20. 6. 2023 částka 45 558,24 Kč a dne 20. 7. 2024 částka 51 087,37 Kč.

9. Z výpisu z Nebankovního registru klientských informací (č.l. 30 spisu) soud zjistil, že je zde u žalovaného evidováno celkem šest žádostí u finančních institucí s celkovou dlužnou částkou 983 605 Kč. Nejsou evidovány žádné dluhy po splatnosti. Z výpisu záznamů z registru SOLUS (č. listu 31 spisu) vyplývá, že zde není uvedena žádná dlužná částka.

10. Z Karty klienta (č.l. 14 spisu) soud zjistil, že žalovaný uhradil pouze tři splátky ve dnech 22. 8. 2023, 22. 9. 2023 a 22. 10. 2023.

11. Z výzvy k zaplacení ze dne 27. 12. 2023 (č.l. 17 spisu) a z výzvy k zaplacení ze dne 22. 1. 2024 (č.l. 18 spisu) soud zjistil, že žalovaný byl upozorněn na prodlení s úhradou splátek a byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru.

12. Z Oznámení ze dne 28. 1. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní vyrozuměn o tom, že celý úvěr byl zesplatněn a byl vyzván k úhradě částky 117 575 Kč.

13. Z interního systému soudu soud zjistil, že dne 7. 11. 2023 uzavřel žalovaný se společností Anonymizováno Anonymizováno p.l.c. úvěrovou smlouvu na čerpání úvěru ve výši 43 794,24 Kč (sp. zn. spisová značka), dne 10. 11. 2023 se společností právnická osoba. úvěrovou smlouvu na částku 10 000 Kč (sp. zn. spisová značka), dne 25. 10. 2023 se společností právnická osoba smlouvu o zápůjčce na částku 14 700 Kč (sp. zn. spisová značka), dne 25. 8. 2020 se společností právnická osoba úvěrovou smlouvu na částku 10 000 Kč (sp. zn. spisová značka), dne 20. 11. 2023 se společností Anonymizováno úvěrovou smlouvu na částku 80 000 Kč (sp. zn. spisová značka), dne 8. 11. 2022 se společností Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba úvěrovou smlouvu na částku 255 000 Kč (sp. zn. spisová značka), dne 18. 2. 2021 se společností Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba úvěrovou smlouvu na částku 40 000 Kč (sp. zn. spisová značka), dne 11. 4. 2022 se společností Anonymizováno s.a. úvěrovou smlouvu na částku 397 000 Kč (sp. zn. spisová značka), dne 20. 12. 2023 se společností Anonymizováno’Anonymizováno Anonymizováno s.r.o. úvěrovou smlouvu na částku 12 000 Kč (sp. zn. spisová značka), dne 1. 10. 2023 se společností právnická osoba. smlouvu o půjčce ve výši 100 000 Kč (sp. zn. spisová značka).

14. Z předžalobní výzvy ze dne 14. 5. 2024 (č.l. 13 spisu) soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 117 575 Kč s příslušenstvím a k úhradě smluvní pokuty.

15. Žalovaný soudu nenabídl žádná skutková tvrzení ani důkazní návrhy, ze kterých by vyplývalo, že by na vymáhanou pohledávku bylo byť jen částečně cokoliv zaplaceno.

16. Ze zjištěných skutečností učinil soud závěr o skutkovém stavu. Žalovaný podepsal se žalobkyníu označenou jako Smlouva o úvěru, na základě které byla žalovanému na jeho účet poukázána částka 100 000 Kč. Celková částka, kterou měl žalovaný žalobkyni zaplatit, byla ve smlouvě uvedena částkou 303 360 Kč a stát se tak mělo ve 48 měsíčních splátkách ve výši 6 320 Kč. Výše úrokové sazby byla ve smlouvě uvedena 71,04 % ročně. Žalovaný zaplatil žalobkyni částku celkem ve výši 18 960 Kč. Průměrný příjem žalovaného v době uzavření smlouvy se pohyboval v rozmezí 35 759 Kč až 51 087 Kč. Zaměstnán byl u společnosti právnická osoba. V době uzavření smlouvy v registru Anonymizováno nebyly evidovány žádné dlužné splátky. K ověření výdajů žalovaného nebyly předloženy a zkoumány žádné doklady, nebyla zkoumána informace, zda je pracovní poměr žalovaného uzavřen na dobu neurčitou. V době uzavírání smlouvy měl žalovaný již šest finančních závazků ve výši téměř 1 000 000 Kč. Ze závazků, které byly uzavřeny přede dnem 24. 7. 2023, byly nebo jsou některé projednávány u podepsaného soudu z důvodu jejich nesplacení.

17. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledání v příslušné databázi.

18. Podle , o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Z rozsudku Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18, konkrétně pak z právní věty, vyplývá, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvu o spotřebitelském úvěru a o zrušení Směrnice rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 Směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

21. Z citovaného rozhodnutí soudního dvora vyplývá, že povinností vnitrostátních soudů je z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka. Posouzení, zda ze strany věřitele došlo k porušení předsmluvní povinnosti zkoumat úvěruschopnost dlužníka, tak není závislé na námitce dlužníka a soud tedy porušení této povinnosti zkoumá z úřední povinnosti.

22. K problematice povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele se vyjádřil rovněž Nejvyšší soud ČR v rozsudku vydaném pod sp. zn. spisová značka, kdy ze zveřejněné právní věty vyplývá, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Nic na tom nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladujícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze právnická osoba), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Nejvyšší soud v citovaném rozhodnutí mj. uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako takové, neboť na to mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Je proto na věřiteli, aby dlužníka – spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil. Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když s odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.

23. Problematikou úvěrových smluv ve spotřebitelských vztazích, schopností dlužníka úvěr splácet a povinností věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost dlužníka, se zabýval též Ústavní soud v nálezu vydaném . V něm Ústavní soud učinil závěr, že poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková.

24. Soud na základě provedených důkazů dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála svým povinnostem věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného jakožto žadatele o úvěr. Žalobkyně uvedla, že žalovaný uvedl do žádosti výdaje na bydlení 7 000 Kč, spoření 1 500 Kč, splátky 4 800 Kč měsíčně, správnost těchto údajů však žalobkyně žádným způsobem neověřovala. Žádným způsobem neověřovala ani tvrzení dlužníka, že jeho pracovní poměr je uzavřen na dobu neurčitou. Nepříliš podstatný význam žalobkyně přikládala rovněž tomu, že v době uzavírání předmětné úvěrové smlouvy již měl žalovaný závazky ve výši téměř 1 000 000 Kč; přesto žalobkyně umožnila žalovanému zavázat se k dalšímu úvěru v celkové výši ke splacení 303 360 Kč. Žalobkyně podle názoru soudu nedostatečně zkoumala výdaje žalovaného. Je běžné, že je poskytovateli úvěrů prováděn náhled na výpisy z účtu žadatele o úvěr, z nichž je možné získat dostatečný přehled o příjmech a výdajích žadatele o úvěr. Nedostatečné zkoumání příjmů a výdajů žadatele o úvěr zpravidla dříve či později končí nesplácením splátek. Žalovaný měl v době sjednání úvěrové smlouvy zjevně finanční potíže, o čemž svědčí nejen nesplácené úvěry z předchozí doby, ale rovněž řada úvěrů, které si žalovaný sjednal v krátké době po uzavření předmětné úvěrové smlouvy. Je zřejmé, že o tom, že si žalovaný v další době vezme další finanční produkty, žalobkyně nemohla mít žádné tušení, avšak právě nahlédnutím do výpisů z účtu žalovaného mohla zjistit, jakým způsobem s finančními prostředky na účtu hospodaří. Vzhledem k tomu, že podle názoru soudu žalobkyně nedostála svým povinnostem kladeným na ni zákonem při posuzování úvěruschopnosti žalovaného při poskytování spotřebitelského úvěru, posoudil soud úvěrovou smlouvu jako neplatnou.

25. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je úpravou speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, má poskytovatel úvěru nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvních úroků a poplatků, nad to v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka - spotřebitele (viz k tomu Nejvyšší soud ČR sp. zn. spisová značka).

26. Žalobkyně tudíž má nárok pouze na vrácení rozdílu mezi výší peněžních prostředků, které žalovaný od žalobkyně vyčerpal, a výší peněžních prostředků, které žalovaný žalobkyni již zaplatil. Žalovaný obdržel od žalobkyně částku 100 000 Kč a uhradil žalobkyni částku celkem ve výši 18 960 Kč. Rozdíl představuje částku 81 040 Kč a co do této částky je žaloba důvodná. Soud proto v této části žaloby vyhověl. Soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni tuto částku ve splátkách ve výši 500 Kč měsíčně, když nemá žádné informace o tom, jaké jsou možnosti žalovaného poskytnutou částku vrátit. Soud proto uvážil, že částka 500 Kč měsíčně je natolik nízká, že by víceméně každý měl být schopen ji hradit, tedy i žalovaný. Ochrana žalovaného jako spotřebitele má určité meze a dobrodiní splátek může požívat pouze tehdy, bude-li splátka hradit ve stanovené výši a včas. Soud proto navázal úhradu dluhu ve splátkách na ztrátu výhody splátek pro případ, že by ze stany žalovaného některá ze splátek nebyla uhrazena v plné výši nebo včas. Pokud by k takovéto okolnosti došlo, stává se nesplacená část dlužné částky splatná bez dalšího najednou.

27. Ve zbývající části včetně navazujícího úroku z úvěru a úroku z prodlení soud žalobou jako nedůvodnou zamítl.

28. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení a odpovídá úspěchu účastníků ve věci. Ve věci byla žalobkyně úspěšná co do částky 81 040 Kč, neúspěšná byla co do částky 85 537 Kč a veškerého příslušenství. V zásadě lze úspěch a neúspěch účastníků v řízení hodnotit jako stejný, možná nepatrně úspěšnější byl v řízení žalovaný. Ten však žádné náklady řízení neúčtoval, o nákladech řízení proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení stejnopisu jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.

Nebudou-li povinnosti tímto rozsudkem uložené řádně, včas a dobrovolně splněny, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.